Přeskočit na obsah

1959

Z Infopedia

Rok 1959 byl rokem, kdy se studená válka vedla v kuchyni i ve vesmíru a revoluce měnily mapu světa. Zatímco na Kubě triumfovalo povstání Fidela Castra, které přineslo komunistickou hrozbu na práh Spojených států, sovětská sonda jako první lidský výtvor dopadla na Měsíc. Symbolickým střetem ideologií se stala slavná "kuchyňská debata" mezi Nixonem a Chruščovem v Moskvě. Spojené státy se rozrostly o dva nové státy, Aljašku a Havaj, ale hudební svět zasáhla tragédie známá jako "Den, kdy zemřela hudba". Byl to rok velkých změn, technologických skoků a formování světa, jak ho známe dnes.

1959
Rok1959
Soubor:Nixon and Khrushchev Kitchen Debate.jpg
"Kuchyňská debata" mezi Richardem Nixonem (vpravo) a Nikitou Chruščovem v Moskvě, 24. července 1959.
Století20. století
Desetiletí50. léta 20. století
UdálostiVítězství kubánské revoluce, první dopad lidského objektu na Měsíc (Luna 2), "Kuchyňská debata", Antarktická smlouva, založení ETA
NarozeníMagic Johnson, Bryan Adams, Emma Thompson
ÚmrtíBuddy Holly, Frank Lloyd Wright, Billie Holiday

🌎 Události ve světě

🇨🇺 Kubánská revoluce a její důsledky

Nejvýznamnější geopolitickou událostí roku bylo vítězství revoluce na Kubě.

  • Útěk Batisty a triumf Castra (1. ledna): Kubánský diktátor Fulgencio Batista uprchl ze země poté, co revoluční síly pod velením Che Guevary a Camila Cienfuegose dobyly klíčová města. O týden později, 8. ledna, Fidel Castro triumfálně vstoupil do Havany a převzal moc.[1]
  • Nástup komunistického režimu: V únoru se Castro stal předsedou vlády. Jeho režim rychle zahájil radikální pozemkovou reformu a znárodňování majetku, včetně majetku amerických společností. To vedlo k prudkému zhoršení vztahů se Spojenými státy a k postupnému přimknutí Kuby k Sovětskému svazu.[2] Vítězství revoluce přineslo komunistickou velmoc do bezprostřední blízkosti USA a stalo se jedním z nejvýbušnějších ohnisek studené války.

⚔️ Studená válka: Debaty a návštěvy

Navzdory napětí došlo k několika symbolickým setkáním mezi Východem a Západem.

  • "Kuchyňská debata" (24. července): Během otevření Americké národní výstavy v Moskvě se americký viceprezident Richard Nixon a sovětský premiér Nikita Chruščov zapojili do slavné improvizované debaty. Uprostřed expozice modelového amerického domu se přeli o výhodách kapitalismu a komunismu, porovnávali pračky, barevné televize a životní úroveň. Debata se stala ikonickým momentem studené války, ukazujícím ideologický souboj dvou supervelmocí.[3]
  • Chruščovova návštěva USA (září): Nikita Chruščov se stal prvním sovětským vůdcem, který navštívil Spojené státy. Během třináctidenní cesty navštívil New York, Los Angeles i farmu v Iowě. Ačkoli návštěva přinesla dočasné uvolnění napětí ("duch Camp Davidu"), byla také plná kontroverzních momentů, například když Chruščovovi z bezpečnostních důvodů odepřeli návštěvu Disneylandu.[4]

🇺🇸 Spojené státy americké: Dva nové státy

Počet hvězd na americké vlajce se v roce 1959 rozrostl hned dvakrát.

  • Aljaška se stává 49. státem (3. ledna): Rozlehlé severní teritorium, které USA koupily od Ruska v roce 1867, se oficiálně stalo 49. státem Unie.[5]
  • Havaj se stává 50. státem (21. srpna): Tichomořské souostroví, anektované Spojenými státy v roce 1898, bylo přijato jako 50. a dosud poslední stát USA.[6]

🚀 Vesmírné závody

Rok 1959 byl rokem drtivé převahy Sovětského svazu ve vesmírných závodech, který Spojeným státům uštědřil sérii propagandistických porážek.

Sovětské triumfy: Program Luna

  • První objekt na oběžné dráze Slunce (leden): Sovětská sonda Luna 1 (původně nazvaná "Mečta" - Sen) se stala prvním lidským výtvorem, který překonal gravitační pole Země a vstoupil na heliocentrickou dráhu. Ačkoli původně měla zasáhnout Měsíc, minula jej a stala se první umělou planetkou.[7]
  • První dopad na Měsíc (14. září): Sonda Luna 2 se stala prvním objektem vyrobeným člověkem, který dopadl na povrch jiného vesmírného tělesa. Dopadla na Měsíc v oblasti Palus Putredinis a potvrdila, že Měsíc nemá znatelné magnetické pole ani radiační pásy.[8]
  • První snímky odvrácené strany Měsíce (říjen): Sonda Luna 3 obletěla Měsíc a pořídila historicky první, i když neostré, snímky jeho odvrácené strany, která není ze Země nikdy viditelná. Tyto snímky odhalily zcela odlišný terén s mnohem menším počtem "moří" a umožnily sovětským vědcům pojmenovat nově objevené útvary.[9]

Americké odpovědi

  • Představení "Mercury Seven" (9. dubna): NASA představila veřejnosti prvních sedm amerických astronautů, vybraných pro program Mercury. Muži jako John Glenn, Alan Shepard a Gus Grissom se okamžitě stali národními hrdiny a ztělesněním americké snahy dohnat sovětský náskok v pilotovaných letech do vesmíru.[10]
  • Opice ve vesmíru: V rámci programu Mercury byly do vesmíru úspěšně vyslány a živé navráceny dvě opice, makak rhesus jménem Able a kotul veverovitý jménem Baker. Tento úspěch byl klíčovým krokem k potvrzení, že živý organismus může přežít let do vesmíru a následný návrat.[11]
  • První fotografie Země z vesmíru: Družice Explorer 6 pořídila a odeslala první hrubou fotografii Země z oběžné dráhy.[12]

🌍 Mezinárodní dění a věda

  • Antarktická smlouva podepsána (1. prosince): Ve Washingtonu, D.C., podepsalo 12 zemí, včetně USA a SSSR, přelomovou Antarktickou smlouvu. Tato dohoda, uzavřená na vrcholu studené války, vyhradila Antarktidu pro mírové účely, zejména pro vědecký výzkum, a zakázala zde veškeré vojenské aktivity. Územní nároky byly "zmrazeny" a smlouva se stala vzorem mezinárodní spolupráce.[13]
  • Tibetské povstání a útěk dalajlamy (březen): V tibetském hlavním městě Lhasa vypuklo masové povstání proti čínské nadvládě. Po jeho brutálním potlačení čínskou armádou byl 14. dalajlama nucen uprchnout z Tibetu a po strastiplné cestě přes Himálaj nalezl azyl v Indii, kde založil tibetskou exilovou vládu.[14]
  • Založení ETA (31. července): Ve Španělsku pod diktaturou Francisca Franca byla založena baskická nacionalistická a separatistická organizace ETA (Euskadi Ta Askatasuna – Baskicko a jeho svoboda). Původně studentské hnutí se postupně transformovalo v militantní skupinu, která po desetiletí vedla násilnou kampaň za nezávislost Baskicka.[15]
  • Vynález integrovaného obvodu: Fyzik Robert Noyce ze společnosti Fairchild Semiconductor vyvinul první monolitický integrovaný obvod, který umístil všechny součástky na jediný kus křemíku a propojil je. Tento vynález (spolu s paralelním vynálezem Jacka Kilbyho z Texas Instruments) položil základy celé moderní elektroniky a umožnil vznik počítačů, mobilních telefonů a dalších digitálních zařízení.[16]
  • Uvedení kopírky Xerox 914: Společnost Xerox představila první komerčně úspěšnou automatickou kancelářskou kopírku na běžný papír, Xerox 914. Tento přístroj znamenal revoluci v kancelářské práci a stal se jedním z nejúspěšnějších produktů v historii.[17]

🎨 Kultura a umění

Rok 1959 byl rokem, kdy hudba ztratila své hrdiny, ale zároveň objevila nové zvuky, které definovaly budoucnost. Architektura přišla o génia a zrodila se ikona.

Hudba

  • "Den, kdy zemřela hudba" (3. února): Při leteckém neštěstí poblíž Clear Lake v Iowě zahynuly tři hvězdy raného rock and rollu: Buddy Holly, Ritchie Valens a J. P. "The Big Bopper" Richardson. Tato tragédie, později zvěčněná v písni "American Pie" od Dona McLeana, je považována za symbolický konec první éry rock and rollu.[18]
  • Založení Motown Records (12. ledna): V Detroitu založil Berry Gordy Jr. nahrávací společnost Motown. Motown se stala legendou a vytvořila charakteristický zvuk, který kombinoval soul, pop a R&B. Produkovala hvězdy jako The Supremes, The Temptations, Marvin Gaye a Stevie Wonder a hrála klíčovou roli v popularizaci afroamerické hudby.[19]
  • "Kind of Blue" od Milese Davise: Jazzový trumpetista Miles Davis nahrál a vydal album Kind of Blue. Toto album je považováno za mezník v dějinách jazzu, popularizovalo modální jazz a stalo se nejprodávanějším jazzovým albem všech dob.[20]
  • Úmrtí Billie Holiday: 17. července zemřela ve věku 44 let jedna z největších jazzových zpěvaček všech dob, Billie Holiday.[21]
  • První ceny Grammy: Uskutečnil se první ročník udílení cen Grammy. Cenu za nahrávku roku získala píseň "Nel blu, dipinto di blu (Volare)" od Domenica Modugna.

Film a televize

Architektura a design

  • Otevření Guggenheimova muzea (21. října): V New Yorku bylo otevřeno Guggenheimovo muzeum, navržené slavným architektem Frankem Lloydem Wrightem. Jeho ikonická spirálovitá budova je považována za mistrovské dílo moderní architektury. Wright se otevření nedožil, zemřel šest měsíců předtím.[23]
  • Představení panenky Barbie (9. března): Společnost Mattel představila na veletrhu hraček v New Yorku první panenku Barbie. Panenka se stala celosvětovým fenoménem a jednou z nejprodávanějších hraček v historii.[24]

🏆 Sport

  • Formule 1: Australan Jack Brabham získal svůj první titul mistra světa.
  • Baseball: Los Angeles Dodgers vyhráli Světovou sérii.
  • Fotbal: Real Madrid vyhrál počtvrté v řadě Pohár mistrů evropských zemí.

👶 Narození

  • 16. dubna – Emma Thompson, britská herečka a scenáristka
  • 17. května – Jim Nelford, kanadský golfista a sportovní komentátor
  • 7. června – Mike Pence, americký politik, 48. viceprezident USA
  • 14. srpna – Magic Johnson, americký basketbalista
  • 5. listopadu – Bryan Adams, kanadský rockový zpěvák a fotograf
  • 31. prosince – Val Kilmer, americký herec

😔 Úmrtí

  • 3. února – Buddy Holly, americký zpěvák a průkopník rock and rollu (* 1936)
  • 3. února – Ritchie Valens, americký zpěvák a kytarista (* 1941)
  • 9. dubna – Frank Lloyd Wright, americký architekt (* 1867)
  • 17. července – Billie Holiday, americká jazzová zpěvačka (* 1915)
  • 16. října – George Catlett Marshall, americký generál a státník, nositel Nobelovy ceny za mír (* 1880)

👶 Pro laiky

Rok 1959 byl jako z dobrodružného románu. Na Kubě vousatý revolucionář Fidel Castro svrhl diktátora a převzal moc, což pořádně vyděsilo Ameriku, protože se jí u prahu objevil komunismus. Zatímco se politici hádali, kdo má lepší ledničku (slavná "kuchyňská debata" mezi Nixonem a Chruščovem), Sověti poslali sondu, která jako první věc od lidí narazila do Měsíce a vyfotila jeho odvrácenou stranu – obrovský úspěch ve vesmírných závodech.

Amerika se rozrostla o dva nové státy – chladnou Aljašku a slunnou Havaj. Svět ale zasáhla i velká tragédie, když při leteckém neštěstí zemřeli tři slavní rock'n'rolloví zpěváci v čele s Buddy Hollym. Tento den se stal známým jako "Den, kdy zemřela hudba". A aby toho nebylo málo, v New Yorku otevřeli slavné Guggenheimovo muzeum, které vypadá jako bílá spirála, a na trh přišla panenka, která změnila svět hraček – Barbie.

Reference

  1. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/batista-forced-out-by-castro-led-revolution
  2. ↑ https://www.britannica.com/biography/Fidel-Castro/Revolutionary-leader
  3. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/nixon-and-khrushchev-have-kitchen-debate
  4. ↑ https://www.politico.com/story/2018/09/15/khrushchev-begins-us-tour-sept-15-1959-818960
  5. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/alaska-becomes-49th-state
  6. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/hawaii-becomes-50th-state
  7. ↑ https://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraft/display.action?id=1959-012A
  8. ↑ https://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraft/display.action?id=1959-014A
  9. ↑ https://www.russianspaceweb.com/luna3.html
  10. ↑ https://www.nasa.gov/history/the-mercury-7-nasas-first-astronauts/
  11. ↑ https://www.nasa.gov/history/60-years-ago-monkeys-able-and-baker-fly-in-space/
  12. ↑ https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/object_page/e6_1.html
  13. ↑ https://www.ats.aq/e/antarctictreaty.html
  14. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/dalai-lama-begins-exile
  15. ↑ https://www.britannica.com/topic/ETA
  16. ↑ https://www.computerhistory.org/siliconengine/the-integrated-circuit-is-patented/
  17. ↑ https://www.xerox.com/en-us/about/history
  18. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/the-day-the-music-died
  19. ↑ https://motownmuseum.org/legacy/motown-story/
  20. ↑ https://www.britannica.com/topic/Kind-of-Blue
  21. ↑ https://www.biography.com/musicians/billie-holiday
  22. ↑ https://www.oscars.org/oscars/ceremonies/1960
  23. ↑ https://www.guggenheim.org/teaching-materials/the-architecture-of-the-solomon-r-guggenheim-museum
  24. ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/barbie-makes-her-debut
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=1959&oldid=9855“