Přeskočit na obsah

Dálnice D5

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Dálnice D5 (přezdívaná také Plzeňská dálnice) je klíčová česká dálnice, která spojuje Prahu s Plzní a dále se státní hranicí s Německem. Je dlouhá 151 km a tvoří jednu z nejdůležitějších dopravních tepen v zemi, neboť je součástí IV. panevropského dopravního koridoru a evropské silnice E50. Tato trasa propojuje západní Evropu (Francii, Německo) s Českou republikou, Slovenskem a Ukrajinou.

Výstavba dálnice trvala téměř tři desetiletí a její dokončení v roce 2006, zprovozněním obchvatu Plzně s tunelem Valík, bylo považováno za významný milník v modernizaci české dopravní sítě.

Šablona:Infobox Dálnice

🗺️ Trasa a popis dálnice

Dálnice D5 začíná na křižovatce s Pražským okruhem (D0) u Třebonic na západním okraji Prahy. Odtud směřuje jihozápadním směrem přes Středočeský kraj, prochází kolem Rudné a Berouna, kde překonává údolí řeky Berounka po impozantním mostě.

Dále pokračuje kopcovitou krajinou Křivoklátské a Brdské vrchoviny kolem měst Žebrák a Rokycany do Plzeňského kraje. Nejvýznamnějším a technicky nejnáročnějším úsekem je obchvat Plzně, který vede jižně od města. Jeho součástí je několik mostů a především klíčová stavba celé dálnice – tunel Valík.

Za Plzní dálnice pokračuje směrem k západu kolem Nýřan a Kladrub. Končí na hraničním přechodu Rozvadov–Waidhaus, kde plynule navazuje na německou dálnici A6 směřující na Norimberk.

⏳ Historie a výstavba

První plány a zahájení prací

První úvahy o dálničním spojení Prahy s Plzní se objevily již ve 30. letech 20. století, ale realizaci zhatila druhá světová válka. Konkrétní přípravy moderní dálnice D5 začaly až v 60. letech.

Výstavba samotné dálnice byla zahájena v roce 1977 úsekem u Berouna, který byl součástí obchvatu města. První souvislý úsek dálnice z Prahy do Vráže u Berouna byl uveden do provozu postupně v letech 1984–1985[1]. Výstavba pak plynule pokračovala směrem na Plzeň a od Plzně k německým hranicím. Do roku 1997 byl v provozu celý úsek od Rokycan až po státní hranici a o rok později i navazující část od Berouna po Rokycany.

Obchvat Plzně – nejtěžší a poslední úsek

Nejkomplikovanější a nejdéle budovanou částí celé dálnice byl obchvat Plzně. Jeho stavbu zdržely dlouholeté spory o trasování, ekologické protesty a složité geologické podmínky[2]. Původní plány počítaly s vedením trasy severně od města, ale nakonec byla prosazena jižní varianta.

Tento poslední úsek, dlouhý 20 km, zahrnoval výstavbu několika mostů a především proražení téměř 400 metrů dlouhého tunelu Valík. Po překonání všech překážek byl obchvat Plzně slavnostně zprovozněn v říjnu 2006, čímž byla po 29 letech od zahájení prací celá dálnice D5 kompletně dokončena[3]. Dokončení dálnice výrazně ulevilo dopravně přetížené Plzni a zkrátilo cestu z Prahy na německé hranice o desítky minut.

🌉 Významné stavby

Na trase dálnice D5 se nachází několik technicky i architektonicky zajímavých staveb, které si vyžádaly složité terénní a geologické podmínky.

Tunel Valík

Nejznámější a technicky nejnáročnější stavbou na celé dálnici je Tunel Valík, který je klíčovou součástí obchvatu Plzně.

  • Parametry: Tunel se skládá ze dvou samostatných tubusů (pro každý směr jízdy jeden). Severní tubus je dlouhý 380 metrů, jižní 391 metrů[4].
  • Bezpečnost: Je vybaven nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi, včetně kamerového dohledu, protipožárních systémů, SOS výklenků a propojek mezi tubusy pro případnou evakuaci.
  • Význam: Jeho výstavba umožnila překonat chráněné údolí řeky Úhlavy bez výraznějšího zásahu do krajiny a byla posledním krokem ke zkompletování celé dálnice.

Most přes údolí Berounky

U Berouna dálnice překonává hluboké údolí řeky Berounky po 721 metrů dlouhém a 45 metrů vysokém mostě. V době svého dokončení patřil mezi nejdelší dálniční mosty v zemi a je dominantou krajiny v okolí Berouna[5].

Hraniční přechod Rozvadov

Dálnice je zakončena na největším a nejvytíženějším silničním hraničním přechodu v České republice, Rozvadov–Waidhaus. Komplex, vybudovaný v roce 1997, zahrnuje rozsáhlé odstavné plochy, zázemí pro celní správu a policii a další služby pro nákladní i osobní dopravu.

📈 Ekonomický a dopravní význam

Dálnice D5 je jednou z nejvytíženějších a strategicky nejdůležitějších komunikací v Česku.

  • Mezinárodní tranzit: Jako součást panevropského koridoru a evropské silnice E50 je klíčová pro mezinárodní kamionovou dopravu. Denně po ní projedou desítky tisíc vozidel, z nichž významnou část tvoří nákladní automobily směřující mezi západní a východní Evropou. Intenzita dopravy v úseku u Prahy přesahuje 60 000 vozidel denně, u Plzně se pohybuje kolem 40 000 vozidel denně[6].
  • Rozvoj regionů: Dostavba dálnice zásadně přispěla k ekonomickému rozvoji Plzeňského a Středočeského kraje. V jejím okolí vyrostla řada nových průmyslových a logistických zón (např. v Nýřanech, u Plzně nebo Žebráku), které využívají snadného napojení na německý trh.
  • Dopravní úleva: Dálnice odvedla tranzitní dopravu z center měst, kterými dříve procházela původní silnice I/5. Nejvíce se ulevilo Plzni, ale také Berounu, Rokycanům a dalším obcím na trase.

🤔 Pro laiky

Představte si D5 jako hlavní tepnu, která spojuje srdce Česka, Prahu, s ekonomickým motorem Evropy – Německem. Je to jedna z našich nejdůležitějších a nejrušnějších dálnic.

Proč je tak důležitá? 1. Cesty do zahraničí: Je to nejrychlejší a nejpohodlnější cesta autem z Prahy do Bavorska, například do Norimberku nebo Mnichova. 2. Kamiony a zboží: Po této dálnici proudí obrovské množství zboží. Kamiony po ní vozí díly do automobilek, potraviny do obchodů a výrobky z českých firem do celé Evropy. Díky D5 funguje naše ekonomika. 3. Vyřešila velký problém: Než byla D5 kompletní, veškerá doprava musela projíždět přímo centrem Plzně, což způsobovalo obrovské zácpy a znečištění. Stavba slavného tunelu Valík a obchvatu města tento problém vyřešila a Plzni se nesmírně ulevilo.

Jednoduše řečeno, dálnice D5 je klíčová pro cestování, obchod a hospodářský rozvoj velké části Česka.

Reference