Přeskočit na obsah

Heavy metal

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hudební žánr Heavy metal (často zkracováno na metal) je žánr rockové hudby, který se vyvinul na přelomu 60. a 70. let 20. století, především ve Spojeném království a ve Spojených státech. Jeho kořeny sahají do blues rocku, psychedelického rocku a hard rocku. Žánr je charakteristický masivním zvukem, postaveným na hlasitých, silně zkreslených elektrických kytarách, výrazných rytmech, hutném zvuku basy a bicích a energickém, často vysokém zpěvu.

Za pionýry heavy metalu jsou obecně považovány britské kapely jako Black Sabbath, Led Zeppelin a Deep Purple. Zatímco Led Zeppelin a Deep Purple kombinovali rock s bluesovými a jinými vlivy, Black Sabbath vytvořili zvuk, který je dnes považován za archetyp raného heavy metalu – pomalejší tempa, temné texty a těžké kytarové riffy. Během své více než padesátileté historie se heavy metal rozvětvil do obrovského množství subžánrů, od komerčně úspěšného glam metalu 80. let až po extrémní a undergroundové styly jako death metal a black metal. Metalová subkultura, jejíž příznivci jsou známí jako "metalheads" nebo "metalisti", si vytvořila vlastní identitu, módu a symboly, jako je například gesto "paroháče" (metal horns).

📜 Historie

🎸 Kořeny (konec 60. let)

Heavy metal vzešel z hudební scény konce 60. let, která experimentovala s hlasitějším a agresivnějším pojetím rocku. Kapely jako The Kinks se svým zkresleným kytarovým zvukem v písni "You Really Got Me" (1964) nebo The Who a jejich energická živá vystoupení položily první základy. Zásadní vliv měl blues rock, zejména britské kapely jako Cream a The Yardbirds, které posunuly hranice kytarové techniky a hlasitosti. Klíčovou postavou byl kytarista Jimi Hendrix, jehož inovativní využití zpětné vazby, zkreslení a dalších efektů definovalo zvuk elektrické kytary pro následující generace. Kapely jako Blue Cheer ("Vincebus Eruptum", 1968) nebo Steppenwolf, kteří ve své písni "Born to Be Wild" (1968) poprvé použili slovní spojení "heavy metal thunder", předznamenaly příchod nového, těžšího žánru.

⚫ První vlna (začátek 70. let)

Za skutečné zakladatele heavy metalu je považována "svatá trojice" britských kapel: Led Zeppelin, Deep Purple a Black Sabbath.

V jejich stopách šly další kapely jako Judas Priest, kteří opustili bluesové kořeny, zrychlili tempo a zavedli image s kůží a cvočky, nebo Uriah Heep s jejich progresivními a fantasy tématy.

🇬🇧 Nová vlna britského heavy metalu (konec 70. a začátek 80. let)

Na konci 70. let, v reakci na nástup punk rocku a úpadek popularity starších kapel, se v Británii zrodila Nová vlna britského heavy metalu (NWOBHM). Tyto kapely se zbavily bluesových vlivů, zrychlily tempo, přidaly punkovou energii a zaměřily se na technickou zručnost. Mezi nejdůležitější představitele patřili Iron Maiden, kteří se proslavili svými duálními kytarovými harmoniemi, epickými texty a maskotem Eddiem. Dalšími klíčovými skupinami byli Saxon, Def Leppard (v rané fázi) a Motörhead, jejichž syrový a rychlý styl na pomezí punku a metalu ovlivnil pozdější thrash metal a speed metal. NWOBHM oživila metalovou scénu a položila základy pro její obrovskou popularitu v 80. letech.

🌟 Hlavní proud a glam metal (80. léta)

Osmdesátá léta byla zlatou érou heavy metalu, kdy žánr dosáhl masivního komerčního úspěchu. Na jedné straně pokračovaly v úspěchu kapely jako Iron Maiden a Judas Priest, které vydávaly svá nejznámější alba. Na druhé straně se v Los Angeles zrodil glam metal (také známý jako hair metal nebo pop metal). Kapely jako Mötley Crüe, Poison, Bon Jovi a Guns N' Roses (na pomezí hard rocku a metalu) kombinovaly metalové riffy s popovými melodiemi, hymnickými refrény a výraznou androgynní image plnou make-upu a natupírovaných vlasů. Díky masivní podpoře od MTV se glam metal stal dominantní silou v populární hudbě poloviny 80. let.

💥 Vznik extrému (80. léta)

Zatímco glam metal ovládal hitparády, v undergroundu se rodily mnohem tvrdší a rychlejší formy metalu.

🔄 Alternativní a nu metal (90. léta)

Na začátku 90. let popularita tradičního a glam metalu prudce poklesla s nástupem alternativního rocku a grunge. Metal se opět stáhl do undergroundu, ale zároveň se dále vyvíjel. Kapely jako Pantera a Sepultura vytvořily groove metal, který zpomalil tempo thrashe a zaměřil se na silný, rytmický "groove". V polovině dekády se objevil nu metal, který fúzoval metal s prvky hip-hopu, funku a industriální hudby. Kapely jako Korn, Limp Bizkit, Deftones a později Slipknot a Linkin Park dosáhly obrovského komerčního úspěchu a přivedly metal k nové generaci posluchačů.

🌍 Metal v 21. století

Po roce 2000 zažil metal renesanci a další fragmentaci. Do popředí se dostal metalcore, který kombinoval prvky extrémního metalu a hardcore punku, s kapelami jako Killswitch Engage, As I Lay Dying a Trivium. Zároveň došlo k oživení zájmu o tradiční metalové styly. Vznikly a zpopularizovaly se další subžánry jako symfonický metal (Nightwish, Epica) nebo folkový metal (Finntroll, Korpiklaani). Díky internetu a velkým festivalům, jako je německý Wacken Open Air nebo český Brutal Assault, je dnes metalová scéna globálně propojená a žánrově rozmanitější než kdykoli předtím.

🎵 Charakteristické znaky

🎸 Kytary

Elektrická kytara je dominantním nástrojem v heavy metalu. Zvuk je téměř vždy silně zkreslený pomocí overdrive a distortion efektů, což vytváří hutný a agresivní tón. Základním stavebním kamenem jsou riffy, často postavené na power chordech. Mezi typické techniky patří palm muting (tlumení strun dlaní pro dosažení perkusivního zvuku) a rychlá, technicky náročná kytarová sóla, někdy označovaná jako "shredding". Mnoho kapel (zejména od dob Iron Maiden a Judas Priest) využívá dvě kytary, které hrají harmonické linky nebo se střídají v sólech.

🥁 Rytmika

Rytmická sekce, tvořená baskytarou a bicími, poskytuje silný a úderný základ. Baskytara obvykle hraje spolu s kytarovými riffy, čímž dodává zvuku na hutnosti. Bubeníci používají velké sady bicích a hrají hlasitě a energicky. Pro mnoho metalových stylů, zejména těch extrémnějších, je typické používání dvou basových bubnů nebo dvojšlapky, což umožňuje hrát velmi rychlé a komplexní rytmy.

🎤 Zpěv

Vokální styly v heavy metalu jsou extrémně rozmanité. V tradičním metalu a power metalu převládá čistý, silný a často velmi vysoký zpěv (např. Rob Halford z Judas Priest, Bruce Dickinson z Iron Maiden nebo Ronnie James Dio). V agresivnějších žánrech se používají drsnější techniky: od chraplavého zpěvu (James Hetfield z Metallicy), přes screaming (typický pro metalcore) až po hluboký growling (death metal) a ječivý shrieking (black metal).

📝 Texty a témata

Texty v heavy metalu pokrývají širokou škálu témat, která se často odlišují od mainstreamové popové hudby. Mezi častá témata patří:

🎭 Kultura a subkultura

🤘 Vzhled a móda

Metalová subkultura si vytvořila vlastní vizuální styl. Typický "metalhead" má často dlouhé vlasy (u mužů i žen), které umožňují headbanging (rytmnické třesení hlavou do hudby). Oblečení je převážně černé. Základem jsou trička oblíbených kapel, úzké džíny (často roztrhané) nebo kožené kalhoty. Důležitým prvkem je džínová nebo kožená bunda či vesta (tzv. "kutna" nebo "battle vest"), pokrytá nášivkami a plackami kapel. Doplňky zahrnují pyramidové pásky, řetězy a těžké boty. Tento styl byl z velké části definován kapelou Judas Priest na konci 70. let.

✋ Gesta a symboly

Nejznámějším symbolem metalové komunity je gesto "paroháče" nebo "metalových rohů" (Mano cornuta), tvořené zdviženým ukazováčkem a malíčkem při sevřené pěsti. Toto gesto zpopularizoval zpěvák Ronnie James Dio během svého působení v Black Sabbath jako symbol, který ho měla naučit jeho italská babička k odhánění zla. Stalo se univerzálním pozdravem a projevem sounáležitosti na metalových koncertech po celém světě.

👥 Komunita a fanoušci

Metaloví fanoušci jsou známí svou oddaností a silným pocitem komunity. Přestože je hudba často vnímána jako agresivní, atmosféra na metalových koncertech a festivalech je typicky přátelská a plná vzájemného respektu. Fanoušci se často sdružují na základě oblíbených subžánrů a sdílejí vášeň pro hudbu, která je často na okraji mainstreamového zájmu.

🗣️ Kontroverze

Heavy metal byl od svých počátků terčem kritiky a morální paniky. V 80. letech v USA organizace jako PMRC (Parents Music Resource Center) obviňovaly metalové kapely z propagace násilí, užívání drog, sexuální promiskuity a satanismu. Kapely jako Judas Priest nebo Ozzy Osbourne čelily soudním žalobám, které je spojovaly se sebevraždami mladistvých. V 90. letech byla norská blackmetalová scéna spojena se žhářstvím kostelů a vraždami, což dále poškodilo pověst žánru v očích veřejnosti. Většina těchto obvinění byla buď vyvrácena, nebo se týkala extrémních činů malé skupiny jednotlivců, nikoli žánru jako celku.

🗺️ Hlavní subžánry

Heavy metal je extrémně rozmanitý žánr s desítkami subžánrů. Zde jsou některé z nejdůležitějších:

🤓 Pro laiky

Heavy metal je jako zesílená a energičtější verze rockové hudby. Představte si, že klasický rock je běžné auto. Hard rock by byl sportovní vůz – rychlejší a hlasitější. Heavy metal je pak tank nebo upravený muscle car – je masivní, extrémně hlasitý, silný a navržený tak, aby budil respekt a pozornost.

  • Není to jen "řev": Ačkoliv některé extrémní styly používají hrdelní zpěv (growling), mnoho metalových zpěváků patří mezi nejlepší a technicky nejzdatnější vokalisty vůbec, schopné zpívat čistě ve velmi vysokých polohách.
  • Není to jen o Satanovi: Zatímco některé kapely (hlavně v black metalu) tuto tematiku používají, texty v metalu jsou neuvěřitelně rozmanité. Zpívá se o historii, mytologii, válce, politice, osobních pocitech i fantasy příbězích.
  • Rozdíl mezi hard rockem a heavy metalem: Hranice je někdy nejasná, ale obecně platí, že heavy metal je těžší, rychlejší, technicky propracovanější a méně spjatý s bluesovými kořeny než hard rock. Zvuk metalu je více zkreslený a agresivnější.


Šablona:Aktualizováno