Sociální kapitál
Obsah boxu
Sociální kapitál je sociologický a politologický koncept, který označuje hodnotu plynoucí ze sociálních sítí, norem vzájemnosti a důvěry mezi lidmi. Představuje nehmotný zdroj, který jednotlivcům i skupinám usnadňuje dosahování cílů, spolupráci a kolektivní jednání. Na rozdíl od lidského kapitálu (znalosti a dovednosti jedince) nebo ekonomického kapitálu (peníze, majetek) je sociální kapitál vlastností vztahů mezi lidmi.
Koncept sociálního kapitálu se stal populárním v 90. letech 20. století a je využíván k vysvětlení široké škály společenských jevů, od ekonomického rozvoje a fungování demokracie po zdraví jednotlivců a úspěch ve vzdělávání. Vysoká úroveň sociálního kapitálu ve společnosti je často spojována s nižší kriminalitou, efektivnější vládou a vyšší mírou občanské angažovanosti.
📜 Historie a vývoj konceptu
Ačkoliv se myšlenky podobné sociálnímu kapitálu objevovaly již u myslitelů jako Alexis de Tocqueville nebo Émile Durkheim, moderní pojetí termínu se začalo formovat až ve 20. století.
🏛️ První zmínky
Termín "sociální kapitál" poprvé použil Lyda Judson Hanifan v roce 1916 v článku týkajícím se venkovských škol ve Spojených státech. Definoval ho jako "hmotné statky, které se počítají v každodenním životě lidí: jmenovitě dobrá vůle, přátelství, vzájemné sympatie a společenské styky mezi skupinou jednotlivců a rodin, které tvoří sociální jednotku." Jeho práce však na dlouhou dobu zapadla.
Koncept znovu oživila urbanistka Jane Jacobs ve své vlivné knize Smrt a život amerických velkoměst (1961), kde popsala, jak husté sítě neformálních vztahů v městských čtvrtích přispívají k bezpečnosti a sociální kontrole.
🧬 Moderní teoretici
Skutečný rozmach konceptu nastal až díky práci tří klíčových teoretiků v 80. a 90. letech 20. století.
Pierre Bourdieu
Francouzský sociolog Pierre Bourdieu chápal sociální kapitál jako jeden ze tří základních typů kapitálu (vedle ekonomického a kulturního). Podle něj je sociální kapitál "souhrnem aktuálních a potenciálních zdrojů, které jsou spojeny s vlastnictvím trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů vzájemného uznání." Bourdieu zdůrazňoval, jak sociální kapitál (např. známosti ve vlivných kruzích) slouží k reprodukci sociální nerovnosti a udržování mocenských struktur. Pro něj je sociální kapitál nástrojem, který elitám pomáhá udržet si své postavení.
James Coleman
Americký sociolog James Coleman se zaměřil na funkcionální aspekt sociálního kapitálu. Definoval ho jako zdroj, který usnadňuje určité jednání aktérů. Na rozdíl od Bourdieua ho nevnímal primárně jako nástroj třídního boje, ale jako veřejný statek, který může prospívat celé komunitě. Ve svém výzkumu ukázal, jak silné vztahy mezi rodiči a učiteli (forma sociálního kapitálu) v katolických školách vedly k lepším vzdělávacím výsledkům studentů a nižší míře předčasných odchodů ze školy.
Robert Putnam
Politolog Robert Putnam koncept popularizoval pro širokou veřejnost, zejména svou knihou Bowling Alone: The Collapse and Revival of American Community (2000). Putnam definuje sociální kapitál jako "rysy společenské organizace, jako jsou sítě, normy a sociální důvěra, které usnadňují koordinaci a spolupráci pro vzájemný prospěch." Ve své práci varoval před úpadkem sociálního kapitálu v USA, který dokumentoval na poklesu členství v klubech a spolcích, nižší volební účasti a klesající důvěře v instituce i mezi lidmi.
⚙️ Definice a složky
Sociální kapitál je komplexní a multidimenzionální koncept. Většina definic se shoduje na třech klíčových složkách:
- Sociální sítě (Networks): Jedná se o strukturu vztahů mezi jednotlivci a skupinami. Zahrnují rodinu, přátele, kolegy, sousedy, ale i členství ve formálních organizacích (sportovní kluby, politické strany, církve). Sítě jsou "kanály", kterými proudí informace, podpora a vliv.
- Normy (Norms): Jde o sdílená pravidla a očekávání, která řídí chování členů komunity. Nejdůležitější normou pro sociální kapitál je norma reciprocity (vzájemnosti) – očekávání, že laskavost bude v budoucnu oplacena.
- Důvěra (Trust): Označuje ochotu spolehnout se na druhé a víru v jejich poctivost a spolehlivost. Důvěra snižuje transakční náklady (není třeba vše smluvně ošetřovat) a umožňuje spolupráci i v situacích s vysokou mírou nejistoty. Rozlišuje se důvěra v lidi, které osobně známe (thick trust), a důvěra v cizí lidi a instituce (thin trust).
🌍 Typy sociálního kapitálu
Pro lepší pochopení fungování sociálního kapitálu se často rozlišují jeho různé formy, především na základě povahy sociálních vazeb.
Propojující (Bonding)
Propojující sociální kapitál vzniká v rámci homogenních skupin se silnými vazbami. Typicky jde o rodinu, blízké přátele nebo úzce spjaté etnické či náboženské komunity. Tento typ kapitálu je založen na exkluzivitě a silné vnitro-skupinové solidaritě. Je užitečný pro "přežití" (getting by), protože poskytuje emocionální podporu a vzájemnou pomoc v nouzi. Jeho odvrácenou stranou může být izolace od zbytku společnosti a nepřátelství vůči cizím skupinám.
Přemosťující (Bridging)
Přemosťující sociální kapitál se naopak týká slabších vazeb mezi lidmi z různých sociálních, etnických či profesních skupin. Vzniká například v občanských sdruženích, sportovních klubech nebo na pracovišti, kde se setkávají různorodí jedinci. Tento typ kapitálu je klíčový pro "postup vpřed" (getting ahead), protože zprostředkovává přístup k novým informacím, příležitostem a zdrojům mimo vlastní sociální bublinu. Je zásadní pro fungování demokracie a ekonomickou inovaci.
Spojující (Linking)
Tento typ, který byl přidán později, popisuje vertikální vazby mezi jednotlivci či skupinami a lidmi v mocenských pozicích (např. politiky, úředníky, manažery). Spojující kapitál umožňuje občanům a komunitám získat přístup k formálním institucím a ovlivňovat rozhodovací procesy. Je klíčový pro fungování veřejné správy a prosazování zájmů na politické úrovni.
📈 Význam a dopady
Úroveň sociálního kapitálu má prokazatelné dopady na mnoho oblastí života společnosti i jednotlivců.
- Ekonomika: Společnosti s vysokou mírou důvěry mají nižší transakční náklady, což podporuje podnikání, investice a ekonomický růst. Sociální sítě také usnadňují hledání zaměstnání.
- Politika a vládnutí: Vysoký sociální kapitál je spojen s vyšší volební účastí, občanskou angažovaností a efektivnější a méně zkorumpovanou vládou. Občané jsou ochotnější spolupracovat na řešení společných problémů.
- Zdraví: Lidé se silnými sociálními vazbami se v průměru dožívají vyššího věku a těší se lepšímu fyzickému i duševnímu zdraví. Sociální podpora pomáhá zvládat stres a nemoci.
- Bezpečnost: V komunitách se silnými sousedskými vztahy a vzájemnou důvěrou je obecně nižší míra kriminality. Lidé jsou ochotnější dohlížet na své okolí a spolupracovat s policií.
- Vzdělávání: Jak ukázal Coleman, spolupráce mezi rodiči, učiteli a komunitou (sociální kapitál) pozitivně ovlivňuje výsledky žáků.
➖ Temná stránka sociálního kapitálu
Sociální kapitál nemusí mít vždy jen pozitivní dopady. Silné vnitro-skupinové vazby (bonding) mohou vést k vylučování ostatních, k nepotismu, klientelismu a k vytváření uzavřených skupin, které sledují své zájmy na úkor zbytku společnosti. Extrémním příkladem organizace s vysokým vnitřním sociálním kapitálem, který je však destruktivní pro okolí, je mafie nebo teroristická buňka.
💻 Sociální kapitál v digitální éře
S nástupem internetu a sociálních médií jako Facebook, Twitter nebo Instagram se vede debata o jejich vlivu na sociální kapitál.
- **Argumenty pro pozitivní vliv:** Online platformy umožňují udržovat kontakt s velkým počtem lidí na velké vzdálenosti a snadno vytvářet nové vazby (přemosťující kapitál). Mohou sloužit k organizaci občanských aktivit a šíření informací.
- **Argumenty pro negativní vliv:** Někteří kritici (navazující na Putnama) tvrdí, že online interakce jsou povrchní a nahrazují hlubší, osobní kontakty, které jsou základem silného sociálního kapitálu. Mohou také přispívat k polarizaci společnosti a vytváření tzv. "echo chambers" (ozvěnových komor), kde se lidé utvrzují ve svých názorech a ztrácejí kontakt s odlišnými perspektivami.
Výzkumy ukazují, že dopad sociálních médií je nejednoznačný a závisí na způsobu jejich používání. Mohou doplňovat a posilovat existující offline vztahy, ale mohou také vést k sociální izolaci, pokud nahrazují osobní setkání.
🤔 Pro laiky
Představte si sociální kapitál jako neviditelnou "měnu" vašich vztahů. Není to něco, co si můžete koupit za peníze, ale získáváte to tím, že budujete a udržujete dobré vztahy s lidmi kolem sebe – s rodinou, přáteli, sousedy nebo kolegy.
- Když potřebujete pomoci se stěhováním, vaši přátelé, kteří přijdou, jsou vaším sociálním kapitálem.
- Když hledáte práci a známý vám doporučí volné místo, využíváte svůj sociální kapitál.
- Když se ve vaší ulici sousedé domluví a společně uklidí park, je to výsledek jejich společného sociálního kapitálu.
V podstatě platí, že čím více lidí znáte, čím více jim důvěřujete (a oni vám) a čím více jste ochotni si navzájem pomáhat, tím bohatší na sociální kapitál jste. A to platí nejen pro jednotlivce, ale i pro celé město nebo stát. Společnost, kde si lidé navzájem věří a spolupracují, funguje lépe, je bezpečnější a bohatší.