Genocida
Obsah boxu
Genocida je nejzávažnější zločin proti lidskosti, definovaný jako úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny.[1] Termín samotný vytvořil v roce 1944 polsko-židovský právník Raphael Lemkin, aby popsal systematické vyvražďování evropských Židů nacisty (Holocaust) a předchozí vyvražďování Arménů v Osmanské říši.[2] Genocida je mezinárodním právem považována za zločin, bez ohledu na to, zda je spáchána v době míru nebo války.
| Genocida | |
|---|---|
| Soubor:Ambox Scales.svg | |
| Genocida je definována jako nejzávažnější mezinárodní zločin | |
| Definice | Úmyslné zničení národnostní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny |
| Právní status | Zločin podle mezinárodního práva (Úmluva o genocidě, 1948) |
| Klíčový prvek | Úmysl zničit (dolus specialis) |
| Příklady | Holocaust, Arménská genocida, Rwandská genocida, Kambodžská genocida |
| Stíháno u | Mezinárodní trestní soud a další mezinárodní tribunály |
⚖️ Právní definice
Právní definice genocidy je zakotvena v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1948. Podle článku II této úmluvy se genocidou rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:[1]
- Usmrcování příslušníků skupiny.
- Působení těžkých tělesných nebo duševních útrap příslušníkům skupiny.
- Úmyslné uvedení skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.
- Opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí.
- Násilné převádění dětí z jedné skupiny do druhé.
Klíčovým prvkem definice je úmysl (latinsky dolus specialis). Pro odsouzení za genocidu je nutné prokázat, že pachatelé jednali se specifickým záměrem zničit danou skupinu. To odlišuje genocidu od jiných zločinů proti lidskosti, jako jsou válečné zločiny nebo etnické čistky, ačkoliv se tyto zločiny často překrývají.
🌍 Historické příklady genocid
Ačkoliv je termín moderní, historických příkladů genocid je mnoho. Mezi nejznámější a mezinárodně uznávané případy patří:
- Arménská genocida (1915–1916): Systematické vyvražďování a deportace přibližně 1,5 milionu Arménů mladotureckým režimem v Osmanské říši během první světové války. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše spáchání genocidy dodnes oficiálně popírá.[3]
- Holocaust (1941–1945): Státem řízené a systematické vyvražďování přibližně šesti milionů evropských Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Holocaust je považován za archetypální příklad moderní genocidy.[4]
- Kambodžská genocida (1975–1979): Režim Rudých Khmerů pod vedením Pol Pota se pokusil vytvořit agrární komunistickou utopii. Výsledkem byla smrt odhadem 1,5 až 2 milionů lidí (přibližně čtvrtiny populace) v důsledku poprav, nucených prací, hladomoru a mučení. Terčem byly zejména etnické menšiny a vzdělané vrstvy obyvatelstva.[5]
- Rwandská genocida (1994): Během pouhých 100 dnů bylo zmasakrováno přibližně 800 000 etnických Tutsiů a umírněných Hutuů extremistickými milicemi Hutuů (Interahamwe). Genocida byla charakteristická svou brutální rychlostí a masovým zapojením civilního obyvatelstva.[6]
- Masakr v Srebrenici (1995): Během bosenské války byl masakr více než 8 000 bosenských muslimských mužů a chlapců v Srebrenici spáchaný bosenskosrbskými silami Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodním soudním dvorem klasifikován jako akt genocidy.
📈 Deset fází genocidy
Americký akademik Gregory Stanton vyvinul model deseti fází genocidy, který popisuje, jak se společnost postupně radikalizuje a směřuje k masovému vraždění. Tyto fáze se mohou překrývat a ne vždy jdou přesně za sebou, ale slouží jako varovný systém.
- Klasifikace: Rozdělení společnosti na "my" a "oni".
- Symbolizace: Označení skupiny symboly (např. žlutá hvězda).
- Diskriminace: Skupina je zbavována svých práv.
- Dehumanizace: Popírání lidskosti druhé skupiny, přirovnávání ke zvířatům nebo nemocem.
- Organizace: Vytváření speciálních jednotek (milice, armáda).
- Polarizace: Extremisté rozeštvávají společnost, umlčují umírněné hlasy.
- Příprava: Plánování, identifikace obětí, jejich oddělení.
- Pronásledování: Oběti jsou izolovány, jejich majetek zabaven.
- Vyhlazování (Exterminace): Masové vraždění.
- Popírání: Pachatelé popírají spáchání zločinů, ničí důkazy a zastrašují svědky.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si zahradníka, který má zahradu plnou různých květin – růží, tulipánů, lilií a narcisů. Vražda je, když utrhne jednu konkrétní květinu. Masová vražda je, když zničí celý jeden záhon bez ohledu na druh.
Genocida je něco jiného a mnohem specifičtějšího. Zahradník se z nějakého důvodu rozhodne, že nenávidí všechny červené růže. Jeho cílem není jen zastřihnout pár růží, které mu překáží, ale systematicky a úmyslně vyhubit všechny červené růže v celé zahradě, aby už nikdy žádná nevykvetla. Vytrhává je s kořeny (zabíjení), sype na ně jed (způsobuje utrpení), brání jim v opylení (brání rození dětí) a přesazuje jejich sazenice na záhon k plevelu (násilné převádění dětí).
Klíčové je slovo úmysl zničit určitou, přesně definovanou skupinu.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide - United Nations
- ↑ Coining a Word and Championing a Cause - United States Holocaust Memorial Museum
- ↑ History of the Armenian Genocide - Armenian Genocide Museum-Institute
- ↑ Introduction to the Holocaust - USHMM
- ↑ Cambodian Genocide Program - Yale University
- ↑ Outreach Programme on the Rwanda Genocide and the United Nations