Georges Braque
Obsah boxu
Georges Braque (* 13. května 1882, Argenteuil – 31. srpna 1963, Paříž) byl francouzský malíř, sochař, grafik a scénograf. Společně s Pablem Picassem je považován za zakladatele a jednoho z nejvýznamnějších představitelů kubismu, uměleckého směru, který radikálně změnil pohled na zobrazování reality v evropském umění. Jeho kariéra prošla několika fázemi, od raného ovlivnění fauvismem přes klíčové období analytického a syntetického kubismu až po osobitou pozdní tvorbu.
🎨 Život a dílo
Georges Braque se narodil v Argenteuil-sur-Seine nedaleko Paříže. Vyrůstal v Le Havre v Normandii, kde se jeho otec a dědeček živili jako malíři pokojů a dekoratérů. Právě v rodinné dílně získal první zkušenosti s barvami, texturami a technikami, jako je imitace dřeva či mramoru, což později zúročil ve své kubistické tvorbě.
👶 Raná léta a fauvismus (1882–1907)
V roce 1897 začal navštěvovat večerní kurzy na umělecké škole v Le Havru. V roce 1900 se přestěhoval do Paříže, kde se vyučil dekoratérem a studoval na Académie Humbert. Zde se seznámil s umělci jako Marie Laurencin a Francis Picabia.
Jeho raná tvorba byla silně ovlivněna impresionismem, ale zlom nastal v roce 1905, když na Podzimním salonu spatřil díla skupiny fauvistů ("šelmy"), zejména Henriho Matisse a Andrého Deraina. Přijal jejich styl charakteristický použitím čistých, zářivých a nerealistických barev. V letech 1906 a 1907 strávil léto v L'Estaque na jihu Francie, kde maloval krajiny v tomto duchu.
🧊 Zrod kubismu (1907–1914)
Klíčovým momentem v Braquově kariéře bylo setkání s dílem Paula Cézanna na jeho posmrtné retrospektivě v roce 1907. Cézannův přístup k redukci přírodních tvarů na základní geometrické formy (válec, koule, kužel) a jeho práce s perspektivou Braqua hluboce ovlivnily. Téhož roku se prostřednictvím obchodníka s uměním Daniela-Henryho Kahnweilera seznámil s Pablem Picassem, který právě dokončoval svůj přelomový obraz Avignonské slečny.
Toto setkání odstartovalo jednu z nejintenzivnějších a nejplodnějších uměleckých spoluprací v dějinách umění. Braque a Picasso, přirovnávaní k "horolezcům svázaným na jednom laně", začali společně rozvíjet nový umělecký jazyk – kubismus.
- Analytický kubismus (cca 1909–1912): V této fázi se umělci soustředili na "analýzu" objektu. Rozkládali ho na jednotlivé geometrické plošky a zobrazovali ho z několika úhlů pohledu současně. Barevná paleta byla záměrně potlačena na odstíny hnědé, šedé a okrové, aby nerušila vnímání formy. Typickými díly z tohoto období jsou Braquovy obrazy Housle a paleta (1909) nebo Portugalec (1911).
- Syntetický kubismus (cca 1912–1914): V roce 1912 Braque jako první experimentoval s technikou papier collé (lepený papír), když do svých kreseb začal vlepovat kousky tapety s imitací dřeva. Tato inovace vedla k syntetickému kubismu, kde umělci již nerozkládali objekty, ale naopak je "syntetizovali" či skládali z různých materiálů a tvarů. Do obrazů se vrátila barva a objevily se v nich fragmenty reality jako novinové výstřižky, etikety nebo hrací karty.
⚔️ První světová válka a poválečné období
Intenzivní spolupráce s Picassem byla náhle přerušena vypuknutím první světové války v roce 1914. Braque byl povolán do armády a v roce 1915 utrpěl vážné zranění hlavy, které si vyžádalo dlouhou rekonvalescenci a dočasně ho oslepilo. Po návratu do civilního života v roce 1917 se jeho umělecká dráha začala ubírat jiným směrem než Picassova. Jejich úzká spolupráce se již nikdy neobnovila.
Braquova poválečná tvorba se stala osobnější a méně dogmatickou. Vrátil se k figurativnějším motivům, zejména k zátiší. Jeho paleta se opět rozzářila a začal klást větší důraz na texturu a povrch malby, často do barev přimíchával písek nebo piliny.
🕊️ Pozdní tvorba a odkaz (1920–1963)
Ve 20. a 30. letech 20. století si Braque vybudoval pověst jednoho z nejvýznamnějších žijících francouzských umělců. Jeho styl se dále vyvíjel, stal se volnějším a lyričtějším. Vytvořil sérii obrazů s názvem Ateliéry (1949–1956), které jsou komplexními meditacemi o prostoru, světle a objektech v malířově pracovně.
V pozdním období se symbolem jeho tvorby stal motiv letícího ptáka, který pro něj představoval svobodu a prostor. Tento motiv se objevil nejen na jeho obrazech, ale také v jeho návrzích pro strop etruského sálu v Louvru (1953). Kromě malby se věnoval také sochařství, litografii, návrhům šperků a vitráží.
Georges Braque zemřel v Paříži 31. srpna 1963 a byl poctěn státním pohřbem. Jeho dílo zanechalo nesmazatelnou stopu v dějinách moderního umění a jeho inovace, zejména v oblasti kubismu a koláže, ovlivnily generace umělců po celém světě.
🖌️ Umělecký styl a techniky
Braquův přínos spočívá v jeho systematickém a analytickém přístupu k malbě. Na rozdíl od impulzivnějšího Picassa byl Braque metodický a soustředěný.
- Geometrizace a fragmentace: Pod vlivem Cézanna redukoval přírodní formy na základní geometrické tvary. V analytickém kubismu tento proces dovedl do extrému, kdy byl zobrazovaný předmět téměř k nerozeznání.
- Simultánní perspektiva: Zásadní inovace kubismu, která spočívala ve zobrazení objektu z více úhlů pohledu najednou na jedné ploše. Tím byla popřena tradiční renesanční perspektiva.
- Papier collé a koláž: Braque byl průkopníkem vlepování cizorodých materiálů (tapety, noviny) do uměleckého díla. Tímto gestem stíral hranici mezi uměním a realitou a otevřel cestu pro mnoho uměleckých směrů 20. století, včetně dadaismu a surrealismu.
- Důraz na texturu: Po celý život experimentoval s povrchem malby. Používal techniky jako přimíchávání písku do barvy nebo vytváření reliéfních povrchů, aby dodal obrazům hmatatelnou kvalitu.
🖼️ Významná díla
- Viadukt v L'Estaque (1908)
- Domy v L'Estaque (1908)
- Housle a paleta (1909)
- Kytara a džbán (1910)
- Portugalec (1911)
- Žena s kytarou (1913)
- Zátiší s hracími kartami (1913)
- Krb (série, 20. léta)
- Ateliér VIII (1955)
- Ptáci (stropní malba v Louvru, 1953)
💡 Pro laiky: Co je to kubismus?
Představte si, že držíte v ruce jablko. Vidíte ho jen z jedné strany. Co kdybyste ho ale chtěli namalovat tak, aby divák viděl jeho přední stranu, zadní stranu, vršek se stopkou i spodek, a to všechno najednou? Právě o to se pokoušeli kubisté.
Kubismus je umělecký směr, který se snaží zobrazit předměty z mnoha různých úhlů pohledu současně na jedné ploše. Umělci jako Braque a Picasso "rozbili" nebo "rozložili" objekt na jednoduché geometrické tvary (krychle, kužely, válce) a pak tyto úlomky znovu poskládali na plátně.
- **Raný (analytický) kubismus** byl jako skládačka, kde byly všechny dílky v podobných barvách (hlavně hnědá a šedá), aby se divák soustředil jen na tvar. Obrazy z této doby mohou působit složitě a abstraktně.
- **Pozdní (syntetický) kubismus** byl hravější. Umělci přestali objekty jen rozbíjet, ale začali je skládat z různých materiálů. Do obrazů vlepovali kousky novin, tapet nebo notových zápisů. Tím do umění vnesli kus skutečného světa a vrátili do něj barvy.
Kubismus tak navždy změnil umění, protože ukázal, že obraz nemusí být jen "oknem do reality", ale může být samostatným objektem s vlastními pravidly.