Guillaume Apollinaire

Guillaume Apollinaire
	Guillaume Apollinaire v roce 1914
Vlastní jméno	Wilhelm Albert Włodzimierz Apolinary de Kostrowitzky
Datum narození	26. 8. 1880
Místo narození	Řím, Itálie
Datum úmrtí	9. 11. 1918
Místo úmrtí	Paříž, Francie
Národnost	francouzská (naturalizován 1916)
Povolání	básník, spisovatel, dramatik, umělecký kritik
Období	1901–1918
Směr	Kubismus, Surrealismus, Modernismus
Významná díla
	Alkoholy (1913); Kaligramy (1918); Kubističtí malíři (1913); Prsy Tirésiovy (1917)
Podpis
	Soubor:Signature Guillaume Apollinaire.svg

Rozbalit box

Obsah boxu

Guillaume Apollinaire, vlastním jménem Wilhelm Albert Włodzimierz Apolinary de Kostrowitzky (* 26. srpna 1880, Řím – 9. listopadu 1918, Paříž), byl francouzský básník, dramatik, spisovatel a umělecký kritik polského původu. Stal se jednou z nejvýznamnějších postav evropské avantgardy na počátku 20. století. Jeho dílo zásadně ovlivnilo vývoj moderní poezie a umění. Je považován za průkopníka kubismu v literatuře, tvůrce termínu „surrealismus“ a autora slavných obrazových básní, tzv. kaligramů.

📜 Život

👶 Původ a mládí

Narodil se v Římě jako nemanželský syn polské šlechtičny Angeliky Kostrowické. Jeho otec je neznámý, pravděpodobně se jednalo o italsko-švýcarského aristokrata Francesca Flugiho d'Aspermont. Dětství a dospívání prožil v Itálii a Francii, především v Monaku, Cannes a Nice. Získal kvalitní vzdělání na prestižních školách, kde se projevil jeho mimořádný talent pro jazyky a literaturu. Již v mládí si osvojil kosmopolitní pohled na svět, který se později odrazil v jeho tvorbě.

🎨 Pařížský umělecký život

Kolem roku 1900 se přestěhoval do Paříže, která se stala centrem jeho uměleckého života. Rychle se začlenil do bohémských kruhů na Montmartre a Montparnasse. Stal se blízkým přítelem mnoha avantgardních umělců, především malířů jako Pablo Picasso, Georges Braque, André Derain, Henri Matisse a Henri Rousseau, zvaný Celník. Scházeli se v ateliéru Bateau-Lavoir, který se stal epicentrem zrodu kubismu.

Apollinaire se brzy etabloval jako vlivný umělecký kritik. Svými články a esejemi teoreticky formuloval a obhajoval principy nového umění. V roce 1913 vydal klíčové dílo Kubističtí malíři (Les Peintres cubistes), které se stalo manifestem tohoto uměleckého směru. Zavedl také termín „Orfismus“ pro lyrickou a barevnou odnož kubismu, reprezentovanou například Robertem Delaunayem.

V roce 1911 byl neprávem obviněn a krátce uvězněn v souvislosti s krádeží sošky z muzea v Louvre, což pro něj byla traumatizující zkušenost, kterou ztvárnil v několika básních sbírky Alkoholy.

❤️ Lásky a múzy

Ženy a láska hrály v Apollinairově životě i tvorbě klíčovou roli. Jeho milostné vztahy byly často bouřlivé a nenaplněné, což se stalo zdrojem inspirace pro jeho nejznámější lyrické básně.

Annie Playden: Anglická vychovatelka, kterou potkal během svého pobytu v Německu. Jeho neopětovaná láska k ní inspirovala básně jako Píseň nemilovaného (La Chanson du mal-aimé).
Marie Laurencin: Malířka a jeho dlouholetá partnerka (1907–1912). Jejich vztah byl intenzivní, ale plný konfliktů. Její odchod ho hluboce zasáhl a inspiroval slavnou báseň Most Mirabeau (Le Pont Mirabeau).
Louise de Coligny-Châtillon (Lou): Aristokratka, se kterou prožil krátký, ale vášnivý románek na začátku války. Jejich korespondence a básně, které jí psal, jsou plné erotiky a válečných motivů.
Jacqueline Kolb (Madeleine): Mladá učitelka, se kterou se seznámil během války. Po svém zranění se s ní v roce 1918 oženil.

⚔️ První světová válka

Přestože nebyl francouzským občanem, v roce 1914 dobrovolně narukoval do francouzské armády, aby prokázal svou loajalitu k nové vlasti. Sloužil nejprve u dělostřelectva a později u pěchoty. V roce 1916 získal francouzské občanství.

Dne 17. března 1916 byl na frontě v Champagne vážně zraněn střepinou z granátu do hlavy. Musel podstoupit trepanaci lebky a zranění ho trvale poznamenalo. Jeho válečné zkušenosti se silně promítly do sbírky Kaligramy, kde se mísí hrůza z války s moderní estetikou.

⚰️ Závěr života a smrt

Po zranění se vrátil do Paříže, kde pokračoval v literární činnosti. V roce 1917 měla premiéru jeho divadelní hra Prsy Tirésiovy, kterou označil za „surrealistické drama“ a poprvé tak použil termín, který později převzalo surrealistické hnutí.

Na podzim roku 1918, v době, kdy Evropa byla oslabena válkou, propukla pandemie španělské chřipky. Apollinaire, jehož zdraví bylo podlomeno válečným zraněním, se nakazil a 9. listopadu 1918 zemřel, pouhé dva dny před podpisem příměří, které ukončilo válku. Je pohřben na hřbitově Père-Lachaise v Paříži.

✒️ Dílo

Apollinairovo dílo je žánrově velmi rozmanité a zahrnuje poezii, prózu, divadelní hry i uměleckou kritiku. Je charakteristické experimentováním s formou, odstraňováním hranic mezi uměleckými druhy a snahou zachytit dynamiku moderního světa.

📚 Poezie

Poezie tvoří jádro jeho tvorby. Apollinaire dokázal spojit tradiční lyrická témata (láska, smrt, plynutí času) s moderními motivy (město, technika, válka).

Alkoholy (Alcools, 1913): Jedna z nejvýznamnějších básnických sbírek 20. století. Apollinaire v ní shrnul svou tvorbu z let 1898–1913. Sbírka je proslulá tím, že autor zcela odstranil interpunkci, čímž vytvořil volně plynoucí proud obrazů a myšlenek (tzv. volný verš). Úvodní báseň Pásmo (Zone) je manifestem moderní poezie, oslavou Paříže, techniky a volné asociace představ. Dalšími slavnými básněmi jsou Most Mirabeau nebo Píseň nemilovaného.

Kaligramy (Calligrammes, 1918): Podtitul sbírky zní Básně míru a války. Zde Apollinaire dovedl svůj formální experiment k vrcholu vytvořením tzv. kaligramů – obrazových básní, kde jsou slova a verše uspořádány do vizuální podoby, která koresponduje s tématem básně (např. báseň o dešti má podobu padajících kapek, báseň o Eiffelově věži tvoří její siluetu). Tímto spojením textu a obrazu se snažil vytvořit syntetické umění.

🎭 Divadelní hry

Prsy Tirésiovy (Les Mamelles de Tirésias, 1917): Tato burleskní hra je považována za předchůdce absurdního divadla. V její předmluvě Apollinaire použil slovo „surrealismus“ k popisu nového typu uměleckého vyjádření, které se nesnaží napodobovat realitu, ale vytvářet novou, vyšší skutečnost.

📖 Próza

Apollinaire je také autorem několika prozaických děl, která často balancují na hraně fantastiky a autobiografie.

Zavražděný básník (Le Poète assassiné, 1916): Snová, autobiograficky laděná próza o životě a smrti básníka Croniamantala.
Kacíř & spol. (L'Hérésiarque et Cie, 1910): Sbírka fantastických a bizarních povídek.
Jedenáct tisíc holí (Les Onze Mille Verges, 1907): Erotický román, který byl dlouho vydáván anonymně a je považován za jedno z klasických děl tohoto žánru.

🎨 Umělecká kritika

Kubističtí malíři: estetické úvahy (Les Peintres cubistes, méditations esthétiques, 1913): Klíčový text pro pochopení a definování kubismu. Apollinaire zde analyzoval dílo Picassa, Braqua, Grise a dalších a formuloval teoretické základy nového uměleckého vidění.

✨ Styl a význam

Guillaume Apollinaire je klíčovou postavou přechodu od symbolismu k moderním avantgardním směrům. Jeho význam spočívá v několika rovinách:

Inovátor básnické formy: Zrušením interpunkce, používáním volného verše a tvorbou kaligramů osvobodil poezii od tradičních formálních omezení.
Pásmo (literatura)|Princip pásma: V básni Pásmo představil techniku volného řazení motivů, myšlenek a obrazů bez zjevné logické souvislosti, což se stalo jedním ze základních postupů moderní literatury a filmu.
Spojení tradice a moderny: Ve své tvorbě dokázal organicky propojit klasické lyrické motivy s fascinací moderním velkoměstem, technickým pokrokem a chaosem své doby.
Teoretik a propagátor avantgardy: Jako kritik a přítel umělců hrál zásadní roli v definování a prosazování kubismu. Zavedením pojmů „orfismus“ a „surrealismus“ dal jméno novým uměleckým tendencím.
Vliv: Jeho dílo ovlivnilo nejen francouzské surrealisty (André Breton, Louis Aragon), ale i českou avantgardu (např. Vítězslav Nezval a poetismus) a moderní poezii po celém světě.

🧑‍🏫 Pro laiky

Kubismus: Představte si, že se díváte na sklenici. Kubistický malíř by ji nenamaloval jen z jednoho úhlu, ale ukázal by ji zepředu, z boku i shora, a to vše v jednom obraze. Je to jako byste rozbili zrcadlo a složili střepy dohromady. Apollinaire se snažil o něco podobného v poezii – skládal vedle sebe různé obrazy a myšlenky bez logických přechodů.
Surrealismus: Tento termín, který Apollinaire vymyslel, označuje umění, které čerpá inspiraci ze snů a podvědomí. Je to jako když píšete nebo malujete to první, co vás napadne, bez kontroly rozumu. Cílem je osvobodit fantazii.
Kaligram: Je to báseň, která je zároveň obrázkem. Když Apollinaire psal báseň o dešti, nenapsal verše pod sebe, ale nechal je „padat“ po stránce jako kapky deště. Slova tak nejen něco říkají, ale i ukazují.
Pásmo: Je to technika, kterou Apollinaire proslavil. Představte si, že jdete po ulici a vnímáte spoustu věcí najednou: výlohu obchodu, zvuk tramvaje, útržek rozhovoru, vzpomínku na včerejšek. Pásmo v poezii funguje stejně – volně spojuje různé vjemy a myšlenky, jako by to byl filmový střih.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025