Novohradské hory
Šablona:Infobox Pohoří Pro jiné významy viz Novohradské hory (rozcestník).
Novohradské hory (německy Gratzener Bergland, v Rakousku nazývané Freiwald) jsou pohoří a geomorfologický celek na česko-rakouské hranici v jižních Čechách. Česká část má rozlohu 162 km² a představuje téměř nedotčenou krajinu s minimálním osídlením, která byla po desítky let součástí nepřístupného hraničního pásma. Nejvyšším vrcholem na české straně je Kamenec s výškou 1073 m n. m.
Díky své izolaci v období studené války si pohoří zachovalo unikátní přírodní charakter s rozsáhlými lesy, rašeliništi a čistými vodními toky. Na ochranu této krajiny byl v roce 1990 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Nacházejí se zde také dvě nejstarší přírodní rezervace v Česku i ve střední Evropě – Žofínský prales a Hojnovodský prales.
🗺️ Geografie a geomorfologie
Poloha a vymezení
Novohradské hory se nacházejí v Jihočeském kraji, jižně od Nových Hradů a Kaplice. Na severu a západě přecházejí v Novohradské podhůří. Na jihu a východě pokračují na rakouské území jako pohoří Freiwald, jehož nejvyšší vrchol Viehberg (1112 m n. m.) je zároveň nejvyšším bodem celého pohoří.
Celé pohoří je pramennou oblastí a významným rozvodím. Většina české části je odvodňována řekami Malše, Stropnice a Lužnice do Vltavy a Severního moře.
Geologická stavba
Geologicky jsou Novohradské hory součástí Českého masivu, konkrétně jeho nejstarší části, moldanubika. Převažující horninou je žula, zejména tzv. weinsberský a freistadtský typ. Krajina je charakteristická zaoblenými vrcholy, mírnými svahy a širokými údolími, což je výsledek dlouhodobé eroze. V terénu se často vyskytují žulové skalní útvary, mrazové sruby a kamenná moře.
Vrcholy
V české části pohoří se nachází 16 vrcholů s výškou nad 900 m n. m. a 4 vrcholy přesahující 1000 m n. m.
- Kamenec (1073 m) – nejvyšší vrchol české části
- Myslivna (1040 m)
- Vysoká (1034 m)
- Smolný vrch (1019 m)
- Kraví hora (962 m) – s rozhlednou
- Kuní hora (926 m)
- Dobrá Voda (862 m)
Vodstvo
Novohradské hory jsou bohaté na vodní zdroje. Pramení zde řada řek a potoků, které napájejí vodní nádrž Římov, klíčový zdroj pitné vody pro České Budějovice a okolí. Mezi nejvýznamnější toky patří:
V pohoří se nachází také několik menších vodních ploch a cenná rašeliniště, například PR Žofinka nebo PP Pohořské rašeliniště.
🌳 Příroda a ochrana
Flóra a fauna
Většinu území pokrývají lesy, převážně smrkové a bukové. V nejvyšších polohách se dochovaly původní horské smrčiny a bučiny. Vzácností jsou rozsáhlá rašeliniště s typickou flórou, jako je rojovník bahenní nebo klikva bahenní.
Fauna je typická pro horské a podhorské lesy. Žije zde jelen evropský, prase divoké a srnec obecný. Z vzácnějších druhů se zde vyskytuje rys ostrovid, vydra říční, jeřábek lesní a tetřev hlušec. Čisté potoky jsou domovem pstruha.
Ochrana území
Celá česká část pohoří je chráněna jako Přírodní park Novohradské hory, vyhlášený v roce 1990 na ploše 162 km². Cílem je ochrana harmonické krajiny s vysokou ekologickou a estetickou hodnotou.
Na území parku se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:
- Národní přírodní rezervace Žofínský prales: Vyhlášena v roce 1838, je spolu s Hojnovodským pralesem nejstarší rezervací v Česku. Chrání přirozený smíšený prales.
- Národní přírodní památka Hojnovodský prales: Rovněž vyhlášena v roce 1838.
- Národní přírodní památka Terčino údolí: Romantický krajinářský park z 18. století s umělým vodopádem.
- Přírodní rezervace Pivonické skály: Ochrana skalních útvarů a přirozených lesních porostů.
- Přírodní památka Pohořské rašeliniště: Rozsáhlý komplex rašelinišť.
🏛️ Historie a osídlení
Oblast Novohradských hor byla historicky řídce osídlena. Ve středověku zde vznikaly sklárny a osady spojené s těžbou dřeva. Území patřilo významným šlechtickým rodům, především Rožmberkům a později Buquoyům, kteří zde zanechali významné stopy, například v podobě Terčina údolí.
Zásadní zlom v historii regionu přineslo 20. století. Po druhé světové válce došlo k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva. Následně se celé pohoří stalo součástí přísně střeženého hraničního pásma, což vedlo k zániku většiny vesnic a osad (např. Pohoří na Šumavě, Stříbrné Hutě, Skleněné Hutě). Budovy byly zbourány, aby neposkytovaly úkryt případným narušitelům hranice.
Po roce 1989 se oblast postupně otevřela veřejnosti a stala se vyhledávaným cílem pro turisty hledající klid a nedotčenou přírodu.
🚶 Turistika a zajímavosti
Novohradské hory jsou ideálním místem pro pěší turistiku, cykloturistiku a v zimě pro běžecké lyžování. Síť značených tras provede návštěvníky nejzajímavějšími místy.
- Dobrá Voda: Poutní místo s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a pramenem údajně léčivé vody.
- Hojná Voda: Bývalé lázně, dnes rekreační středisko.
- Kraví hora: Vrchol s volně přístupnou rozhlednou poskytující kruhový výhled na celé pohoří a Třeboňskou pánev.
- Terčino údolí: Anglický park s umělým vodopádem, Modrým domem a dalšími romantickými stavbami.
- Tvrz Cuknštejn: Jedna z nejzachovalejších středověkých tvrzí v Česku.
- Pohoří na Šumavě: Zaniklá obec, která je dnes mementem pohnuté historie regionu. Postupně dochází k její částečné obnově.
⚛️ Pro laiky
Představte si Novohradské hory jako "zapomenutou zemi". Zatímco jinde se stavěly továrny a města, tady se na více než 40 let zastavil čas kvůli železné oponě. Byla to přísně střežená hranice, kam nikdo nesměl. Vesnice, kde lidé žili po staletí, armáda srovnala se zemí.
Paradoxně to ale pomohlo přírodě. Bez lidí se lesy, louky a potoky vrátily do téměř původního stavu. Dnes je to jedno z nejčistších a nejklidnějších míst v Česku. Když se sem vydáte, nečekejte velké hotely a davy turistů. Místo toho najdete hluboké lesy, kde můžete potkat jelena, ticho rušené jen zurčením potoků a zbytky starých kamenných zdí zarostlých mechem, které připomínají zaniklé vesnice. Je to místo s divokou krásou a silným příběhem.
Zdejší pralesy (Žofínský a Hojnovodský) jsou jako živé muzeum. Jsou to lesy, do kterých člověk nezasahoval už téměř 200 let. Stromy tu mohou volně růst, stárnout a umírat, přesně jak to příroda zamýšlela.