1894

Rozbalit box

Obsah boxu

1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Tento rok je charakteristický eskalací mezinárodního napětí, významnými událostmi v politice a justici, které ovlivnily chod dějin na desítky let dopředu, a také klíčovými momenty v oblasti sportu a vědy.

📅 Události

Leden - Březen

15. ledna – V Praze byl zahájen politický proces s tzv. Omladinou, tajným spolkem radikální mládeže. Proces měl za cíl potlačit české národní a dělnické hnutí.
4. března – Velký požár zničil více než 25 bloků v Šanghaji v Číně.

Duben - Červen

14. května – V Anglii byla otevřena Blackpool Tower, věž inspirovaná Eiffelovou věží v Paříži.
14. června – Při katastrofálním výbuchu metanu v dolech v Karviné zahynulo 235 horníků. Jednalo se o jedno z největších důlních neštěstí v regionu.
23. června – V Paříži na Sorbonně byl z iniciativy barona Pierra de Coubertina založen Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Prvním předsedou byl zvolen Řek Demetrius Vikelas a jedním ze zakládajících členů byl i Čech Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.
24. června – Italský anarchista Sante Geronimo Caserio spáchal v Lyonu atentát na francouzského prezidenta Sadiho Carnota, který na následky zranění zemřel.

Červenec - Září

1. srpna – Oficiálně byla vyhlášena první čínsko-japonská válka o vliv nad Koreou. Ačkoliv boje probíhaly již od července, tento den znamenal formální začátek konfliktu, který demonstroval rostoucí moc modernizovaného Japonska a úpadek čínské říše Čching.
18. srpna – V Ostravě byl zahájen provoz parní tramvaje.
21. září – Ve Zlíně založil Tomáš Baťa se svými sourozenci Antonínem a Annou obuvnickou firmu, která se později stala světoznámým koncernem Baťa.

Říjen - Prosinec

15. října – V Paříži byl zatčen kapitán Alfred Dreyfus, francouzský dělostřelecký důstojník židovského původu, a obviněn ze špionáže pro Německo. Tím začala Dreyfusova aféra, justiční skandál, který hluboce polarizoval francouzskou společnost na další desetiletí.
1. listopadu – Po smrti svého otce Alexandra III. nastoupil na ruský trůn car Mikuláš II., poslední panovník z dynastie Romanovců.
22. prosince – Alfred Dreyfus byl vojenským soudem shledán vinným z velezrady a odsouzen na doživotí na Ďábelských ostrovech.
22. prosince – Claude Debussy uvedl v Paříži premiéru své symfonické básně Prélude à l'après-midi d'un faune (Předehra k faunovu odpoledni), klíčového díla hudebního impresionismu.

Probíhající události

1881–1899 – Mahdího povstání
1894–1895 – První čínsko-japonská válka

🧪 Věda a technika

Lord Rayleigh a sir William Ramsay objevili nový chemický prvek, argon, inertní plyn, který tvoří téměř 1 % zemské atmosféry. Za tento objev později obdrželi Nobelovy ceny.
Italský vynálezce Guglielmo Marconi začal experimentovat s bezdrátovou telegrafií.
Ochranná známka pro tužky Koh-i-noor byla poprvé zaregistrována.
Wilhelm Conrad Röntgen ve své laboratoři ve Würzburgu zahájil systematické zkoumání katodových paprsků, které o rok později vedlo k objevu paprsků X.

🎨 Kultura a umění

Rudyard Kipling vydal svou slavnou Kniha džunglí.
Antonín Dvořák dokončil svůj Smyčcový kvartet č. 12 F dur „Americký“ během svého pobytu ve Spojených státech.
Malíř a grafik Henri de Toulouse-Lautrec byl na vrcholu své tvorby, zachycoval život na pařížském Montmartru.
V českých zemích vrcholí období biedermeieru v umění a kultuře, které klade důraz na rodinný život a měšťanské hodnoty.

⚽ Sport

23. června – Založení Mezinárodního olympijského výboru v Paříži je považováno za zrod moderního olympijského hnutí. Cílem bylo obnovit antické olympijské hry.

👶 Narození

Česko

1. ledna – František Götz, literární historik a kritik († 7. července [])
5. ledna – Jaroslava Vondráčková, textilní výtvarnice a spisovatelka († 10. března [])
7. dubna – Jiří Langer, publicista a básník († 12. března [])
16. června – Josef Kopta, spisovatel a legionář († 3. dubna [])

Svět

30. ledna – Boris III., bulharský car († 28. srpna [])
1. února – John Ford, americký filmový režisér († 31. srpna [])
15. dubna – Nikita Sergejevič Chruščov, sovětský politik, první tajemník KSSS († 11. září [])
26. dubna – Rudolf Hess, německý nacistický politik († 17. srpna [])
23. června – Eduard VIII., britský král († 28. května [])
8. července – Pjotr Leonidovič Kapica, sovětský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 8. dubna [])
26. července – Aldous Huxley, britský spisovatel († 22. listopadu [])
2. září – Joseph Roth, rakouský spisovatel a novinář († 27. května [])
14. října – Edward Estlin Cummings, americký básník († 3. září [])

⚰️ Úmrtí

Česko

7. ledna – Karel Kerka, kanovník v Litoměřicích (* 1814)
29. července – Gustav Winterholler, starosta Brna (* 14. dubna [])

Svět

1. ledna – Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik (* 22. února [])
21. února – Gustave Caillebotte, francouzský impresionistický malíř (* 19. srpna [])
8. dubna – Bankimčandra Čattopádhjáj, bengálský spisovatel (* 27. června [])
24. června – Marie François Sadi Carnot, francouzský prezident (* 11. srpna [])
8. září – Hermann von Helmholtz, německý lékař a fyzik (* 31. srpna [])
1. listopadu – Alexandr III. Alexandrovič, ruský car (* 10. března [])
3. prosince – Robert Louis Stevenson, skotský spisovatel (* 13. listopadu [])
7. prosince – Ferdinand de Lesseps, francouzský diplomat a podnikatel, stavitel Suezského průplavu (* 19. listopadu [])

💡 Pro laiky: Jaký byl rok 1894?

Představte si svět na konci 19. století jako velkolepý ples. Všude jsou nové technologie – elektřina začíná svítit ve městech, staví se ocelové mosty a věže a lidé žasnou nad novými vynálezy. Tomuto období se říká Belle Époque (Krásná epocha), protože alespoň v Evropě panoval dlouhý mír a víra v pokrok byla obrovská.

Rok 1894 byl přesně uprostřed této doby. Lidé poprvé slyšeli o novém plynu jménem argon a v Paříži se skupina nadšenců rozhodla oživit starou myšlenku olympijských her. Zároveň ale pod povrchem této nablýskané doby bublalo napětí. Staré mocnosti jako Čína začaly ztrácet sílu, zatímco nové, jako Japonsko, se draly na výsluní, což vedlo k válce. Ve Francii zase nespravedlivé obvinění židovského důstojníka Dreyfuse ukázalo, že ve společnosti stále dřímá nenávist a předsudky.

Pro běžného člověka v Čechách to byl rok plný změn. Průmysl rostl, vznikaly nové továrny (jako ta Baťova ve Zlíně) a města se rozšiřovala. Zároveň sílilo národní uvědomění a touha po samostatnosti, což vedlo k politickým procesům, jako byl ten s Omladinou. Rok 1894 byl tedy jako mince se dvěma stranami: na jedné straně optimismus, pokrok a nové příležitosti, na druhé straně skryté konflikty a nespravedlnost, které předznamenávaly bouřlivé 20. století.

Zdroje

ČT24 - Dreyfusova aféra začala nenápadně Wikipedia - 1894 Wikipedia - První čínsko-japonská válka Wikipedia - Mezinárodní olympijský výbor Ped.muni.cz - Argon