Třicetiletá válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Třicetiletá válka (1618–1648) byl jeden z nejničivějších a nejkomplexnějších vojenských konfliktů v evropských dějinách. Ačkoliv původně začala jako náboženský střet mezi protestantskými a katolickými státy ve Svaté říši římské, postupně se přeměnila v rozsáhlý politický boj o moc a hegemonii v Evropě. Válka zapojila většinu evropských mocností a její bojiště se rozprostíralo především na území dnešního Německa a českých zemí. Skončila Vestfálským mírem v roce 1648, který zásadně přepsal politickou a náboženskou mapu Evropy.

⏳ Příčiny války

Příčiny třicetileté války byly hluboké a propletené, kombinovaly náboženské, politické a dynastické spory.

• Náboženské napětí: Hlavní rozbuškou byl konflikt mezi katolíky a protestanty. Augsburský mír z roku 1555 sice dočasně ukončil náboženské války v Říši podle principu Cuius regio, eius religio (Čí vláda, toho náboženství), ale měl několik slabin. Neuznával kalvinismus, který se mezitím rozšířil, a neřešil otázku zabraného církevního majetku.
• Politické a dynastické spory:

   *   Centralizační snahy Habsburků: Císaři ze Svaté říše římské z habsburského rodu (zejména Ferdinand II.) se snažili posílit svou moc a omezit práva říšských knížat, což naráželo na jejich odpor.
   *   Boj o moc v Evropě: Válka byla také pokračováním soupeření mezi Habsburky (vládnoucími ve Španělsku i v Říši) a Francií, která se, ač katolická, obávala habsburského obklíčení a později do války vstoupila na straně protestantů.

• Vznik vojenských aliancí: Napětí vedlo k formování dvou nepřátelských vojenských bloků uvnitř Říše: Protestantská unie (založena 1608) a Katolická liga (založena 1609).

⚔️ Průběh války

Válka se tradičně dělí do čtyř hlavních fází.

Fáze 1: Česká válka (1618–1620)

Válka začala v Českém království, které bylo jedním z ohnisek náboženského napětí.

• Pražská defenestrace: Konflikt propukl naplno 23. května 1618, kdy nespokojení čeští protestantští šlechtici vyhodili z oken Pražského hradu dva císařské místodržící, Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic. Tento akt, známý jako Třetí pražská defenestrace, byl přímým aktem vzpoury proti císaři Matyášovi.
• České stavovské povstání: Po defenestraci zvolili čeští stavové vládu třiceti direktorů a začali budovat armádu. Po smrti císaře Matyáše odmítli přijmout jeho nástupce, bigotního katolíka Ferdinanda II., a v srpnu 1619 si za svého krále zvolili vůdce Protestantské unie, falckého kurfiřta Fridricha V. Falckého (známého jako "Zimní král").
• Bitva na Bílé hoře: Povstání však nemělo dostatečnou mezinárodní podporu. Císař Ferdinand II. s pomocí Katolické ligy a Španělska shromáždil silnou armádu. Dne 8. listopadu 1620 bylo špatně placené a organizované stavovské vojsko drtivě poraženo v krátké bitvě na Bílé hoře u Prahy. Fridrich Falcký uprchl ze země.
• Důsledky pro české země: Porážka povstání měla pro české země katastrofální následky:

   *   Staroměstská exekuce (1621): 27 vůdců povstání bylo pro výstrahu popraveno na Staroměstském náměstí.
   *   Rekatolizace: Nešlechtickým účastníkům povstání byla zabavena půda a majetek a v zemi byla zahájena tvrdá, často násilná rekatolizace. Desítky tisíc protestantů, včetně Jana Amose Komenského, musely opustit zemi.
   *   Obnovené zřízení zemské (1627): Císař vydal novou ústavu, která zakotvila dědičné právo Habsburků na český trůn, zrovnoprávnila němčinu s češtinou a povolila pouze katolické náboženství.

Fáze 4: Válka švédsko-francouzská (1635–1648)

Porážka Švédů u Nördlingenu přiměla katolickou Francii, vedenou pragmatickým kardinálem Richelieuem, aby otevřeně vstoupila do války na straně protestantů. Náboženský rozměr konfliktu definitivně ustoupil do pozadí a válka se stala otevřeným bojem mezi Francií a Švédskem na jedné straně a Habsburky (rakouskými i španělskými) na straně druhé.

Tato poslední fáze války byla nejdelší a nejničivější. Boje ztratily charakter velkých rozhodujících bitev a změnily se v sérii menších střetů, obléhání, plenění a manévrování. Armády obou stran křižovaly zpustošenou Svatou říší římskou a zanechávaly za sebou spálenou zemi.

• Švédský postup do Čech: Švédská vojska pod velením generálů jako Johan Banér a později Lennart Torstenson několikrát vpadla na území Čech a Moravy, které bylo válkou těžce postiženo. V roce 1645 Torstenson porazil císařskou armádu v bitvě u Jankova, jedné z nejkrvavějších bitev celé války. Po bitvě Švédové obsadili část Moravy a neúspěšně obléhali Brno.
• Obléhání Prahy (1648): Úplně poslední vojenskou akcí celé války bylo švédské obléhání Prahy v roce 1648. Švédům se lstí podařilo obsadit a vyplenit Malou Stranu a Pražský hrad (tzv. pražská umělecká loupež), ale Staré a Nové Město se jim ubránit podařilo. Zpráva o uzavření míru ukončila boje.

🕊️ Vestfálský mír a důsledky války

Po letech vyčerpávajících bojů a složitých diplomatických jednání, která probíhala souběžně v Münsteru a Osnabrücku, byl 24. října 1648 podepsán Vestfálský mír, který ukončil třicetiletou válku.

Hlavní ustanovení míru

• Náboženské uspořádání: Mír potvrdil Augsburský mír a rozšířil ho i na kalvinisty. Princip Cuius regio, eius religio zůstal v platnosti, ale byla zavedena větší míra tolerance vůči náboženským menšinám.
• Územní změny:

   *   Francie získala Alsasko a posílila svou pozici na Rýně.
   *   Švédsko získalo Západní Pomořansko a kontrolu nad ústím řek Odry, Labe a Vezery, čímž se stalo dominantní mocností v Baltském moři.
   *   Byla oficiálně potvrzena nezávislost Švýcarska a Nizozemska na Svaté říši římské.

• Politické uspořádání Říše: Moc císaře byla výrazně oslabena ve prospěch jednotlivých říšských knížat, která získala téměř úplnou suverenitu, včetně práva uzavírat spojenectví s cizími mocnostmi. Svatá říše římská se stala volným spolkem států.

Celkové důsledky války

• Demografická katastrofa: Válka měla pro střední Evropu devastující dopad. Odhaduje se, že Svatá říše římská ztratila 30 až 40 % své populace v důsledku bojů, hladomoru a epidemií (zejména moru). V některých regionech, jako Braniborsko nebo Falc, byly ztráty ještě vyšší. České země ztratily přibližně třetinu obyvatel.
• Ekonomický rozvrat: Celé oblasti byly vylidněny a hospodářsky zničeny. Obnova trvala několik generací.
• Změna politické mapy: Válka ukončila éru náboženských válek a nastolila nový systém mezinárodních vztahů založený na suverenitě států a rovnováze moci. Vzestup Francie a úpadek moci španělských a rakouských Habsburků předznamenal další vývoj v Evropě.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že v jedné velké čtvrti (Svatá říše římská) žijí dvě znepřátelené skupiny sousedů – katolíci a protestanti. 1. **Sousedská hádka:** Všechno začne hádkou v českém domě, kde protestanti vyhodí z okna zástupce majitele domu (císaře). 2. **Zapojení celé ulice:** Hádka se rychle rozšíří na celou ulici a pak i na okolní ulice. Někteří sousedé se zapojí, protože chtějí pomoci svým kamarádům se stejnou vírou. 3. **Vnější síly:** Pak se do toho vloží dva velcí a silní hráči z jiné čtvrti – Švédsko a Francie. Těm už ani tak nejde o víru (Francie je katolická, ale pomáhá protestantům), ale spíše o to, aby oslabili hlavního "kápa" celé oblasti (habsburského císaře) a získali větší vliv. 4. **Třicet let ničení:** Hádka se změní v totální válku, která trvá 30 let. Bojuje se všude, domy jsou vypalovány, pole zničena a spousta lidí zemře nejen v boji, ale i na nemoci a hlad. 5. **Konečná dohoda:** Po 30 letech jsou všichni naprosto vyčerpaní a konečně se dohodnou na nových pravidlech soužití (Vestfálský mír). Hlavní "kápo" je oslaben a ti, co se do války zapojili později (Francie a Švédsko), si připsali největší zisky.

Byla to strašlivá válka, která začala kvůli náboženství, ale skončila jako boj o moc, a zanechala za sebou zničenou a vylidněnou střední Evropu.