Vladislav II. Český

Vladislav II.
	Soubor:Soubor:Vladislav II.jpg
	Vladislav II. z Kosmovy kroniky
Celý titul	Vladislav II. Přemyslovec
Titul	Král český, kníže český
Předchůdce	Soběslav I.
Nástupce	Bedřich
Rod	Přemyslovci
Otec	Vladislav I.
Matka	Richenza z Bergu
Manželka	1. Gertruda Babenberská
Manželka2	2. Judita Durynská
Děti	z 1. manželství: Bedřich; Anežka; Svatopluk; Adléta Česká;
Děti2	z 2. manželství: Přemysl Otakar I.; Vladislav Jindřich; Anežka; Žofie Přemyslovna;
Narození	kolem 1110
Místo narození	(pravděpodobně) Čechy
Úmrtí	18. ledna 1174 (ve věku cca 64 let)
Místo úmrtí	Meerane, Svatá říše římská (dnes Německo)
Pohřebiště	klášter Plasy

Životopis

Vladislav II. (kolem roku 1110 – 18. ledna 1174, Meerane, Svatá říše římská) byl český kníže v letech 1140–1158 a druhý český král (nekorunovaný) v letech 1158–1172, první s titulem krále uděleným od císaře Fridricha I. Barbarossy. Pocházel z rodu Přemyslovců, byl synem knížete Vladislava I. a Richenzy z Bergu. Jeho vláda byla významná pro upevnění mezinárodního postavení českého státu a pro kulturní rozvoj.

Na knížecí trůn nastoupil po smrti svého strýce, knížete Soběslava I., s podporou církve a některých šlechtických rodů. Od počátku své vlády se snažil posílit centrální moc a prosazovat zájmy českého státu v říši. Opíral se o spojenectví s římským císařem Fridrichem I. Barbarossou, kterému poskytoval vojenskou pomoc v jeho italských taženích.

Za věrné služby a účast na dobytí Milána (1158) byl Vladislav II. v roce 1158 v Řezně od císaře Fridricha I. Barbarossy odměněn královským titulem. Stal se tak prvním českým králem od dob Vratislava II., jehož královský titul byl pouze osobní a ne dědičný. Ačkoliv se jednalo o osobní titul, výrazně posílil prestiž českého státu na mezinárodní scéně.

Za jeho vlády došlo k významnému stavebnímu a kulturnímu rozkvětu. Vladislav II. nechal přestavět Pražský hrad, založil řadu klášterů (např. Strahovský klášter, klášter Plasy, klášter Teplá) a byl velkým podporovatelem románského umění. Je také spojen s budováním prvního kamenného mostu přes Vltavu v Praze, známého jako Juditin most (později nahrazen Karlovým mostem), pojmenovaného po jeho druhé manželce Juditě Durynské.

Konec jeho vlády byl poznamenán spory o nástupnictví. V roce 1172 se Vladislav II. překvapivě vzdal trůnu ve prospěch svého syna Bedřicha, aniž by získal souhlas císaře a české šlechty, což vedlo k dalšímu nestabilnímu období a bojům o trůn v českých zemích. Zemřel v exilu v roce 1174 v Meerane.

Pro laiky

Vladislav II. byl český kníže, který se stal i králem – byl to vlastně první král od dob Vratislava II.. Ale jeho královský titul nebyl dědičný, což znamenalo, že po něm už zase vládl jen kníže. Tento titul získal od mocného německého císaře, protože mu pomáhal v jeho válkách. Díky tomu si Česko získalo velký respekt. Za jeho vlády se hodně stavělo, například nechal postavit první kamenný most v Praze přes Vltavu, který se jmenoval Juditin most (podle jeho ženy). Také zakládal kláštery a rozvíjel umění. Ke konci vlády ale udělal chybu, když se vzdal trůnu ve prospěch syna bez souhlasu císaře a šlechty, což pak způsobilo v Česku hodně zmatků.

Klíčové události a úspěchy

1140: Nástup na český knížecí trůn.
1142: Vítězství v bitvě u Vysoké proti vzbouřené šlechtě.
1142: Založení Strahovského kláštera.
1147: Účast na druhé křížové výpravě.
1158: Získání královského titulu od císaře Fridricha I. Barbarossy v Řezně.
1165: Dokončení a vysvěcení Juditin mostu v Praze.
1169: Založení kláštera Plasy.
1172: Abdikace ve prospěch syna Bedřicha.
1174: Úmrtí v exilu.

Rodina

Rodiče:
- Otec: Vladislav I.
- Matka: Richenza z Bergu
Manželky:
- 1. Gertruda Babenberská (sňatek 1140, †1150). S ní měl:
  - Bedřich, český kníže
  - Anežka, abatyše u sv. Jiří
  - Svatopluk
  - Adléta Česká, manželka míšeňského markraběte Oty II.
- 2. Judita Durynská (sňatek 1153, †1174 nebo později). S ní měl:
  - Přemysl Otakar I. (nástupce na českém trůnu jako král)
  - Vladislav Jindřich, markrabě moravský
  - Anežka
  - Žofie Přemyslovna, manželka Albrechta I. Braniborského

Předchůdci a nástupci

Jako český kníže:
- Předchůdce: Soběslav I.
- Nástupce: Vladislav II. Český (sám sebe korunoval na krále, pak ale kníže Bedřich)
Jako český král:
- Předchůdce: Vratislav II. Český (osobní titul)
- Nástupce: Přemysl Otakar I. (dědičný titul)

Wikilinky a kategorie