Přeskočit na obsah

Broumov

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Broumov

Broumov (německy Braunau) je město v Královéhradeckém kraji, v severovýchodním cípu Čech, v okrese Náchod. Město je přirozeným centrem geograficky izolovaného výběžku zvaného Broumovsko (nebo Broumovský výběžek), který je ze tří stran obklopen polským územím a od vnitrozemí oddělen hradbou Broumovských stěn a Javořích hor.

Broumov není jen městem; je to fenomén. Po více než sedm století byly jeho osudy neoddělitelně spjaty s břevnovskými benediktiny, kteří zde vybudovali unikátní kulturní krajinu, jíž dominuje barokní architektura evropského formátu. V roce 2025 je Broumov živou laboratoří společenské transformace, kde se setkává dědictví odsunutého německého obyvatelstva s energií nových osídlenců a ambiciózními kulturními projekty, které přesahují hranice regionu.

📜 Historie: Ostrov civilizace v pralese

Dějiny Broumova jsou dějinami kolonizace. Původně neprostupný pomezní hvozd byl ve 13. století darován králem Přemyslem Otakarem I. benediktinům z pražského Břevnova. Ti zde založili proboštství, které se stalo základem budoucího města. První písemná zmínka o městě pochází z roku **1256**.

Město pod berlou opatskou

Benediktini nebyli jen duchovními správci, ale především schopnými manažery a kolonizátory. Pozvali do regionu německé osadníky (zejména z Flander a Durynska), kteří přinesli řemesla a tkalcovství. Město bohatlo díky obchodu se suknem, ačkoliv jeho rozvoj byl opakovaně brzděn katastrofami. Během husitských válek se Broumov stal útočištěm katolíků a řeholníků prchajících z vypáleného Břevnova. Paradoxně právě díky husitům, kteří Břevnov zničili, se těžiště moci řádu na staletí přesunulo právě sem, do bezpečí za hory. Broumov byl husity obléhán, ale nikdy nebyl dobyt, což posílilo jeho pozici bašty katolictví.

Barokní zázrak (17. a 18. století)

Zlatý věk Broumova nastal po třicetileté válce. Opati Tomáš Sartorius a zejména **Otmar Zinke** iniciovali grandiózní stavební a krajinotvorný program, který nemá v Česku obdoby. Do města byli povoláni nejlepší architekti své doby – otec a syn **Kryštof Dientzenhofer** a **Kilián Ignác Dientzenhofer**. Pod jejich rukama se středověké město a okolní vesnice proměnily v barokní klenotnici. Byl přestavěn klášter do dnešní monumentální podoby, vznikla unikátní "skupina broumovských kostelů" v okolních vsích a krajina byla protkána alejem, křížky a kaplemi. V této době byl Broumov kulturním a vzdělanostním centrem, které si v ničem nezadalo s velkými městy vnitrozemí.

Průmysl a nacionalismus (19. a 20. století)

V 19. století se Broumov stal jedním z center textilního průmyslu v Rakousku-Uhersku. Vznikly zde velké továrny (předchůdci dnešní Veba), které zpracovávaly bavlnu a len. S industrializací však přišel i nárůst nacionalismu. Broumov (Braunau) byl městem s drtivou převahou německy mluvícího obyvatelstva. Vztahy mezi Čechy a Němci se vyostřovaly a vyvrcholily ve 30. letech 20. století nástupem henleinovců. Po Mnichovské dohodě (1938) se město stalo součástí nacistické Třetí říše.

Zlomový rok 1945 a "vykořenění"

Konec druhé světové války znamenal pro Broumov naprostý demografický šok. Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů odsunuto. Město se vylidnilo a následně bylo dosídlováno obyvatelstvem z vnitrozemí, Slovenska i reemigranty. Kontinuita paměti byla přetržena. Noví obyvatelé neměli k místu, k jeho barokním památkám ani k "německé" krajině vztah. Klášter byl v roce 1950 v rámci "Akce K" přepaden Státní bezpečností, mniši byli vyhnáni a areál sloužil jako internační tábor pro řeholníky z celé republiky. Později zde byl archiv a budovy chátraly. Broumov se stal "městem na konci světa", periferií socialismu.

⛪ Klášter Broumov: Srdce regionu

Dominantou města, která svou hmotou i významem přesahuje měřítko běžného okresního sídla, je **Broumovský klášter**. Po rozsáhlých rekonstrukcích, které probíhaly v letech 2014–2025, je areál v roce 2025 v excelentní kondici a slouží jako multifunkční kulturní centrum.

Architektonicky jde o vrcholné dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Komplex budov je uspořádán kolem dvou nádvoří. Fasády jsou bohatě členěné, interiéry zdobí fresky a štuky. Klíčovým prostorem je **Klášterní knihovna**, která patří k nejkrásnějším v Česku. Dochovala se v původní podobě se 17 000 svazky. Unikátem světového významu je zde uložená kopie **Turínského plátna** z roku 1651. Jde o jedinou kopii ve střední Evropě (a jednu ze čtyřiceti na světě), která byla nalezena náhodou v roce 1999 za štukovým věncem v klášterním kostele.

Klášter v roce 2025 nežije jen z historie. Působí zde **Vzdělávací a kulturní centrum Broumov**, které pořádá konference, koncerty (festival Za poklady Broumovska), rezidenční pobyty pro umělce a diskusní fóra. Zahrada kláštera byla revitalizována do podoby barokního parku s moderními prvky, kde se konají letní kina a komunitní akce.

🏛️ Architektura města a "Broumovská skupina"

Samotné město Broumov nabízí cenné historické jádro (Mírové náměstí) s měšťanskými domy, morovým sloupem a Starou radnicí. Největším architektonickým pokladem je však dřevěný **Hřbitovní kostel Panny Marie**. Jde o nejstarší dochovanou dřevěnou sakrální stavbu v Čechách (původně z roku 1177, dnešní podoba z roku 1449). Kostel přežil požáry, války i komunistickou devastaci. Jeho ochozy s deskami, na nichž jsou kronikářské záznamy o pohromách a kobylkách, jsou mrazivým svědectvím o těžkém životě v horách.

V širším okolí města se pak nachází fenomén zvaný **Broumovská skupina kostelů**. Jde o soubor venkovských kostelů v obcích (Šonov, Otovice, Heřmánkovice, Bezděkov, Vižňov atd.), které postavili Dientzenhoferové na objednávku opata Zinkeho. Tyto kostely jsou zasazeny do krajiny s geniálním citem pro kompozici. Ačkoliv byly po roce 1945 zdevastovány a vykradeny, v roce 2025 se díky úsilí nadšenců a dotacím postupně probouzejí k životu a usilují o zápis na seznam památek.

🏭 Ekonomika a Veba: Textilní tradice

Broumov je jedním z mála českých měst, kde se podařilo udržet tradiční textilní výrobu i v 21. století. Klíčovým zaměstnavatelem je společnost **Veba**. Firma se specializuje na výrobu afrického brokátu – vysoce kvalitních bavlněných tkanin (damašků), které jsou exportovány převážně do západní Afriky (Nigérie, Mali), kde slouží jako ceremoniální oděvy pro tamní elitu. Úspěch Veby je pro město životně důležitý, ačkoliv firma musela v minulosti čelit krizím spojeným s nestabilitou afrických trhů. Kromě textilu je ekonomika města v roce 2025 silně orientována na **cestovní ruch**. Broumovsko láká turisty, kteří hledají klidnější alternativu k přeplněným Krkonoším. Vznikají zde penziony, biofarmy a zážitkové služby spojené s barokem a přírodou.

🧗 Příroda: Skalní města a divočina

Město je vstupní branou do CHKO Broumovsko. Přímo nad městem se tyčí hradba **Broumovských stěn**. Jde o pískovcový masiv, který nabízí dramatické skalní útvary, rokle a vyhlídky. Nejznámějšími body jsou Hvězda (s barokní kaplí od Dientzenhofera) a Kovářova rokle. Krajina Broumovska je specifická svou "kotlíkovou" morfologií – je to svět sám pro sebe, klimaticky drsnější ("česká Sibiř"), ale vizuálně uhrančivý. V lesích se v posledních letech opět objevují vlci, což vyvolává vášnivé debaty mezi ochranáři a místními chovateli ovcí.

🎨 Kulturní renesance a EHMK 2028

Zásadním momentem novodobé historie byla kandidatura Broumova na titul **Evropské hlavní město kultury 2028**. Ačkoliv Broumov ve finále v roce 2023 prohrál s Českými Budějovicemi, samotná kandidatura ("Kreativní pouť") nastartovala vlnu energie. Město si uvědomilo svůj potenciál. Vznikly nové kulturní strategie, propojily se komunity a do města začali přicházet kreativní lidé z Prahy i zahraničí. V roce 2025 Broumov těží z této "prohry". Funguje zde literární rezidence v Domku Boženy Němcové (která zde nikdy nežila, ale dům je s ní spojován v rámci regionálního mýtu – reálně jde o domek spojený s jejími příbuznými), konají se zde mezinárodní konference a město se profiluje jako centrum "pomalého turismu" a duchovní obnovy.

🚉 Dopravní izolace: Věčný problém

I v roce 2025 zůstává největším problémem Broumova doprava.

  • **Železnice:** Trať z Meziměstí do Broumova je "slepá". Vlaky odsud dál do Polska (směr Klodzko) v plném rozsahu pro osobní dopravu nejezdí nebo je spojení komplikované, ačkoliv existují snahy o oživení přeshraničního provozu. Cesta vlakem do Prahy je zdlouhavá.
  • **Silnice:** Dokončování dálnice D11 k polským hranicím (u Trutnova) v roce 2025 sice přiblížilo region světu, ale poslední úsek cesty přes "pasy" (Polická pánev) zůstává v zimě náročný. Izolace má však i svůj rub – chrání Broumov před masovým turismem a zachovává jeho specifickou, tichou atmosféru.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Proč je Broumov tak zvláštní?

Představte si město, které vypadá, jako by ho někdo vystřihl z barokní Itálie a vlepil doprostřed hlubokých lesů a skal na česko-polské hranici. 1. **Klášter:** Je obrovský. Vypadá jako zámek pro krále, ale bydleli tam mniši. Mají tam kopii Turínského plátna (to je to plátno, ve kterém byl prý zabalen Kristus), což je světová rarita. 2. **Kostely:** V okolních vesnicích stojí kostely, které stavěli ti nejslavnější architekti (Dientzenhoferové). Je to jako galerie pod širým nebem. 3. **Sudety:** Dříve tu bydleli Němci. Po válce museli pryč a přišli noví lidé. Dlouho trvalo, než si k městu našli vztah, ale dnes už to funguje a město znovu žije. 4. **Skály:** Kousek od náměstí začínají pískovcové skály, kde je klid a divočina (a vlci). 5. **Textil:** Vyrábí se tu látky, které nosí králové v Africe.

📊 Statistika

  • **Poloha:** 50°35'10" s. š., 16°19'56" v. d.
  • **Vzdálenost do Prahy:** Cca 180 km.
  • **Vzdálenost do polského Kladska:** 35 km.
  • **Počet památkově chráněných objektů:** V samotném městě desítky, v regionu stovky.
  • **Roční návštěvnost kláštera (2025):** Cca 70 000 osob.

📑 Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Broumov&oldid=17071“