Okres

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox administrativní jednotka

Okres je územní správní jednotka středního stupně, která se nachází mezi krajem a obcí. Historicky byl okres klíčovým prvkem státní správy v Československu a jeho nástupnických státech, Česku a Slovensku. Ačkoliv v Česku byly okresní úřady k 1. lednu 2003 zrušeny, okresy jako územní jednotky nadále existují a jsou využívány pro organizaci některých státních institucí a pro statistické účely. V jiných zemích existují podobné jednotky, například powiat v Polsku nebo Landkreis v Německu.

📜 Historie

Vývoj okresů na území dnešního Česka a Slovenska je úzce spjat s politickými změnami v střední Evropě.

🏛️ Vznik v Rakouském císařství

Moderní pojetí okresů (německy Bezirk) vzniklo v Rakouském císařství po revolučním roce 1848. Reformou státní správy v roce 1850 byly zřízeny politické okresy (politischer Bezirk) v čele s okresním hejtmanstvím. Tyto okresy sdružovaly několik soudních okresů (Gerichtsbezirk), které představovaly nižší úroveň správy a byly obvodem pro okresní soudy. Tento model, s určitými úpravami, přetrval až do zániku Rakouska-Uherska v roce 1918.

🇨🇿 První republika a Protektorát

První československá republika převzala rakousko-uherský systém správy. Okresy zůstaly základní jednotkou státní správy. Během Protektorátu Čechy a Morava došlo k určitým změnám, kdy byla správa centralizována a podřízena německým okupačním úřadům (tzv. Oberlandrat).

☭ Komunistická éra

Po komunistickém převratu v roce 1948 došlo k zásadním reformám státní správy.

Reforma v roce 1949: Staré zemské uspořádání bylo zrušeno a nahrazeno menšími kraji, které se dále dělily na okresy. Počet okresů byl upraven a jejich hranice se změnily. Do čela okresů byly postaveny Okresní národní výbory (ONV), které se staly hlavním nástrojem moci Komunistické strany Československa na lokální úrovni.
Reforma v roce 1960: Zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, došlo k další radikální změně. Počet krajů byl snížen na 10 (7 v české části, 3 na Slovensku) a počet okresů byl výrazně zredukován jejich slučováním. Vznikla tak soustava okresů, která s menšími změnami přetrvala až do konce 20. století a její hranice jsou z velké části respektovány i dnes.

🕊️ Po roce 1989 a reforma v roce 2003

Po Sametové revoluci v roce 1989 byly Okresní národní výbory transformovány na okresní úřady (OkÚ). Tyto úřady převzaly většinu agendy státní správy na okresní úrovni.

Klíčovým momentem byla velká reforma veřejné správy, která vyvrcholila k 1. lednu 2003. K tomuto datu byly okresní úřady v Česku zrušeny. Jejich kompetence byly z velké části přeneseny na:

Obce s rozšířenou působností (tzv. obce III. typu), které převzaly většinu agendy pro občany (vydávání občanských průkazů, řidičských průkazů, sociální dávky atd.).
Kraje, které převzaly kompetence v oblastech jako školství, zdravotnictví nebo doprava.

Přestože okresní úřady zanikly, okresy jako územní jednotky zrušeny nebyly.

🇨🇿 Okresy v České republice

V současnosti existuje v Česku 76 okresů. Hlavní město Praha má zvláštní status, kdy je zároveň krajem, obcí i okresem. Po zrušení okresních úřadů slouží okresy především jako:

Územní obvody pro některé orgány státní správy (např. okresní soudy, okresní státní zastupitelství, územní odbory Policie ČR, katastrální pracoviště).
Statistické jednotky – odpovídají úrovni LAU 1 (dříve NUTS 4) v klasifikaci Eurostatu.
Volební obvody pro volby do Senátu Parlamentu ČR (hranice senátních obvodů se však často od hranic okresů liší).
Identifikační prvek – okres je stále součástí registračních značek vozidel (i když již ne v kódu) a je často používán pro geografickou orientaci.

Seznam okresů v ČR podle krajů

Hlavní město Praha

Okres hlavní město Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

🇸🇰 Okresy na Slovensku

Na Slovensku prošel systém okresů odlišným vývojem. Po rozpadu Československa byly okresy v roce 1996 reformovány. Na rozdíl od Česka zde nebyly okresní úřady (slovensky Okresný úrad) zcela zrušeny. Jejich pravomoci byly sice omezeny ve prospěch samosprávných krajů (VÚC), ale nadále fungují jako místní orgány státní správy. Na Slovensku je v současnosti 79 okresů.

🌍 Podobné jednotky v jiných zemích

Koncept administrativní jednotky na úrovni okresu je běžný v mnoha evropských zemích:

Polsko: Powiat – jednotka mezi vojvodstvím (kraj) a gminou (obec).
Německo: Kreis nebo Landkreis – jednotka mezi spolkovou zemí a obcí.
Rakousko: Bezirk – jednotka mezi spolkovou zemí a obcí.
Maďarsko: Járás – jednotka mezi župou a obcí.
Spojené království: District nebo County (v závislosti na struktuře).

💡 Pro laiky

Představte si stát jako velký dům.

Kraje jsou jednotlivá patra v tomto domě. Každé patro má svého správce (hejtmana) a řeší věci, které se týkají celého patra, jako jsou hlavní chodby (silnice II. a III. třídy) nebo společné prostory (krajské nemocnice a školy).
Okresy by v této analogii byly velké byty na každém patře. V Česku byl v roce 2003 "správce bytu" (okresní úřad) zrušen. Nicméně byt jako takový na mapě stále existuje. Používají ho například policisté, aby věděli, který byt mají na starosti, nebo soudci, kteří řeší spory jen v rámci svého bytu.
Obce jsou jednotlivé pokoje v těchto bytech. Každý pokoj má svého "nájemníka" (starostu a zastupitelstvo), který si řeší své vlastní věci – jaký bude mít nábytek (místní vyhlášky), jak si uklidí (svoz odpadu) nebo jestli si pořídí hřiště před dům (místní rozvoj).
Obce s rozšířenou působností jsou jako "hlavní pokoj" v bytě, kam si ostatní chodí vyřizovat důležité věci, které dříve řešil správce celého bytu – například pro nové doklady nebo stavební povolení.

Stručně řečeno: okres je dnes v Česku hlavně území na mapě, které určuje "příslušnost" pro soudy, policii a statistiky, ale už nemá svůj vlastní úřad pro běžné občany.

Šablona:Aktualizováno