1923

1923
Rok	1923
	Soubor:Bundesarchiv Bild 102-00130, München, Hitler-Putsch.jpg
	Neúspěšný Pivnicový puč v Mnichově v listopadu 1923.
Století	20. století
Desetiletí	20. léta

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1923 (MCMXXIII) byl rokem, který přinesl směsici naděje, chaosu a zásadních změn, jež formovaly svět na desítky let dopředu. Zatímco se Evropa stále vzpamatovávala z následků první světové války, v Německu vrcholila drtivá hyperinflace a mladý Adolf Hitler se neúspěšně pokusil o převrat v Mnichově. V Turecku byla vyhlášena republika pod vedením Mustafy Kemala Atatürka, což znamenalo definitivní konec Osmanské říše. Československo zažívalo relativní stabilitu a technologický pokrok, symbolizovaný zahájením pravidelného rozhlasového vysílání. Ve Spojených státech vznikla společnost The Walt Disney Company, která se stala ikonou zábavního průmyslu. Tento rok byl také poznamenán tragickou přírodní katastrofou, velkým zemětřesením v Japonsku, které si vyžádalo přes 100 000 obětí.

🏛️ Politické události

Rok 1923 byl politicky turbulentní. Výmarská republika se potýkala s extrémní ekonomickou krizí a politickou nestabilitou. Hyperinflace dosáhla absurdních rozměrů, kdy ceny rostly každým dnem a peníze ztrácely hodnotu takřka z hodiny na hodinu. To vytvořilo živnou půdu pro extremismus.

Pivnicový puč: Ve dnech 8. a 9. listopadu se Adolf Hitler a jeho NSDAP pokusili v Mnichově o státní převrat. Puč byl rychle potlačen, Hitler byl zatčen a odsouzen. Ve vězení později napsal svůj manifest Mein Kampf.
Vyhlášení Turecké republiky: Po vítězství v Turecké válce za nezávislost a podpisu Lausannské smlouvy bylo 29. října oficiálně zrušeno sultanát a vyhlášena Turecká republika. Jejím prvním prezidentem se stal Mustafa Kemal Atatürk.
Okupace Porúří: V lednu francouzská a belgická vojska obsadila průmyslovou oblast Porúří jako reakci na neplacení německých válečných reparací. To dále prohloubilo německou ekonomickou krizi.
Konec Ruské občanské války: Poslední zbytky bílých sil byly poraženy, čímž definitivně skončila Ruská občanská válka a upevnila se moc bolševiků v nově vzniklém Sovětském svazu.

🇨🇿 Události v Československu

Mladá Československá republika prožívala období hospodářské konjunktury a společenského rozvoje.

Atentát na Aloise Rašína: 5. ledna byl spáchán atentát na ministra financí Aloise Rašína. Anarchokomunista Josef Šoupal ho postřelil před jeho domem v Praze. Rašín na následky zranění 18. února zemřel. Tato událost vedla k přijetí zákona na ochranu republiky.
Zahájení rozhlasového vysílání: 18. května zahájila společnost Radiojournal pravidelné rozhlasové vysílání z plátěného stanu v Praze-Kbelích. Československo se tak po Velké Británii stalo druhou evropskou zemí s pravidelným rozhlasovým programem.
Založení ČSA: 6. října byly založeny Československé státní aerolinie (ČSA), národní letecký dopravce.
Komunální volby: V září proběhly první celostátní komunální volby, které potvrdily sílu agrární strany, ale také ukázaly vzestup nově vzniklé Komunistické strany Československa.

🌍 Další události ve světě

Velké zemětřesení v Kantó: 1. září postihlo japonský region Kantó, včetně měst Tokio a Jokohama, ničivé zemětřesení o síle 7,9 stupně. Následné požáry a tsunami zdevastovaly oblast a vyžádaly si životy více než 100 000, možná až 142 000 lidí.
Založení The Walt Disney Company: 16. října založili bratři Walt a Roy Disneyovi v Hollywoodu Disney Brothers Cartoon Studio, dnes známé jako The Walt Disney Company.
Časopis Time: 3. března vyšlo v USA první číslo zpravodajského týdeníku Time.
Státní převrat ve Španělsku: 13. září provedl generál Miguel Primo de Rivera vojenský převrat a nastolil diktaturu.

🔬 Věda, technika a umění

Nobelova cena za objev inzulínu: Frederick Banting a John James Rickard Macleod obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev a izolaci inzulinu, což znamenalo revoluci v léčbě cukrovky.
První let vírníku: Juan de la Cierva uskutečnil první úspěšný let s vírníkem, přímým předchůdcem vrtulníku.
Literatura: V Československu vychází třetí díl románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška. Karel Čapek vydává cestopis Italské listy. Ve světě vychází slavná kniha Prorok od Chalíla Džibrána.
Film: Vzniká filmové studio Warner Bros..
Hudba: V New Orleans a Chicagu vrcholí éra jazzu, hvězdami jsou Louis Armstrong a King Oliver.

⚽ Sport

24 hodin Le Mans: Konal se první ročník legendárního vytrvalostního automobilového závodu 24 hodin Le Mans.
Otevření stadionu Wembley: V Londýně byl otevřen slavný stadion Wembley, který hostil finále FA Cupu.

💡 Pro laiky: Jaký byl rok 1923?

Představte si rok 1923 jako bouřlivého teenagera. Skončila obrovská rodinná hádka (první světová válka) a on se snaží najít své místo ve světě.

V jednom pokoji (Německo) je totální chaos. Kapesné (peníze) je k ničemu, protože si za něj ráno koupíte sotva žvýkačku a večer už ani tu ne. Jeden z bratranců (Adolf Hitler) se pokusí udělat doma "revoluci", ale dostane zaracha a zavřou ho do pokoje.
V druhém pokoji (Československo) je naopak docela klid a pohoda. Sestavují si tam nové rádio a poprvé ho nahlas pustí, aby ho slyšeli všichni v domě. Je to velká událost! Bohužel se tam stane i tragédie, když je jeden z "dospělých" (ministr Rašín) napaden.
Na zahradě (USA) si dva bratři (Walt a Roy Disneyovi) otevřou malý stánek s kreslenými obrázky. Nikdo ještě netuší, že z toho jednou bude největší zábavní park na světě.
Na druhé straně světa (Japonsko) se stane obrovské neštěstí – velká část domu se zřítí kvůli zemětřesení.

Celkově to byl rok plný protikladů: obrovské chudoby i nových vynálezů, násilí i zrodu krásných věcí, tragédií i naděje na lepší budoucnost.

👶 Narození

15. ledna – Lee Teng-hui, tchajwanský prezident († 2020)
31. ledna – Norman Mailer, americký spisovatel († 2007)
12. února – Franco Zeffirelli, italský režisér († 2019)
27. března – Endo Šúsaku, japonský spisovatel († 1996)
22. dubna – Aaron Spelling, americký televizní producent († 2006)
10. května – Hejdar Alijev, ázerbájdžánský prezident († 2003)
27. května – Henry Kissinger, americký diplomat a ministr zahraničí († 2023)
31. května – Rainier III., monacký kníže († 2005)
6. července – Wojciech Jaruzelski, polský generál a prezident († 2014)
2. srpna – Šimon Peres, izraelský prezident a premiér, nositel Nobelovy ceny za mír († 2016)
29. srpna – Richard Attenborough, britský herec a režisér († 2014)
1. září – Rocky Marciano, americký boxer († 1969)
17. září – Hank Williams, americký zpěvák a skladatel († 1953)
4. října – Charlton Heston, americký herec († 2008)
2. prosince – Maria Callas, řecká operní pěvkyně († 1977)
13. prosince – Philip Warren Anderson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny († 2020)

Česko

20. ledna – Ota B. Kraus, spisovatel a učitel († 2000)
21. února – Ota Šik, ekonom a politik Pražského jara († 2004)
28. března – Josef Škvorecký, spisovatel a nakladatel († 2012)
1. května – Milan Uzelac, politik a ministr († 2005)
31. května – Jozef Májovský, slovenský botanik († 2012)
22. června – Miroslav Sláma, hokejista († 2008)
19. července – Miroslav Horníček, herec, spisovatel a dramatik († 2003)
22. srpna – Eduard Stapela, operní pěvec († 2008)

💀 Úmrtí

10. února – Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik, nositel první Nobelovy ceny za fyziku (* 1845)
18. února – Alois Rašín, československý politik a ministr financí (* 1867)
8. března – Johannes Diderik van der Waals, nizozemský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 1837)
26. března – Sarah Bernhardt, francouzská herečka (* 1844)
10. června – Pierre Loti, francouzský námořník a spisovatel (* 1850)
20. července – Pancho Villa, mexický revolucionář (* 1878)
2. srpna – Warren G. Harding, 29. prezident USA (* 1865)
10. srpna – Joaquín Sorolla, španělský malíř (* 1863)
19. srpna – Vilfredo Pareto, italský ekonom a sociolog (* 1848)
27. prosince – Gustave Eiffel, francouzský konstruktér (* 1832)

Zdroje