Johannes Gutenberg

Rozbalit box

Obsah boxu

Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg (kolem 1398, Mohuč – 3. února 1468, Mohuč) byl německý vynálezce, zlatník a tiskař, který v polovině 15. století vynalezl knihtisk s pohyblivými literami. Jeho vynález, často považovaný za jednu z nejdůležitějších událostí druhého tisíciletí, znamenal revoluci v šíření informací a položil základy masové komunikace a moderního světa. Gutenbergova bible, vytištěná kolem roku 1455, je jeho nejznámějším dílem a prvním masově vyráběným tištěným textem v Evropě.

⏳ Život a mládí

Johannes Gutenberg se narodil v německém městě Mohuč (dnešní Německo) kolem roku 1398. Přesné datum jeho narození není známo. Pocházel z patricijské rodiny Gensfleisch, která patřila k nejvýznamnějším v Mohuči. Jeho otec, Friele Gensfleisch zur Laden, byl obchodník s textilem a matka, Else Wirich, pocházela z obchodnické rodiny. V době jeho narození byla Mohuč důležitým obchodním centrem a sídlem arcibiskupa.

O Gutenbergově mládí a vzdělání existuje jen málo spolehlivých informací. Předpokládá se, že studoval na univerzitě v Erfurtu, kde je v roce 1418 zaznamenán student jménem Johannes de Altavilla. V raném věku se pravděpodobně vyučil zlatnictví a kovotepectví, což mu poskytlo klíčové dovednosti pro pozdější práci s kovem a výrobu pohyblivých liter. V roce 1430 byl Gutenberg kvůli politickým sporům v Mohuči nucen odejít do Štrasburku, kde se usadil a začal experimentovat s novými technologiemi. Zde se zabýval výrobou zrcadel pro poutníky a také se věnoval rytí a leštění drahokamů.

💡 Vynález knihtisku

Gutenbergův hlavní přínos spočíval ve vývoji komplexního systému knihtisku, který zahrnoval několik klíčových inovací. Před jeho dobou se knihy opisovaly ručně nebo tiskly pomocí dřevořezu, což bylo pomalé a nákladné. Gutenbergův systém kombinoval:

**Pohyblivé litery**: Vytvořil metodu odlévání individuálních kovových liter (písmen, číslic, interpunkčních znamének), které mohly být opakovaně skládány do textových bloků a po tisku rozebírány. K tomu vyvinul speciální slitinu olova, cínu a antimonu, která byla odolná a snadno se odlévala, a také ruční licí nástroj.
**Tiskařský lis**: Adaptoval vinařský lis pro účely tisku, což umožnilo rovnoměrné a silné přitlačení papíru k tiskové formě.
**Tiskařská barva**: Vyvinul novou, olejovou tiskařskou barvu, která byla hustší než tehdejší inkousty a lépe přilnula ke kovovým literám i k papíru.
**Mechanizace celého procesu**: Jeho systém umožňoval rychlou a efektivní výrobu velkého množství identických kopií textu, což bylo dříve nemyslitelné.

Kolem roku 1448 se Gutenberg vrátil do Mohuče a založil tiskařskou dílnu. Pro financování svého podniku získal půjčky od bohatého bankéře Johanna Fusta. S Fustem se dohodl na partnerství, které mu mělo pomoci realizovat jeho ambiciózní projekty.

📚 Gutenbergova bible

Nejvýznamnějším výsledkem Gutenbergovy práce je bezesporu Gutenbergova bible, známá také jako 42řádková bible (B42) podle počtu řádků na stránce. Tisk této bible probíhal přibližně v letech 1450 až 1455 v Mohuči. Jednalo se o velkolepý projekt, který vyžadoval obrovské množství práce, materiálu a kapitálu.

Gutenbergova bible byla vytištěna v latině a obsahovala kompletní text Vulgáty, standardního latinského překladu bible. Odhaduje se, že bylo vyrobeno asi 180 výtisků, z toho přibližně 150 na papír a 30 na pergamen. Každý výtisk byl ručně iluminován a doplněn o barevné iniciály a ornamenty, což z ní činilo umělecké dílo.

V současné době se dochovalo 49 kompletních nebo téměř kompletních výtisků Gutenbergovy bible, z nichž většina je uložena v univerzitních knihovnách a muzeích po celém světě. Mezi nejznámější patří ty v Kongresové knihovně ve Washington, D.C., v British Library v Londýně a v Bayerische Staatsbibliothek v Mnichově.

💰 Finanční potíže a odkaz

Navzdory úspěchu Gutenbergovy bible se Gutenberg potýkal s vážnými finančními problémy. Jeho podnik byl extrémně nákladný a vyžadoval neustálé investice. V roce 1455 vyvrcholily spory s jeho finančním partnerem Johannem Fustem, který ho zažaloval za nesplacené dluhy. Soudní rozhodnutí vedlo k tomu, že Gutenberg přišel o svou dílnu a velkou část tiskařského vybavení, včetně mnoha sad liter, které získal Fust a jeho zeť Peter Schöffer.

Po této prohře Gutenberg pokračoval v tiskařské činnosti, pravděpodobně v menší dílně, a tiskl další knihy, například Catholicon (latinský slovník). V roce 1462, během mohučské diecézní války, byla Mohuč vypleněna a Gutenberg byl nucen znovu uprchnout. Později se do Mohuče vrátil a v roce 1465 mu arcibiskup Adolf II. z Nassau udělil titul dvorního šlechtice, což mu zajistilo roční penzi a oděv.

Johannes Gutenberg zemřel 3. února 1468 v Mohuči a byl pohřben v františkánském kostele. Místo jeho hrobu je dnes neznámé.

🌍 Dopad a význam

Vynález knihtisku s pohyblivými literami měl obrovský a dalekosáhlý dopad na evropskou i světovou historii. Mezi jeho hlavní důsledky patří:

**Šíření vědění**: Tisk umožnil masovou produkci knih, což vedlo k rapidnímu šíření gramotnosti a vzdělávání mezi širokými vrstvami populace. Informace, dříve dostupné jen elitám, se staly přístupnější.
**Reformace**: Knihtisk hrál klíčovou roli v reformaci, když umožnil rychlé šíření náboženské literatury a myšlenek Martina Luthera.
**Vědecká revoluce**: Zpřístupnění vědeckých textů a snadnější sdílení poznatků urychlilo vědeckou revoluci a rozvoj moderní vědy.
**Standardizace jazyků**: Tisk přispěl ke standardizaci národních jazyků a gramatik, což pomohlo formování moderních národních států.
**Ekonomický růst**: Vznikl nový průmysl – tiskařství – který vytvořil nová pracovní místa a podpořil ekonomický rozvoj.
**Základ pro masovou komunikaci**: Gutenbergův vynález je považován za základ masové komunikace a předchůdce moderních médií.

Dnes je Johannes Gutenberg uznáván jako jedna z nejvlivnějších osobností historie. Jeho jméno nese řada institucí, včetně Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči a Gutenbergovo muzeum v Mohuči, které uchovává repliky jeho tiskařského vybavení a jednu z dochovaných Gutenbergových biblí.

👶 Pro laiky

Představte si, že byste chtěli poslat dopis všem svým kamarádům, ale museli byste každý jeden dopis ručně opsat. To by trvalo strašně dlouho, že? A přesně tak to bylo s knihami před Johannesem Gutenbergem. Každá kniha se musela ručně přepsat, což bylo drahé, pomalé a často se dělaly chyby.

Gutenberg byl chytrý zlatník a přišel s úžasným nápadem: co kdybychom udělali každé písmenko zvlášť z kovu? A pak bychom je mohli skládat dohromady jako Lego kostičky a vytvořit tak celou stránku textu. Potom se na písmenka nanesla speciální barva a celá ta "kostičková" stránka se silně přitiskla na papír pomocí velkého lisu. A voila! Měli jste hotovou stránku, a to samé jste mohli udělat znovu a znovu pro tisíce kopií.

To byl knihtisk! Díky tomuto vynálezu se knihy začaly vyrábět mnohem rychleji a levněji. Najednou si je mohlo dovolit více lidí, a tak se šířily nové nápady, příběhy a vědomosti po celém světě jako lavina. Je to podobné, jako když se objevily počítače a internet – najednou se informace dostaly ke všem mnohem snadněji!

Další informace

Gutenbergovo muzeum v Mohuči je věnováno historii tisku a Gutenbergovu životu a dílu. Muzeum bylo založeno v roce 1900 u příležitosti 500. výročí Gutenbergova narození.
Každoročně se v Německu uděluje Gutenbergova cena (Gutenberg-Preis) za vynikající zásluhy v oblasti knižního umění a tisku.
V roce 1999 byl Johannes Gutenberg v anketě A&E Network zařazen na první místo seznamu "100 nejvýznamnějších osobností druhého tisíciletí".