Světové dědictví UNESCO

Rozbalit box

Obsah boxu

-

Světové dědictví UNESCO (anglicky UNESCO World Heritage) je mezinárodní program a označení pro kulturní a přírodní památky po celém světě, jejichž výjimečnost je natolik mimořádná, že jejich zachování je důležité pro celé lidstvo. Jedná se o nejprestižnější a nejznámější seznam památek na světě, spravovaný UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) prostřednictvím Výboru pro světové dědictví^[1].

Zápis na tento seznam je nejen obrovským mezinárodním uznáním, ale také závazkem daného státu tuto památku aktivně chránit a zachovat pro budoucí generace. Cílem programu je katalogizovat, pojmenovat a chránit místa s výjimečnou světovou hodnotou (Outstanding Universal Value), ať už se jedná o starověké ruiny, historická města, unikátní ekosystémy nebo mistrovská díla lidské tvořivosti.

📜 Historie a mise

Myšlenka mezinárodní ochrany kulturního dědictví se zrodila z konkrétní záchranné akce.

Záchrana Abú Simbel: V 50. letech 20. století se Egypt rozhodl postavit Asuánskou přehradu, jejíž nádrž by navždy zatopila starověké skalní chrámy Abú Simbel a Philae. UNESCO v roce 1959 spustilo bezprecedentní mezinárodní kampaň. Chrám Abú Simbel byl doslova rozřezán na obrovské kamenné bloky, přemístěn na vyšší místo a znovu sestaven. Tato úspěšná akce ukázala, že některé památky nejsou dědictvím jediného národa, ale celého lidstva, a že je možná mezinárodní spolupráce na jejich záchraně.
Úmluva z roku 1972: Tento úspěch vedl k vypracování a přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví dne 16. listopadu 1972. Tento dokument položil právní základ pro celý program, definoval, co se za světové dědictví považuje, a zřídil Výbor pro světové dědictví a Fond světového dědictví^[2].

Hlavní misí programu je tak identifikovat, chránit, zachovávat a prezentovat kulturní a přírodní dědictví s výjimečnou světovou hodnotou.

🌳 Typy dědictví

Památky na seznamu se dělí do tří základních kategorií.

Kulturní dědictví

Jedná se o hmotné výtvory člověka, které mají mimořádný historický, umělecký nebo vědecký význam. Patří sem:

Památky: architektonická díla, monumentální sochy a malby, archeologické struktury (např. pyramidy v Gíze, Velká čínská zeď, Akropolis).
Soubory staveb (skupiny budov): historická centra měst (např. historické centrum Prahy, Říma, Bruggy).
Lokality: archeologická naleziště, místa s jeskynními malbami (např. Lascaux).

Přírodní dědictví

Jsou to přírodní jevy, útvary a oblasti s mimořádnou vědeckou, estetickou nebo ochranářskou hodnotou.

Přírodní jevy: unikátní geologické a fyziografické útvary (např. Grand Canyon, Viktoriiny vodopády).
Přírodní lokality: přesně vymezené oblasti, které jsou stanovištěm ohrožených druhů zvířat a rostlin (např. Galapágy, Serengeti).
Přírodní krásy: oblasti s výjimečnou přírodní krásou (např. Velký bariérový útes).

Smíšené dědictví

Jedná se o památky, které splňují kritéria jak pro kulturní, tak pro přírodní dědictví. Jsou to místa, kde se výjimečným způsobem prolíná dílo člověka s dílem přírody.

**Příklady:** Machu Picchu v Peru (incké ruiny v dramatickém horském prostředí), kláštery Meteora v Řecku (postavené na vrcholcích skalních pilířů).

📝 Proces zápisu na Seznam

Dostat památku na Seznam světového dědictví je mimořádně složitý a zdlouhavý proces, který má zajistit, že budou vybrána jen ta nejvýznamnější místa. 1. Indikativní (předběžný) seznam: Každý stát musí nejprve sestavit seznam památek na svém území, které považuje za vhodné pro budoucí nominaci. Na Seznam může být nominována pouze památka, která je na tomto předběžném seznamu alespoň rok. 2. Nominační dokumentace: Stát připraví obsáhlou nominační dokumentaci, což je v podstatě vědecká práce dokazující "výjimečnou světovou hodnotu" dané památky. 3. Odborné posouzení: Dokumentaci posuzují dva nezávislé poradní orgány:

   *   ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla) pro kulturní dědictví.
   *   IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) pro přírodní dědictví.
   Jejich experti navštíví danou lokalitu a vydají doporučení.

4. Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví: Konečné rozhodnutí o zápisu činí Výbor pro světové dědictví, který se skládá ze zástupců 21 volených států. Výbor zasedá jednou ročně.

Aby byla památka zapsána, musí splnit alespoň jedno z deseti přísně definovaných kritérií.

🏛️ Seznam a jeho správa

K červenci 2024 se na Seznamu světového dědictví nacházelo 1199 památek ve 168 zemích světa. Z toho bylo 933 kulturních, 227 přírodních a 39 smíšených.

**Státy s nejvyšším počtem památek:** Itálie (59), Čína (57), Německo (52), Francie (52) a Španělsko (50).
Česká republika měla k roku 2024 na seznamu zapsáno 17 památek, což ji v přepočtu na rozlohu a počet obyvatel řadí mezi světovou špičku.

Výjimečná světová hodnota (Outstanding Universal Value - OUV)

Toto je klíčový koncept celého programu. Není to jen o tom, že je památka "hezká" nebo "stará". Aby byla zapsána, musí její význam přesahovat národní a regionální hranice a musí být srovnatelná s těmi nejlepšími příklady svého druhu na celém světě. Musí splňovat přísná kritéria autenticity (původnosti) a integrity (celistvosti).

Seznam světového dědictví v ohrožení

Kromě hlavního seznamu existuje také Seznam světového dědictví v ohrožení. Jsou na něj zapisovány památky, kterým hrozí vážné nebezpečí poškození nebo zničení.

Důvody pro zápis: Válečný konflikt (např. památky v Sýrii nebo na Ukrajině), přírodní katastrofy (zemětřesení, povodně), nekontrolovaný urbanistický rozvoj, masivní turismus nebo pytláctví a odlesňování v přírodních rezervacích.
Cíl: Zápis na tento seznam má upozornit mezinárodní společenství na daný problém a mobilizovat finanční a technickou pomoc. V krajním případě může být památka, která ztratila svou výjimečnou hodnotu, ze Seznamu světového dědictví zcela vyřazena. To se stalo například v případě Labského údolí v Drážďanech (kvůli stavbě moderního mostu) a útočiště přímorožce arabského v Ománu.

✨ Přínosy a kritika

Program Světového dědictví má jak své nesporné přínosy, tak i stinné stránky, které jsou předmětem debat.

Přínosy zápisu

Prestiž a uznání: Zápis je obrovskou mezinárodní prestiží, která potvrzuje světový význam dané lokality.
Zvýšená ochrana: Stát se zápisem zavazuje k nejvyšší možné ochraně památky. Samotný status pomáhá památku chránit před nevhodnými stavebními a politickými rozhodnutími.
Ekonomický rozvoj a turismus: Označení "UNESCO" funguje jako magnet na turisty, což přináší regionu významné ekonomické příjmy. Může pomoci oživit i méně známé lokality.
Přístup k finančním zdrojům: Zapsané památky, zejména ty v ohrožení, mohou čerpat finanční a technickou pomoc z Fondu světového dědictví.

Kritika a problémy

Overturismus: Prestižní značka často paradoxně vede k tak masivnímu nárůstu turismu, že památku poškozuje a ničí její autenticitu (např. Benátky, Dubrovník).
Politizace: Výbor pro světové dědictví je politický orgán a jeho rozhodování je někdy ovlivněno politickými zájmy jednotlivých států, nikoliv jen odborným posudkem.
Eurocentrismus: V počátcích byl program kritizován za to, že se příliš soustředil na evropské architektonické památky (katedrály, zámky) a opomíjel jiné typy dědictví z ostatních částí světa, například živé kulturní krajiny. UNESCO se tento nepoměr snaží aktivně napravovat.
Nedostatečná ochrana: Zápis na seznam sám o sobě nezaručuje ochranu, pokud chybí vůle a prostředky ze strany daného státu. V mnoha případech zůstává ochrana jen "na papíře".

🤔 Pro laiky

Představte si, že máte sbírku těch nejúžasnějších a nejvzácnějších věcí, které kdy lidstvo vytvořilo nebo které stvořila příroda. Tato sbírka je tak cenná, že nepatří jen jednomu člověku nebo jedné zemi, ale celému světu.

Co je to za sbírku? Je to Seznam světového dědictví UNESCO.
Kdo je kurátor? Tím je organizace UNESCO, která funguje jako přísný kurátor.
Co se do sbírky dostane? Jen absolutní mistrovská díla. Může to být úžasný obraz (jako historické centrum Prahy), nádherná socha (jako egyptské pyramidy) nebo dechberoucí přírodní scenérie (jako Grand Canyon).
Jak se tam dostanou? Každá země musí "kurátorovi" napsat velmi podrobnou žádost a dokázat, proč je právě její památka tak výjimečná a nepostradatelná pro celý svět. "Kurátor" pak pošle své experty, aby vše prověřili. Je to jako dostat se do Síně slávy pro památky.

Když se památka dostane na tento exkluzivní seznam, je to pro ni obrovská pocta. Její "majitel" (daná země) tím ale zároveň slibuje, že se o ni bude starat s největší péčí, aby ji mohli obdivovat i naši potomci. A pokud se o ni starat přestane nebo jí hrozí nebezpečí (válka, zemětřesení), "kurátor" ji zařadí na speciální seznam "pacientů v ohrožení" a snaží se jí pomoci.

Reference

[1] Světové dědictví – Wikipedie

[2] The World Heritage Convention - UNESCO

[1]

[2]