Přemysl Otakar I.
| Přemysl Otakar I. | |
|---|---|
| Soubor:Soubor:Přemysl Otakar I.png | |
| Přemysl Otakar I. z Velislavovy bible | |
| Celý titul | Přemysl Otakar I. Přemyslovec |
| Titul | Král český, kníže český |
| Předchůdce | Vladislav Jindřich (jako markrabě moravský), Břetislav III. (jako kníže český) |
| Nástupce | Václav I. |
| Rod | Přemyslovci |
| Otec | Vladislav II. |
| Matka | Judita Durynská |
| Manželka | 1. Adléta Míšeňská |
| Manželka2 | 2. Konstancie Uherská |
| Děti | z 1. manželství: |
| Děti2 | z 2. manželství:
|
| Narození | kolem 1155 |
| Místo narození | (pravděpodobně) Čechy |
| Úmrtí | 15. prosince 1230 (ve věku cca 75 let) |
| Místo úmrtí | Praha, České království |
| Pohřebiště | Milevský klášter (pohřben, ostatky později přeneseny do katedrály sv. Víta) |
Životopis
Přemysl Otakar I. (kolem roku 1155 – 15. prosince 1230, Praha) byl klíčovou postavou českých dějin, který dokázal pro české země definitivně zajistit dědičný královský titul a stál u zrodu Českého království v jeho plném smyslu. Pocházel z dynastie Přemyslovců, byl synem krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Jeho cesta k trvalé moci byla komplikovaná a plná bojů o trůn s jeho bratry a dalšími Přemyslovci. Poprvé se českým knížetem stal v roce 1192, ale brzy byl sesazen. Definitivně se na knížecí trůn vrátil v roce 1197. Klíčovým momentem pro upevnění jeho pozice byla jeho politická obratnost v době bojů o říšskou korunu mezi Štaufy a Welfy. Přemysl Otakar I. obratně měnil strany, což mu umožnilo získat významné ústupky.
Zlom nastal v roce 1198, kdy od Filipa Švábského získal dědičný královský titul, potvrzený a rozšířený v roce 1212 císařem Fridrichem II. Štaufským prostřednictvím Zlaté buly sicilské. Tento dokument nejen potvrdil dědičný královský titul pro Přemyslovce, ale také zaručoval nedělitelnost Českého království a právo českých knížat volit římského krále. Tím byla ukončena závislost na volbě římského krále a české země získaly významnou autonomii v rámci Svaté říše římské.
Za jeho vlády došlo k velkému hospodářskému rozvoji a německé kolonizaci pohraničních oblastí, což přineslo nové zemědělské techniky a rozvoj měst. Přemysl Otakar I. podporoval zakládání měst (např. Žatec, Litoměřice, Hradec Králové) a těžbu stříbra.
Jeho osobní život byl poznamenán rozvodem s jeho první manželkou, Adlétou Míšeňskou, s níž měl čtyři děti, a sňatkem s Konstancií Uherskou v roce 1199. Tento rozvod byl kontroverzní a vedl k dlouhým sporům s papežem a říší. S Konstancií Uherskou měl Václava I., svého nástupce.
Přemysl Otakar I. zemřel v roce 1230. Zanechal po sobě silné a stabilní království, které se stalo významnou mocností ve střední Evropě a jehož dědičný královský titul byl klíčovým prvkem pro budoucí vývoj českého státu.
Pro laiky
Přemysl Otakar I. byl jedním z nejdůležitějších českých králů. Je to ten král, který zařídil, aby se Češi už napořád stali králi a nemuseli se pořád ptát německého císaře, jestli mohou být králi. V roce 1212 získal od císaře takový důležitý papír, kterému se říká Zlatá bula sicilská. V té bylo napsáno, že český král je dědičný (že se titul dědí z otce na syna) a že české království je nedělitelné. To byla pro naši zemi obrovská věc! Za jeho vlády se v Česku hodně stavělo, zakládala se nová města a přicházeli sem noví lidé, kteří uměli lépe hospodařit. Díky němu se z naší země stalo bohaté a uznávané království. Byl to chytrý politik, který věděl, jak si vyjednat to nejlepší pro svůj stát, i když to někdy znamenalo měnit spojence.
Klíčové události a úspěchy
- 1192: První nástup na český knížecí trůn (brzy sesazen).
- 1197: Podruhé a definitivně se stává českým knížetem.
- 1198: Získání dědičného královského titulu od Filipa Švábského.
- 1199: Rozvod s Adlétou Míšeňskou a sňatek s Konstancií Uherskou.
- 1212: Vydání Zlaté buly sicilské císařem Fridrichem II., která definitivně potvrdila dědičný královský titul a další výsady.
- 1213: Založení hradu Lemberk a podpora rozvoje kolonizace.
- 1222: Vydání Statut Konrádova – důležitého právního dokumentu.
- 1230: Úmrtí Přemysla Otakara I.
Rodina
- Rodiče:
- Otec: Vladislav II., český král
- Matka: Judita Durynská
- Manželky:
- 1. Adléta Míšeňská (sňatek 1178, rozvod 1199, †1211). S ní měl:
- Vratislav Přemyslovec
- Markéta (Dagmar) Přemyslovna (dánská královna)
- Božislava
- Hedvika Přemyslovna
- 2. Konstancie Uherská (sňatek 1199, †1240). S ní měl šest dětí, z nichž dospělosti se dožili:
- 1. Adléta Míšeňská (sňatek 1178, rozvod 1199, †1211). S ní měl:
Předchůdci a nástupci
- Jako český kníže:
- Předchůdce: Vladislav Jindřich
- Nástupce: Jindřich Břetislav
- Jako český král:
- Předchůdce: žádný s dědičným královským titulem, titul pouze pro Vladislava II.
- Nástupce: Václav I.