Žid

Rozbalit box

Obsah boxu

Žid je příslušník židovského národa nebo vyznavač judaismu. Identita Židů je komplexní a zahrnuje jak náboženské, tak etnické a kulturní aspekty. Ne všichni Židé jsou nábožensky založení a ne všichni vyznavači judaismu jsou etničtí Židé (např. konvertité). Podle židovského práva (halachy) je Žid ten, kdo se narodil židovské matce, nebo kdo řádně konvertoval k judaismu. K červnu 2025 žije na světě přibližně 15,9 milionu Židů, z nichž největší populace se nacházejí v Izraeli a Spojených státech amerických.

---

Kdo je Žid?

Definice Žida je v průběhu historie i v současnosti předmětem diskusí a liší se v závislosti na kontextu:

Halachická definice: Podle tradičního židovského práva (halachy), uznávaného především ortodoxními a konzervativními proudy judaismu, je Židem ten, kdo se narodil židovské matce, nebo ten, kdo řádně podstoupil konverzi k judaismu před uznávaným rabínským soudem (bejt din).
Sekulární a etnická definice: Mnozí Židé se necítí být nábožensky založeni, ale identifikují se jako Židé na základě svého etnického původu, kultury, historie a společného osudu. Pro ně je židovství spíše národní nebo kulturní příslušností.
Izraelský Zákon o návratu: Zákon o návratu ve státě Izrael (který umožňuje Židům a jejich potomkům usadit se v Izraeli a získat občanství) je širší než halachická definice. Za Žida považuje i vnuka Žida, jeho manžela/manželku, a konvertity, byť některé formy konverze nemusí být uznány všemi rabínskými proudy.

---

Biblický původ: Podle Tóry a židovské tradice je praotcem Židů Abraham, který uzavřel smlouvu s Bohem. Jeho potomci, Izraelité, se stali židovským národem. Klíčové události zahrnují Exodus z Egypta pod vedením Mojžíše a přijetí Tóry na Sinaji.
Starověká království: Židé žili v Zemi Izrael a založili zde Izraelské a později Judské království.
Exil a diaspora: Po dobytí Judska Babylóňany (586 př. n. l.) a následně Římany (70 n. l.) došlo k masivnímu exilu a rozptýlení Židů po celém světě, což je známo jako diaspora. Během staletí se Židé usadili v Evropě, severní Africe, na Blízkém východě a později i v Americe.
Vznik Izraele (1948): Po holokaustu a s rostoucím sionistickým hnutím byl v roce 1948 založen stát Izrael, který se stal útočištěm a národním domovem pro Židy z celého světa.

---

Židovská kultura a náboženství jsou neoddělitelně propojeny:

Judaismus: Je monoteistické náboženství, založené na víře v jednoho Boha a dodržování Božích přikázání obsažených v Tóře (psané i ústní). Centrálními texty jsou Tóra, Nevi'im (Proroci), Ketuvim (Spisy) a Talmud.
Jazyk: Tradičními jazyky Židů jsou hebrejština (jazyk Tóry, modliteb a moderního Izraele), jidiš (jazyk Aškenázských Židů z východní Evropy) a ladino (jazyk Sefardských Židů z Pyrenejského poloostrova).
Svátek (judaismus)|Svátky: Židovský kalendář je plný svátků a tradic, jako jsou Pesach, Roš ha-šana, Jom kipur, Chanuka a Purim.
Kuchyně: Židovská kuchyně je rozmanitá a ovlivněná košer pravidly a regionálními zvyklostmi. Mezi známá jídla patří chala, gefilte fiš, matzo balls a latkes.
Hudba a umění: Židovská hudba a umění odrážejí bohatou historii a kulturní dědictví národa, s tradičními žánry jako klezmer a moderními izraelskými styly.

---

K červnu 2025 se celosvětová židovská populace odhaduje na přibližně 15,9 milionu lidí.

Izrael: S přibližně 7,3 miliony Židů je Izrael domovem největší židovské populace na světě a jediným státem s židovskou většinou.
Spojené státy americké: Druhá největší židovská komunita, s odhadem 6,3 milionu Židů.
Další významné populace: Zahrnují Francie (430 000), Kanada (400 000), Velká Británie (290 000), Argentina (175 000), Rusko (135 000), Německo (118 000) a Austrálie (112 000).
Židé v České republice: V České republice žije relativně malá, ale historicky významná židovská komunita, která čítá několik tisíc členů (přesné údaje se liší v závislosti na metodice sčítání, v roce 2021 se k židovské víře přihlásilo přes 1800 osob).

---

Antisemitismus (nenávist a diskriminace vůči Židům) je jev, který provází židovské dějiny po celá století.

Historické projevy: Projevoval se náboženskou perzekucí, pogromy, vyhnáními a sociálním vyloučením.
Holokaust: Nejhrůznější kapitolou antisemitismu byl holokaust (Šoa) během druhé světové války, kdy nacistické Německo a jeho spojenci systematicky vyvraždili přibližně šest milionů Židů v Evropě. Tato genocida měla katastrofální důsledky pro židovskou populaci a trvale ovlivnila židovskou identitu a kulturu.
Současné projevy: Antisemitismus bohužel přetrvává i v současnosti, projevuje se nenávistnými projevy, vandalismem, fyzickými útoky a šířením konspiračních teorií. Roste zejména v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem.

---

Židovský národ dal světu mnoho významných osobností v různých oblastech:

Věda: Albert Einstein (fyzik), Sigmund Freud (zakladatel psychoanalýzy), Jonas Salk (vývojce vakcíny proti dětské obrně).
Literatura: Franz Kafka, Isaac Asimov, Philip Roth.
Umění: Marc Chagall, Leonard Cohen, Bob Dylan.
Politika: Golda Meir (první a dosud jediná premiérka Izraele), Benjamin Netanjahu, Henry Kissinger.
Filozofie: Mojžíš Maimonides, Baruch Spinoza.
Sport: Mark Spitz (olympijský plavec), Tal Brody (basketbalista).

---

Když se řekne Žid, můžeme si představit člověka, který patří k židovskému národu. Je to jako když řekneme Čech nebo Francouz. Ale u Židů je to trochu složitější, protože se to netýká jen toho, kde se narodili. Žid může být někdo, kdo se narodil židovské matce, nebo ten, kdo se rozhodl přijmout židovské náboženství. Mnoho Židů se necítí být příliš náboženských, ale spojuje je společná historie, kultura a tradice. Mají svůj jazyk (hebrejština), svátky a jídlo. Bohužel, Židé byli v historii často pronásledováni a nejhorším obdobím byl holokaust, kdy nacisté vyvraždili miliony z nich. Dnes žijí Židé po celém světě, ale nejvíce jich je v Izraeli a Americe.

---

---

---