Přeskočit na obsah

Sociální vyloučení

Z Infopedia

Šablona:Infobox TÉMA

Sociální vyloučení (někdy též sociální exkluze) je komplexní proces, při kterém jsou jednotlivci nebo skupiny systematicky vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezován přístup k zdrojům, které jsou jinak ostatním členům společnosti běžně dostupné. Tento proces vede k tomu, že se někteří lidé v důsledku nepříznivé sociální situace nemají možnost plně zapojit do běžného života společnosti a ocitají se izolovaní na jejím okraji (tzv. marginalizace) či zcela mimo ni (exkluze). Kumulují se tak další problémy jednotlivců a rozšiřují se negativní jevy ve společnosti. Koncept sociálního vyloučení se začal rozvíjet v 70. letech 20. století ve Francii a postupně se rozšířil v celoevropském kontextu, přičemž do značné míry nahradil pojem „chudoba“, neboť zdůrazňuje širší souvislosti než jen nedostatek hmotných zdrojů.

⏳ Historie a vývoj konceptu

Původ konceptu sociální exkluze lze hledat v 60. a 70. letech 20. století ve Francii, kde se lidé žijící v chudobě označovali jako les exclus. Za rozvinutí pojmu a jeho použití v moderním významu je často připisován Rénému Lenoirovi, který jej vztahoval na osoby a skupiny vyloučené ze státního systému sociální zabezpečení. Zpočátku se sociální exkluze používala spíše jako politické heslo než jako analytický koncept.

V 80. a 90. letech 20. století v Evropě začala být materiální chudoba nahrazována konceptem sociálního vyloučení, který zohledňuje nemateriální a procesuální povahu chudoby a chápe ji jako mnohovrstevnaté znemožnění participace na více úrovních sociálního života. Mezi tyto rysy patří její přetrvávání v čase, prostorová koncentrace doprovázená marginalizací, patologické jednání a vzdorování normám hlavního proudu společnosti, a také závislost na sociálním státu a rozpad tradičních sociálních institucí, jako je rodina.

💡 Koncept a definice

Sociální vyloučení je stav nebo proces, kdy jsou jednotlivci, rodiny, skupiny či dokonce celá lokální společenství (komunity) omezeny v přístupu ke zdrojům, které jsou potřebné ke spoluúčasti na sociální, ekonomický, politický a občanský život společnosti. Nejde pouze o nedostatek finančních prostředků (chudobu), ale o komplexní omezení přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, bydlení a sociální ochraně.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje sociální vyloučení jako vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Nepříznivou sociální situací je pak oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, krizová sociální situace, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností.

📉 Příčiny sociálního vyloučení

Příčiny sociálního vyloučení jsou komplexní a vzájemně propojené, odrážející kombinaci individuálních, sociálních, ekonomických a politických faktorů. Mezi hlavní příčiny patří:

Sociální vyloučení může být navíc přenášeno z generace na generaci v procesu sociální reprodukce.

💔 Důsledky sociálního vyloučení

Důsledky sociálního vyloučení jsou dalekosáhlé a negativně ovlivňují jak jednotlivce, tak celou společnost. Mezi hlavní důsledky patří:

📋 Formy sociálního vyloučení

Sociální vyloučení má více dimenzí, které se vzájemně doplňují a ovlivňují. Nemusí být zastoupeny všechny najednou.

📊 Měření sociálního vyloučení

Měření sociálního vyloučení je komplexní proces, který se opírá o řadu indikátorů a metrik. V České republice vyvinula Agentura pro sociální začleňování tzv. Index sociálního vyloučení, který je základním nástrojem vlády pro monitoring vývoje v oblasti sociálního vyloučení.

Index sociálního vyloučení zahrnuje klíčové ukazatele z pěti oblastí:

Rozsah hodnot indexu se pohybuje od 0 do 30 bodů, kde 0 znamená absenci nebo minimální rozsah sociálního vyloučení a 30 bodů indikuje maximální rozsah sociálního vyloučení v obci. Tento index umožňuje cílit vládní politiky do oblastí s vysokou zátěží sociálním vyloučením a koordinovat podporu mezi resorty a k obcím.

Na úrovni Evropské unie se používá souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení (AROPE – At Risk Of Poverty or Social Exclusion), zavedený jako kritérium v rámci strategie Evropa 2020. Tento ukazatel zahrnuje osoby ohrožené příjmovou chudobou, osoby žijící v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou a osoby trpící vážnou materiální deprivací.

🤝 Prevence a řešení

Prevence a řešení sociálního vyloučení vyžaduje komplexní a koordinovaný přístup, který zahrnuje opatření na různých úrovních – od individuální podpory po systémové změny.

Mezi klíčové oblasti a nástroje patří:

  • Sociální práce: Je základním nástrojem podpory sociálního začleňování a aktivně pomáhá lidem v nepříznivé sociální situaci.
  • Dluhové poradenství: Účinný nástroj prevence a řešení sociálního vyloučení, zejména v kontextu zadluženosti.
  • Podpora zaměstnanosti: Zajištění přístupu k zaměstnání a k jeho udržení, včetně programů pro dlouhodobě nezaměstnané a podporu kvalifikace.
  • Dostupné bydlení: Prevence ztráty bydlení, podpora sociálního bydlení a udržení bydlení.
  • Vzdělávání: Zajištění rovného přístupu ke vzdělání a podpora vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněných rodin.
  • Sociální služby: Rozvoj a dostupnost kvalitních sociálních služeb pro ohrožené skupiny.
  • Komunitní práce: Podpora komunitní sociální práce a komunitních center jako prostředků sociálního začleňování.
  • Prevence kriminality: Programy zaměřené na rizikové jedince či skupiny osob žijící v extrémně nepříznivých životních podmínkách.
  • Podpora rodiny: Cílená podpora rodinám v nepříznivé situaci.
  • Podpora národnostních menšin: Zejména podpora Romů a zajištění rovných příležitostí.
  • Zajištění důstojných životních podmínek: Celkové zlepšení životních podmínek pro ohrožené skupiny.

Agentura pro sociální začleňování hraje v České republice klíčovou roli jako hlavní nástroj vlády na řešení sociálního vyloučení v regionech. Podporuje města při obnově sociálně vyloučených lokalit, rozvoji dostupného bydlení, řešení dlouhodobé zátěže obyvatel, zpřístupnění vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním nebo zvyšování bezpečnosti.

🇨🇿 Sociální vyloučení v České republice

V České republice je sociální vyloučení dlouhodobým problém. Podle dat Index sociálního vyloučení za rok 2024 (zveřejněných v září 2025) se rozsah sociálního vyloučení meziročně zhoršil. Počet obcí, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami na bydlení a na živobytí, v exekucích, bez práce či vzdělání, vzrostl v roce 2024 o 39 na 578. Nejzatíženějšími regiony jsou dlouhodobě Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj.

Za zhoršením situace stály nepředvídatelné události jako pandemie koronaviru či začátek války na Ukrajině, a s tím spojené zdražování energií. V roce 2024 se také o 23 tisíc za průměrný měsíc zvýšil počet vyplacených příspěvků na bydlení a o 18 tisíc vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce na déle než šest měsíců. Pozitivním trendem je naopak pokles počtu osob v exekuci, kterých bylo v roce 2024 o 19 tisíc méně než předloni, a to zejména díky zákonným úpravám a aplikaci novely exekučního řádu.

V Česku žije přes 100 tisíc obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách, což představuje necelé 1 % obyvatel. V těchto domácnostech žije v průměru větší podíl mladších osob a nižší podíl důchodců, přičemž je zde výrazně nižší průměrné dosažené vzdělání (85 % osob bez maturity oproti 40 % v běžné populaci). Až čtyřikrát častěji se zde setkáváme s nezaměstnaností a ekonomickou neaktivitou.

Vláda České republiky potvrdila, že Agentura pro sociální začleňování bude nadále působit ve městech a obcích i po roce 2025 jako hlavní nástroj na řešení sociálního vyloučení v regionech.

🌍 Mezinárodní kontext

Sociální vyloučení je celosvětovým fenomén, který se projevuje v různých podobách v závislosti na kulturní, ekonomický a politickém systému dané země. V Evropské unii je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení jednou z priorit.

Podle statistik Eurostatu z května 2025 žilo v roce 2024 v EU nejméně 93,3 milionu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, což představuje 21 % populace EU. Oproti roku 2023, kdy to bylo 94,6 milionu lidí, došlo k mírnému poklesu o přibližně 1,3 %. Navzdory tomuto poklesu zůstává Evropa daleko od splnění cílů pro snižování chudoby do roku 2030, které počítají se snížením o 15 milionů lidí.

Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení v EU bylo v roce 2024 vyšší u žen než u mužů (21,9 % oproti 20,0 %). Pracovní status výrazně ovlivňuje míru ohrožení, pohybující se od 10,9 % u zaměstnaných osob po 66,6 % u nezaměstnaných. Více než pětina (21,9 %) populace EU žijící v domácnostech se závislými dětmi byla v roce 2024 ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením.

Výroční zpráva Výbor pro sociální ochranu za rok 2025 uvádí obecné zlepšení sociální situace v EU v roce 2024, kdy se počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením snížil o něco málo přes 1 milion a počet dětí o 0,5 milionu. Nicméně pokrok směrem k cíli snižování chudoby do roku 2030 zůstává omezený.

🎭 Pro laiky

Představte si, že jste součástí velkého týmu, kde každý hraje svou roli a má přístup ke všemu, co potřebuje – k nástrojům, k informacím, k jídlu, k místu na spaní. Všichni si navzájem pomáhají a mají stejné šance.

Sociální vyloučení je ale jako když někteří členové týmu najednou ztratí přístup k těmto důležitým věcem. Nemají třeba dostatek nástrojů (peněz), nemohou se učit novým věcem (vzdělání), nemají kde spát (bydlení) nebo se k nim ostatní nechovají hezky (diskriminace). Postupně se cítí odstrčení, osamělí a je pro ně stále těžší se zapojit zpět do týmu.

Není to jen o tom, že nemají peníze. Může to být i proto, že nemohou najít práci, nemají dobré kamarády, nebo bydlí v tak špatné čtvrti, že se k nim nedostanou žádné služby. Tyto problémy se pak hromadí a vytvářejí začarovaný kruh, ze kterého je těžké se dostat ven bez pomoci zvenčí. Cílem je, aby se každý mohl cítit jako plnohodnotný člen týmu a měl stejné možnosti jako ostatní.

📈 Zajímavosti a statistiky

  • V roce 2024 se v Česku zhoršila situace v 2356 obcích, zatímco v 1505 obcích byla situace lepší.
  • Počet obcí s kombinací zatížení (více faktorů sociálního vyloučení) se v ČR zvýšil z 1299 na 1440.
  • V EU v roce 2024 žilo 5,6 milionu lidí, kteří souběžně čelili třem rizikům sociálního vyloučení (chudoba, nízká pracovní intenzita domácnosti, vážná materiální deprivace).
  • Ženy a mladí dospělí (18–24 let) čelí v EU jedněm z nejvyšších měr chudoby – 21,9 % u žen oproti 20,0 % u mužů a 26,2 % u mladých dospělých.
  • Vyloučení z trhu práce je v EU významným faktorem: míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení u nezaměstnaných dosahovala v roce 2024 až 66,6 %.
  • V České republice je podle odhadů přes milion lidí žijících pod hranicí chudoby a další zhruba dva miliony se nacházejí těsně nad ní.
  • Nejbohatších 20 % populace v Česku drží 80,5 % veškerého čistého majetku v zemi, zatímco nejchudších 20 % jen 0,2 %.

Zdroje

```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Sociální_vyloučení&oldid=13736“