Děčínská vrchovina
Šablona:Infobox Geomorfologický celek Děčínská vrchovina (německy Elbsandsteingebirge nebo Tetschner Bergland) je geomorfologický celek v severozápadních Čechách, nacházející se na levém i pravém břehu řeky Labe. Je součástí Krušnohorské hornatiny a je známá především svými unikátními pískovcovými skalními městy, hlubokými kaňony a stolovými horami. Většina jejího území je chráněna v rámci Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
🗺️ Geografické vymezení a členění
Děčínská vrchovina se rozkládá na ploše 298 km². Na severu a severozápadě je ohraničena státní hranicí s Německem, kde plynule přechází v Saské Švýcarsko. Na východě sousedí s Lužickými horami, na jihu a jihozápadě její hranici tvoří výrazný tektonický zlom oddělující ji od Českého středohoří.
Geomorfologicky se Děčínská vrchovina dělí na dva podcelky, které se dále člení na okrsky:
- Děčínské stěny (na levém břehu Labe)
- Sněžnická hornatina – zahrnuje nejvyšší vrchol Děčínský Sněžník a rozsáhlé skalní město Tiské stěny.
- Růžovská vrchovina – dominantou je kuželovitý neovulkanický suk Růžovský vrch.
- Jetřichovické stěny (na pravém břehu Labe)
- Tento podcelek tvoří jediný stejnojmenný okrsek, který je jádrem Národního parku České Švýcarsko s Pravčickou bránou a známými vyhlídkami.
⛰️ Geologie a geomorfologie
Geologickým podkladem Děčínské vrchoviny jsou svrchnokřídové pískovce mořského původu, které dosahují mocnosti až několika set metrů. Tyto horniny jsou relativně měkké a snadno podléhají erozi, což vedlo ke vzniku jedinečného reliéfu.
Krajina je charakteristická hluboce zaříznutými kaňonovitými údolími řek, z nichž nejvýznamnější je Kaňon Labe, nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě. Dalšími významnými toky, které modelovaly krajinu, jsou Ploučnice, Kamenice a Křinice. Činností vody, větru a mrazu vznikly rozsáhlé skalní plošiny, skalní města, věže, stěny, převisy, soutěsky a unikátní útvary jako skalní brány, z nichž nejznámější je Pravčická brána.
Do pískovcové tabule v období třetihor pronikla na několika místech magmatická tělesa (převážně čedič a znělec). Tyto odolnější horniny dnes tvoří výrazné kuželovité vrchy, které se tyčí nad okolní krajinu, jako například Růžovský vrch (619 m n. m.) nebo Děčínský Sněžník (723 m n. m.), jehož vrcholová plošina je tvořena právě pískovcem zpevněným podložní vulkanickou horninou.
💧 Hydrologie
Území Děčínské vrchoviny je odvodňováno řekou Labe a jejími přítoky do Severního moře. Labe protéká oblastí v hlubokém, až 300 metrů hlubokém kaňonu. Nejvýznamnějšími přítoky jsou zprava Ploučnice a Kamenice, zleva pak menší potoky jako Jílovský potok. Řeka Kamenice je známá svými turisticky atraktivními soutěskami (Edmundova a Divoká soutěska), kde je provozována plavba na lodičkách. Hustá síť menších vodních toků dále přispívá k členitosti reliéfu.
🌳 Příroda a ochrana
Díky specifickým geologickým a klimatickým podmínkám se zde vyvinula unikátní společenstva rostlin a živočichů. Převažují acidofilní bory a borové doubravy na pískovcových plošinách. V chladných a vlhkých inverzních údolích (tzv. "dolech") se naopak vyskytují druhy typické pro horské oblasti, jako je jedle bělokorá nebo tis červený. Na vulkanických vrších rostou bohatší listnaté lesy, především bučiny.
Z fauny je významný výskyt sokola stěhovavého, který zde úspěšně hnízdí na skalních římsách, dále výra velkého, čápa černého a rysa ostrovida. V čistých vodách Kamenice žije losos obecný, který se sem vrátil díky úspěšnému reintrodukčnímu programu.
Pro ochranu tohoto jedinečného území byly vyhlášeny:
- Národní park České Švýcarsko (vyhlášen v roce 2000) – chrání nejcennější partie na pravém břehu Labe.
- Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (vyhlášena v roce 1972) – chrání zbývající část Děčínské vrchoviny a Kaňon Labe.
🏰 Turistika a zajímavosti
Děčínská vrchovina je jednou z nejnavštěvovanějších turistických oblastí v České republice. Nabízí hustou síť značených turistických tras, cyklostezek a horolezeckých terénů.
Mezi největší lákadla patří:
- Pravčická brána: Největší přirozená skalní brána v Evropě, národní přírodní památka.
- Děčínský Sněžník: Nejvyšší stolová hora v Česku s kamennou rozhlednou z roku 1864.
- Soutěsky na řece Kamenici: Plavba na lodičkách v Edmundově a Divoké soutěsce u Hřenska.
- Jetřichovické stěny: Skalní oblast s řadou vyhlídek (Mariina vyhlídka, Vilemínina stěna, Rudolfův kámen).
- Tiské stěny: Rozsáhlé skalní město s bludištěm a naučnou stezkou.
- Kaňon Labe: Impozantní údolí s vyhlídkovou trasou a Belvedérem u Labské Stráně.
- Růžovský vrch: Výrazná dominanta přezdívaná "Děčínská Fudžijama".
⚛️ Pro laiky
Představte si, že Děčínská vrchovina byla kdysi dnem mělkého moře. Miliony let se na dně usazoval písek, který se postupně zpevnil a vytvořil obrovskou desku – jako velký, tlustý pískový koláč. Když moře ustoupilo, začaly do tohoto "koláče" řeky jako Labe a Kamenice vyřezávat hluboké rýhy, podobně jako když nůž krájí dort. Tak vznikly hluboké kaňony a údolí.
Vítr, déšť a mráz pak začaly ohlodávat okraje těchto rýh a vytvořily z nich úžasné tvary – vysoké věže, stěny a dokonce i díry, jako je slavná Pravčická brána. Na některých místech se z hlubin země kdysi prodralo horké magma (jako když se peče sopka) a ztuhlo pod pískovcem. Tato tvrdá hornina je mnohem odolnější, a proto dnes tvoří vysoké kopce, jako je Růžovský vrch, které ční nad okolní pískovcovou krajinu.