Broumovský výběžek

Rozbalit box

Obsah boxu

Broumovský výběžek (též Broumovsko, německy Braunauer Ländchen) je geograficky, historicky a kulturně specifický region v severovýchodních Čechách, v Královéhradeckém kraji. Jedná se o jeden z nejvýraznějších výběžků území České republiky, který hluboko zabíhá do území Polska.

Tento region je ze tří stran (sever, východ, západ) obklopen polským územím (Dolnoslezské vojvodství) a od českého vnitrozemí je oddělen hradbou Broumovských stěn, kterou překonává pouze několik málo průsmyků. Tato geografická izolovanost dala vzniknout unikátnímu geniu loci, který je směsicí barokní krajiny, drsné přírody a pohnuté historie spojené s vysídlením německého obyvatelstva po roce 1945.

Oblast je známá monumentálními pískovcovými skalními městy (Adršpašsko-teplické skály), unikátním souborem barokních kostelů (tzv. Broumovská skupina kostelů) a benediktinským klášterem v Broumově. V posledních letech region bojuje s dopady vylidňování, ale zároveň zažívá kulturní renesanci, která vyvrcholila kandidaturou města Broumov na titul Evropské hlavní město kultury 2028 (finalista soutěže).

V září 2024 byl region zasažen povodněmi (cyklóna Boris), kdy se rozvodnila řeka Stěnava. Díky retenční schopnosti okolní krajiny a pískovců nebyly škody tak devastující jako v sousedním Jesenicku, přesto došlo k poškození infrastruktury v obcích Meziměstí a Heřmánkovice.

🌍 Geografie a vymezení

Broumovský výběžek není jen administrativním pojmem, ale jasně ohraničenou přírodní jednotkou. Geomorfologicky náleží do soustavy Sudet (Krkonošsko-jesenická subprovincie).

Hranice a reliéf

Území má tvar nepravidelné podkovy nebo kotle, otevřeného směrem na jihovýchod do Polska.

Sever a Východ: Hranici tvoří hřeben Javořích hor (Javoří hory jsou sopečného původu, tvořené permskými porfyry). Nejvyšším vrcholem na české straně je Ruprechtický Špičák (881 m n. m.). Hřeben tvoří přirozenou a velmi ostrou hranici.
Jihozápad: Hranici tvoří Broumovské stěny. Tento asymetrický hřbet (kuesta) spadá do Broumovské kotliny strmými skalními stěnami, zatímco směrem k Polici nad Metují klesá pozvolna.
Vnitřní část: Uprostřed se rozkládá Broumovská kotlina, sníženina vyplněná permskými sedimenty (červené pískovce a slepence), která je zemědělským srdcem regionu.

Hydrologie: "Ostrov" odtékající do Baltu

Hydrologicky je Broumovský výběžek unikátem v rámci Čech.

Povodí Odry: Zatímco většina Čech patří k úmoří Severního moře (povodí Labe), Broumovsko náleží k úmoří Baltského moře.
Řeka Stěnava: Hlavním tokem je řeka Stěnava (polsky Ścinawka). Pramení v Javořích horách (na polské straně, ale ihned vtéká do ČR), protéká Meziměstím a Broumovem a u obce Otovice opouští české území. V Polsku se vlévá do Kladské Nisy a následně do Odry.
Specifikum povodní: Protože řeka přitéká i odtéká do Polska, je management povodní závislý na mezinárodní spolupráci. Při povodni 2024 se ukázala nutnost koordinace s polskými vodohospodáři ohledně manipulací na tocích v Kladsku.

Geologická stavba

Oblast je geologicky nesmírně pestrá, což ji řadí k evropským unikátům (součást Geoparku UNESCO Broumovsko – kandidát).

Permský útvar: Červené půdy v kotlině jsou pozůstatkem pouštního klimatu v prvohorách (perm). Nacházejí se zde zkameněliny araukárií a stopy po vulkanické činnosti. V minulosti se zde těžilo černé uhlí (Lom u Radvanic) a měď.
Křídové pískovce: Lemují kotlinu (Broumovské stěny, Adršpach). Vznikly usazováním v druhohorním moři.
Vulkanity: Javoří hory jsou tvořeny ryolity a melafyry. U obce Rožmitál se nachází unikátní lom s výskytem drahých kamenů (acháty).

🌦️ Klima a mikroklima

Broumovsko má specifické klima, které je drsnější než ve zbytku východních Čech, což mu vyneslo přezdívku "česká Sibiř" (zejména pro oblast Adršpachu, ačkoliv samotná Broumovská kotlina je srážkovým stínem).

Broumovská kotlina

Kotlina je ze všech stran chráněna horami, což vytváří specifický srážkový stín.

Srážky: Roční úhrn srážek je zde nižší (cca 650–700 mm) než na okolních hřebenech (kde přesahuje 1000 mm). To umožňuje pěstování náročnějších plodin, ačkoliv vegetační období je kratší.
Teplotní inverze: V zimním období je kotlina náchylná k silným teplotním inverzím. Studený vzduch stéká z Javořích hor a Broumovských stěn na dno kotliny, kde se hromadí. Teploty zde mohou klesat hluboko pod -20 °C, zatímco na okolních kopcích svítí slunce.

Fenomén větru

Oblast je otevřená směrem do polského Kladska. V podzimních a zimních měsících zde často vane silný, studený vítr (fénového typu), který přepadává přes hřebeny hor a vysušuje krajinu. To historicky komplikovalo zemědělství (větrná eroze půdy), proto je krajina členěna remízky a alejemi.

🏞️ Členění na podregiony

Ačkoliv jde o malý výběžek, dělí se na dvě pocitově odlišné části:

Policko (Horní část): Okolí měst Police nad Metují a Teplice nad Metují. Je výše položené, drsnější, lesnatější a dominuje mu pískovcová krajina.
Broumovsko (Dolní část): Vlastní Broumovská kotlina kolem řeky Stěnavy. Je otevřenější, zemědělská, s hustější sídelní strukturou vesnic lánového typu a dominantním barokním rázem.

📜 Historie: Krajina formovaná řádem a hranicí

Dějiny Broumovského výběžku jsou odlišné od zbytku českého vnitrozemí. Jsou příběhem kolonizace, barokního rozkvětu pod správou církve a totálního zlomu ve 20. století.

Benediktinská kolonizace (13. – 18. století)

Klíčovým momentem pro rozvoj regionu byl rok 1213, kdy král Přemysl Otakar I. daroval území Policka a Broumovska břevnovským benediktinům.

Kultivace krajiny: Mniši začali systematicky osídlovat do té doby neprostupný prales. Založili město Broumov (první zmínka 1256) a síť vesnic. Protože české obyvatelstvo z vnitrozemí nemělo o drsný kraj zájem, byli pozváni kolonisté z německých zemí (Slezsko, Durynsko). Tím se region na 700 let stal jazykově a kulturně německým.
Barokní krajina: Zlatý věk nastal v 17. a 18. století za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinkeho. Ti pozvali přední architekty (Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofery), aby přestavěli město i venkov. Vznikl tak unikátní fenomén "barokní krajiny", kde jsou kostely, kaple a aleje komponovány do promyšlených vizuálních os.

Průmyslová revoluce a textilní magnáti

V 19. století se Broumovsko stalo jedním z center textilního průmyslu v Rakousku-Uhersku.

Lnářství a bavlnářství: Voda z řeky Stěnavy a dostatek pracovní síly vedly k výstavbě obřích továren (např. rodina Schrollů v Broumově, Walzelů v Meziměstí).
Železnice: V roce 1875 byla otevřena trať Choceň–Broumov, která pokračovala do tehdejšího Pruska (Wałbrzych). Meziměstí se stalo významným železničním uzlem s monumentálním nádražím, které svou velikostí odpovídalo mezinárodnímu významu trati.

20. století: Trauma a zlom

Dvacáté století přineslo regionu zkázu jeho tradiční identity.

Mnichov 1938: Jako součást Sudet (Sudetenland) bylo Broumovsko připojeno k Třetí říši. České obyvatelstvo (které zde tvořilo menšinu, zejména státní zaměstnanci) muselo odejít.
Odsun 1945/1946: Po konci války došlo k "odsunu" (vertreibung) drtivé většiny německého obyvatelstva. Region ztratil během několika měsíců téměř veškerou svou populaci.
Dosídlení: Do prázdných domů přicházeli lidé z českého vnitrozemí, ale i Slováci, reemigranti z Rumunska a Maďarska. Přesto se nikdy nepodařilo dosáhnout předválečného počtu obyvatel. Mnoho domů a celých osad (např. v Javořích horách) bylo zbořeno nebo zchátralo.
Socialismus: Kolektivizace zemědělství zničila tradiční vztah k půdě. Vznikly obří lány polí (Státní statek Broumov), které byly náchylné k erozi. Klášter sloužil jako internační tábor pro řeholníky a jeptišky, což vedlo k devastaci jeho interiérů.

Současnost: Renesance a kandidatura na EHMK

Po roce 1989 se region těžce vzpamatovával. Zlom nastal kolem roku 2010 s příchodem nových iniciativ (Agentura pro rozvoj Broumovska).

Evropské hlavní město kultury 2028: Město Broumov se v roce 2023 dostalo až do finále soutěže o tento prestižní titul (spolu s Českými Budějovicemi). Ačkoliv nevyhrálo, samotná kandidatura nastartovala kulturní život, opravy památek a zvýšila sebevědomí místních obyvatel.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo a demografie

Broumovský výběžek patří k oblastem s dlouhodobým úbytkem obyvatelstva (depopulace).

Sociální struktura

Obyvatelstvo je sociálně pestré, ale region se potýká se strukturálními problémy.

Vylidňování: Mladí lidé odcházejí za vzděláním a prací do velkých měst (Hradec Králové, Praha) a často se nevracejí.
Sociální vyloučení: V některých obcích (Broumov, Meziměstí) existují lokality s koncentrací sociálně slabšího obyvatelstva, což je dědictvím řízeného dosídlování po roce 1945 a zániku textilního průmyslu v 90. letech.
Chalupáři a "náplavy": Specifickou skupinu tvoří lidé z velkých měst (Pražáci, Hradečáci), kteří zde koupili a zachránili historické statky. Mnozí se zde trvale usazují a stávají se motorem kulturního dění ("novousedlíci").

🏙️ Sídla a architektura

Sídelní struktura Broumovska je unikátní a odlišná od zbytku Čech. Vesnice jsou často typu "lesní lánová ves" (Waldhufendorf), táhnoucí se kilometry podél potoků.

Hlavní centra

Broumov

Přirozené centrum oblasti (cca 7 000 obyvatel). Město s historickým jádrem, kterému dominuje klášter.

Ekonomika: Tradiční textilní firma VEBA (výroba damašku a afrického brokátu) je stále největším zaměstnavatelem, ačkoliv prošla v letech 2023–2024 insolvencí a restrukturalizací.
Kultura: Klášter je dnes živým centrem (Vzdělávací a kulturní centrum Broumov), konají se zde konference, koncerty a výstavy.

Meziměstí

Železniční uzel na hranici s Polskem.

Dominanta: Obří nádražní budova, která je technickou památkou. Část budovy byla revitalizována na "Centrum Walzel" (střelnice, restaurace, lezecká stěna, bowling), což je příklad úspěšné konverze brownfieldu.
Povodně 2024: Město bylo zasaženo rozvodněnou Stěnavou, došlo k zaplavení sklepů a poškození komunikací v dolní části města.

Police nad Metují

Vstupní brána do výběžku.

Muzeum Merkur: Město je domovem legendární kovové stavebnice Merkur, která se zde vyrábí od roku 1920.
Klášter: Původní proboštství břevnovského kláštera s cenným portálem.

Teplice nad Metují

Turistické centrum pod skalními městy.

Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF): Každoroční akce (poslední víkend v srpnu), která do městečka přivádí tisíce lezců a fanoušků outdooru z celého světa.

Venkovská architektura: Statek broumovského typu

Broumovsko se pyšní unikátním typem lidové architektury, který se nevyskytuje nikde jinde v ČR. Jde o tzv. klasicistní statek broumovského typu.

Charakteristika: Zděné, mohutné usedlosti z 19. století. Typický je zdobený štít s pilastry a nikami (vlivem městského klasicismu a empíru), pavlač a uzavřený dvůr.
Lokality: Nejkrásnější soubory těchto statků (vesnické památkové rezervace) najdeme v obcích Křinice, Martínkovice a Božanov. Tyto statky byly po roce 1945 často devastovány JZD, ale dnes jsou pracně obnovovány.

⛪ Sakrální památky: Broumovská skupina kostelů

Tento soubor barokních kostelů je architektonickým klenotem evropského významu. Jedná se o skupinu venkovských kostelů, které nechal postavit opat Otmar Zinke podle plánů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1709–1743.

Unikátnost

Kompozice: Kostely jsou v krajině rozmístěny tak, aby na sebe "viděly" nebo tvořily logickou síť.
Půdorysy: Architekti experimentovali s půdorysy (hvězda, elipsa, protáhlý osmiúhelník), což je u venkovských kostelů mimořádné.
Stav: Po roce 1945 kostely chátraly a byly vykrádány. V 21. století probíhá jejich postupná záchrana (iniciativa "Pro kostely", dotace z Norských fondů). V roce 2022 byl dokončen velký projekt revitalizace kostelů v Ruprechticích a Heřmánkovicích.

Seznam kostelů

🚆 Doprava a infrastruktura

Dopravní dostupnost Broumovského výběžku je vzhledem k jeho geografické izolovanosti ("slepý konec" republiky) klíčovým tématem pro rozvoj regionu.

Železniční doprava: Páteřní osa

Region je obsluhován neelektrifikovanou železniční tratí č. 026 (Týniště nad Orlicí – Broumov), která je životně důležitou tepnou pro spojení s vnitrozemím.

Výluky 2025: Rok 2025 byl pro železniční dopravu na Broumovsku kritický. Od 1. září do 26. října 2025 proběhla v úseku Police nad Metují – Broumov nepřetržitá výluka, během níž byla veškerá doprava nahrazena autobusy. Důvodem byla rozsáhlá úprava traťového svršku a modernizace zabezpečovacího zařízení.
Nádraží Meziměstí: Monumentální nádražní budova v Meziměstí, kdysi pulzující mezinárodní uzel, dnes slouží jen zlomku dopravy. Část budovy je využívána pro komerční účely (Centrum Walzel), ale její technický stav vyžaduje stálé investice.
Spojení s Polskem: Přeshraniční železniční doprava do polského Wałbrzychu byla obnovena a v roce 2025 funguje jako sezónní turistické spojení, které je klíčové pro polské návštěvníky mířící do Adršpachu.

Silniční síť

Silniční doprava je komplikována nutností překonat hradbu Broumovských stěn nebo Javořích hor.

Hlavní tahy: Jedinou kapacitní přístupovou cestou je silnice II/303 z Náchoda přes Hronov a Polici nad Metují. V zimním období bývá úsek v serpentinách u Pasa (sedlo nad Broumovem) obtížně sjízdný.
Stav v roce 2025: V roce 2025 proběhly rekonstrukce několika úseků silnic II. a III. třídy v rámci přeshraničních projektů, což zlepšilo dostupnost odlehlých obcí (např. Šonov, Rožmitál).

🤝 Přeshraniční spolupráce s Polskem

Izolovanost Broumovska od českého vnitrozemí je kompenzována intenzivní spoluprací s polským příhraničím (Dolní Slezsko, aglomerace Wałbrzych).

Projekt "Broumovsko a Valbřišsko – smysluplné stezky"

V období 2023–2026 probíhá významný projekt podpořený z programu Interreg Česko – Polsko.

Cíl: Propojení českého Bike resortu Broumovsko s polským projektem Aglomeracja Wałbrzyska Rowerem.
Opatření: Vytváří se síť přeshraničních cyklostezek a singltreků, které mají odlehčit přetíženým lokalitám (Adršpach) a zavést turisty do méně známých míst (Javoří hory, polské Stolové hory). Důraz je kladen na budování nabíjecích stanic pro elektrokola, což zpřístupňuje kopcovitý terén i seniorům a méně zdatným cyklistům.

Veřejná doprava

Spolupráce se netýká jen turistiky. Královéhradecký kraj a polské vojvodství koordinují veřejnou dopravu. Fungují přeshraniční autobusové linky (např. Náchod – Kudowa Zdrój – Hronov), které využívají i místní obyvatelé pro cesty za nákupy nebo k lékaři.

🌲 Ochrana přírody: CHKO Broumovsko

Celé území výběžku (410 km²) je od roku 1991 chráněno jako Chráněná krajinná oblast (CHKO) Broumovsko. Předmětem ochrany je unikátní reliéf pískovcových skalních měst a kulturní krajina s barokními památkami.

Zonace a omezení

Území je rozděleno do čtyř zón ochrany.

I. zóna (nejpřísnější): Zahrnuje NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské stěny. Zde je pohyb turistů povolen pouze po značených cestách. V roce 2025 platí přísná omezení pro horolezce a turisty v době hnízdění dravců (sokol stěhovavý, výr velký), kdy jsou dočasně uzavřeny celé sektory skal.
Problém overtourismu: Správa CHKO a destinační management se snaží regulovat návštěvnost pomocí rezervačních systémů (Adršpach) a propagací alternativních cílů v méně chráněných zónách (III. a IV. zóna), aby nedocházelo k erozi půdy a rušení zvěře.

Návrat vlků

Broumovsko se stalo první oblastí v novodobé historii ČR, kde se trvale usadila vlčí smečka a začala se rozmnožovat (od roku 2015).

Stav 2025: Vlci jsou dnes pevnou součástí ekosystému Javořích hor a Broumovských stěn. Jejich přítomnost pomáhá regulovat přemnoženou černou a spárkatou zvěř, která poškozuje lesy.
Konflikty: Návrat šelem vyvolává konflikty s chovateli ovcí. Správa CHKO poskytuje dotace na zabezpečení stád (elektrické ohradníky, pastevečtí psi) a stát vyplácí náhrady za škody. Téma vlků polarizuje místní společnost, ale stává se i lákadlem pro tzv. "vlčí turistiku" (stopování, edukační programy).

Péče o krajinu

Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) investuje do údržby krajinného rázu.

Aleje: Probíhá masivní výsadba a obnova alejí podél cest, které jsou pro Broumovsko typické a brání větrné erozi.
Voda v krajině: Po roce 2020 a zejména po povodních 2024 se zintenzivnila revitalizace mokřadů a drobných vodních toků v Broumovské kotlině (např. projekt v Křinicích), aby se zvýšila retenční schopnost krajiny.

🔮 Budoucnost a strategický rozvoj

V polovině 20. let 21. století stojí Broumovský výběžek na křižovatce. Po neúspěšné, ale velmi viditelné kandidatuře na Evropské hlavní město kultury 2028 (titul získaly České Budějovice) se region snaží udržet nastartovanou dynamiku.

Odkaz kandidatury EHMK: Kreativní poutnictví

Ačkoliv Broumov titul nezískal, samotný proces přípravy sjednotil obce, podnikatele a kulturní aktéry.

Strategie 2030+: Město a region pokračují v realizaci části projektů pod hlavičkou "Kreativní poutnictví". Cílem je profilovat Broumovsko jako evropské centrum pro "pomalou kulturu", meditaci a dialog, což navazuje na benediktinskou tradici.
Klášter jako motor: Benediktinský klášter zůstává hlavním inovačním hubem. Vznikají zde rezidenční pobyty pro umělce a digitální nomády, což má do regionu přivést mladé, kreativní lidi a zmírnit odliv mozků.

Kandidatura na Globální geopark UNESCO

Dalším strategickým cílem je povýšení stávajícího Národního geoparku Broumovsko na Globální geopark UNESCO.

Význam: Získání značky UNESCO by regionu přineslo mezinárodní prestiž a nový typ turistů (geoturismus), kteří se nezajímají jen o "selfie v Adršpachu", ale zůstávají v regionu déle a zkoumají i geologické zajímavosti mimo hlavní trasy (např. Permskou stěnu u Hynčic).
Stav 2025: Probíhá finalizace nominační dokumentace a úprava infrastruktury (nové naučné stezky, geologické expozice v terénu).

Adaptace na změnu klimatu

Sucho a přívalové deště jsou pro zemědělskou Broumovskou kotlinu hrozbou.

Zadržování vody: Agentura pro rozvoj Broumovska ve spolupráci s obcemi realizuje projekt "Adaptace na klimatickou změnu", který zahrnuje obnovu polních cest lemovaných stromy, tvorbu tůní a vsakovacích pásů. Tyto prvky mají zabránit opakování situace ze září 2024, kdy voda z polí zaplavila obce.

👶 Pro laiky: Co je dobré vědět

Broumovsko je specifický kraj a pro návštěvníka z vnitrozemí může být v mnoha ohledech překvapující.

Proč je to "Konec světa"?

Při pohledu na mapu zjistíte, že do Broumovského výběžku vede z české strany jen jedna hlavní silnice a jedna železniční trať (přes polický tunel). Ze tří stran jste obklopeni Polskem. Nemůžete "projet skrz" někam dál do Čech. Musíte se vrátit, nebo jet do zahraničí. Tento pocit izolace vytváří unikátní atmosféru klidu, ale pro místní znamená složitější dojíždění.

Není skála jako skála

V regionu jsou dvě hlavní skalní města: Adršpašsko-teplické skály (masová turistika, vstupné, davy) a Broumovské stěny (klidnější, divočejší, hřebenovka s vyhlídkami). Pokud hledáte samotu, miřte do Stěn (např. na Kovářovu rokli) nebo na stolovou horu Ostaš.

Zima je tu jiná

Díky "kotlíkovému efektu" Broumovské kotliny zde bývají v zimě silné mrazy (inverze). Zatímco v Náchodě prší, v Broumově může být -10 °C a sníh.

Pozor na signál

Vzhledem k blízkosti hranic se vám mobil v mnoha částech výběžku (zejména v Javořích horách a u hranic v Machovské Lhotě) přepne na polského operátora.

Zdroje