První československá republika

Československá republika
	Soubor:Flag of Czechoslovakia (1920–1939).svg
	Soubor:Small Coat of Arms of Czechoslovakia (1920–1939).svg
	Soubor:Czech and Slovak Republics (1920-1938).png
Motto	Pravda vítězí
Hymna	Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
Rozloha	140 446 km²
Počet obyvatel	13 607 385 (1921)
Jazyky	čeština, slovenština (oficiálně československý jazyk), němčina, maďarština, rusínština, polština
Náboženství	bez státního náboženství, římskokatolická církev (majoritní), Československá církev husitská, evangelická církev, pravoslaví, judaismus
Status	Suverénní stát
Hlavní město	Praha
Měna	koruna československá (Kč)
Vznik	28. října 1918 (vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku)
Zánik	30. září 1938 (přijetí Mnichovské dohody)
Existence	1918–1938

Rozbalit box

Obsah boxu

První československá republika (zkráceně První republika) je označení pro Československou republiku v období od jejího vzniku 28. října 1918 do Mnichovské dohody a postoupení pohraničních území v září 1938. Vznikla na troskách rozpadajícího se Rakouska-Uherska jako jeden z důsledků první světové války. Byl to demokratický stát s republikánským zřízením a ústavou, která garantovala lidská práva a svobody občanů. Hlavním městem byla Praha.

⏳ Historie

Vznik Československa byl vyvrcholením dlouhodobých snah o národní sebeurčení Čechů a Slováků. Během první světové války se Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik aktivně zasazovali v zahraničí o vznik samostatného státu, získávajíc podporu od dohodových mocností. Dne 28. října 1918 vyhlásil v Praze Národní výbor československý samostatný československý stát. O dva dny později se k tomuto kroku připojili zástupci Slovenska Martinskou deklarací. Hranice nového státu byly vymezeny mírovými smlouvami a zahrnovaly Čechy, Moravu, české Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus.

Prvním prezidentem byl 14. listopadu 1918 zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který byl ve funkci až do roku 1935. Po něm nastoupil Edvard Beneš. První vláda, tzv. "vláda všenárodní koalice", vznikla 14. listopadu 1918 pod vedením premiéra Karla Kramáře. Ústavní listina Československé republiky byla přijata 29. února 1920 a stala se jednou z nejstabilnějších ústav meziválečného období. Definovala Československo jako unitární stát a parlamentní republiku.

Období První republiky bylo poznamenáno snahami o upevnění demokracie, ale také řešením národnostní otázky s početnými německými, maďarskými a polskými menšinami.

🏛️ Politický systém

První Československá republika byla parlamentní republika s demokratickým zřízením.

Prezident republiky: Byl hlavou státu, volený parlamentem na sedmileté funkční období. Prvním prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935), po něm následoval Edvard Beneš (1935–1938).
Vláda: Byla odpovědná Poslanecké sněmovně a jmenována prezidentem. V čele vlády stál ministerský předseda. Během dvaceti let existence První republiky se vystřídalo devět premiérů a devatenáct vlád.
Parlament: Tvořilo jej dvoukomorové Národní shromáždění, složené z Poslanecké sněmovny (300 poslanců) a Senátu (150 senátorů). Volby probíhaly podle poměrného systému.
Ústava: Ústavní listina Československé republiky z 29. února 1920 deklarovala suverenitu lidu, garantovala základní práva a svobody a stanovila Prahu jako hlavní město. Dále zakotvila autonomii pro Podkarpatská Rus, která však zůstala spíše na papíře.

💰 Ekonomika

Československá ekonomika byla po vzniku státu v roce 1918 poměrně vyspělá, zejména díky průmyslovým podnikům v českých zemích, které tvořily velkou část průmyslového potenciálu bývalého Rakouska-Uherska. Nicméně musela řešit přerušení dosavadních hospodářských vazeb a hledat nové trhy.

Měna: Dne 25. února 1919 byla zavedena koruna československá (Kč), která nahradila rakousko-uherskou korunu. Prvním penízem byla stokorunová státovka z 15. dubna 1919.
Průmysl: Ekonomika byla založena na malých a středních firmách, ale klíčovou roli hrály velké strojírenské koncerny jako Škodovy závody v Plzni a ČKD v Praze, které byly významnými exportéry a zbrojovkami.
Zemědělství: Proběhla pozemková reforma v roce 1919.
Hospodářské krize: Počátek 20. let 20. století se nesl ve znamení první hospodářské krize, kdy průmyslová výroba klesla a vzrostla nezaměstnanost. Následovala velká hospodářská krize ve 30. letech, která Československo zasáhla s velkou silou, s poklesem průmyslové produkce o 40 %.
Regionální rozdíly: Existovaly značné hospodářské rozdíly mezi průmyslovými českými zeměmi a zemědělsky orientovaným Slovenskem a Podkarpatskou Rusí.

🎨 Kultura a společnost

Kulturní život První republiky se vyznačoval značným rozkvětem a pluralitou, navazující na předchozí vývoj a těžíce z demokratického prostředí.

Literatura: Období po válce se projevilo orientací na sociální spravedlnost. Významnými osobnostmi byli Karel Čapek, Josef Čapek, Jaroslav Hašek (s jeho Osudy dobrého vojáka Švejka) a představitelé poetismu jako Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl a Vítězslav Nezval.
Věda a školství: Vznikla Masarykova univerzita v Brně (1919) a Komenského univerzita v Bratislavě. Karlova univerzita v Praze změnila název z Karlo-Ferdinandovy. Rozvíjela se věda, například díky Jaroslavu Heyrovskému (pozdějšímu nositeli Nobelovy ceny).
Umění: Rozvíjely se nové umělecké směry, architektura, film (počátky zvukového filmu), hudba (nové styly) a divadlo. Oblíbené byly kabarety, které často reflektovaly společenské a politické dění.
Společnost: Došlo k masivní ženské emancipaci, zavedení osmihodinové pracovní doby a rozvoji volnočasových aktivit.

📉 Konec První republiky

Konec První republiky byl spojen s rostoucím tlakem nacistického Německa a jeho požadavky na Sudety. Situace se dramaticky radikalizovala v roce 1937 a vyvrcholila v září 1938.

Mnichovská dohoda: Dne 29. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií, která bez účasti Československa rozhodla o postoupení převážně německojazyčného pohraničí (Sudety) Třetí říši. Československá politická reprezentace byla nucena dohodu přijmout 30. září 1938.
Územní ztráty: Kromě Sudet muselo Československo postoupit východní část československého Těšínska Polsku a na základě První vídeňské arbitráže i území na jihu Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.
Zánik: Tyto události vedly k faktickému zániku První republiky a vzniku Druhé republiky, která trvala jen krátce do března 1939.

👨‍🏫 Pro laiky

Představte si, že žijete v době, kdy vaše země, Československo, je úplně nová! Vznikla v roce 1918 po velké válce, kdy se rozpadlo staré Rakousko-Uhersko. Byl to takový experiment – spojení Čechů a Slováků do jednoho demokratického státu. V čele stál pan prezident Tomáš Garrigue Masaryk, takový moudrý dědeček, který učil lidi, co je to demokracie. Měli jsme vlastní peníze, koruna československá, a Praha byla naše krásná hlavní metropole. Lidé se mohli svobodně vyjadřovat, rozvíjela se věda, umění a kultura. Psaly se skvělé knihy (například Karel Čapek nebo Jaroslav Hašek), točily se první filmy a chodilo se do divadel. Ženy získaly více práv a lidé měli více volného času. Ale ne všechno bylo růžové. V zemi žilo mnoho lidí, kteří mluvili německy nebo maďarsky, a ne všichni byli se společným státem spokojeni. A tak, když se v sousedním Německu dostal k moci zlý Adolf Hitler, začal si dělat nároky na naše území. V roce 1938, pouhých 20 let po vzniku, muselo Československo pod nátlakem velmocí odevzdat část svých hranic. To byl konec této první, demokratické éry.