Okres Přerov

Okres Přerov
Sídlo	Přerov
Stát
Název	Okres Přerov
Kraj	Olomoucký kraj
Počet městysů	3
Mapa	ano
Počet obyvatel	126 664
Počet obcí	105
Počet měst	6
Rozloha	854

Okres Přerov je územně-správní jednotka ležící v jihovýchodní části Olomouckého kraje v České republice. Okres vznikl při celostátní správní reformě v dubnu roku 1960. Rozloha okresu činí 854 kilometrů čtverečních a k počátku roku 2026 zde trvale žije více než 126 tisíc obyvatel. Území plní funkci strategického tranzitního uzlu v oblasti Moravské brány, která propojuje střední Moravu se Slezskem a okolními evropskými státy.

Administrativním a historickým centrem regionu je statutární město Přerov. Ačkoliv Okresní úřad Přerov ukončil svou činnost k 31. prosinci 2002 v souladu s celostátním rušením okresních úřadů, okres nadále existuje jako jednotka pro potřeby soudnictví, statistiky, policie a dalších státních institucí. Výkon přenesené státní správy byl od roku 2003 delegován na tři obce s rozšířenou působností (ORP): Přerov, Hranice a Lipník nad Bečvou. Okres se skládá ze 105 samostatných obcí, z nichž šest disponuje statusem města a tři statusem městyse.

🗓 Současnost

Roky 2025 a 2026 představovaly pro okres Přerov mimořádný infrastrukturní zlom. Dne 19. prosince 2025 byl po desítkách let plánování a tříleté složité výstavbě oficiálně zprovozněn poslední chybějící úsek dálnice D1 (stavba 0136 v úseku Říkovice – Přerov) o délce 10,1 kilometru. Tímto aktem byla po 58 letech od zahájení prací kompletně dokončena nejdelší dálniční tepna v České republice a město Přerov získalo dálniční obchvat. Do té doby středem města denně projížděly desítky tisíc vozidel včetně těžké tranzitní dopravy. Otevření komunikace v roce 2026 skokově snížilo hlukovou a emisní zátěž v centru okresního města.

V ekonomické oblasti se ovšem region v letech 2025 a 2026 potýká se strukturálními problémy na trhu práce. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Úřadu práce ČR vykazoval okres Přerov počátkem roku 2026 (v únorových a březnových statistikách) míru nezaměstnanosti na úrovni 6,1 %. Znamená to nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v rámci celého Olomouckého kraje (srovnatelně problematickým je z hlediska čísel už jen Okres Jeseník). Nabídka volných pracovních míst činila v srpnu 2026 průměrně 4 uchazeče na jednu volnou pozici. Tento stav zrcadlí postupný útlum některých průmyslových odvětví a horší vzdělanostní strukturu části obyvatelstva ve srovnání s centrálním okresem Olomouc.

Rovněž v oblasti demografie čelí okres v současnosti setrvalému poklesu počtu obyvatel a rychlému stárnutí populace. Zatímco na přelomu tisíciletí žilo v okrese přes 136 tisíc obyvatel, v roce 2026 se tento počet snížil k hranici 126 600 osob. Průměrný věk obyvatel překročil hranici 44 let, přičemž obec Radkova Lhota (nacházející se na území okresu) byla v roce 2026 statisticky vyhodnocena jako vůbec nejstarší obec v Olomouckém kraji s průměrným věkem dosahujícím bezmála 65 let.

⏳ Historie a vývoj okresu

Historický vývoj správního celku v dnešních geografických hranicích se datuje do roku 1960. Zákonem o územním členění státu z 11. dubna 1960 vznikl okres Přerov sloučením podstatných částí tehdejších okresů Přerov, Hranice, Kojetín a připojením několika dalších obcí z přilehlých regionů. Vznikl tak rozlehlý průmyslově i zemědělsky významný celek začleněný do někdejšího Severomoravského kraje. V roce 2000 se okres stal součástí tehdy ustaveného Olomouckého kraje.

Před rokem 1960 měly jednotlivé subregiony okresu vlastní dějinný a hospodářský vývoj. Oblast Přerovska a Tovačovska byla zemědělskou a posléze průmyslovou zónou spjatou s železničním uzlem budovaným od 40. let 19. století v rámci Severní dráhy císaře Ferdinanda. Hranicko a Lipnicko v severovýchodní části okresu profitovalo ze své polohy na dávné Jantarové stezce a z přítomnosti silných šlechtických rodů sídlících na hradech Helfštýn a Drahotuš.

Novodobá historie okresu je fatálně poznamenána událostmi z léta roku 1997. Červencové povodně na Moravě zasáhly okres Přerov s obrovskou destrukční silou, neboť se v jeho západní části stékají řeky Bečva a Morava. Tragičtějším symbolem těchto záplav se stala středisková obec Troubky, která leží nedaleko soutoku obou toků. Rozbouřený živel zde tehdy strhl více než 150 domů a vyžádal si devět obětí na životech. Na základě těchto událostí státní i krajské orgány investovaly v následujících dekádách několik miliard korun do technických protipovodňových opatření.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Geografický ráz okresu Přerov je mimořádně rozmanitý a protíná několik odlišných geomorfologických celků. Jižní a jihozápadní část území (okolí měst Přerov, Kojetín a Tovačov) spadá do rovinaté oblasti Hornomoravského úvalu, který je nedílnou součástí národopisného regionu Haná. Na tuto rovinu navazuje od severovýchodu úzká přírodní sníženina označovaná jako Moravská brána, jež od sebe odděluje horské systémy Českého masivu a Západních Karpat.

Severní a severozápadní hranici okresu vymezují zalesněné hřbety patřící do Oderských vrchů (součást Nízkého Jeseníku). Na východě a jihovýchodě terén stoupá do Podbeskydské pahorkatiny k dominantnímu vrcholu Kelčský Javorník (864 metrů nad mořem), jehož kóta však leží již těsně za hranicí okresu ve Zlínském kraji.

Z hydrografického hlediska plní roli centrální tepny řeka Bečva, která okresem protéká od východu směrem na západ. Protíná města Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov a u obce Troubky se vlévá jako levostranný přítok do největší moravské řeky Moravy. Morava sama tvoří osu jihozápadní části okresu a historicky zde fungovala jako hospodářská i transportní spojnice. Mezi Kojetínem a Tovačovem se nachází rozsáhlá soustava zatopených štěrkopískoven, známá jako Tovačovská jezera, jež slouží k čerpání pitné vody a funguje i jako ptačí rezervace.

Speleologickým a geologickým unikátem na území okresu je Hranická propast. Nachází se v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v krasovém území tvořeném devonskými vápenci. Představuje nejhlubší prokázanou zatopenou propast na Zemi. Hydrogeologická a robotická měření pomocí specializovaných dálkově řízených ponorek doložila hloubku propasti přesahující 450 metrů, přičemž fyzické dno dosud nebylo zmapováno a geologické modely kalkulují s hloubkou přesahující jeden kilometr.

📊 Demografie a statistiky obyvatelstva

Populační křivka v okrese Přerov má dlouhodobě klesající tendenci. Masivní průmyslový a stavební boom v období 60. a 70. let dvacátého století přivedl do okresu desítky tisíc pracovníků a populace dosáhla svého maxima kolem roku 1990 s téměř 140 tisíci trvale hlášenými obyvateli. Od té doby okres zaznamenává nepřetržitý demografický úbytek. Tento propad je způsoben záporným přirozeným přírůstkem (vysoká úmrtnost silných populačních ročníků v poměru k nízké porodnosti) i záporným migračním saldem.

V roce 2026 klesl počet obyvatel pod hodnotu 127 000 osob. Průměrný věk překonal 44,0 let. Tento vývoj klade vyšší finanční a personální nároky na transformaci lokální sítě zdravotnictví a sociálních domovů směrem k zajištění péče o stárnoucí obyvatele. Hustota zalidnění okresu se pohybuje kolem 149 obyvatel na kilometr čtvereční.

Následující tabulka obsahuje kompletní statistický přehled vývoje počtu obyvatel a průměrného věku obyvatel okresu Přerov v ucelené časové řadě od roku 2004 do roku 2026. Data pocházejí z agregovaných ročních svodek bez selekce.

Rok	Počet obyvatel	Průměrný věk
2004	134 599	39,8
2005	134 181	40,0
2006	134 265	40,1
2007	134 668	40,4
2008	135 165	40,5
2009	134 722	40,6
2010	134 324	40,8
2011	133 460	40,7
2012	133 023	41,0
2013	132 662	41,2
2014	132 014	41,5
2015	131 646	41,8
2016	131 228	42,0
2017	130 931	42,3
2018	130 515	42,4
2019	129 925	42,5
2020	129 512	42,7
2021	128 901	42,8
2022	126 613	43,1
2023	128 180	43,2
2024	128 304	43,4
2025	127 286	43,7
2026	126 664	44,0

(Výkyvy u let 2021 a 2022 souvisejí s plošnými výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 a následnou aktualizací matrik, nárůst u roku 2023 zohledňuje integraci části zahraničních obyvatel s udělenou ochranou do trvalých registrů).*

🏛 Administrativní členění a města

Z hlediska státní i samosprávy se okres člení na 105 samostatných obcí. Ty jsou administrativně integrovány do tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Rozložení těchto správních obvodů rozděluje okres na tři přirozené subregiony:

ORP Přerov: Pokrývá jih a střed okresu, eviduje největší počet obcí situovaných v převážně zemědělské oblasti Hané.
ORP Hranice: Spravuje severovýchodní část teritoria zasahující až k hranicím Moravskoslezského kraje.
ORP Lipník nad Bečvou: Nejmenší z obvodů s rozšířenou působností umístěný centrálně mezi Přerovem a Hranicemi.

Okres Přerov eviduje celkem šest sídel se statusem města a tři obce se statusem městyse. Následující tabulka přináší kompletní výpis těchto měst a městysů se specifikací jejich postavení a aktuálním počtem obyvatel na území celého okresu:

Název sídla	Status	Počet obyvatel (data 2025/2026)
Přerov	statutární město	40 024
Hranice	město	17 495
Lipník nad Bečvou	město	7 826
Kojetín	město	5 837
Tovačov	město	2 411
Potštát	město	1 180
Brodek u Přerova	městys	1 876
Hustopeče nad Bečvou	městys	1 729
Dřevohostice	městys	1 479

(Zbývajících 96 sídel v okrese vykazuje standardní status obce, například plošně velká a mediálně známá obec Troubky s více než dvěma tisíci obyvatel).*

💼 Hospodářství a průmysl

Hospodářský profil okresu tkví ve spojení industriální produkce a produkčního zemědělství. Jižní a rovinatá část okresu představuje agrikulturní oblast, na jejíž orné půdě se pěstují obiloviny, cukrová řepa, řepka a plodiny pro živočišnou výrobu. Významným lokálním hospodářským rysem je pěstování chmele (zejména chmele otáčivého) v okolí obce Tršice a produkce kvalitního sladovnického ječmene.

Průmyslový sektor se koncentruje především do areálů tří největších měst. Přerov drží dlouhou tradici v oboru jemné mechaniky a optiky, kterou zastupuje společnost Meopta, vyvíjející optické přístroje. Dalším pilířem přerovského průmyslu je chemický kombinát Precheza, zaměřený na zpracování a výrobu anorganických pigmentů, a dále podniky v oblasti železničního opravárenství (depa a dílny Českých drah).

Město Hranice funguje jako uzlový bod pro výrobu stavebních hmot a logistiku. Působí zde kapacitní cementárna společnosti Cement Hranice zpracovávající místní vápenec. V průmyslové zóně CTPark Hranice se etablovaly výrobní a skladovací haly mezinárodních korporací (například společnost SSI Schäfer vyrábějící skladovací techniku). Ve městě Tovačov stojí za zmínku intenzivní povrchová těžba a třídění štěrkopísků. Okres nedisponuje strategickými surovinami pro těžkou hutní produkci, a proto se zde od konce 19. století formovala spíše specializovaná a přesná strojírenská odvětví.

🛣 Dopravní infrastruktura

Okres Přerov vytváří jeden z nejzatíženějších pozemních dopravních uzlů v kontextu silniční i železniční sítě státu z důvodu geomorfologického průtahu Moravské brány.

Silniční síť definují tři dálniční tahy. Osu ve směru jihozápad–severovýchod tvoří páteřní dálnice D1 vedoucí z Prahy a Brna přes Přerov na Ostravu a státní hranici s Polskem. Teprve dokončením desetikilometrového obchvatu Přerova z Říkovic dne 19. prosince 2025 byla tato nejvýznamnější dálnice republiky plně napojena a tranzitní těžká doprava zmizela z ulic Přerova. Od dálniční křižovatky v Bělotíně u Hranic se z D1 odpojuje dálnice D48, která směřuje na Frýdek-Místek a následně k hranicím s Polskem na Český Těšín. V severozápadní části okresu (u uzlu Lipník nad Bečvou) začíná fungovat dálnice D35, budovaná jako severní horizontální spojnice na Olomouc, Mohelnici a Hradec Králové. Tyto obří infrastrukturní projekty zásadně ulevily souběžným komunikacím I. třídy (například silnici I/47 a I/55).

Železniční doprava má v okrese klíčový charakter pro osobní dopravu i logistiku nákladních přeprav. Stanice Přerov představuje celostátní železniční uzel. Setkává se zde druhý tranzitní železniční koridor (směr Břeclav – Přerov – Ostrava – Bohumín) a třetí tranzitní železniční koridor (směřující z Ostravy přes Českou Třebovou na Prahu). Technicky vytíženou železniční osou je i takzvaná Nezamyslická spojka zaručující přímé spojení Přerova s Brnem přes Kojetín. Město Přerov zajišťuje plynulou mobilitu osob přes síť linek městské hromadné dopravy.

V kategorii letecké dopravy se na katastru obce Bochoř nachází areál bývalého armádního letiště Přerov-Bochoř. Jeho plocha byla po redukci armádních sil částečně demilitarizována a území funguje jako prostor pro potenciální průmyslové investice a rozvoj průmyslové zóny s leteckým napojením.

💡 Pro laiky

Při čtení zeměpisných a demografických materiálů z regionu střední Moravy můžete narazit na specifické termíny.

Slovo okres se dodnes používá (v médiích, zpravodajství i policii), avšak tradiční "okresní úřady" ve starém formátu – kde seděl přednosta a kam si lidé z padesáti obcí jezdili obstarávat občanské průkazy a stavební razítka – byly zrušeny již na konci roku 2002. Místo nich zákon vytvořil nová centra a zavedl zkratku ORP (obec s rozšířenou působností). Stát tuto agendu rozmělnil na menší celky a přenesl ji na několik vybraných radnic. Obyvatel z odlehlé vesnice Hustopeče nad Bečvou tak nejezdí do vzdáleného Přerova, ale pro pas jede do Hranic, protože Hranice disponují statusem ORP. Slovem "okres" se už dnes primárně myslí spíše čára na mapě pro krajské soudy a statistický úřad.

Termín Moravská brána neoznačuje lidskou stavbu, hraniční přechod nebo zříceninu hradu. Jde čistě o geologickou "rovinatou mezeru". Na západ od této mezery se tyčí kopečky a hory patřící do Českého masivu. Na východ od ní stoupají svahy Karpat. Moravská brána tvoří ploché a nízké údolí v průměrné nadmořské výšce zhruba 250 až 300 metrů nad mořem. Otevřenost tohoto údolí spojuje severské pláně u Baltského moře s rovinami na jihu Evropy. V pravěku tudy táhli lovci mamutů, později kupci po Jantarové stezce a dnes stavitelé přesně do této štěrbiny umísťují těžké mezinárodní železnice a dálnice. Žádný vlak tu totiž nemusí zdolávat horské průsmyky.

Dostavba dálnice D1 kolem Přerova je tématem sama o sobě. Dálnice D1 měla už podle stavebních projektů ze šedesátých let vést z Prahy přes Brno až do Ostravy. Tento plán se podařilo dotáhnout k absolutnímu konci teprve v pátek 19. prosince 2025. Posledním nedokončeným a neprůjezdným místem, které řidičům chybělo k souvislé jízdě z Čech na polskou hranici, bylo právě deset kilometrů v okrese Přerov. O tento kousek se léta vedly tvrdé soudní pře a obstrukce stran výkupu pozemků u obce Dluhonice či posuzování vlivů na zvířata. Do té doby musely všechny kamiony projíždět úzkými ulicemi města Přerova, což tamní obyvatele drtilo exhalacemi a zničeným povrchem silnic.

Zdroje