Alfred Dreyfus
Obsah boxu
| Alfred Dreyfus | |
|---|---|
| Soubor:Alfred Dreyfus by Pirou.jpg | |
| Alfred Dreyfus na fotografii z roku 1895 | |
| Datum narození | 9. října 1859 |
| Místo narození | Mylhúzy, Alsasko, Francouzské císařství |
| Národnost | francouzská |
| Vyznamenání | Řád čestné legie (Důstojník) Válečný kříž 1914–1918 |
Alfred Dreyfus (* 9. října 1859, Mylhúzy – 12. července 1935, Paříž) byl francouzský důstojník dělostřelectva židovského původu, který se stal ústřední postavou jedné z největších politických a justičních krizí v dějinách Třetí francouzské republiky, známé jako Dreyfusova aféra. V roce 1894 byl neprávem obviněn z vlastizrady a špionáže pro Německé císařství, odsouzen k doživotnímu vězení na Ďábelském ostrově a veřejně degradován. Jeho případ rozdělil francouzskou společnost na dva nesmiřitelné tábory a odhalil hluboké proudy antisemitismu, nacionalismu a militarismu. Plně rehabilitován byl až v roce 1906.
📜 Život a kariéra před aférou
Alfred Dreyfus se narodil v Mylhúzách v Alsasku do bohaté a asimilované židovské rodiny textilních průmyslníků. Po prusko-francouzské válce v roce 1871, kdy bylo Alsasko-Lotrinsko anektováno Německým císařstvím, se jeho rodina rozhodla pro zachování francouzského občanství a přestěhovala se do Paříže. Tato událost v Dreyfusovi posílila vlastenecké cítění a touhu sloužit Francii v armádě.
V roce 1878 byl přijat na prestižní vojenskou akademii École Polytechnique v Paříži, kterou úspěšně absolvoval v roce 1880 jako poručík dělostřelectva. Následně pokračoval ve studiu na aplikační dělostřelecké škole ve Fontainebleau. Jeho kariéra postupovala slibně; byl hodnocen jako inteligentní, pracovitý a oddaný důstojník. V roce 1892 úspěšně složil zkoušky na Válečnou školu (École Supérieure de Guerre) a po jejím absolvování byl v roce 1893 povýšen na kapitána a přidělen ke generálnímu štábu francouzské armády. Jeho židovský původ byl však v některých armádních kruzích vnímán s nedůvěrou.
⚖️ Dreyfusova aféra
Dreyfusova aféra (francouzsky l'affaire Dreyfus) byla politickým a justičním skandálem, který hluboce otřásl Francií v letech 1894 až 1906.
🕵️♂️ Počátek a obvinění (1894)
V září 1894 objevila uklízečka pracující pro francouzskou kontrarozvědku na německém velvyslanectví v Paříži roztrhaný, nesešikovaný dopis v odpadkovém koši vojenského atašé Maximiliana von Schwartzkoppena. Tento dokument, později známý jako bordereau, obsahoval seznam tajných francouzských vojenských dokumentů, které pisatel nabízel Němcům.
Vyšetřování se soustředilo na nalezení zrádce v řadách generálního štábu. Podezření padlo na kapitána Dreyfuse, a to především ze dvou důvodů: byl jedním z mála důstojníků s přístupem k uvedeným informacím a byl žid. Grafologičtí experti, zejména Alphonse Bertillon, označili jeho rukopis za shodný s písmem na bordereau, ačkoliv jejich závěry byly nejednoznačné a sporné. Dreyfus byl 15. října 1894 zatčen a obviněn z vlastizrady.
🏛️ První proces a odsouzení
Dreyfusův proces před vojenským soudem začal 19. prosince 1894 a probíhal za zavřenými dveřmi. Obžaloba byla postavena na velmi slabých důkazech. Aby soudce přesvědčili o Dreyfusově vině, předložili zástupci ministerstva války soudu tajnou složku (dossier secret) obsahující zfalšované a nerelevantní dokumenty, o které se obhajoba nemohla dozvědět a nemohla na ně reagovat. Na základě těchto podvrhů byl Dreyfus 22. prosince 1894 jednomyslně shledán vinným.
Byl odsouzen k doživotnímu vězení a deportaci. 5. ledna 1895 proběhla na nádvoří École Militaire v Paříži potupná veřejná degradace. Před nastoupenými vojenskými jednotkami a davem mu byly strženy výložky, zlomena šavle a byl vykřikován jako zrádce. Během ceremonie Dreyfus neustále prohlašoval svou nevinu. Následně byl transportován do Francouzské Guyany, kde byl uvězněn v naprosté izolaci na Ďábelském ostrově (Île du Diable).
🔎 Odhalení skutečného viníka
V roce 1896 byl novým šéfem vojenské zpravodajské služby jmenován podplukovník Georges Picquart. Ten narazil na další depeši určenou německému atašé, tentokrát psanou rukou majora Ferdinanda Walsina-Esterhazyho, zadluženého a bezcharakterního důstojníka. Picquart si uvědomil, že Esterhazyho rukopis je identický s písmem na bordereau. Když své nadřízené informoval, že skutečným zrádcem je Esterhazy a Dreyfus je nevinný, bylo mu nařízeno, aby záležitost ututlal. Armádní velení se obávalo skandálu a ztráty prestiže. Picquart byl za svou neústupnost přeložen do Tuniska.
Mezitím se Dreyfusova rodina, zejména jeho bratr Mathieu, nevzdávala a bojovala za obnovu procesu.
✒️ "J'Accuse...!" a rozdělení společnosti
Zprávy o pochybnostech se postupně dostávaly na veřejnost. V lednu 1898 byl major Esterhazy na nátlak veřejnosti postaven před vojenský soud, který ho však po krátkém procesu zprostil viny, aby ochránil čest armády.
Tento verdikt vyprovokoval slavného spisovatele Émila Zolu k napsání otevřeného dopisu prezidentu Félixi Fauremu, který byl 13. ledna 1898 otištěn na titulní straně deníku L'Aurore pod titulkem J'Accuse…! (Obviňuji…!). Zola v něm veřejně obvinil nejvyšší vojenské představitele a soudce z komplotu a justičního omylu. Článek měl obrovský dopad a definitivně rozdělil francouzskou společnost.
- Dreyfusardi: Zastánci Dreyfusovy neviny, kteří požadovali spravedlnost a dodržování lidských práv. Patřili mezi ně intelektuálové (jako Anatole France), socialisté (vedení Jeanem Jaurèsem) a republikáni.
- Antidreyfusardi: Odpůrci revize procesu, kteří hájili "čest armády" a "zájmy národa". Jejich postoje byly silně ovlivněny nacionalismem, antisemitismem a klerikalismem. Tvořili je především monarchisté, konzervativní katolíci a armádní špičky.
Zola byl za svůj článek odsouzen za urážku na cti a musel uprchnout do exilu v Anglii.
🔄 Revize a druhý proces (1899)
V srpnu 1898 spáchal sebevraždu podplukovník Hubert-Joseph Henry, který se přiznal, že zfalšoval klíčové dokumenty v tajné složce, aby Dreyfusovu vinu "potvrdil". Tento zvrat vedl k tomu, že kasační soud nařídil revizi procesu. Dreyfus byl přivezen zpět do Francie a v létě 1899 se v Rennes konal nový vojenský proces.
Přestože byly předloženy jasné důkazy o jeho nevině a Esterhazyho vině, vojenský soud, pod silným politickým tlakem, vynesl 9. září 1899 kompromisní a absurdní rozsudek: Dreyfus byl opět shledán vinným, avšak s "polehčujícími okolnostmi", a odsouzen k 10 letům vězení. Aby se ukončila politická krize, prezident Émile Loubet nabídl Dreyfusovi milost, kterou vyčerpaný a nemocný Dreyfus přijal, ačkoliv to znamenalo formální přiznání viny.
✅ Plná rehabilitace (1906)
Dreyfusovi stoupenci se nevzdali a usilovali o jeho úplné očištění. Až 12. července 1906 francouzský nejvyšší kasační soud (Cour de cassation) zrušil rozsudek z Rennes bez dalšího projednávání a prohlásil Dreyfuse za zcela nevinného. Všechna obvinění byla označena za nepodložená.
Dreyfus byl následně znovu přijat do armády s hodností majora a byl jmenován rytířem Řádu čestné legie.
🎖️ Pozdější život a první světová válka
Po své rehabilitaci sloužil Alfred Dreyfus ještě rok v armádě, ale jeho zdraví bylo podlomeno lety strávenými na Ďábelském ostrově. V roce 1907 odešel do výslužby.
Když v roce 1914 vypukla první světová válka, Dreyfus se ve věku 55 let vrátil do aktivní služby. Sloužil jako podplukovník dělostřelectva na západní frontě, mimo jiné se účastnil bitvy u Verdunu. Za svou službu byl povýšen na důstojníka Řádu čestné legie.
Po válce se stáhl do ústraní. Zemřel v Paříži 12. července 1935 ve věku 75 let a byl pohřben na hřbitov Montparnasse.
🌍 Důsledky a odkaz aféry
Dreyfusova aféra měla dalekosáhlé důsledky pro francouzskou společnost a politiku:
- **Posílení Třetí republiky:** Vítězství dreyfusardů vedlo k oslabení monarchistických, klerikálních a militaristických sil a k posílení republikánských a demokratických hodnot.
- **Odluka církve od státu:** Aféra odhalila silné antisemitské a protirepublikánské postoje v řadách katolické církve, což urychlilo přijetí zákona o odluce církve od státu v roce 1905.
- **Role intelektuálů:** Aféra ukázala sílu veřejného mínění a angažovanosti intelektuálů v politickém životě.
- **Vzestup sionismu:** Vídeňský novinář Theodor Herzl, který proces s Dreyfusem v Paříži sledoval, byl šokován projevy antisemitismu v osvícené Francii. Tato zkušenost ho utvrdila v přesvědčení, že jediným řešením židovské otázky je vytvoření vlastního státu, což se stalo základem moderního politického sionismu.
- **Symbol nespravedlnosti:** Alfred Dreyfus se stal celosvětovým symbolem oběti justičního omylu, předsudků a boje jednotlivce proti mašinérii státní moci.
🎬 Odkaz v kultuře
Příběh Alfreda Dreyfuse a jeho aféry se stal námětem mnoha knih, divadelních her a filmů. Mezi nejznámější patří:
- Kniha: Robert Harris, Důstojník a špeh (An Officer and a Spy, 2013) – historický román popisující aféru z pohledu Georgese Picquarta.
- Film: Život Emila Zoly (The Life of Emile Zola, 1937) – americký film oceněný Oscarem za nejlepší film.
- Film: Důstojník a špeh (J'accuse, 2019) – francouzský film režiséra Romana Polanského, adaptace stejnojmenného románu Roberta Harrise.