Přeskočit na obsah

Děčínská vrchovina

Z Infopedia

Šablona:Infobox Geomorfologický celek Děčínská vrchovina (německy Elbsandsteingebirge nebo Tetschner Bergland) je geomorfologický celek v severozápadních Čechách, nacházející se na levém i pravém břehu řeky Labe. Je součástí Krušnohorské hornatiny a je známá především svými unikátními pískovcovými skalními městy, hlubokými kaňony a stolovými horami. Většina jejího území je chráněna v rámci Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.

🗺️ Geografické vymezení a členění

Děčínská vrchovina se rozkládá na ploše 298 km². Na severu a severozápadě je ohraničena státní hranicí s Německem, kde plynule přechází v Saské Švýcarsko. Na východě sousedí s Lužickými horami, na jihu a jihozápadě její hranici tvoří výrazný tektonický zlom oddělující ji od Českého středohoří.

Geomorfologicky se Děčínská vrchovina dělí na dva podcelky, které se dále člení na okrsky:

⛰️ Geologie a geomorfologie

Geologickým podkladem Děčínské vrchoviny jsou svrchnokřídové pískovce mořského původu, které dosahují mocnosti až několika set metrů. Tyto horniny jsou relativně měkké a snadno podléhají erozi, což vedlo ke vzniku jedinečného reliéfu.

Krajina je charakteristická hluboce zaříznutými kaňonovitými údolími řek, z nichž nejvýznamnější je Kaňon Labe, nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě. Dalšími významnými toky, které modelovaly krajinu, jsou Ploučnice, Kamenice a Křinice. Činností vody, větru a mrazu vznikly rozsáhlé skalní plošiny, skalní města, věže, stěny, převisy, soutěsky a unikátní útvary jako skalní brány, z nichž nejznámější je Pravčická brána.

Do pískovcové tabule v období třetihor pronikla na několika místech magmatická tělesa (převážně čedič a znělec). Tyto odolnější horniny dnes tvoří výrazné kuželovité vrchy, které se tyčí nad okolní krajinu, jako například Růžovský vrch (619 m n. m.) nebo Děčínský Sněžník (723 m n. m.), jehož vrcholová plošina je tvořena právě pískovcem zpevněným podložní vulkanickou horninou.

💧 Hydrologie

Území Děčínské vrchoviny je odvodňováno řekou Labe a jejími přítoky do Severního moře. Labe protéká oblastí v hlubokém, až 300 metrů hlubokém kaňonu. Nejvýznamnějšími přítoky jsou zprava Ploučnice a Kamenice, zleva pak menší potoky jako Jílovský potok. Řeka Kamenice je známá svými turisticky atraktivními soutěskami (Edmundova a Divoká soutěska), kde je provozována plavba na lodičkách. Hustá síť menších vodních toků dále přispívá k členitosti reliéfu.

🌳 Příroda a ochrana

Díky specifickým geologickým a klimatickým podmínkám se zde vyvinula unikátní společenstva rostlin a živočichů. Převažují acidofilní bory a borové doubravy na pískovcových plošinách. V chladných a vlhkých inverzních údolích (tzv. "dolech") se naopak vyskytují druhy typické pro horské oblasti, jako je jedle bělokorá nebo tis červený. Na vulkanických vrších rostou bohatší listnaté lesy, především bučiny.

Z fauny je významný výskyt sokola stěhovavého, který zde úspěšně hnízdí na skalních římsách, dále výra velkého, čápa černého a rysa ostrovida. V čistých vodách Kamenice žije losos obecný, který se sem vrátil díky úspěšnému reintrodukčnímu programu.

Pro ochranu tohoto jedinečného území byly vyhlášeny:

🏰 Turistika a zajímavosti

Děčínská vrchovina je jednou z nejnavštěvovanějších turistických oblastí v České republice. Nabízí hustou síť značených turistických tras, cyklostezek a horolezeckých terénů.

Mezi největší lákadla patří:

  • Pravčická brána: Největší přirozená skalní brána v Evropě, národní přírodní památka.
  • Děčínský Sněžník: Nejvyšší stolová hora v Česku s kamennou rozhlednou z roku 1864.
  • Soutěsky na řece Kamenici: Plavba na lodičkách v Edmundově a Divoké soutěsce u Hřenska.
  • Jetřichovické stěny: Skalní oblast s řadou vyhlídek (Mariina vyhlídka, Vilemínina stěna, Rudolfův kámen).
  • Tiské stěny: Rozsáhlé skalní město s bludištěm a naučnou stezkou.
  • Kaňon Labe: Impozantní údolí s vyhlídkovou trasou a Belvedérem u Labské Stráně.
  • Růžovský vrch: Výrazná dominanta přezdívaná "Děčínská Fudžijama".

⚛️ Pro laiky

Představte si, že Děčínská vrchovina byla kdysi dnem mělkého moře. Miliony let se na dně usazoval písek, který se postupně zpevnil a vytvořil obrovskou desku – jako velký, tlustý pískový koláč. Když moře ustoupilo, začaly do tohoto "koláče" řeky jako Labe a Kamenice vyřezávat hluboké rýhy, podobně jako když nůž krájí dort. Tak vznikly hluboké kaňony a údolí.

Vítr, déšť a mráz pak začaly ohlodávat okraje těchto rýh a vytvořily z nich úžasné tvary – vysoké věže, stěny a dokonce i díry, jako je slavná Pravčická brána. Na některých místech se z hlubin země kdysi prodralo horké magma (jako když se peče sopka) a ztuhlo pod pískovcem. Tato tvrdá hornina je mnohem odolnější, a proto dnes tvoří vysoké kopce, jako je Růžovský vrch, které ční nad okolní pískovcovou krajinu.

Zdroje