Přeskočit na obsah

Jan Letzel

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Jan Letzel

Jan Letzel (9. dubna 1880 Náchod – 17. února 1925 Praha) byl český architekt, stavitel a cestovatel, který se nesmazatelně zapsal do světových dějin, ačkoliv o tom za svého života neměl ani tušení. Jeho jméno je navždy spojeno s budovou Průmyslového paláce v Hirošimě, která jako jediná v centru města přečkala výbuch atomové bomby v roce 1945 a dnes je známá jako Genbaku Dómu (Atomový dóm) – památka UNESCO a memento míru.

Letzelův životní příběh je fascinující odyseou talentovaného mladíka z českého maloměsta, který se vydal dobýt Orient. V Japonsku, které se na počátku 20. století překotně modernizovalo a otevíralo Západu, se stal celebritou. Přinesl tam nové technologie, evropský styl a velkorysost. Jeho kariéra však skončila předčasně, zlomena přírodní katastrofou a nemocí. Zemřel v zapomnění v ústavu pro choromyslné, aniž by tušil, že jeho dílo se stane jedním z nejfotografovanějších objektů 20. století.

Mládí v Náchodě a škola Jana Kotěry

Jan Letzel se narodil do vážené náchodské rodiny hoteliérů. Jeho otec vlastnil hotel, který stál na náměstí v místech dnešního divadla a hotelu Beránek (hotel Letzel byl později zbourán, aby uvolnil místo nové výstavbě, což je ironií osudu vzhledem k Letzelově profesi). Vyrůstal v prostředí, kde se mísila česká kultura s německou, a od mládí projevoval výtvarný talent.

Rozhodující pro jeho směřování byl odchod do Prahy, kde byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu (UMPRUM). Zde se stal žákem legendárního zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Kotěra nebyl jen učitelem, byl mentorem, který svým studentům vštěpoval lásku k pravdivosti materiálu a funkčnosti. Letzel patřil k jeho nejlepším studentům. Pod Kotěrovým vedením se podílel na návrzích fasády Grandhotel Evropa na Václavském náměstí nebo pavilonu pro výstavu v Miláně. Po studiích krátce pracoval v ateliéru architekta Fabrice v Káhiře, což v něm probudilo touhu po exotice a cestování. Evropa mu začala být malá.

Cesta do Země vycházejícího slunce

V roce 1907 se Jan Letzel rozhodl k radikálnímu kroku. Sbalil si kufry a vydal se do Japonska. Byla to doba éry Meidži a následně Taišó, kdy se Japonsko snažilo dohnat západní svět. Japonci dychtili po západní architektuře, technologiích a životním stylu. Letzel vycítil příležitost.

Po příjezdu do Tokia nejprve pracoval pro francouzskou architektonickou firmu, ale brzy se osamostatnil. Spolu s přítelem Karlem Horou založili v roce 1910 vlastní ateliér Letzel & Hora. Byli nesmírně úspěšní. Letzel nabízel to, co japonští stavitelé neuměli – stavby z železobetonu a oceli, které byly odolné vůči zemětřesení, a zároveň měly monumentální evropský "šmrnc" (secese, neoklasicismus).

Během několika let Letzel v Japonsku navrhl a postavil desítky budov:

  • Hotel Matsushima (jeden z nejluxusnějších v zemi).
  • Univerzita Sophia (Jōchi Daigaku) v Tokiu.
  • Školy, administrativní paláce, rezidence pro japonskou šlechtu a západní diplomaty.

Jeho styl byl eklektický – kombinoval vídeňskou secesi s japonskými detaily. V Tokiu byl známou postavou, bohémem, který jezdil v prvním automobilu ve městě a pořádal večírky.

Opus magnum: Hirošima 1915

Vrcholem jeho kariéry se stala zakázka v přístavním městě Hirošima. Místní prefektura chtěla vybudovat reprezentativní palác pro výstavy průmyslových výrobků, který by demonstroval ekonomickou sílu regionu.

Letzel navrhl budovu, která byla na svou dobu a místo revoluční.

  • Koncepce: Stavba s půdorysem ve tvaru písmene U, která se otevírala do zahrady s fontánou.
  • Materiál: Cihly, ocel a především železobetonové stropy a sloupy.
  • Dominanta: Centrální část budovy byla zakončena pětipatrovým schodištěm, které ústilo do měděné kupole (dómu) oválného tvaru. Tato kupole byla pro tradiční japonskou architekturu (zvyklou na šikmé střechy) naprostým zjevením a stala se okamžitě orientačním bodem města.

Budova, nazvaná Produktové výstavní centrum prefektury Hirošima (Hiroshima Prefectural Commercial Exhibition Hall), byla dokončena a slavnostně otevřena v srpnu 1915. Byla pýchou města, konaly se zde trhy, umělecké výstavy i vzdělávací akce. Letzel byl na vrcholu slávy.

Pád: Zemětřesení a návrat domů

Štěstí je však vrtkavé. 1. září 1923 zasáhlo Japonsko ničivé Velké zemětřesení v Kantó.

  • Ačkoliv mnohé Letzelovy stavby (díky železobetonu) otřesy přežily lépe než tradiční dřevěná zástavba, následné požáry a ekonomický kolaps země znamenaly konec stavebního boomu.
  • Letzel přišel o majetek i zakázky. Navíc se u něj začala projevovat vážná nemoc (pravděpodobně následek divokého životního stylu nebo tropická choroba).

Zlomený, nemocný a bez prostředků se v roce 1923 vrátil do Československa. Návrat to nebyl slavný. V Praze na něj málokdo čekal, jeho úspěchy v Japonsku byly vzdálené a neznámé. Poslední měsíce života strávil v ústavu pro choromyslné v Praze (Kateřinkách) nebo v nemocnici na Karlově náměstí, kde 17. února 1925 zemřel ve věku nedožitých 45 let. Byl pohřben v rodinné hrobce v Náchodě, zapomenut světem.

6. srpen 1945: Zrození symbolu

Dvacet let po Letzelově smrti, ráno 6. srpna 1945, svrhl americký bombardér Enola Gay na Hirošimu atomovou bombu *Little Boy*. Bomba explodovala ve výšce cca 600 metrů nad zemí, téměř přesně nad Letzelovým Průmyslovým palácem (hypocentrum bylo vzdáleno jen cca 150 metrů).

Zázrak přežití: Většina města, postavená ze dřeva a papíru, byla okamžitě vyhlazena. Letzelova budova však zůstala stát. 1. Vertikální tlak: Protože výbuch nastal téměř přímo nad ní, tlaková vlna působila svisle dolů. To sice zničilo střechu a vnitřní patra, ale obvodové zdi a ocelová konstrukce kupole tento tlak vydržely. 2. Železobeton: Kvalitní materiál, na kterém Letzel trval (kvůli zemětřesení), odolal žáru i tlaku lépe než cokoliv jiného v okolí. Všichni lidé uvnitř budovy (úředníci) okamžitě zahynuli, ale kostra stavby se stala jediným svědkem v epicentru, který zůstal stát.

Když se město začalo obnovovat, vedla se debata, zda ruinu strhnout. Nakonec převážil názor zachovat ji jako trvalé varování. V roce 1996 byl Atomový dóm (Genbaku Dómu) zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Odkaz a rok 2025: Návrat syna

V roce 2025, sto let po smrti, je Jan Letzel vnímán jako jeden z nejvýznamnějších Čechů v dějinách.

  • Náchod: Město Náchod si svého rodáka hýčká. V roce 2025 proběhly u rodinné hrobky vzpomínkové akce za účasti japonského velvyslance. V hotelu Beránek (na místě jeho rodného domu) a v muzeu jsou expozice věnované jeho dílu.
  • Film a literatura: Letzelův osud inspiroval spisovatele i filmaře. Jeho příběh je vnímán jako existenciální drama o tvůrci, jehož dílo ho přežilo způsobem, který by si v nejhorších snech nepředstavil.
  • Česko-japonské vztahy: Letzel je svorníkem vztahů mezi ČR a Japonskem. Mnoho japonských turistů jezdí do Náchoda právě kvůli němu.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Proč je Jan Letzel důležitý?

Představte si kluka z Náchoda, který se před 120 lety sebral a jel do Japonska, kde tehdy skoro žádní Evropané nebyli. 1. Stavitel: Naučil Japonce stavět velké domy z betonu a oceli, které nespadnou, když přijde zemětřesení. 2. Hirošima: Postavil tam nádherný výstavní palác s kulatou střechou (kopulí). Byla to chlouba města. 3. Bomba: Když v roce 1945 spadla atomovka, celé město zmizelo. Jen tenhle Letzelův "betonový dům" zůstal stát, i když vyhořelý. 4. Symbol: Dnes tu budovu zná celý svět jako "Atomový dóm". Je to symbol toho, že musíme chránit mír. A postavil ji Čech. 5. Smutek: Letzel se toho nedožil. Zemřel mladý a chudý v blázinci v Praze a myslel si, že v životě prohrál.

📊 Statistika

  • Vzdálenost budovy od výbuchu: Cca 160 metrů horizontálně od hypocentra.
  • Výška budovy: 25 metrů.
  • Rok dokončení: 1915.
  • Počet Letzelových staveb v Japonsku: Původně desítky, do dnešních dnů se dochovaly v původním stavu jen zlomky (většinu zničilo zemětřesení 1923, válka nebo moderní výstavba). Genbaku Dómu je nejvýznamnější.

📑 Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jan_Letzel&oldid=22943“