Okres Jeseník
| Okres Jeseník | |
|---|---|
| Sídlo | Jeseník |
| Název | Okres Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Mapa | ano |
| Země | |
| Hustota zalidnění | 50,6 |
| Počet obyvatel | 36 386 |
| Počet obcí | 24 |
| Počet měst | 5 |
| Rozloha | 718,96 |
Okres Jeseník je územně-správní jednotka v Olomouckém kraji v České republice. Z hlediska počtu obyvatel se jedná o nejmenší okres v celém státě, k roku 2026 zde trvale žilo přibližně 36 400 obyvatel. Území okresu se skládá z 24 obcí, z nichž pět má status města. Správním centrem je město Jeseník, které je zároveň jedinou obcí s rozšířenou působností v tomto okrese.
Okres byl ustaven k 1. lednu 1996 vyčleněním z okresu Šumperk a připojením města Zlaté Hory z okresu Bruntál. Geograficky je území charakteristické výraznou členitostí, horským reliéfem a izolovaností od zbytku státu, což historicky i v současnosti formuje jeho demografický a ekonomický vývoj. Většina rozlohy okresu leží v historickém regionu Českého Slezska, konkrétně v jeho dolnoslezské části.
📍 Poloha a přírodní poměry
Okres Jeseník se nachází v nejsevernějším výběžku Olomouckého kraje. Na jihu sousedí s okresem Šumperk, na východě s okresem Bruntál (který již spadá do Moravskoslezského kraje). Ze západu a severu je území kompletně ohraničeno státní hranicí s Polskem. Geografická izolace od moravského vnitrozemí je umocněna masivem Hrubého Jeseníku, přes který vedou pouze dvě celoročně udržované silniční komunikace (přes Červenohorské sedlo a Ramzovské sedlo).
Z geomorfologického hlediska spadá území do České vysočiny, provincie Krkonošsko-jesenická subprovincie. Zasahuje sem pět hlavních geomorfologických celků: Hrubý Jeseník na jihu, Rychlebské hory na západě, Zlatohorská vrchovina na východě a ve střední a severní části Žulovská pahorkatina a Vidnavská nížina. Nejvyšším bodem okresu je západní svah hory Praděd (vrchol leží na hranici okresů Bruntál a Šumperk, ovšem svahy zasahují do katastru obce Bělá pod Pradědem). Nejvyšším vlastním vrcholem ležícím zcela v okrese je hora Keprník (1 423 m n. m.). Nejnižší bod se nachází na řece Kladské Nise u obce Vidnava ve výšce přibližně 225 m n. m.
Hydrologicky náleží celé území okresu k úmoří Baltského moře (povodí řeky Odry). Hlavními toky jsou řeka Bělá, protékající samotným Jeseníkem, a řeka Vidnávka, odvodňující Žulovskou pahorkatinu. Obě řeky tečou severním směrem do Polska. Celé území je charakteristické rychlým odtokem povrchových vod, což v minulosti opakovaně vedlo ke vzniku bleskových povodní.
⏳ Historický a správní vývoj
Území dnešního okresu bylo osídlováno od 13. století během takzvané velké kolonizace, kterou organizovali biskupové z Vratislavi. Po prohraných slezských válkách v 18. století (1740–1763) připadla většina Slezska Prusku, avšak toto území (jižní část Niského knížectví) zůstalo součástí Habsburské monarchie jako takzvané Rakouské Slezsko.
V letech 1868 až 1947 existoval pro toto území politický okres Frývaldov (německy Freiwaldau). V polovině 19. století zažil region masivní průmyslový rozmach. Rozvíjel se především textilní průmysl (továrny firmy Regenhart a Raymann), těžba a zpracování kamene (žuly a mramoru) a vzniklo slavné lázeňství zavedené Vincenzem Priessnitzem. Před druhou světovou válkou bylo obyvatelstvo drtivou většinou německé národnosti. V roce 1938 bylo území jako součást Sudet připojeno k nacistickému Německu.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 došlo na základě Benešových dekretů k plošnému odsunu německého obyvatelstva. Dosídlení z vnitrozemí Československa nebylo nikdy úplné, což vedlo k trvalému snížení populace a zániku desítek horských osad (např. Hraničky, Zálesí). V roce 1947 byl okres i město přejmenován z Frývaldova na Jeseník. Při velké správní reformě v roce 1960 byl politický okres Jeseník zrušen a jeho území bylo začleněno do geograficky velmi rozsáhlého okresu Šumperk.
K obnově okresu došlo po pádu komunistického režimu a následných peticích místních obyvatel, kteří poukazovali na extrémní dopravní nedostupnost okresního úřadu v Šumperku, odděleného horským masivem. Zákonem byl okres Jeseník zřízen k 1. lednu 1996. V moderních dějinách bylo území tvrdě zasaženo ničivými povodněmi, nejprve v červenci 1997 a následně rozsáhlými povodněmi v září 2024, které zničily dopravní infrastrukturu v údolí řeky Bělé.
🏢 Administrativní členění
Od 1. ledna 2003, kdy byly zrušeny okresní úřady, slouží okres Jeseník především jako statistická jednotka, obvod pro okresní soud, úřad práce, policii a státní archiv. Výkon státní správy byl přenesen na obce s rozšířenou působností (ORP). Okres Jeseník je specifický tím, že jeho území tvoří jediný správní obvod ORP – samotné město Jeseník. Území se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem: Javorník, Jeseník a Zlaté Hory. Celkový počet katastrálních území je 58.
📊 Demografie a obyvatelstvo
Okres Jeseník představuje typický depopulační region, jehož obyvatelstvo dlouhodobě klesá a stárne. V první polovině roku 2026 zde žilo přibližně 36 386 obyvatel. Demografické modely Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro rok 2025 a 2026 ukázaly absolutně nejrychlejší úbytek obyvatel ze všech okresů v zemi (přirozený úbytek činil -9,0 ‰ až -20,0 ‰ v prvním čtvrtletí 2026). Pokles je dán výraznou převahou zemřelých nad narozenými, a zároveň trvalou emigrací (migračním saldem) mladých lidí za vzděláním a prací do větších měst, jako je Olomouc, Brno nebo Praha.
Region drží celostátní prvenství v ukazateli stárnutí. K 31. prosinci 2025 činil průměrný věk obyvatele okresu Jeseník 45,5 let, což z něj činilo demograficky nejstarší okres v České republice. Zároveň je zde mimořádně nízká hustota zalidnění, pouhých 50,6 obyvatel na kilometr čtvereční (celostátní průměr je 133 obyv./km²).
📈 Statistický přehled obcí
Následující tabulka obsahuje kompletní a nevynechaný výčet všech 24 obcí spadajících do okresu Jeseník, včetně jejich administrativního statutu a počtu obyvatel podle dat Českého statistického úřadu z roku 2025. V okrese se nenachází žádný městys.
| Název obce | Status | Počet obyvatel (k 1. 1. 2025) |
|---|---|---|
| Jeseník | město | 10 456 |
| Zlaté Hory | město | 3 701 |
| Javorník | město | 2 574 |
| Mikulovice | obec | 2 482 |
| Česká Ves | obec | 2 303 |
| Lipová-lázně | obec | 2 047 |
| Bělá pod Pradědem | obec | 1 710 |
| Vidnava | město | 1 190 |
| Vápenná | obec | 1 181 |
| Žulová | město | 1 128 |
| Písečná | obec | 1 033 |
| Bernartice | obec | 846 |
| Velká Kraš | obec | 721 |
| Skorošice | obec | 659 |
| Supíkovice | obec | 623 |
| Stará Červená Voda | obec | 591 |
| Černá Voda | obec | 539 |
| Velké Kunětice | obec | 509 |
| Uhelná | obec | 469 |
| Vlčice | obec | 453 |
| Hradec-Nová Ves | obec | 386 |
| Kobylá nad Vidnavkou | obec | 367 |
| Bílá Voda | obec | 336 |
| Ostružná | obec | 188 |
⛏️ Ekonomika a trh práce
Ekonomika okresu je historicky determinována odloučeností, horským terénem a horší dopravní infrastrukturou. Území je oficiálně státem klasifikováno jako hospodářsky slabý region. Tyto faktory se odrážejí v trvale nadprůměrné nezaměstnanosti. Na konci roku 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v okrese Jeseník 6,4 %, což byla nejvyšší hodnota v rámci Olomouckého kraje a jedna z nejvyšších v republice. V srpnu 2026 podíl nezaměstnaných stále dosahoval nadprůměrných 5,3 %.
Průmyslová základna stojí na několika málo středních podnicích. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve strojírenství a výrobě elektrozařízení je společnost Fenix Group se sídlem v Jeseníku. Významný je těžební a zpracovatelský průmysl, reprezentovaný společností Omya, těžící a zpracovávající vápenec ve Vápenné, a železářským průmyslem v podobě společnosti Řetězárna a.s. v České Vsi. Z historické tradice přetrvala omezená výroba stavebního kamene na Žulovsku. Tradiční textilní a oděvní průmysl v regionu po roce 2000 prakticky zanikl.
Stěžejním sektorem ekonomiky je lázeňství a služby spojené s turistickým ruchem. Největším zaměstnavatelem v oblasti služeb jsou Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Trh práce trpí značnou sezónností (nezaměstnanost klesá v létě a roste po skončení zimní lyžařské sezóny) a chronickým nedostatkem vysoce kvalifikovaných pracovníků, zejména ve zdravotnictví.
🚇 Doprava a infrastruktura
Dopravní infrastruktura okresu představuje jednu z největších rozvojových překážek. Na území okresu nezasahuje žádná dálnice ani silnice pro motorová vozidla. Páteřní osou silniční dopravy je silnice první třídy I/44, která propojuje Šumperk přes Červenohorské sedlo s Jeseníkem a Mikulovicemi (státní hranice). Druhou významnou trasou je silnice I/60 směřující z Lipové-lázní přes Javorník na hranice s Polskem. Hranice s Polskem překračují silnice na několika místech, přičemž po vstupu obou zemí do Schengenského prostoru došlo ke zlepšení hospodářských vazeb se sousedním polským příhraničím (města Hlucholazy a Nisa).
Železniční síť je zastoupena hlavní tratí 292 spojující Šumperk a Krnov, pro kterou je charakteristické, že vede přes vrchol Ramzovského sedla (jedná se o nejvýše položenou rychlíkovou stanici v Česku, Ramzová, 760 m n. m.) a na východě peážuje přes území Polska. K ní se v Lipové-lázních připojuje regionální jednokolejná trať 295 směřující na Žulovou a Javorník ve Slezsku. Obnova a údržba dopravní sítě je náročná zejména kvůli následkům masivních povodní (1997, 2024), které opakovaně přerušily silniční i vlakové spoje údolím Bělé.
🏛️ Ochrana přírody a cestovní ruch
Okres Jeseník patří díky svému horskému klimatu, minimu těžkého průmyslu a rozsáhlým lesním porostům (lesy pokrývají přes 59 % výměry okresu) mezi lokality s nejčistším ovzduším v České republice. Značná část území podléhá ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti CHKO Jeseníky. V okrese se rovněž nachází několik národních přírodních rezervací, mezi nejznámější patří rašeliniště Rejvíz s Velkým mechovým jezírkem. Oblíbené jsou i četné krasové útvary, zejména zpřístupněné jeskyně Na Pomezí a jeskyně Na Špičáku.
Cestovní ruch je založen na třech pilířích: lázeňství, zimních sportech a letní turistice. Kromě slavných Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku disponuje region lyžařskými středisky jako je Ramzová, Ostružná nebo Petříkov, a populárními síty cyklostezek (Rychlebské stezky v Černé Vodě). Historické památky zastupuje zámek Jánský Vrch v Javorníku, Zlatokopecký skanzen u Zlatých Hor a systém historických rozhleden a vyhlídek v celém kraji.
💡 Pro laiky
Pokud se v České republice řekne „okres“, lidé si běžně představí budovu okresního úřadu, kam se chodí vyřizovat řidičské průkazy, pasy nebo stavební povolení. To ale v případě okresu Jeseník (a všech dalších okresů v zemi) platilo pouze do konce roku 2002. Následně proběhla velká správní reforma a okresní úřady byly zrušeny. Veškeré vyřizování pro občany dnes obstarává takzvaná obec s rozšířenou působností, což je v tomto případě městský úřad v Jeseníku.
Přesto označení „Okres Jeseník“ nezmizelo. Okresní hranice totiž nadále slouží policii, soudům (sídlí zde Okresní soud v Jeseníku), České správě sociálního zabezpečení, statistickým úřadům a hasičům k tomu, aby měli republiku rozdělenou na jasné a logické bloky.
Samotný vznik okresu Jeseník v roce 1996 byl naprostou výjimkou z pravidel, protože se stal jediným okresem založeným dávno po komunistické reorganizaci státu. Místní občané si ho doslova vyvzdorovali. Úřady totiž původně sídlily v Šumperku, což nutilo desetitisíce lidí z Jesenicka cestovat přes vysoká horská sedla (například přes Červenohorské sedlo), která byla v zimě zasněžená, nebezpečná a často zcela neprůjezdná. Aby se státní aparát přiblížil lidem odděleným horami, vznikl zcela nový, velikostí nejmenší, ale horským charakterem nezaměnitelný okres.