Karlovarský kraj

Rozbalit box

Obsah boxu

Karlovarský kraj je vyšší územní samosprávný celek, který se nachází na nejzazším západě Čech a celé České republiky. Ačkoliv je svou rozlohou (3 310 km²) druhým nejmenším krajem a počtem obyvatel (necelých 295 tisíc) nejméně lidnatým, jeho význam je celosvětový, a to především díky unikátní koncentraci lázeňských měst, v čele se slavným "lázeňským trojúhelníkem" tvořeným městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Kraj je synonymem pro elegantní kolonády, léčivé minerální prameny, tradiční průmysl jako je sklářství a výroba porcelánu, a také pro nejvýznamnější kulturní událost v zemi, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jeho krajinný ráz je určen hustě zalesněnými pohořími, zejména Krušnými horami a Slavkovským lesem, a protíná ho řeka Ohře.

🏞️ Geografie a příroda

📍 Poloha a hranice

Karlovarský kraj leží v nejzápadnější části České republiky. Na severu a západě sdílí 251 km dlouhou státní hranici s Německem, konkrétně se spolkovými zeměmi a . Na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s Plzeňským krajem. Jeho poloha na pomezí historických českých a německých území zásadně ovlivnila jeho dějiny a kulturu.

⛰️ Povrch a geomorfologie

Krajina Karlovarského kraje je velmi členitá a z velké části hornatá. Geologicky je nesmírně pestrá, což je základem jeho bohatství minerálních vod.

• Krušné hory: Mohutné pohoří tvoří celou severní hranici kraje. Nachází se zde nejvyšší vrchol kraje i celého pohoří, Klínovec (1 244 m n. m.). Hory jsou významnou zásobárnou vody a centrem zimních sportů.
• Slavkovský les: Rozsáhlá náhorní plošina v srdci kraje, charakteristická svými hlubokými lesy, rašeliništi a výskytem vzácných nerostů. Je chráněna jako CHKO Slavkovský les.
• Smrčiny a Český les: Tato pohoří zasahují do kraje na jeho nejzápadnějším výběžku, v oblasti Ašska.
• Doupovské hory: Sopečné pohoří na východě kraje, jehož jádro tvoří vojenský újezd Hradiště.
• Pánve: Mezi pohořími se rozkládají dvě významné pánve, Chebská pánev a Sokolovská pánev, které byly historicky centrem těžby hnědého uhlí a dalších surovin.

💧 Vodstvo

Hydrologickou osou celého území je řeka Ohře, která do kraje přitéká na západě u Chebu a opouští ho na východě. Přijímá zde většinu svých přítoků, jako jsou Teplá (protékající Karlovými Vary), Rolava, Bystřice a Svatava.

Největším bohatstvím kraje jsou však podzemní vody, zejména desítky minerálních a termálních pramenů s různým složením a teplotou, které vyvěrají podél geologických zlomů. Nejznámější je karlovarské Vřídlo, gejzír tryskající do výšky až 12 metrů s teplotou 73 °C.

Na území kraje se nachází i několik velkých vodních nádrží, především Skalka na Ohři u Chebu a Jesenice na řece Odravě, které slouží k rekreaci a jako protipovodňová ochrana.

☀️ Podnebí

Podnebí v kraji je mírně teplé, ale silně ovlivněné nadmořskou výškou. Zatímco v nížinách (Chebská a Sokolovská pánev) jsou podmínky příznivější, vrcholové partie Krušných hor mají drsné horské klima s dlouhými zimami a vysokou sněhovou pokrývkou.

🌲 Ochrana přírody

Navzdory průmyslové zátěži v minulosti je Karlovarský kraj z více než 43 % pokryt lesy a oplývá přírodním bohatstvím.

• Chráněná krajinná oblast Slavkovský les: Nejvýznamnější velkoplošné chráněné území v kraji, vyhlášené pro ochranu unikátní krajiny, rašelinišť a cenných biotopů.
• Národní přírodní rezervace Soos: Unikátní území u Františkových Lázní, kde na povrch vyvěrá velké množství oxidu uhličitého v tzv. mofetách (bahenních sopkách). Rezervace je přezdívána "český Yellowstone".
• Desítky dalších maloplošných chráněných území chrání vzácné ekosystémy, jako jsou hadcovy skály, rašeliniště nebo mokřadní louky.

⏳ Historie

👑 Od středověké kolonizace po zlatý věk lázeňství

Území dnešního Karlovarského kraje bylo ve raném středověku osídleno jen řídce, převážně slovanskými kmeny. Zásadní změnu přinesla německá kolonizace ve 12. a 13. století, která zalidnila pohraniční hvozdy a položila základy většiny měst a obcí. Region nabyl na významu díky bohatým nalezištím nerostných surovin, zejména cínu a stříbra v Krušných horách (Horní Slavkov, Jáchymov).

Klíčovým momentem v historii regionu bylo objevení léčivých pramenů. Podle pověsti objevil hlavní karlovarský pramen, Vřídlo, císař Karel IV. během lovu na jelena kolem roku 1350. Založil zde lázeňské město, které dodnes nese jeho jméno – Karlovy Vary.

Skutečný "zlatý věk" lázeňství nastal v 18. a zejména v 19. století. Lázeňský trojúhelník – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně – se stal společenským a kulturním centrem Evropy. Sjížděla se sem evropská šlechta, politici, umělci a vědci. Mezi slavné hosty patřili např. Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven, Fryderyk Chopin, Petr I. Veliký nebo Karel Marx. Během této éry vznikla velkolepá lázeňská architektura – kolonády, pavilony, hotely a parky – která dodnes utváří jedinečný ráz těchto měst.

🏭 Průmysl, války a odsun

Zatímco lázeňská města prožívala období lesku, v Sokolovské pánvi se od 19. století bouřlivě rozvíjel průmysl založený na těžbě hnědého uhlí. Vznikaly zde chemičky, strojírny a další továrny, které krajinný ráz této části regionu zcela změnily. Současně se rozvíjel i tradiční průmysl, jako je výroba světoznámého porcelánu (Horní Slavkov, Stará Role) a skla (značka Moser).

Až do roku 1945 byl region osídlen převážně německy mluvícím obyvatelstvem a tvořil součást tzv. Sudet. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo území připojeno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce došlo k zásadní a tragické demografické změně. Na základě Benešových dekretů byla drtivá většina německého obyvatelstva nuceně vysídlena (odsunuta).

Vylidněný kraj byl následně dosídlován lidmi z různých částí Československa. Tento proces byl však pomalý a region se z této rány, která zpřetrhala staleté kulturní a sociální vazby, vzpamatovává dodnes. Během studené války se pohraničí stalo přísně střeženým pásmem a mnoho obcí zaniklo. Těžký průmysl a těžba uranu v Jáchymově navíc způsobily rozsáhlé ekologické škody.

🕊️ Po roce 1989

Po sametové revoluci v roce 1989 se kraj začal postupně transformovat. Došlo k útlumu těžby uhlí, privatizaci lázeňských domů a otevření hranic s Německem, což nastartovalo rozvoj cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce. Kraj se snaží vyrovnat se strukturálními problémy a najít novou identitu, která by propojila jeho slavnou lázeňskou minulost s moderní budoucností.

🏛️ Administrativní členění

Karlovarský kraj jako vyšší územní samosprávný celek vznikl 1. ledna 2000. Je tvořen třemi okresy:

• Okres Karlovy Vary: Největší a nejlidnatější okres, jehož centrem je krajské město. Je dominantně zaměřen na lázeňství, cestovní ruch a služby.
• Okres Sokolov: Historické průmyslové srdce kraje, silně poznamenané těžbou uhlí. V současnosti prochází významnou restrukturalizací.
• Okres Cheb: Historicky bohatý okres s významným městem Cheb a částí lázeňského trojúhelníku (Mariánské a Františkovy Lázně).

Celkem se v kraji nachází 134 obcí, z toho 39 má statut města.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo

S necelými 295 tisíci obyvateli je Karlovarský kraj nejméně zalidněným krajem v České republice. Hustota zalidnění je hluboko pod celostátním průměrem. Tento stav je přímým důsledkem poválečného odsunu a následného neúplného dosídlení.

Kraj se potýká s mírným úbytkem obyvatelstva a jeho stárnutím, což jsou problémy, které řeší i další regiony. V posledních letech se však situace stabilizuje díky přistěhovalectví, a to i ze zahraničí.

Největší města (k 1. 1. 2024)

1. Karlovy Vary – 49 353 obyvatel
2. Cheb – 32 825 obyvatel
3. Sokolov – 22 155 obyvatel
4. Ostrov – 15 825 obyvatel
5. Chodov – 12 645 obyvatel
6. Mariánské Lázně – 14 225 obyvatel
7. Aš – 12 783 obyvatel

📖 Pro laiky: Co byl Odsun a proč změnil kraj?

Představte si, že váš dům a celé vaše město po staletí obývala jedna velká rodina. Měli své zvyky, své písně, znali každý kámen a každý strom. Po obrovské a zlé hádce (druhé světové válce), kterou pomohli rozpoutat někteří členové této rodiny, vítězové rozhodli, že celá tato původní rodina musí okamžitě a navždy odejít. Museli opustit své domy, pole i hroby svých předků.

Do prázdných domů se pak nastěhovaly nové rodiny z úplně jiných koutů země. Tyto nové rodiny ale neměly k místu žádný vztah. Nechápaly místní zvyky, neuměly opravit staré stroje a mnohé domy nechaly zchátrat nebo je zbouraly. Celé vesnice zmizely. Kraj tak přišel o svou "paměť" a o své kořeny. Proto je dodnes v Karlovarském kraji méně lidí než jinde a proto se zdejší obyvatelé často cítí méně spojeni s historií svého regionu – velká část této historie totiž odešla spolu s původními obyvateli.

📈 Ekonomika a průmysl

Ekonomika Karlovarského kraje prošla od roku 1989 zásadní transformací. Zatímco v minulosti byla silně závislá na těžkém průmyslu a těžbě, dnes stojí na třech hlavních pilířích: lázeňství a cestovním ruchu, tradičním zpracovatelském průmyslu a energetice. Kraj se však stále potýká se strukturálními problémy, jako je nižší průměrná mzda ve srovnání s celostátním průměrem a odliv kvalifikovaných pracovních sil.

♨️ Lázeňství a cestovní ruch

Lázeňství je absolutní vlajkovou lodí ekonomiky kraje a značkou s celosvětovým renomé.

• Velká lázeňská města Evropy: Lázeňský trojúhelník (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) byl v roce 2021 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást nadnárodní série "Slavné lázně Evropy". Tento zápis potvrdil mimořádnou univerzální hodnotu regionu.
• Léčivé zdroje: Kraj disponuje desítkami registrovaných přírodních léčivých zdrojů (minerální prameny, peloidy – slatina). Léčba je zaměřena především na onemocnění trávicího ústrojí, metabolické poruchy a nemoci pohybového aparátu.
• Cestovní ruch: Na lázeňství je navázán robustní sektor cestovního ruchu, zahrnující hotely, restaurace, wellness služby a kulturní akce. Turisté přijíždějí nejen za léčbou, ale i za relaxací, poznáním a sportovním vyžitím (golf, lyžování, cykloturistika). Před pandemií covidu-19 a válkou na Ukrajině tvořila významnou část klientely zahraniční, zejména ruská a německá, klientela.

🏭 Zpracovatelský průmysl

• Sklářství a porcelán: Karlovarský kraj je kolébkou světoznámých značek. Sklárna Moser v Karlových Varech je synonymem pro luxusní ručně vyráběné nápojové a umělecké sklo. Tradice výroby porcelánu, kdysi rozšířená po celém regionu, dnes pokračuje především pod značkou Thun 1794.
• Výroba nápojů: S lázeňstvím je úzce spjata i výroba tradičních produktů. Likérka Becherovka vyrábí svůj bylinný likér v Karlových Varech již od roku 1807. Společnost Karlovarské minerální vody (Mattoni 1873) je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě.
• Strojírenství a automobilový průmysl: V průmyslových zónách, zejména na Sokolovsku a Chebsku, se rozvíjí strojírenství a výroba komponent pro automobilový průmysl, což přináší do regionu nové investice a pracovní místa.

⛏️ Těžba a energetika

• Hnědé uhlí: Těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která po desetiletí dominovala průmyslu a devastovala krajinu, je v útlumu. Společnost Sokolovská uhelná prochází transformací a zaměřuje se na rekultivaci vytěžených oblastí a nové energetické projekty. Na místě bývalých dolů vznikají velká jezera, z nichž nejznámější je jezero Medard.
• Kaolin: Kraj je nejvýznamnějším producentem vysoce kvalitního kaolinu v České republice, což je klíčová surovina pro výrobu porcelánu a keramiky.
• Energetika: Na těžbu uhlí navazuje energetický průmysl, především tepelné elektrárny Vřesová a Tisová. V budoucnu se počítá s větším využitím obnovitelných zdrojů.
• Uran: Historicky významná byla těžba uranu v Jáchymově, která v 50. letech 20. století probíhala za nelidských podmínek v komunistických pracovních táborech. Dnes se v Jáchymově využívá radioaktivní voda k unikátní lázeňské léčbě.

🚗 Doprava

Karlovarský kraj byl kvůli své poloze a hornatému terénu dlouho dopravně zanedbáván. Situace se však postupně zlepšuje.

• Silniční doprava: Páteřní komunikací je dálnice D6, která spojuje Prahu s Chebem a navazuje na německou dálniční síť. Její kompletní dostavba je klíčovou prioritou pro další rozvoj kraje. Významné jsou také silnice I. třídy, jako I/13 (Karlovy Vary – Ústí nad Labem) a I/21 (Cheb – Plzeň).
• Železniční doprava: Hlavním železničním uzlem je Cheb, kde se kříží tratě mezinárodního významu. Důležitá je trať z Prahy přes Ústí nad Labem do Karlových Varů a Chebu. Kraj je součástí přeshraničního dopravního systému EgroNet.
• Letecká doprava: U Karlových Varů se nachází mezinárodní letiště, které je čtvrtým největším v zemi. Jeho význam spočívá především v charterových a turistických letech, které do regionu přivádějí lázeňské hosty.

🎭 Kultura, památky a cestovní ruch

Karlovarský kraj je kulturně nesmírně bohatý region, jehož identita je formována především slavnou lázeňskou tradicí a polohou na pomezí českého a německého světa.

🎬 Kulturní akce

• Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (KVIFF): Bezpochyby nejvýznamnější a nejprestižnější kulturní událost v České republice. Festival kategorie "A", který se koná každoročně v červenci, přivádí do Karlových Varů světové filmové hvězdy a desítky tisíc návštěvníků. Je klíčovou součástí identity města i celého kraje.
• Tourfilm: Mezinárodní festival filmů s tematikou cestovního ruchu.
• Chopinův festival: Jeden z nejstarších hudebních festivalů v Evropě, pořádaný každoročně v Mariánských Lázních na počest slavného skladatele, který zde pobýval.
• Valdštejnské slavnosti: Historická slavnost v Chebu, připomínající život slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna, který byl v Chebu v roce 1634 zavražděn.

🏛️ Památky a architektura

• Lázeňská architektura: Největším architektonickým pokladem kraje jsou elegantní lázeňská centra. Empírové a neoklasicistní kolonády, pavilony, hotely a parky v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních tvoří jedinečný urbanistický celek, který byl oceněn zápisem na seznam UNESCO. K nejznámějším stavbám patří Mlýnská kolonáda, Grandhotel Pupp a pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech nebo Zpívající fontána v Mariánských Lázních.
• Hrady a zámky: Krajina je poseta řadou historických sídel.
  • Hrad Loket: Majestátní, skvěle zachovaný gotický hrad tyčící se na skále nad řekou Ohře.
  • Zámek Bečov nad Teplou: Unikátní komplex hradu a zámku, kde je uložen jeden z nejcennějších pokladů Česka – Relikviář svatého Maura, románská zlatnická památka srovnatelná významem s korunovačními klenoty.
  • Chebský hrad: Jediná císařská falc na českém území s unikátní románskou dvoupatrovou kaplí.
• Církevní památky: V kraji se nachází mnoho cenných kostelů a klášterů, například Klášter Teplá s jednou z největších klášterních knihoven v zemi.
• Lidová architektura: Typickou ukázkou lidové architektury jsou hrázděné statky na Chebsku.

🧗 Sport a rekreace

• Zimní sporty: Krušné hory jsou významným centrem zimních sportů. Největším areálem je Klínovec, který je propojen s německým Fichtelbergem a tvoří tak rozsáhlou lyžařskou oblast. Oblíbená je také Božídarská oblast pro běžecké lyžování.
• Golf: Kraj má dlouhou golfovou tradici. Hřiště v Karlových Varech a Mariánských Lázních patří k nejstarším a nejkrásnějším v Česku.
• Vodní sporty a cykloturistika: Řeka Ohře je oblíbená mezi vodáky. Podél ní vede páteřní Cyklostezka Ohře, která protíná celý kraj. Velké vodní nádrže Jesenice a Skalka slouží k rekreaci a vodním sportům.

🎓 Školství a věda

Vysokoškolské vzdělávání v kraji bylo dlouho podreprezentováno. V Chebu sídlí Fakulta ekonomická Západočeské univerzity. V Karlových Varech a Sokolově působí několik soukromých vysokých škol a poboček univerzit. Důležitou roli hraje Výzkumný ústav balneologický, který se zaměřuje na vědecké zkoumání účinků léčivých zdrojů.

📖 Pro laiky: Co je na kraji nejzajímavější?

• Horká voda ze země: Představte si, že země je jako obrovský hrnec s vodou, který se zevnitř ohřívá. Na některých místech má popraskanou pokličku, a tam horká, minerály nasycená voda tryská na povrch. Právě na těchto "prasklinách" vyrostla slavná lázeňská města, kam se lidé jezdí léčit a odpočívat.
• Filmové hvězdy v červenci: Každý rok v létě se Karlovy Vary promění v český Hollywood. Po červeném koberci se procházejí slavní herci a režiséři z celého světa a v kinech se promítají stovky filmů. Je to největší kulturní párty v zemi.
• Poklad cennější než zlato: Na zámku v Bečově mají schovanou neuvěřitelně zdobenou zlatou truhlu – Relikviář svatého Maura. Je to tak vzácná a krásná památka, že její hodnota je prakticky nevyčíslitelná. Najít ji po druhé světové válce bylo jako vyřešit detektivní záhadu.