Státní hranice České republiky

Rozbalit box

Obsah boxu

Státní hranice České republiky je myšlená čára, která na zemském povrchu odděluje území České republiky od území sousedních států, a svislá plocha procházející touto čarou, která odděluje vzdušný prostor a podzemní prostor. Celková délka státní hranice činí 2 326,8 km (dle údajů Zeměměřického úřadu k roku 2025).

Česká republika je vnitrozemský stát ve střední Evropě, který hraničí se čtyřmi státy: Spolkovou republikou Německo na západě a severozápadě, Polskou republikou na severu a severovýchodě, Slovenskou republikou na východě a Rakouskou republikou na jihu.

Od 21. prosince 2007 je Česká republika součástí Schengenského prostoru. To znamená, že na státních hranicích nejsou prováděny systematické hraniční kontroly a lze je překračovat v libovolném místě (tzv. zelená hranice), s výjimkou dočasných opatření zavedených v krizových situacích (např. migrační krize, pandemie, bezpečnostní hrozby). K takovému dočasnému obnovení kontrol docházelo opakovaně v letech 2023–2025, zejména na hranicích se Slovenskem a Německem.

📊 Statistický přehled

Česká státní hranice je výsledkem složitého historického vývoje, přičemž některé její úseky patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě (např. hranice s Rakouskem nebo část hranice s Německem v Krušných horách), zatímco jiné jsou relativně mladé (hranice se Slovenskem z roku 1993).

Sousední stát	Světová strana	Délka hranice (km)	Podíl na celku	Počet hraničních znaků (cca)
Německo	Západ / Severozápad	818,8	35,2 %	> 12 000
Polsko	Sever / Severovýchod	795,8	34,2 %	> 14 000
Rakousko	Jih	460,3	19,8 %	> 6 000
Slovensko	Východ	251,8	10,8 %	> 4 000
Celkem		2 326,7	100 %	~ 36 000

(Poznámka: Údaje o délce se mohou mírně lišit v závislosti na metodice měření a aktuálních geodetických korekcích toků hraničních řek.)

⚖️ Právní a administrativní rámec

Průběh a správa státních hranic se řídí mezinárodními smlouvami (bilaterálními dohodami se sousedními státy) a vnitrostátním právem.

Správa hranic

V České republice je správa státních hranic v kompetenci Ministerstva vnitra České republiky (Odbor správních činností). Technickou stránku (zaměřování, údržba hraničních znaků, mapování) zajišťuje Zeměměřický úřad.

Hraniční komise: Se všemi sousedními státy existují stálé hraniční komise, které se pravidelně scházejí k řešení otázek údržby, změn průběhu hranice (např. při regulaci vodních toků) a řešení incidentů.
Hraniční dokumentární dílo: Každý úsek hranice je detailně popsán v souboru dokumentů, který obsahuje hraniční mapy, popisy průběhu hranice a souřadnice všech hraničních znaků.

Typy hranice

Hranice je v terénu vedena různými způsoby:

Suchá hranice: Vede po souši, často po hřebenech hor (např. Krkonoše, Šumava) nebo volným terénem. Je vyznačena hraničními kameny (mezníky).
Mokrá hranice (říční): Vede středem vodního toku (tzv. median line) nebo hlavní plavební dráhou. Typickým příkladem je řeka Labe (s Německem), Divoká Orlice (s Polskem) nebo Morava (se Slovenskem a Rakouskem).
Hranice na mostech: U hraničních mostů hranice zpravidla prochází jejich geometrickým středem, pokud není mezinárodní smlouvou stanoveno jinak.

🏞️ Charakter hranice

Česká hranice je převážně přirozená, vedená po geomorfologicky výrazných prvcích.

Horská hradba: Historická stabilita českých hranic je dána tím, že Česká kotlina je obklopena věncem pohraničních hor (Šumava, Český les, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy). Tyto hory tvoří přirozenou bariéru.
Říční úseky: Významné úseky tvoří řeky Dyje, Opava a Odra.

Trojmezí (Tripoints)

Česká republika má čtyři body, kde se stýkají hranice tří států (trojmezí). Tyto body jsou turisticky atraktivní a obvykle označené speciálními monolity.

Česko-německo-rakouské: Na Šumavě, pod vrcholem Plechý.
Česko-německo-polské: U Hrádku nad Nisou, na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka.
Česko-polsko-slovenské: U obce Hrčava v Beskydech.
Česko-slovensko-rakouské: Na soutoku řek Moravy a Dyje u Lanžhota (nejnižší trojmezí).

🚨 Aktuální vývoj a situace (2023–2025)

Ačkoliv je ČR součástí Schengenu, období let 2023 až 2025 přineslo renesanci hraničních kontrol.

Migrační vlna: V reakci na nárůst nelegální tranzitní migrace zavedlo Německo v září 2023 stacionární i mobilní kontroly na hranicích s ČR. Tato opatření byla opakovaně prodlužována po celý rok 2024 a 2025.
Řetězová reakce: Česká republika reagovala zavedením namátkových kontrol na hranici se Slovenskem, aby omezila příliv migrantů po tzv. balkánské trase.
Povodně 2024: V září 2024 zasáhla střední Evropu ničivá povodeň (cyklóna Boris). Hranice s Polskem na řekách Opavě a Odře byla fyzicky změněna erozí břehů, řada hraničních mostů byla zničena nebo poškozena (např. v Českém Těšíně, Bohumíně, Krnově). Geodeti obou zemí v roce 2025 pracují na novém zaměření těchto úseků.

🇩🇪 Hranice s Německem

Česko-německá hranice je nejdelším úsekem státní hranice České republiky (818,8 km). Odděluje Česko od dvou spolkových zemí: Saska (na severozápadě) a Bavorska (na jihozápadě).

Geografický průběh

Tato hranice je převážně horská a kopíruje přirozenou hradbu, která historicky oddělovala České království od německých zemí.

Západ: Hranice prochází hřebenem Smrčin, Českého lesa a Šumavy.
Severozápad: Vede po hřebeni Krušných hor, kde dosahuje vrcholu Klínovec (hranice běží těsně pod ním).
Sever: Prochází skalnatou oblastí Labských pískovců, kde se nachází nejnižší bod celé ČR – hladina řeky Labe u Hřenska (cca 115 m n. m.). Dále pokračuje přes Lužické hory.

Historie a specifika

Stabilita: Většina této hranice patří k nejstarším v Evropě, její průběh se v některých úsecích nezměnil od středověku.
Mnichovská dohoda (1938): Hranice fakticky zanikla připojením Sudet k Třetí říši, po roce 1945 byla obnovena v předmnichovském rozsahu (s drobnými korekcemi).
Železná opona: V době studené války byl úsek s Bavorskem (Západní Německo) neprodyšně uzavřenou hranicí s ostnatými dráty a strážními věžemi. Úsek se Saskem (tehdejší NDR) byl sice hranicí dvou socialistických států, ale i zde panoval přísný režim až do 70. let.
Schengenská krize (2023–2025): V reakci na nárůst nelegální migrace zavedlo Německo v září 2023 dočasné hraniční kontroly, které byly opakovaně prodlužovány i v roce 2025. Kontroly probíhají na dálnici D8 (u Ústí nad Labem/Breitenau) a D5 (Rozvadov/Waidhaus), ale i na menších přechodech v Krušných horách.

🇵🇱 Hranice s Polskem

Druhý nejdelší úsek (795,8 km) odděluje Česko od Polska (vojvodství Dolnoslezské, Opolské a Slezské).

Geografický průběh

Hranice má převážně horský a říční charakter.

Hory: Vede přes Jizerské hory, Krkonoše (včetně nejvyššího bodu ČR, Sněžky – 1603 m n. m.), Broumovský výběžek, Orlické hory, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník a Beskydy.
Řeky: Významné úseky tvoří řeka Divoká Orlice a v oblasti Slezska řeky Opava, Opavice a Odra.

Problém "územního dluhu"

Unikátním specifikem česko-polské hranice je tzv. územní dluh.

Původ: V roce 1958 došlo ke konečnému vytyčení hranic mezi ČSR a PLR, při kterém se napřimovala hranice (výměna území). Česko při tom získalo o 368 hektarů více půdy než Polsko.
Současný stav: Polsko tento dluh dlouhodobě nárokuje. Vláda ČR opakovaně jedná o formě vyrovnání (zda vrátit půdu, nebo nabídnout finanční kompenzaci). K roku 2025 nebyla záležitost finálně uzavřena, ačkoliv byl vytvořen seznam pozemků (převážně lesních) vhodných k převodu, což naráží na odpor dotčených obcí (např. Chrastava).

Dopady povodně 2024

Hranice na vodních tocích (Opava, Odra) je tzv. pohyblivá – mění se s přirozeným korytem řeky.

Povodeň v září 2024 (cyklóna Boris) způsobila masivní břehovou erozi a změnu koryta řeky Opavy v úseku mezi Krnovem a Opavou. V roce 2025 probíhá nové geodetické zaměření, které může vést k drobným posunům státní hranice v řádu metrů.

🇦🇹 Hranice s Rakouskem

Hranice s Rakouskem měří 460,3 km a odděluje Česko od spolkových zemí Horní Rakousy a Dolní Rakousy.

Geografický průběh

Západ: Horský terén Šumavy a Novohradských hor.
Střed a Východ: Hranice přechází do nížinatého terénu Třeboňské pánve a jižní Moravy. Významný úsek tvoří řeka Dyje (včetně vodní nádrže Vranov, kde hranice prochází vodní plochou).

Historie a "Green Belt"

Tato hranice byla po roce 1948 nejstřeženějším úsekem v Československu, tvořícím hranici mezi Východem a Západem.

Železná opona: Byly zde vybudovány drátěné zátarasy pod vysokým napětím, orná pásma a strážní věže. Pásmo nikoho mělo šířku až několik kilometrů, což vedlo k zániku desítek obcí (např. Pohoří na Šumavě).
Zelený pás (Green Belt): Díky nepřístupnosti se v pohraničí zachovala unikátní příroda. Dnes je tato linie chráněna jako Evropský zelený pás (např. Národní park Podyjí).
Infrastruktura: Specifikem je přeshraniční město České Velenice / Gmünd, které bylo historicky jedním celkem a dnes úzce spolupracuje (společná průmyslová zóna, tramvajová doprava v historii).

🇸🇰 Hranice se Slovenskem

Nejmladší úsek státní hranice (251,8 km) vznikl rozdělením Československa k 1. lednu 1993.

Geografický průběh

Hranice vede od soutoku Moravy a Dyje na jihu až po Beskydy na severu.

Jižní část: Tvoří ji řeka Morava, která je zde nížinným tokem s lužními lesy.
Severní část: Přechází do Bílých Karpat, Javorníků a Beskyd.

Dělení a spory (1993–1997)

Vymezení hranice nebylo bezproblémové, ačkoliv proběhlo mírovou cestou.

Osada U Sabotů: Osada byla administrativně česká, ale dopravně a ekonomicky napojená na Slovensko. V roce 1997 došlo k výměně území – osada připadla Slovensku výměnou za část obce Sidonie.
Kasárna (Makov): Rekreační oblast v Beskydech, která byla dlouho předmětem sporů, nakonec připadla Slovensku.

Současnost (Balkánská trasa)

Od roku 2022 čelí tento úsek zvýšenému tlaku tranzitní nelegální migrace (migranti přicházející přes Maďarsko a Slovensko směrem do Německa). To vedlo k opakovanému zavedení kontrol na silničních (např. dálnice D2 u Lanžhota) i železničních přechodech. Hranice v Bílých Karpatech je těžko kontrolovatelná kvůli členitému terénu a množství lesních cest.

🏞️ Hraniční znaky a vyznačení

Státní hranice je v terénu vyznačena systémem hraničních znaků, jejichž podoba je stanovena mezinárodními smlouvami.

Typy hraničních znaků

Základní hraniční znak (I. řádu): Velký kamenný monolit (jehlan) s rozměry obvykle 30×30 cm, vyčnívající cca 70–100 cm nad terén. Označuje hlavní lomy hranice. Na horní ploše jsou vytesány směrové čáry k sousedním mezníkům. Na bocích jsou iniciály států (C / D / P / Ö / S) a letopočet osazení.
Hlavní hraniční znak (II. řádu): Menší kámen, zahušťuje úseky mezi základními znaky.
Mezilehlý hraniční znak (III. řádu): Malý kámen, často v lesních úsecích nebo polích.
Jiné značení:
- Tabulky na mostech: Uprostřed mostu bývá kovová tabulka nebo čára na vozovce.
- Plastové/keramické znaky: V některých úsecích se experimentovalo s moderními materiály, ale kámen (žula) zůstává preferován pro svou trvanlivost.
- Bílé čtverce na stromech: V lesích bývá průběh hranice zvýrazněn bílými pruhy na kmenech stromů v tzv. hraničním průseku.

Údržba (Rozhraničovací komise)

O viditelnost hranice se stará Zeměměřický úřad.

Hraniční průsek: Pás o šířce 1 až 5 metrů (dle smlouvy), který musí být udržován bez vegetace, aby byla zajištěna přímá viditelnost mezi mezníky.
Obnova nátěrů: Každých několik let se obnovují nátěry mezníků (bílá barva s černými iniciálami, na polské hranici červené ohraničení horní plochy).

🤝 Přeshraniční spolupráce a Euroregiony

Státní hranice České republiky již není neprostupnou bariérou, ale naopak zónou intenzivní spolupráce. Od 90. let 20. století vznikají podél hranic tzv. euroregiony. Jde o dobrovolná sdružení obcí a měst na obou stranách hranice, jejichž cílem je odstraňovat historické bariéry, podporovat turismus a čerpat dotace z fondů Evropské unie (programy Interreg).

Významné euroregiony

Euroregion Nisa (Neisse-Nisa-Nysa): Založen 1991. První euroregion ve střední a východní Evropě. Spojuje příhraničí Česka (Liberecko), Německa (Sasko) a Polska. Symbolem je Trojzemí u Hrádku nad Nisou.
Euroregion Glacensis: Pokrývá česko-polské pomezí (Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký kraj a Dolní Slezsko). Zaměřuje se na rozvoj turistiky v Orlických horách a Kladsku.
Euroregion Egrensis: Spojuje Čechy (Karlovarsko, Chebsko) s německým Bavorskem a Saskem/Durynskem.
Euroregion Silva Nortica: Zaměřený na jižní Čechy a rakouský Waldviertel/Mühlviertel. Řeší projekty v oblasti cykloturistiky a historie "Železné opony".
Euroregion Těšínské Slezsko (Śląsk Cieszyński): Specifický region s mimořádně silnou kulturní a jazykovou provázaností na obou březích řeky Olše.

🏘️ Fenomén rozdělených měst

Historické události (zejména války o Slezsko v 18. století, rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918 a Třetí říše v roce 1945) způsobily, že státní hranice v několika případech "přeřízla" živé městské organismy na dvě poloviny.

Český Těšín / Cieszyn

Nejznámější příklad rozděleného města.

Historie: V roce 1920 bylo historické město Těšín rozděleno rozhodnutím velvyslanecké konference ve Spa. Historické centrum s náměstím a zámkem připadlo Polsku (Cieszyn), předměstí s nádražím a průmyslem Československu (Český Těšín).
Hranice: Tvoří ji řeka Olše.
Současnost: Obě města dnes fungují téměř jako jeden celek. Mosty ("Družby" a "Svobody") jsou volně průchozí, konají se společné kulturní akce (např. filmový festival Kino na hranici).

Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein

Unikát v celoevropském měřítku.

Nádraží: Státní hranice prochází přímo středem výpravní budovy železničního nádraží. Polovina budovy je česká (ČD), polovina německá (DB). V dobách studené války byla budova uprostřed přehrazena zdí a ostnatým drátem. Dnes je zde společné informační centrum a muzeum.

České Velenice / Gmünd

Historie: Původně dolnorakouské město Gmünd. Po roce 1919 bylo předměstí s nádražím a dílnami ("Lega") přiřčeno Československu, protože zdejší železniční uzel (trať Vídeň–Praha) byl pro mladou republiku strategický.
Zajímavost: Do roku 1919 a znovu krátce po roce 2020 zde existovala přeshraniční trolejbusová/autobusová doprava. V současnosti sdílejí obě města průmyslovou zónu Access Industrial Park, která leží přímo na hranici.

🌲 Přeshraniční ochrana přírody

Pohraniční hory jsou často chráněny jako národní parky na obou stranách hranice, což vyžaduje úzkou koordinaci správců (tzv. "Transboundary Parks").

Čtyři "dvojčata"

Národní park Šumava / Nationalpark Bayerischer Wald: Největší souvislá lesnatá plocha ve střední Evropě ("Zelená střecha Evropy"). Spolupráce se týká ochrany rysa ostrovida a kůrovcového managementu.
Národní park Podyjí / Nationalpark Thayatal: Nejmenší český národní park, chránící kaňon řeky Dyje. Hranice prochází středem řeky, takže ochrana musí být absolutně synchronizovaná (např. zákaz rybolovu).
Krkonošský národní park (KRNAP) / Karkonoski Park Narodowy (KPN): Nejstarší národní parky, které řeší obrovský tlak turismu na Sněžce, přes jejíž vrchol hranice prochází.
Národní park České Švýcarsko / Nationalpark Sächsische Schweiz: Oblast pískovcových skal. V roce 2022 zde vypukl obří lesní požár, který nerespektoval státní hranice a vyžádal si zásah hasičů z obou zemí.

🛂 Schengenský prostor a režim hranic

Od 21. prosince 2007 je Česká republika plnoprávným členem Schengenského prostoru (pro pozemní hranice).

Pravidla "zelené hranice"

Volný přechod: Státní hranici lze překračovat v jakémkoliv místě a v jakoukoliv dobu (pokud to nezakazují jiné předpisy, např. o ochraně přírody v I. zónách NP).
Turistické stezky: Turistické trasy mohou volně kličkovat přes hranici (např. Cesta česko-polského přátelství v Krkonoších).
Zrušení celnic: Bývalé hraniční přechody byly demontovány nebo přestavěny. Budovy často slouží jako kasina, obchody (Free shopy), policejní služebny nebo chátrají.

Dočasné znovuzavedení kontrol (Reintroduction of Border Control)

Ačkoliv Schengen garantuje volný pohyb, Schengenský hraniční kodex (články 25–28) umožňuje státům dočasně obnovit kontroly v případě "závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost".

Realita 2023–2025: Česká republika se ocitla v situaci, kdy sousední státy (Německo, Rakousko) i ona sama (vůči Slovensku) tento nástroj aktivovaly opakovaně.
- Německo: Zavedlo stacionární kontroly na dálnici D8 a D5 a mobilní kontroly v pohraničí ("Schleierfahndung" – závojové pátrání). Cílem je záchyt převaděčů.
- Dopad na občany: Pro běžné občany EU to znamená nutnost mít u sebe platný doklad (OP nebo pas) a počítat se zdržením, zejména při cestách dodávkami nebo autobusy, které jsou typovány policií.

📍 Geografické extrémy a kuriozity

Česká státní hranice má svá "nej", která jsou oblíbenými turistickými cíli.

Krajní body

Nejsevernější bod: U obce Lobendava (osada Severní) ve Šluknovském výběžku. Označen památníkem.
Nejjižnější bod: U města Vyšší Brod, v lese u bývalé celnice Studánky.
Nejzápadnější bod: U obce Krásná na Ašsku. Místo se nazývá "Újezd s mlýnem". Hranici zde tvoří potok.
Nejvýchodnější bod: U obce Bukovec v Beskydech.

Výběžky (Panhandles)

Tvar České republiky je charakteristický několika výběžky, které hluboko zabíhají do území sousedů.

Ašský výběžek: Historicky specifické území, které bylo dlouho sporné.
Šluknovský výběžek: Nejsevernější část, hustě osídlená.
Frýdlantský výběžek: Oddělen Jizerskými horami.
Broumovský výběžek: Skalnatá oblast ohraničená Javořími horami.
Javornický výběžek: Na Jesenicku (Slezsko).
Osoblažský výběžek: Tzv. "slepé střevo" republiky. Území obklopené ze tří stran Polskem, s úrodnou půdou, ale špatnou dostupností do vnitrozemí.
Dyjský trojúhelník: Na jihu Moravy (Břeclavsko), území získané v roce 1919 od Rakouska, ohraničené soutokem Moravy a Dyje.

Incident v Pielgrzymowě (2020)

Kuriozita, která obletěla světová média. V květnu 2020, během pandemie COVID-19, polská armáda při střežení uzavřených hranic omylem "anektovala" kapličku na českém území u obce Pelhřimovy. Polští vojáci zde postavili zátarasy a bránili českým občanům v přístupu ke kapli, která leží pár metrů za hraničním potokem. Incident byl po pár dnech vyřešen jako nedorozumění a polská strana se omluvila.

🔮 Budoucnost a strategický rozvoj

Ačkoliv se státní hranice může zdát jako neměnná konstanta, v 21. století čelí novým výzvám spojeným s technologiemi, klimatem a geopolitikou.

Pohyblivé hranice a změna klimatu

Hranice vedené středem vodních toků (tzv. mokré hranice) jsou přirozeně nestabilní.

Eroze a meandrování: Řeky jako Morava, Dyje nebo Opava v průběhu let přirozeně mění svá koryta. Malé změny se řeší v rámci pravidelné údržby, ale velké události vyžadují nové smlouvy.
Dopad povodní 2024: Extrémní povodeň ze září 2024 (cyklóna Boris) výrazně pozměnila morfologii břehů na česko-polské hranici (řeky Opava, Odra). V roce 2025 probíhají geodetická měření obou států. Pokud se zjistí, že se koryto posunulo o více než povolenou toleranci, bude nutné buď řeku vrátit do původního koryta (což je ekologicky a finančně náročné), nebo administrativně posunout hranici a přepočítat výměru území, aby nedošlo ke změně rozlohy států (princip vyrovnané bilance).

Digitalizace a "Smart Borders"

Správa hranic přechází do digitální éry.

Digitální hraniční dílo: Zeměměřický úřad pracuje na kompletní digitalizaci dokumentace. Cílem je, aby přesný průběh hranice (s přesností na centimetry) byl dostupný v reálném čase v geoinformačních systémech, což je klíčové pro stavební řízení nebo vlastnická práva v příhraničí.
Schengen 2.0: Evropská unie zavádí nové systémy pro monitorování pohybu osob (EES - Entry/Exit System, ETIAS). Ačkoliv se týkají primárně vnějších hranic EU, diskuse o reformě Schengenského kodexu směřují k tomu, jak efektivněji řešit krizové situace na vnitřních hranicích bez nutnosti fyzických bariér (např. využití kamerových systémů s rozpoznáváním SPZ místo závor).

Vyrovnání územního dluhu s Polskem

Tato "nekonečná" diplomatická kapitola zůstává otevřená. V roce 2025 je stále na stole varianta kombinace finančního vyrovnání a převodu méně atraktivních lesních pozemků, ale konečné ratifikace brání složité majetkoprávní vztahy a odpor obcí.

👶 Pro laiky: Mýty a realita

Co to vlastně znamená "hranice" v dnešní době a na co si dát pozor?

Mýtus: "V Schengenu hranice neexistují."

Realita: Hranice stále existují právně i administrativně. Překročením "neviditelné čáry" v lese se mění zákony, které na vás platí.

- Příklad: V Česku je legální mít u sebe pepřový sprej na obranu. Pokud s ním překročíte hranici do Německa, dopouštíte se trestného činu (v Německu je to zakázaná zbraň, pokud nemá certifikaci proti zvířatům).
- Příklad 2: Policie ČR má pravomoc jen na našem území (s výjimkou společných hlídek). Pokud spácháte přestupek metr za hranicí, řeší to sousední policie.

Co je to "Zelená hranice"?

Termín označuje hranici mimo oficiální silniční nebo železniční přechody – tedy louky, lesy, pole. Dnes ji můžete legálně překračovat kdekoli (pokud nejste v I. zóně národního parku). Dříve to byl trestný čin.

Proč dlužíme Polsku území?

V roce 1958 jsme si s Polskem "narovnali" hranici. Byla moc klikatá, což komplikovalo zemědělství a ostrahu. Vyměnili jsme si území kus za kus. Ale při tom měření udělali inženýři chybu nebo záměr (aby si ČSSR zajistila lepší strategické pozice) a Česko dostalo o 368 hektarů víc, než dalo. Polsko to chce logicky zpátky. 368 hektarů je asi jako 500 fotbalových hřišť.

Mohu si vzít hraniční kámen domů?

Rozhodně ne. Hraniční mezník je úřední geodetický bod. Jeho poškození, posunutí nebo odcizení je trestný čin. Navíc jsou kameny hluboce zapuštěné v zemi, to co vidíte, je jen "hlava".

Zdroje