Lidová hudba
Obsah boxu
Šablona:Infobox - hudební žánr
Lidová hudba, také známá jako tradiční hudba nebo folklor, je hudební žánr, který vzniká a vyvíjí se v rámci určité komunity, regionu nebo národa a je předáván z generace na generaci především ústním podáním. Na rozdíl od klasické hudby není obvykle vázána na psaný notový zápis a na rozdíl od populární hudby není primárně vytvářena pro komerční účely. Je hluboce zakořeněna v každodenním životě, rituálech, práci a zábavě lidí, kteří ji tvoří a interpretují.
Lidová hudba je klíčovou součástí nehmotného kulturního dědictví a odráží historii, hodnoty, jazyk a identitu dané společnosti. Její formy a styly jsou po celém světě nesmírně rozmanité, od jednoduchých jednohlasých písní po složité instrumentální skladby a polyfonní zpěvy.
🎵 Charakteristika
Lidová hudba se vyznačuje několika klíčovými rysy, které ji odlišují od jiných hudebních forem:
- Ústní přenos: Písně a melodie se tradičně učí poslechem a napodobováním, nikoli z psaných not. To vede k postupnému vývoji a vzniku mnoha variant jedné písně, jak si ji každý interpret mírně upraví.
- Anonymita autorů: U většiny lidových písní je původní autor neznámý. Píseň je považována za kolektivní vlastnictví komunity, která ji udržuje při životě.
- Spojení s komunitou a funkcí: Lidová hudba je neoddělitelně spjata se životem komunity. Existují písně pracovní (při sečení, sklizni), obřadní (svatební, pohřební, náboženské), taneční, ukolébavky, vojenské nebo epické balady vyprávějící příběhy.
- Regionální variabilita: I v rámci jedné země se mohou hudební styly, dialekty, nástrojové obsazení a repertoár výrazně lišit region od regionu. Příkladem jsou v Česku rozdíly mezi hudbou z Chodska, Valašska nebo Slovácka.
- Typické hudební nástroje: Často využívá lokálně dostupné nebo tradičně vyráběné nástroje. Patří sem například dudy v Čechách a ve Skotsku, cimbál ve střední a východní Evropě, banjo v USA nebo balalajka v Rusku.
- Jednoduchost a opakování: Melodie a harmonie bývají často jednodušší a struktura písní je založena na opakování slok a refrénů, což usnadňuje zapamatování a zapojení komunity.
📜 Historie a vývoj
🌍 Původ a rané formy
Kořeny lidové hudby sahají do prehistorických dob, kdy hudba a zpěv sloužily jako součást rituálů, komunikace a společenského života. Vznikala spontánně jako doprovod k práci, tanci a vyprávění příběhů. Po tisíciletí byla jedinou hudební formou dostupnou pro většinu populace, která neměla přístup ke dvorům šlechty nebo církevním institucím, kde se rozvíjela hudba umělá.
📖 Sběratelství a nacionalismus (18. a 19. století)
Zájem o lidovou hudbu jako o předmět studia a umělecké inspirace vzrostl v období romantismu a vzestupu nacionalismu v 18. století a 19. století. Intelektuálové a umělci začali vnímat lidovou kulturu jako zdroj "pravé" národní identity, nezkreslené cizími vlivy.
Německý filozof Johann Gottfried Herder byl jedním z prvních, kdo vyzýval ke sběru lidových písní (Volkslieder), které považoval za "hlas národa". Tento impuls vedl k rozsáhlým sběratelským aktivitám po celé Evropě. V českých zemích patřili k nejvýznamnějším sběratelům František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben a František Sušil. Na přelomu 19. a 20. století pak na jejich práci navázali skladatelé jako Leoš Janáček, který lidovou hudbu nejen sbíral, ale také ji vědecky analyzoval a nechal se jí hluboce inspirovat ve své vlastní tvorbě. Podobně se lidovou hudbou inspirovali Béla Bartók a Zoltán Kodály v Maďarsku nebo Ralph Vaughan Williams v Anglii.
📻 Folk revival (20. století)
Ve 20. století prošla lidová hudba významnou proměnou. S nástupem urbanizace a masových médií začala tradiční lidová kultura slábnout. Současně však vznikla nová vlna zájmu, známá jako folk revival (folkové obrození).
Ve Spojených státech se ve 30. a 40. letech stali průkopníky tohoto hnutí umělci jako Woody Guthrie a Pete Seeger, kteří používali lidové písně jako formu sociálního a politického protestu. V 60. letech na ně navázala generace písničkářů v čele s Bobem Dylanem, Joan Baez a Peter, Paul and Mary, kteří spojili tradiční melodie s aktuálními texty a vytvořili tak žánr folk rock. V Československu se folkové hnutí rozvinulo v 60. letech a stalo se důležitou platformou pro vyjádření svobodných myšlenek v období Pražského jara i následné normalizace. Mezi jeho hlavní představitele patřili Karel Kryl, Jaromír Nohavica nebo skupina Spirituál kvintet.
🌐 Současnost a world music
V současnosti existuje lidová hudba v mnoha podobách. Na jedné straně jsou folklorní soubory, které se snaží o co nejautentičtější interpretaci tradiční hudby. Na druhé straně je lidová hudba neustálým zdrojem inspirace pro moderní žánry. V 80. letech se zpopularizoval termín world music, který zastřešuje tradiční hudbu z celého světa a její fúze s popem, rockem, jazzem a elektronickou hudbou. Umělci jako Paul Simon (album Graceland) nebo Peter Gabriel pomohli tuto hudbu přiblížit globálnímu publiku.
🎻 Typické nástroje
Nástrojové obsazení v lidové hudbě je nesmírně pestré a závisí na konkrétním regionu a jeho tradicích. Mezi nejběžnější nástroje patří:
- Strunné nástroje:
* Smyčcové: Housle (často nazývané fidle), viola, violoncello, kontrabas. * Drnkací: Kytara, loutna, mandolína, banjo, balalajka, citera, harfa. * Úderné: Cimbál je klíčovým nástrojem cimbálových muzik.
- Dechové nástroje:
* Dřevěné: Klarinet, flétna, pikola, šalmaj, hoboj. * Žesťové: Trubka, křídlovka, lesní roh. * Vícehlasé: Dudy, akordeon (harmonika), niněra.
- Bicí nástroje:
* Různé druhy bubnů (např. irský bodhrán), tamburína, činely, triangl, ozvučná dřívka.
- Hlas:
* Zpěv je nejzákladnějším a nejrozšířenějším nástrojem lidové hudby, ať už sólový nebo sborový.
🌍 Lidová hudba ve světě
Každá kultura má svou unikátní lidovou hudbu. Zde je několik příkladů významných tradic:
Česká a moravská lidová hudba je bohatá a regionálně rozmanitá.
- Čechy: Typická je dechová hudba (polka, valčík) a hudba s dudami, zejména na Chodsku a jihočesku.
- Morava: Je známá především cimbálovými muzikami, zejména na Slovácku a Valašsku. Slovácko je proslulé tancem verbířským, který je zapsán na seznamu UNESCO. Hudba je zde často lyrická a melodicky bohatá.
- Slezsko: Hudba zde nese vlivy české i polské kultury.
Irská tradiční hudba je celosvětově populární. Charakterizují ji rychlé taneční melodie jako jig a reel. Typickými nástroji jsou irská příčná flétna, tin whistle, housle (fiddle), uilleann pipes (irské dudy), akordeon a buben bodhrán. Je základem pro mnoho irských tanečních show, jako je Riverdance.
Americká lidová hudba je tavicím kotlem vlivů z Evropy (zejména z Britských ostrovů) a Afriky. Mezi její hlavní proudy patří:
- Appalačská hudba: Hudba osadníků v Appalačských horách, která je přímým potomkem anglické, skotské a irské hudby.
- Blues: Vzniklo mezi afroamerickými komunitami na jihu USA a stalo se základem pro jazz, rock and roll a mnoho dalších žánrů.
- Bluegrass: Rychlá, virtuózní hudba s typickými nástroji jako banjo, mandolína, kytara a kontrabas.
- Country: Vzniklo spojením lidové hudby s dalšími žánry a stalo se jedním z nejpopulárnějších hudebních stylů v USA.
Nejznámějším stylem španělské lidové hudby je flamenco, pocházející z Andalusie. Kombinuje zpěv (cante), hru na kytaru (toque), tanec (baile) a tleskání (palmas). Každý region Španělska má však své vlastní tradice, například hudbu s dudami (gaita) v Galicie a Asturii.
🎶 Vliv na ostatní žánry
Lidová hudba byla a je nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro skladatele a hudebníky napříč žánry.
- Klasická hudba: Mnoho skladatelů národních škol v 19. století, jako Antonín Dvořák (Slovanské tance), Bedřich Smetana (Má vlast), Fryderyk Chopin (mazurky) nebo Petr Iljič Čajkovskij, vědomě začleňovalo lidové melodie a rytmy do svých děl. Ve 20. století na ně navázali například Leoš Janáček, Béla Bartók nebo Igor Fjodorovič Stravinskij.
- Populární hudba: V 60. letech vznikl spojením folku a rocku žánr folk rock (např. The Byrds, Simon & Garfunkel). Vlivy lidové hudby jsou patrné v country, popu a dokonce i v metalu, kde existuje subžánr folk metal (např. skupiny Korpiklaani, Eluveitie).
🤔 Pro laiky: Co je to vlastně lidová hudba?
Představte si hudbu, kterou si zpívali vaši praprarodiče při práci na poli, na svatbách nebo večer u ohně. Tuto hudbu se nenaučili z not, ale od svých rodičů a sousedů. Nikdo přesně neví, kdo ji složil – patřila prostě všem v celé vesnici. Každý si ji mohl trochu poupravit, a tak se píseň postupně měnila, jak putovala časem a prostorem.
- Lidová hudba je jako starý rodinný recept, který se předává z generace na generaci. Každý ho vaří trochu jinak, ale základ zůstává stejný. Je to hudba "od lidí, pro lidi".
- Populární hudba (pop) je spíše jako jídlo z řetězce rychlého občerstvení. Je vytvořena profesionály, aby se líbila co nejvíce lidem, prodávala se a hrála v rádiu. Její autoři jsou dobře známí.
- Klasická hudba je jako menu v luxusní restauraci. Je složena geniálním skladatelem, pečlivě zapsána do not a hrají ji profesionální hudebníci v koncertních síních pro soustředěný poslech.
Lidová hudba je tedy hudebním deníkem obyčejných lidí, který vypráví o jejich radostech, starostech, práci a snech.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025