Národní park České Švýcarsko

Rozbalit box

Obsah boxu

Národní park České Švýcarsko je nejmladší ze čtyř národních parků v Česku. Nachází se v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, a byl vyhlášen 1. ledna 2000. Jeho hlavním předmětem ochrany je unikátní pískovcová krajina s monumentálními skalními městy, hlubokými kaňony a původními ekosystémy. Park navazuje na německý Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz) a společně tvoří rozsáhlou chráněnou oblast známou jako Českosaské Švýcarsko. Symbolem parku je Pravčická brána, největší přirozená skalní brána v Evropě.

📜 Historie

🏞️ Původ názvu

Název "České Švýcarsko" nevznikl náhodou. V 18. století působili na drážďanské akademii švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff. Během svých cest podél Labe objevili krajinu severních Čech, která jim svými skalními útvary a hlubokými údolími připomínala jejich domovinu v okolí pohoří Jura. Právě oni začali pro tuto oblast používat název Saské Švýcarsko, který se později pro českou část ustálil jako České Švýcarsko. Tento romantický název se rychle ujal a přispěl k popularizaci regionu.

🚶 Počátky turismu

Oblast se stala turisticky atraktivní již v 19. století. Šlechtický rod Clary-Aldringenů, který vlastnil zdejší panství, začal zpřístupňovat nejzajímavější místa. Byly budovány stezky, mosty a vyhlídky. V roce 1881 byl u Pravčické brány postaven výletní zámeček Sokolí hnízdo. Velkou atrakcí se staly plavby na lodičkách v soutěskách řeky Kamenice, které byly zpřístupněny na konci 19. století. Turistický ruch se stal významným zdrojem příjmů pro místní obyvatele, zejména v obcích jako Hřensko a Jetřichovice.

🌳 Vznik národního parku

Snahy o nejvyšší stupeň ochrany této unikátní krajiny vyvrcholily na konci 20. století. Národní park byl oficiálně vyhlášen nařízením vlády s účinností od 1. ledna 2000. Vznikl na nejcennější části dosavadní CHKO Labské pískovce, která byla vyhlášena již v roce 1972 a která dnes tvoří ochranné pásmo národního parku. Cílem bylo zachovat mimořádné přírodní hodnoty a umožnit nerušený průběh přírodních procesů.

🔥 Rozsáhlý požár v roce 2022

V červenci a srpnu 2022 postihl národní park největší lesní požár v novodobé historii Česka. Požár vypukl v oblasti Hřenska a rychle se rozšířil na plochu přesahující 1600 hektarů. Zásah si vyžádal nasazení tisíců hasičů z celé republiky i ze zahraničí (např. z Polska, Slovenska, Itálie) a speciální letecké techniky. Byly evakuovány obce Hřensko, Mezná a další osady. Požár zničil rozsáhlé lesní porosty, poškodil turistickou infrastrukturu a na dlouhou dobu uzavřel některé části parku, včetně soutěsek na řece Kamenici. Tato událost znovu otevřela celospolečenskou debatu o koncepci bezzásahovosti v národních parcích a o managementu lesů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou a klimatickou změnou.

🌍 Geografie a geologie

🗺️ Poloha a vymezení

Národní park se rozkládá na ploše 79,33 km² v severních Čechách. Na severu je ohraničen státní hranicí s Německem, kde plynule přechází v Národní park Saské Švýcarsko. Území parku je součástí geomorfologického celku Děčínská vrchovina. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Labe, která zde vytváří hluboký kaňon, a její přítoky, především Ploučnice a Kamenice. Nejvyšším bodem je vrchol Růžovský vrch (619 m n. m.), který je výraznou dominantou krajiny.

⛰️ Geologický vývoj

Krajina Českého Švýcarska je tvořena kvádrovými pískovci křídového stáří. V období druhohor, zhruba před 90 miliony lety, bylo toto území dnem mělkého moře. Na dně se usazovaly vrstvy písku, které byly postupně stlačeny a zpevněny na mocné pískovcové desky. Po ústupu moře byla tato deska tektonickými pohyby vyzvednuta a vystavena působení eroze. Voda, vítr, mráz a gravitace po miliony let modelovaly pískovec do dnešní podoby skalních měst, věží, bran, soutěsek a stolových hor.

🌲 Příroda

🌿 Flora

Díky specifickým podmínkám se zde vyskytuje unikátní společenstvo rostlin. Na skalních plošinách rostou reliktní bory s vřesem a borůvkou. Naopak v hlubokých, chladných a vlhkých roklích panuje jev zvaný teplotní inverze, který umožňuje přežívání chladnomilných (horských a podhorských) druhů, jako je například violka dvoukvětá nebo vranec jedlový. Typickým stromem je borovice lesní, dále se zde vyskytuje bříza bělokorá, smrk ztepilý a v údolích i buk lesní.

🐾 Fauna

Park je domovem mnoha vzácných a chráněných živočichů. Po desítkách let se sem vrátily velké šelmy jako rys ostrovid. Hnízdí zde kriticky ohrožený sokol stěhovavý, který využívá nepřístupné skalní římsy, a také čáp černý. V čistých vodách řeky Kamenice probíhá úspěšný projekt reintrodukce lososa obecného. Z dalších zajímavých druhů zde žije vydra říční, plch velký nebo mlok skvrnitý.

🏛️ Hlavní turistické cíle

Pravčická brána: Největší pískovcová skalní brána v Evropě s rozpětím 26,5 metru. Je národní přírodní památkou a symbolem celého regionu.
Soutěsky na řece Kamenici: Romantické plavby na pramicích v Edmundově (Tiché) a Divoké soutěsce. Jedná se o hluboké kaňony, které řeka vyhloubila v pískovcových skalách.
Jetřichovické stěny: Rozsáhlá oblast skalních měst s mnoha značenými trasami a vyhlídkami, jako je Mariina skála, Vilemínina stěna nebo Rudolfův kámen.
Gabrielina stezka: Jedna z nejkrásnějších turistických tras v parku, která vede úpatím skalních stěn z Mezní Louky k Pravčické bráně.
Dolský mlýn: Zřícenina starého mlýna v malebném údolí řeky Kamenice, známá z pohádky Pyšná princezna.
Růžovský vrch: Mohutný čedičový kužel, který je nejvyšším bodem parku a poskytuje kruhový rozhled do okolí.

🛡️ Ochrana přírody a management

Správa Národního parku České Švýcarsko sídlí v Krásné Lípě, kde provozuje také informační centrum Dům Českého Švýcarska. Území parku je rozděleno do tří zón ochrany s odstupňovaným režimem. Cílem správy je ochrana a obnova přirozených ekosystémů. Velkým tématem je koncept tzv. bezzásahovosti, tedy ponechání lesů samovolnému vývoji. Tento přístup, kdy se například stromy napadené kůrovcem nekácejí, ale nechávají v lese jako součást přirozeného cyklu, je předmětem odborných i veřejných diskusí, které se zintenzivnily po požáru v roce 2022. Správa parku argumentuje, že cílem je vytvořit odolnější, druhově pestřejší les, který bude lépe čelit klimatickým změnám.

💡 Pro laiky

Pískovcové skalní město: Představte si obrovskou pískovou bábovku, kterou miliony let omýval déšť, ošlehával vítr a v zimě trhal mráz. Postupně se v ní vytvořily hluboké rýhy (soutěsky), osamocené kusy (věže) a dokonce i díry (brány a okna). Přesně tak vznikla tato unikátní krajina.
Teplotní inverze: V hlubokých a úzkých roklích je v létě mnohem chladněji a vlhčeji než nahoře na slunci. Studený vzduch je totiž těžší a "steče" dolů, kde se drží. Díky tomu zde mohou růst rostliny, které normálně najdeme jen vysoko v horách.
Bezzásahovost: Je to princip, kdy člověk nechává přírodu, aby se vyvíjela sama, bez jeho zásahů. Například když strom napadne kůrovec a uschne, lesníci ho nepokácejí. Mrtvý strom zůstane v lese, stane se domovem pro hmyz a houby a postupně se rozloží, čímž dodá živiny pro nové stromky. Cílem je vytvořit přirozený, zdravý a odolný les.

Šablona:Aktualizováno