1880

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1880 (MDCCCLXXX) byl přestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Jedná se o rok v 19. století, který je charakteristický pokračující druhou průmyslovou revolucí, vrcholem evropského kolonialismu a politickým napětím mezi velmocemi. Ve vědě a technice dochází k zásadním objevům, zejména v oblasti elektřiny, zatímco v umění se rozvíjí nové směry jako impresionismus a realismus.

📜 Události

🌍 Svět

27. ledna – Thomas Alva Edison si nechal patentovat žárovku s uhlíkovým vláknem.
17. června – V Argentině byla Buenos Aires prohlášena federálním hlavním městem.
29. června – Francie anektovala ostrov Tahiti.
1. října – V Japonsku byl založen pivovar Sapporo Breweries.
16. prosince – V Jižní Africe začala první búrská válka mezi Búry a Britským impériem.
Byla vynalezena první prakticky použitelná fotobuňka.
V USA byla ve městě Wabash v Indianě instalována první elektrická pouliční lampa.

🇪🇺 Evropa

1. ledna – V Švýcarsku začala stavba Gotthardského tunelu.
29. března – V Paříži proběhla premiéra Symfonie d moll od Césara Francka.
16. května – V Německu byla v Berlíně uvedena do provozu první elektrická tramvaj na světě, kterou zkonstruoval Werner von Siemens.
1. srpna – V Irsku byl přijat zákon o půdě (Land Law Act), který měl řešit napětí mezi nájemci a velkostatkáři během tzv. Pozemkové války.
15. října – Po 632 letech byla slavnostně dokončena stavba katedrály v Kolíně nad Rýnem.
V Rusku byl spáchán neúspěšný atentát na cara Alexandra II., když Stěpan Chalturin odpálil nálož v Zimním paláci v Petrohradě.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij publikoval svůj poslední a nejvýznamnější román Bratři Karamazovi.

🇨🇿 České země

19. června – V Praze byla otevřena Malostranská beseda.
29. června – V Rakousku-Uhersku byla vydána tzv. Stremayrova jazyková nařízení, která zrovnoprávňovala češtinu s němčinou ve vnějším úředním styku v Čechách a na Moravě. To vyvolalo silný odpor německy mluvícího obyvatelstva.
18. září – V Brně bylo otevřeno první české kamenné divadlo, Prozatímní divadlo v Brně.
V Praze byla založena Uměleckoprůmyslová škola.
Bedřich Smetana dokončil cyklus symfonických básní Má vlast premiérou posledních dvou částí, Tábor a Blaník.

🗳️ Politika a společnost

2. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil republikánský kandidát James A. Garfield.
V Osmanské říši došlo k bankrotu státních financí, což vedlo k vytvoření Správy osmanského veřejného dluhu pod kontrolou evropských mocností.
Pokračuje tzv. Závod o Afriku, kdy si evropské mocnosti (především , , a ) rozdělují africký kontinent.

🔬 Věda a technika

John Venn představil svůj koncept Vennových diagramů v článku "On the Diagrammatic and Mechanical Representation of Propositions and Reasonings".
Alphonse Laveran, francouzský vojenský lékař, objevil v Alžírsku parazita způsobujícího malárii.
John Milne vynalezl v Japonsku moderní seismograf s horizontálním kyvadlem.
Pierre Curie a jeho bratr Jacques Curie objevili piezoelektrický jev.
Vychází první číslo prestižního vědeckého časopisu Science.

🎨 Umění a kultura

Auguste Rodin získal zakázku na vytvoření monumentální brány pro plánované muzeum dekorativních umění v Paříži, známé jako Brána pekel, jejíž součástí se stala i slavná socha Myslitel.
Pjotr Iljič Čajkovskij zkomponoval slavnostní předehru Slavnostní předehra 1812.
Édouard Manet namaloval obraz U baru ve Folies Bergère (první verze).
Guy de Maupassant vydal svou slavnou povídku Kulička.
V Londýně byla otevřena Guildhall School of Music and Drama.

👶 Narození

10. ledna – Manuel Azaña, španělský politik a prezident († 1940)
26. ledna – Douglas MacArthur, americký pětihvězdičkový generál († 1964)
29. ledna – W. C. Fields, americký komik a herec († 1946)
2. března – Ivar Kreuger, švédský průmyslník a finančník († 1932)
21. března – Hans Hofmann, německo-americký malíř († 1966)
9. dubna – Jan Letzel, český architekt působící v Japonsku († 1925)
29. května – Oswald Spengler, německý filozof a historik, autor díla Zánik Západu († 1936)
27. června – Helen Kellerová, americká spisovatelka a aktivistka, která byla od dětství slepá a hluchá († 1968)
24. července – Ernest Bloch, švýcarsko-americký hudební skladatel († 1959)
23. srpna – Alexandr Grin, ruský spisovatel († 1932)
26. srpna – Guillaume Apollinaire, francouzský básník českého původu († 1918)
31. srpna – Vilemína Nizozemská, nizozemská královna († 1962)
12. září – H. L. Mencken, americký novinář, esejista a satirik († 1956)
23. září – John Boyd Orr, skotský lékař a biolog, nositel Nobelovy ceny za mír († 1971)
1. listopadu – Alfred Wegener, německý meteorolog a geofyzik, autor teorie kontinentálního driftu († 1930)
6. listopadu – Robert Musil, rakouský spisovatel, autor románu Muž bez vlastností († 1942)
3. prosince – Fedor von Bock, německý polní maršál († 1945)
31. prosince – George Catlett Marshall, americký generál a státník, autor Marshallova plánu († 1959)

⚰️ Úmrtí

31. března – Henryk Wieniawski, polský houslista a hudební skladatel (* 1835)
8. května – Gustave Flaubert, francouzský spisovatel, představitel realismu (* 1821)
5. června – Carl Friedrich Lessing, německý malíř (* 1808)
17. srpna – William Crowninshield Endicott, americký politik (* 1826)
5. října – Jacques Offenbach, francouzský hudební skladatel německého původu, tvůrce operety (* 1819)
11. listopadu – Ned Kelly, australský lidový hrdina a psanec (* 1855)
22. prosince – George Eliot (Mary Ann Evans), anglická spisovatelka (* 1819)

🤔 Pro laiky

Svět v roce 1880 byl místem velkých kontrastů. V Evropě a Severní Americe probíhala naplno průmyslová revoluce. Města rostla, stavěly se železnice a továrny a nové vynálezy jako telefon nebo elektrické světlo začínaly pomalu měnit život lidí. Většina světa ale stále žila v chudobě a bez moderních technologií.

Politicky byl svět ovládán několika velkými říšemi, především Britským impériem, které kontrolovalo obrovská území v Asii a Africe. Právě v této době začal "závod o Afriku", kdy si evropské státy rychle rozdělovaly africký kontinent mezi sebe, často bez ohledu na místní obyvatele. V USA se stále zacelovaly rány po občanské válce a pokračovalo osidlování Divokého západu, což vedlo ke konfliktům s původními indiánskými kmeny.

Pro běžného člověka v českých zemích byl život spojen s prací v zemědělství nebo v továrnách. Zároveň sílilo národní uvědomění a boj za větší práva v rámci Rakouska-Uherska, což se projevovalo například v boji o používání českého jazyka na úřadech a ve školách.

Šablona:Aktualizováno