Krnov

Krnov
	Soubor:Krnov radnice 2.jpg
	Krnovská radnice se spořitelnou, dominanta Hlavního náměstí
Stát	Česko
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský kraj
Status	Město
Web	www.krnov.cz

Rozbalit box

Obsah boxu

Krnov (německy Jägerndorf, polsky Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v České republice, ležící v Moravskoslezském kraji, v okrese Bruntál. Rozkládá se na soutoku řek Opavy a Opavice, v bezprostřední blízkosti státní hranice s Polskem. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

Město je historickou metropolí Krnovského knížectví a tradičním průmyslovým centrem, které se v minulosti proslavilo zejména textilní výrobou (odtud přezdívka "český Manchester") a výrobou varhan (světoznámá značka Rieger-Kloss). Pro svou architektonickou výstavnost a množství zeleně bylo na přelomu 19. a 20. století nazýváno "Slezskými Aténami". Dominantou města a významným poutním místem je vrch Cvilín (Hradisko) s barokním kostelem a rozhlednou.

V současnosti (k roku 2025) je Krnov dynamicky se rozvíjejícím městem, které se zotavuje z následků katastrofálních povodní ze září 2024 a transformuje svou ekonomiku směrem k lehkému průmyslu, potravinářství (sídlo společnosti Kofola) a turismu.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Krnov leží v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina, na rozhraní Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Město se nachází v údolní nivě řeky Opavy, která zde opouští horské údolí a vtéká do otevřené polské roviny.

Vodstvo

Město je silně ovlivněno vodním režimem.

Soutok: Přímo v centru města, u Smetanových sadů, se do řeky Opavy vlévá zleva řeka Opavice, tvořící v dlouhém úseku státní hranici.
Rybníky: Na západním okraji města se nachází rekreační Petrův rybník (lidově "Balaton"), který je pozůstatkem dřívější rozsáhlé rybniční soustavy.
Povodňové riziko: Poloha na soutoku dvou dravých řek činí město zranitelným vůči povodním (historicky 1997, 2024), což vedlo k vybudování systému hrází a poldrů, který je však stále předmětem modernizace.

Členění města

Město se administrativně člení na tři katastrální území a části:

Krnov-Pod Bezručovým vrchem: Zahrnuje historické jádro a severní předměstí.
Krnov-Horní Předměstí: Západní část města směrem k Ježníku a Kostelci.
Krásné Loučky: Původně samostatná obec na severozápadě, dnes místní část s venkovským charakterem.

📜 Historie

Dějiny Krnova jsou dějinami pohraničního města, kde se po staletí stýkaly vlivy české, německé a polské kultury.

Počátky a středověk

První písemná zmínka o Krnově pochází z roku 1240 (v listině českého krále Václava I.). Město vzniklo na křižovatce obchodních cest spojujících Pobaltí s Uhrami a Olomouc s Krakovem.

Městská práva: Získal je kolem roku 1269. Ve 13. století přicházeli do města němečtí kolonisté, kteří zásadně ovlivnili jeho charakter.
Krnovské knížectví: V roce 1377, při dělení Opavska, vzniklo samostatné Krnovské knížectví. Prvními vládci byla vedlejší větev Přemyslovců (opavští Přemyslovci). Město bohatlo díky právu skladu a soukenictví.
Hohenzollernové: V roce 1523 koupil knížectví Jiří Braniborsko-Ansbašský z rodu Hohenzollernů. Za jeho vlády se ve městě rozšířilo luteránství a byl postaven renesanční zámek. Tento "braniborský" nárok na Krnovsko později posloužil pruskému králi Fridrichu II. jako záminka k rozpoutání slezských válek.

Třicetiletá válka a úpadek

Třicetiletá válka (1618–1648) přinesla městu zkázu. Krnov byl opakovaně dobyt a plundrován dánskými i švédskými vojsky. Následná rekatolizace a morové epidemie zdecimovaly obyvatelstvo.

Řád minoritů: Významnou roli při obnově sehrál řád minoritů, který ve městě působil již od 13. století. Barokní přestavba jejich kláštera a kostela sv. Ducha vtiskla městu novou tvář.

Rozdělení Slezska (1742)

Klíčovým mezníkem byl rok 1742. Po prohrané válce musela Marie Terezie postoupit většinu Slezska Prusku.

Důsledek pro Krnov: Město zůstalo součástí habsburské monarchie (Rakouského Slezska), ale ztratilo své přirozené hospodářské zázemí (Hlubčicko, Leobschütz), které připadlo Prusku. Hranice nově vedla bezprostředně za městem, podél řeky Opavy a Opavice, čímž se Krnov stal periferním pohraničním městem.

Průmyslová revoluce (19. století)

V 19. století zažil Krnov nebývalý rozkvět, který mu vynesl přívlastky jako "rakouský Manchester".

Textilní průmysl: Klíčovým faktorem byl rozvoj soukenictví, které přešlo na tovární výrobu. Rodina Larischů vybudovala obrovské textilní továrny na zpracování vlny. V roce 1860 pracovalo v krnovském textilním průmyslu tisíce dělníků.
Železnice: V roce 1872 byl Krnov napojen na železniční síť (Moravsko-slezská ústřední dráha), což umožnilo export zboží do celého světa.
Varhanářství: V roce 1873 založil Franz Rieger dílnu na výrobu varhan, která se později pod názvem Rieger-Kloss stala jednou z největších varhanářských firem na světě.
Architektura: Bohatí továrníci si nechávali stavět honosné vily (např. Larischova vila), vznikaly parky, divadlo a reprezentativní veřejné budovy (gymnázium, spořitelna). Město získalo velkoměstský ráz.

Národnostní poměry v 19. století

Krnov byl v této době převážně německým městem. Podle sčítání lidu z roku 1900 se k německé obcovací řeči hlásila naprostá většina obyvatel (přes 90 %), česká menšina byla marginální. Ve městě existovala také silná židovská komunita, která v roce 1871 vybudovala velkolepou synagogu.

20. století: Století zvratů

Dvacáté století znamenalo pro Krnov sérii dramatických změn, které kompletně proměnily skladbu obyvatelstva i charakter města.

Vznik Československa a nástup nacismu

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se místní německé obyvatelstvo pokusilo připojit město k provincii Sudetenland (součást Německého Rakouska). Československá armáda však město obsadila bez boje a potvrdila jeho příslušnost k nové republice. Meziválečné období bylo poznamenáno národnostním napětím, které vyvrcholilo ve 30. letech nástupem Sudetoněmecké strany (SdP). V říjnu 1938 byl Krnov na základě Mnichovské dohody připojen k nacistickému Německu. Město osobně navštívil Adolf Hitler.

Druhá světová válka a záchrana synagogy

Během války byl krnovský průmysl přeorientován na válečnou výrobu.

Unikátní záchrana synagogy: Během Křišťálové noci v roce 1938 byly vypáleny synagogy v celém Sudecku. Krnovská synagoga však byla zachráněna díky lsti místního stavitele Franze Irga. Ten přesvědčil nacistické úřady, aby budovu nezapalovaly (hrozil požár okolní zástavby), ale přeměnily ji na tržnici. Odstranil symboly židovské víry a interiér přestavěl. Díky tomu je dnes krnovská synagoga jednou z mála zachovaných staveb svého druhu ve střední Evropě.
Osvobození: Město bylo osvobozeno Rudou armádou 6. května 1945 po těžkých bojích, při kterých vyhořelo centrum města včetně radniční věže (později obnovené).

Poválečná výměna obyvatelstva a "řecký Krnov"

Po roce 1945 došlo k odsunu drtivé většiny německého obyvatelstva. Město se takřka vylidnilo a muselo být dosídleno Čechy z vnitrozemí, volyňskými Čechy a Slováky.

Řecká emigrace: Specifikem Krnova se stala silná komunita řeckých uprchlíků, kteří utíkali před občanskou válkou v Řecku (1946–1949). V Krnově a okolí našlo nový domov několik tisíc Řeků (zejména děti a partyzáni). Dodnes zde žije jejich početná menšina, která ovlivnila kulturní život města (hudba, gastronomie, festivaly).

Období socialismu (1948–1989)

Město se dále industrializovalo. Národní podnik Rieger-Kloss dodával varhany do celého světa (včetně Číny nebo sálů v SSSR). Vznikla zde výroba nealkoholických nápojů (původně v rámci farmaceutické firmy Galena, později samostatně), která dala světu legendární nápoj Kofola (sirup Kofo se zde začal míchat v 60. letech). Na druhou stranu došlo k necitlivým asanacím v historickém centru a výstavbě panelových sídlišť.

21. století: Boj s živlem

Novodobou historii města zásadně formují povodně.

Povodeň 1997: "Pevnostní voda" zaplavila velkou část města a ukázala zranitelnost Krnova. Následovala dlouhá obnova a výstavba protipovodňových zdí.
Povodeň 2024: V září 2024 zasáhla Krnov katastrofální povodeň způsobená cyklónou Boris. Hladina řeky Opavy dosáhla historických maxim. Pod vodou se ocitlo přibližně 80 % zastavěného území města, včetně historického centra, průmyslových zón a sídlišť. Škody na infrastruktuře (zničení zimního stadionu, poškození knihovny, škol a mostů) šly do miliard korun. Město se stalo jedním z nejpostiženějších sídel v ČR. Rok 2025 se nese ve znamení masivní rekonstrukce a debat o výstavbě přehrady Nové Heřminovy, která by měla město v budoucnu ochránit.

🏛️ Památky a architektura

Krnov je městskou památkovou zónou. Díky bohatství textilních magnátů z 19. století se ve městě nachází mimořádná koncentrace vilové a secesní architektury.

Sakrální památky

Krnov je městem kostelů, které tvoří jeho nezaměnitelné panorama.

Poutní kostel na Cvilíně

Oficiálně Kostel Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín (přední Cvilínský kopec) je barokní dominantou kraje. Byl postaven v letech 1722–1728.

Význam: Jde o významné poutní místo Slezska. Hlavní oltář s obrazem Panny Marie Sedmibolestné je cílem poutí již po staletí.
Architektura: Dvojvěžové průčelí je viditelné ze vzdálenosti desítek kilometrů. Za kostelem se nachází křížová cesta s kaplemi.

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie

Mohutný trojlodní chrám v centru města, postavený ve 14. století z režného zdiva (gotika), později barokně upravený.

Status: Od roku 1996 je konkatedrálou Ostravsko-opavské diecéze.
Interiér: Vyznačuje se bohatou barokní výzdobou. Přiléhá k němu areál minoritského kláštera.

Kostel svatého Martina

Původně gotický farní kostel s dominantní renesanční věží, která sloužila jako hláska a součást městského opevnění. Věž je přístupná veřejnosti a nabízí výhled na historické jádro (ochoz ve výšce 64 metrů).

Synagoga

Stavba z roku 1871 v maursko-byzantském stylu (neorománské prvky).

Současnost: Po nákladné rekonstrukci dokončené v roce 2014 slouží jako kulturní a společenské centrum. Interiér s dřevěným kazetovým stropem a litinovými sloupy je unikátní ukázkou synagogální architektury. Konají se zde koncerty festivalu Krnovské hudební slavnosti.

Světské památky

Radnice a Spořitelna

Dominantou Hlavního náměstí je novorenesanční budova Radnice s věží, která je kopií věže radnice v rakouském Waidhofenu an der Ybbs. Byla postavena v letech 1901–1903. Vedle ní stojí secesní budova bývalé Městské spořitelny s typickou kopulí, dnes součást městského úřadu.

Krnovské vily

Město se pyšní souborem vil, které si nechali postavit místní továrníci.

Flemmichova vila: Postavena pro textilního továrníka Theodora Flemmicha. Dnes sídlo Městského muzea Krnov. Interiéry jsou zachovány v původním stavu.
Larischova vila: Honosné sídlo rodiny Larischů, majitelů největší textilky. Dlouhá léta chátrala (sídlily zde milice, později byla opuštěná), v roce 2024 byla zasažena povodní, ale probíhá postupná snaha o její záchranu a zpřístupnění.
Chářovský park a vila: Zámeček v části Chářová s dendrologicky cenným parkem.

Rozhledna na Cvilíně

Romantická kamenná rozhledna (Liechtensteinova rozhledna) z roku 1903. Nechal ji postavit Jan II. z Lichtenštejna.

Výhled: Z výšky 29 metrů (ochoz) je za dobré viditelnosti vidět Praděd, Beskydy a hluboko do polského vnitrozemí.

Zbytky opevnění

Za gymnáziem a v okolí kostela sv. Martina se dochovaly fragmenty středověkých hradeb včetně tzv. Švédské zdi s renesanční sgrafitovou výzdobou.

🎹 Kultura a společnost: Město varhan

Krnov si nese hrdý přívlastek „Město varhan“. Tato tradice, trvající více než 150 let, zásadně formovala kulturní identitu města a jeho pověst ve světě.

Varhanářská tradice

Výroba královských nástrojů začala v roce 1873, kdy zde založil dílnu Franz Rieger. Firma Rieger-Kloss (po znárodnění v roce 1948) se stala největším výrobcem varhan v tehdejším východním bloku a jedním z největších na světě.

Slavné instalace: Krnovské varhany znějí v sálech a chrámech po celém světě – od Číny přes Skandinávii až po sály v Moskvě nebo v Praze (Dvořákova síň Rudolfina – původní nástroj).
Současnost: Ačkoliv tovární výroba pod značkou Rieger-Kloss skončila bankrotem v roce 2018, tradice ve městě žije dál. Působí zde několik menších, vysoce specializovaných varhanářských dílen, které se věnují restaurování historických nástrojů a stavbě nových kusů na zakázku.
Školství: Unikátem je Střední umělecká škola varhanářská, která je jedinou školou svého druhu v České republice a jednou z mála na světě. Vychovává nové generace stavitelů varhan, kteří nacházejí uplatnění po celé Evropě.

Kulturní instituce a akce

Krnovské hudební slavnosti: Mezinárodní festival vážné hudby, který využívá akustiky místních kostelů a synagogy.
Městské divadlo Krnov: Sídlí v budově z roku 1928. Nabízí divadelní představení hostujících souborů, koncerty a společenské akce.
Kino Mír 70: Jedno z mála kin v republice, které je stále vybaveno technikou pro promítání 70mm filmů, což z něj činí cíl filmových fanoušků při speciálních přehlídkách (např. festival Krrr!). Po povodni 2024 muselo kino projít rekonstrukcí technického zázemí.
Městská knihovna: Moderní instituce sídlící v bývalé vile, která byla silně zasažena povodní v roce 2024 (zničení dětského oddělení v přízemí), ale díky solidaritě dárců obnovila fond.

🏭 Ekonomika a průmysl

Hospodářská tvář Krnova prošla v posledních 30 letech dramatickou proměnou. Z textilní velmoci se stalo město s diverzifikovaným lehkým průmyslem.

Konec textilní éry

Textilní průmysl, který zaměstnával po roce 1945 v národním podniku Karnola tisíce lidí, po roce 1989 postupně upadal vlivem asijské konkurence. Definitivem byl krach posledních provozů na počátku 21. století. Areál bývalé Karnoly (národní kulturní památka) se dnes proměňuje v muzeum textilu a společenské centrum, ačkoliv část areálu stále čeká na revitalizaci.

Nápojový gigant Kofola

V současnosti je nejznámějším průmyslovým ambasadorem města společnost Kofola ČeskoSlovensko.

Historie v Krnově: Výroba ikonického nápoje Kofola je spjata s krnovským farmaceutickým závodem Galena (dnes Teva Czech Industries v Opavě-Komárově), kde byl v 60. letech vyvinut sirup Kofo.
Současnost: Kofola má v Krnově jeden ze svých hlavních výrobních závodů (v místní části Pod Bezručovým vrchem). Vyrábí se zde nejen Kofola, ale i sirupy Jupí a další nápoje. Firma je významným zaměstnavatelem a sponzorem kulturního života.
Dopad povodně 2024: Výrobní areál Kofoly byl v září 2024 zaplaven, což na několik týdnů ochromilo výrobu. Díky zásobám a výrobě v jiných závodech (Mnichovo Hradiště) však značka krizi ustála.

Další průmyslová odvětví

Strojírenství: V městě působí několik firem zaměřených na výrobu komponentů pro automobilový průmysl a přesné strojírenství.
Dřevozpracující průmysl: Využívá blízkosti lesů Jeseníků.
Průmyslová zóna Červený dvůr: Nově vybudovaná zóna na okraji města přilákala menší investory, ačkoliv Krnov dlouhodobě bojuje s horší dopravní dostupností oproti městům na dálnici.

🚆 Doprava a infrastruktura

Krnov je významným dopravním uzlem česko-polského pohraničí, ačkoliv jeho napojení na dálniční síť chybí.

Železniční doprava

Železnice hrála v rozvoji města klíčovou roli a Krnov je dodnes důležitou křižovatkou.

Tratě:
- Železniční trať Olomouc–Opava (č. 310): Hlavní spojení s krajským městem Ostrava (přes Opavu) a univerzitní Olomoucí. Trať je neelektrifikovaná, což limituje rychlost spojení.
- Železniční trať Šumperk–Krnov (č. 292): Specifická "Slezská magistrála", která vede přes polské území (Głuchołazy). Vlaky zde projíždějí v režimu peážní dopravy. Tato trať nabízí scénické výhledy na hřebeny Jeseníků.
Nádraží: Výpravní budova krnovského hlavního nádraží je monumentální stavbou z 19. století, která v letech 2010–2020 prošla částečnou revitalizací.

Silniční doprava

Silniční doprava je Achillovou patou města.

Silnice I/57: Městem prochází páteřní silnice I. třídy (Opava – Krnov – Město Albrechtice – Bartultovice/Polsko). Tato komunikace přenáší veškerou tranzitní dopravu včetně kamionů směřujících do Polska.
Problém obchvatu: Krnov dlouhá desetiletí usiluje o výstavbu obchvatu. Zatímco severovýchodní obchvat (odlehčující centru od dopravy z Opavy na Albrechtice) je částečně v provozu, klíčový západní obchvat (řešící dopravu od Bruntálu) je předmětem sporů a odkladů. Dopravní zácpy v centru (ulice Říční, Albrechtická) jsou častým jevem.

Městská hromadná doprava

MHD v Krnově zajišťují autobusy.

Modernizace: Město bylo jedním z průkopníků zavádění elektrobusů v regionu. Většina linek je obsluhována nízkopodlažními vozy. Systém je integrován do krajského systému ODIS.

Cyklodoprava

Díky rovinatému terénu v údolí řek je Krnov ideální pro cyklistiku.

Sítě stezek: Městem prochází několik dálkových cyklotras (např. Slezská magistrála). Populární je cyklostezka do polských Hlubčic (Głubczyce) vedená po tělese zrušené železniční trati, která nabízí bezpečný povrch pro in-line bruslaře.

🎓 Školství a vzdělávání

Krnov plní funkci vzdělávacího centra pro spádovou oblast Osoblažska a Bruntálska.

Gymnázium Krnov: Jedno z nejstarších gymnázií ve Slezsku, sídlící v reprezentativní historické budově (za války sloužila jako lazaret).
Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola: Vychovává personál pro sociální služby a školství v regionu.
Střední průmyslová škola (SPŠ) Krnov: Původně textilní škola, dnes zaměřená na strojírenství a umělecké obory.
Základní umělecká škola: Má v Krnově mimořádnou tradici, zejména v hudebním oboru, a je líhní talentů pro místní orchestry.

⚽ Sport a volný čas

Město disponuje rozsáhlým sportovním zázemím, které však utrpělo ránu v roce 2024.

Zimní stadion: Krovová konstrukce stadionu je dominantou sportovního areálu. V roce 2024 byla ledová plocha a strojovna zaplavena, což vyřadilo stadion z provozu na celou sezónu 2024/2025. Hokejový klub HK Krnov musel hrát v azylu.
Fotbal: Klub FK Krnov hraje v moravskoslezských soutěžích (Divize). Stadion se nachází v blízkosti řeky Opavice.
Koupaliště: Městské koupaliště s vyhřívanou vodou je oblíbeným letním cílem.
Tenis a další: V Krnově působí silný tenisový oddíl, florbalový klub (Orca Krnov) a oddíly bojových sportů.

🔮 Budoucnost a strategický rozvoj

Budoucnost Krnova je v polovině 20. let 21. století definována především snahou o zajištění bezpečnosti před vodním živlem a revitalizací postindustriálního dědictví.

Protipovodňová ochrana a přehrada Nové Heřminovy

Téma, které rezonuje Krnovem již od roku 1997, nabylo po katastrofě v září 2024 na absolutní naléhavosti.

Přehrada v Nových Heřminovech: Stavba nádrže na horním toku řeky Opavy byla dlouhá léta brzděna ekologickými aktivisty a odporem dotčené obce. Po roce 2024 se však politická shoda na nutnosti její výstavby stala téměř absolutní. Pro Krnov je tato přehrada klíčová – hydraulické modely ukazují, že by dokázala transformovat povodňovou vlnu ("zploštit ji") a ochránit centrum města před padesátiletou vodou.
Městská opatření: Kromě přehrady město připravuje projekt "Zelený prstenec", který zahrnuje rozšíření inundačních území (rozlivů) v nezastavěných částech (Chářová, Kostelec) a zvýšení nábřežních zdí v centru.

Revitalizace brownfieldů

Krnov se potýká s dědictvím opuštěných textilních továren.

Areál Karnola: Národní kulturní památka, bývalá přádelna s unikátní vzorkovnou (dezénatou). Město postupně areál rekonstruuje na "Muzeum krnovského průmyslu" a digitální inovační centrum. Část areálu má sloužit pro bydlení (lofty).
Kasárna: Rozsáhlý areál bývalých kasáren pod Cvilínem se postupně mění na rezidenční čtvrť s občanskou vybaveností.

Turistický potenciál

Strategie města Carnovia 2030 sází na turismus jako na nový ekonomický pilíř. Cílem je propojit technické památky (textilky, železnice), sakrální turistiku (Cvilín, synagoga) a aktivní odpočinek v Jeseníkách. Město usiluje o zápis souboru krnovských varhan na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

👶 Pro laiky

Co byste měli vědět o Krnově, abyste pochopili jeho duši?

Proč "Slezské Atény"?

Není to kvůli antickým památkám, ale kvůli školství a kultuře. Na přelomu 19. a 20. století měl Krnov tolik škol, vil a parků a tak bohatý kulturní život, že si vysloužil tuto přezdívku. Navíc se zde mluvilo převážně německy, což v té době znamenalo napojení na vídeňskou kulturu.

Krnov vs. Kofola

Mnoho lidí si myslí, že Kofola je z Ostravy. Není. Její domov je v Krnově. Původní sirup vznikl v laboratořích v Opavě-Komárově, ale velkovýroba a současné sídlo firmy je v Krnově. Pokud cítíte ve vzduchu sladkou vůni bylinek a lékořice, vítr fouká od továrny.

Zázrak se synagogou

Za války nacisté vypálili téměř všechny synagogy v Sudetech (Opava, Olomouc atd.). Ta krnovská přežila díky lsti. Místní stavitel řekl nacistům: "Když ji zapálíte, shoří celé město, vítr fouká na radnici. Udělejme z ní raději tržnici." Díky tomu stojí dodnes.

Dvě řeky

Městem protéká Opava (ta větší, pramení pod Pradědem) a Opavice (ta menší, tvoří hranici s Polskem). Stékají se přímo v centru. Proto když prší v horách, Krnov to "schytá" dvakrát.

Zdroje