Grafika

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox umělecký obor Grafika (z řeckého graphein, psát nebo kreslit) je široký a různorodý umělecký a technický obor, jehož podstatou je tvorba a reprodukce obrazu. V nejobecnějším smyslu zahrnuje jakékoli vizuální sdělení na dvojrozměrném povrchu. Historicky je spojena s technikami tisku, které umožňovaly masové šíření děl, ale v moderní době se její definice rozšířila především o počítačovou grafiku, která dnes dominuje mnoha odvětvím od designu po zábavní průmysl.

Grafika se dělí na tři hlavní oblasti:

• Volná grafika (nebo umělecká grafika) – díla vytvořená umělcem jako svébytný umělecký projev, tištěná v omezeném, autorem číslovaném a podepsaném nákladu.
• Užitá grafika (nebo grafický design) – grafika sloužící praktickému účelu, například v reklamě, informačním designu, typografii nebo firemní identitě.
• Počítačová grafika – obrazy vytvořené, upravené nebo zobrazené pomocí počítače.

📜 Historie

Historie grafiky je historií lidské vizuální komunikace. Její kořeny sahají až do pravěku a její vývoj byl vždy úzce spjat s technologickým pokrokem.

🏛️ Pravěk a starověk

Nejstarší formy grafického projevu představují jeskynní malby (např. v Lascaux nebo Altamiře), které jsou staré desítky tisíc let. Ve starověkých civilizacích, jako byl Egypt nebo Mezopotámie, se grafika projevovala v hieroglyfech, pečetních válečcích a reliéfech. Tyto techniky již obsahovaly princip "tisku" – přenosu vzoru z matrice na jiný povrch. V Řecku a Římě se grafické umění projevovalo především v mozaikách a malbách na vázách.

✒️ Středověk a vynález knihtisku

Ve středověku byla grafická produkce soustředěna především v klášterních skriptoriích, kde mniši ručně opisovali a zdobili iluminované rukopisy. Zásadní zlom přišel v 15. století s vynálezem knihtisku Johannesem Gutenbergem kolem roku 1450. Současně se v Evropě rozšířila technika dřevořezu, která umožnila tisknout obrázky spolu s textem. To vedlo k masovému šíření informací, náboženských textů (např. Bible kralická) i uměleckých děl.

🎨 Renesance a baroko

Během renesance se grafika stala plnohodnotným uměleckým oborem. Umělci jako Albrecht Dürer dovedli techniky dřevořezu a mědirytu k naprosté dokonalosti. Grafické listy se staly sběratelským artiklem a prostředkem pro šíření uměleckých myšlenek po celé Evropě. V období baroka se prosadily nové, malebnější techniky, jako je lept a mezzotinta, které mistrovsky využíval například Rembrandt van Rijn.

🏭 19. a 20. století

Devatenácté století přineslo průmyslovou revoluci a s ní i nové grafické techniky. Vynález litografie (kamenotisku) Aloisem Senefelderem na konci 18. století umožnil snadný a levný tisk barevných obrazů. To vedlo k rozmachu plakátu, který se stal novou uměleckou formou, proslavenou umělci jako Henri de Toulouse-Lautrec nebo Alfons Mucha v období secese.

Ve 20. století se grafika stala klíčovou součástí avantgardních směrů, jako byl kubismus, surrealismus nebo pop-art. Umělci jako Andy Warhol povýšili techniku sítotisku na vysoké umění a stírali hranice mezi uměním a komerční produkcí. Zároveň se bouřlivě rozvíjel grafický design jako samostatná disciplína.

💻 Digitální éra

Od druhé poloviny 20. století dochází k revoluci spojené s nástupem počítačů. Počítačová grafika, původně vyvíjená pro vědecké a vojenské účely, se postupně stala dostupnou široké veřejnosti. Vznikly programy jako Adobe Photoshop nebo Adobe Illustrator, které zcela změnily způsob práce grafiků. Dnes je digitální grafika nedílnou součástí téměř všech aspektů moderního života – od webových stránek a mobilních aplikací přes filmové triky až po počítačové hry.

⚙️ Základní dělení

Grafiku lze dělit podle účelu, techniky nebo technologie vzniku. Základní rozdělení je na volnou, užitou a počítačovou.

🖼️ Volná grafika

Volná grafika je vytvářena jako autonomní umělecké dílo. Autor sám vytváří tiskovou matrici (např. dřevěnou desku, měděnou desku, lino) a z ní tiskne omezený počet výtisků. Každý výtisk je považován za originál a je obvykle autorem číslován (např. 5/30) a podepsán. Cílem není masová produkce, ale umělecký výraz.

📢 Užitá grafika (Grafický design)

Užitá grafika, dnes známá spíše jako grafický design, slouží konkrétnímu praktickému účelu. Jejím cílem je efektivní vizuální komunikace. Patří sem široká škála produktů:

• Logo a firemní identita: Vizuální styl firmy.
• Plakát: Propagace kulturních, společenských nebo komerčních akcí.
• Knižní úprava a typografie: Sazba a grafická podoba knih, časopisů a jiných tiskovin.
• Webdesign: Návrh vzhledu a uživatelského rozhraní webových stránek.
• Obalový design: Návrhy obalů produktů.
• Informační design: Tvorba piktogramů, orientačních systémů, map a infografik.

🖥️ Počítačová grafika

Tato kategorie zahrnuje veškerou grafiku vytvořenou nebo upravenou pomocí počítače. Dělí se podle způsobu reprezentace obrazových dat:

• Rastrová grafika (bitmapová): Obraz je složen z mřížky barevných bodů (pixelů). Je vhodná pro fotografie a složité malby. Kvalita je závislá na rozlišení. Typické formáty jsou JPEG, PNG, GIF. Hlavním editačním nástrojem je Adobe Photoshop.
• Vektorová grafika: Obraz je definován pomocí matematických křivek a objektů (vektorů). Umožňuje libovolné zvětšování bez ztráty kvality. Je ideální pro loga, ikony a ilustrace. Typické formáty jsou SVG, AI, EPS. Hlavním editačním nástrojem je Adobe Illustrator.
• 3D grafika: Pracuje s trojrozměrnými modely v virtuálním prostoru. Tyto modely lze následně renderovat do 2D obrazů nebo použít v animacích a interaktivních aplikacích. Využívá se ve filmu, videohrách, architektuře a průmyslovém designu.

🎨 Grafické techniky

Tradiční grafické techniky se dělí podle toho, z jaké části tiskové formy (matrice) se tiskne.

Tisk z výšky

Barva se nanáší na vyvýšená místa matrice.

• Dřevořez: Nejstarší technika, matrice je dřevěná deska.
• Dřevoryt: Podobný dřevořezu, ale používá se tvrdší dřevo řezané napříč vlákny, což umožňuje jemnější detaily.
• Linoryt: Místo dřeva se používá linoleum, které se snáze zpracovává.

Tisk z hloubky

Barva se vtírá do vyrytých nebo vyleptaných prohlubní v matrici, povrch se setře a tiskne se pod velkým tlakem.

• Mědiryt: Kresba se vyrývá rydlem do měděné desky.
• Lept: Deska je pokryta krytem, do kterého se kreslí jehlou. Následně se deska ponoří do kyseliny, která vyleptá obnažené linie.
• Suchá jehla: Kresba se ryje ostrou jehlou přímo do desky, čímž vzniká charakteristický měkký, "chlupatý" okraj linie.
• Akvatinta: Technika umožňující tvorbu tónových ploch, nikoli jen linií.

Tisk z plochy

Tisková i netisková místa jsou v jedné rovině. Princip je založen na vzájemném odpuzování mastnoty a vody.

• Litografie (kamenotisk): Kreslí se mastnou tuší na vyhlazený vápencový kámen.

Průtisk (Sítotisk)

Barva se protlačuje přes šablonu na sítu.

• Sítotisk (serigrafie): Umožňuje tisk na různé materiály (papír, textil, plast) a je typický pro své syté barevné plochy. Zpopularizoval jej pop-art.

🤔 Pro laiky

• Jaký je rozdíl mezi rastrovou a vektorovou grafikou?

Představte si rastrový obrázek (fotku) jako mozaiku složenou z maličkých barevných čtverečků (pixelů). Když obrázek hodně zvětšíte, uvidíte tyto čtverečky a obraz bude rozmazaný nebo "kostičkovaný". Naopak vektorový obrázek (logo) není složen z bodů, ale je popsán matematicky – jako soubor instrukcí typu "nakresli čáru od bodu A do bodu B" nebo "vyplň tento kruh modrou barvou". Díky tomu můžete vektorový obrázek zvětšovat donekonečna a vždy zůstane dokonale ostrý.

• Co znamená DPI?

DPI je zkratka pro "Dots Per Inch" (body na palec). Je to jednotka, která udává hustotu bodů (pixelů) při tisku. Pro kvalitní tisk na papír se obvykle vyžaduje rozlišení 300 DPI. To znamená, že na délce jednoho palce (cca 2,54 cm) bude vytištěno 300 bodů. Pro zobrazení na monitoru stačí mnohem nižší hodnota, obvykle 72 nebo 96 DPI, protože monitory mají nižší hustotu pixelů než tiskárny.

Šablona:Aktualizováno