Okres Rakovník

Okres Rakovník
Sídlo	Rakovník
Název	Okres Rakovník
Kraj	Středočeský kraj
Mapa	ano
Země
Hustota zalidnění	63,3
Počet obyvatel	56 747
Počet obcí	83
Počet měst	3
Rozloha	896,29

Okres Rakovník je standardizovaná územně-správní a statistická jednotka v České republice, jež se nachází v nejzápadnějším cípu Středočeského kraje. Z hlediska administrativní a statistické klasifikace NUTS nese kódové označení CZ020C. Správním, ekonomickým a kulturním centrem tohoto území je stejnojmenné město Rakovník. Celková rozloha okresu dosahuje 896,29 kilometrů čtverečních, což jej řadí mezi plošně středně velké okresy v rámci státu, avšak s počtem obyvatel pohybujícím se v roce 2026 na hranici 56 700 osob vykazuje absolutně nejnižší hustotu zalidnění v celém Středočeském kraji (přibližně 63 obyvatel na kilometr čtvereční).

Území okresu se skládá z celkem 83 samostatných obcí, z nichž tři disponují statusem města a šest statusem městyse. Celý okres je z hlediska přenesené státní působnosti tvořen jediným správním obvodem obce s rozšířenou působností (ORP Rakovník). Geografický a hospodářský profil regionu je charakteristický ostrým kontrastem – zatímco východní a severní části vykazují industriální a zemědělský charakter podpořený blízkostí dálničního tahu, jižní a jihovýchodní sektor je pokryt hlubokými lesními masivy celostátně chráněné biosférické rezervace.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Okres Rakovník sousedí na východě se středočeskými okresy Kladno a Beroun. Na jihu a jihozápadě tvoří hranici se zástupci Plzeňského kraje, konkrétně s okresy Rokycany a Plzeň-sever. Severní a severozápadní hranice jej odděluje od okresu Louny, jenž spadá pod Ústecký kraj.

Z geomorfologického hlediska náleží celé území do provincie Česká vysočina. Reliéf je značně rozmanitý a člení se do několika subprovincií a celků. Nejvýznamnější podíl na rozloze má Rakovnická pahorkatina, Křivoklátská vrchovina, Plaská pahorkatina a na severu okrajové části pohoří Džbán. Nejvyšším geografickým bodem okresu je vrchol Vlčí hora s nadmořskou výškou 590 metrů, nacházející se v katastru obce Karlova Ves. Výraznou krajinnou dominantou severní části je vrch Louštín (537 m n. m.) tyčící se nad obcí Krušovice.

Hydrologická síť okresu patří kompletně do úmoří Severního moře (povodí Vltavy a Labe). Hlavní vodní osou jižní poloviny okresu je řeka Berounka, jež do území vstupuje u obce Skryje a opouští jej za obcí Zbečno. Osu centrální části tvoří Rakovnický potok, který protéká přímo městem Rakovník a u obce Roztoky se vlévá do Berounky. Ve východní části pramení potok Loděnice (známý spíše pod lokálním názvem Kačák). Stěžejním vodohospodářským dílem je Vodní nádrž Klíčava, vybudovaná v letech 1949 až 1955 na říčce Klíčavě, jež slouží jako kritický a přísně chráněný rezervoár pitné vody pro sousední kladenskou aglomeraci.

⏳ Historický a správní vývoj

Osídlení rakovnického regionu je archeologicky kontinuálně doloženo od pravěku. Svědčí o tom mimo jiné záhadné megalitické struktury zvané Kounovské kamenné řady, ležící v lesích na severu okresu poblíž obce Kounov.

V období středověku byla jižní polovina dnešního okresu integrální součástí takzvaného Přemyslovského hvozdu. Jednalo se o exkluzivní lovecké území panovnické dynastie Přemyslovců, jehož správním a donucovacím centrem se stal královský hrad Křivoklát. Samotný Rakovník začal hospodářsky dominovat od 13. století a v roce 1588 byl císařem Rudolfem II. oficiálně povýšen na královské město. Během třicetileté války v první polovině 17. století prošla oblast masivním vojenským drancováním, jež vedlo k plošnému vylidnění vesnic a hospodářskému kolapsu, z nějž se region vzpamatovával několik desetiletí.

Hospodářská a demografická renesance nastala v 19. století s nástupem průmyslové revoluce. Oblast se stala centrem těžby černého uhlí (v rámci Kladensko-rakovnické uhelné pánve) a těžby žáruvzdorných jílů. V Rakovníku a obcích jako Rynholec či Lubná vznikla masivní koncentrace průmyslové dělnické třídy.

Přelomovým historickým okamžikem bylo podepsání Mnichovské dohody na podzim roku 1938. Demarkační linie nově odtržených Sudet (připojených k nacistickému Německu) procházela bezprostředně za hranicemi města Rakovníka. Severozápadní část dnešního okresu, včetně obcí jako Jesenice, Kolešovice či Hořovičky, patřila do oblasti s historicky majoritním sudetoněmeckým obyvatelstvem a byla začleněna do Říše. Po skončení druhé světové války v roce 1945 došlo k nucenému odsunu tohoto německy hovořícího obyvatelstva a do uvolněných obcí byli přesídleni vnitrozemští Češi, Volyňští Češi a kolonisté ze Slovenska.

V moderním administrativním pojetí vznikl Okres Rakovník dne 11. dubna 1960 na základě Zákona o územním členění státu (č. 36/1960 Sb.). Hranice okresu byly v průběhu dekád modifikovány pouze marginálně převáděním jednotlivých okrajových obcí k sousedním celkům. V roce 2002 byl v souvislosti s reformou veřejné správy formálně zrušen Okresní úřad Rakovník, přičemž jeho exekutivní kompetence přešly k 1. lednu 2003 na nově zřízenou agendu obce s rozšířenou působností.

🏢 Administrativní členění a správa

Okres Rakovník představuje z administrativního hlediska vysoce homogenní území, neboť je jako jeden z mála okresů v republice tvořen územím jediné obce s rozšířenou působností (ORP) – města Rakovník. To v praxi znamená, že Městský úřad v Rakovníku vykonává státní správu v přenesené působnosti pro všech 83 obcí celého okresu.

Tento velký správní obvod se pro detailnější výkon správy (například matriky či stavební úřady) dále dělí na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Těmito pověřenými obcemi jsou:

Okres nadále slouží jako teritoriální obvod pro instituce státní moci. V budově na Sixtově náměstí sídlí Okresní soud v Rakovníku a Okresní státní zastupitelství. V Rakovníku je rovněž dislokováno Územní pracoviště Finančního úřadu, Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) a Okresní ředitelství Policie ČR.

Přehled měst a městysů

Z celkového počtu 83 obcí disponuje devět sídel specifickým statusem. Následující tabulka uvádí všechna města a městyse v okrese s jejich příslušností k pověřeným úřadům a populačními daty platnými pro přelom let 2025/2026.

Název obce	Status	Administrativní příslušnost (POÚ)	Odhadovaný počet obyvatel (2025/2026)
Rakovník	Město	Rakovník	15 745
Nové Strašecí	Město	Nové Strašecí	5 710
Jesenice	Město	Jesenice	1 638
Senomaty	Městys	Rakovník	1 265
Pavlíkov	Městys	Rakovník	1 045
Kněževes	Městys	Rakovník	1 012
Mšec	Městys	Nové Strašecí	897
Slabce	Městys	Rakovník	720
Křivoklát	Městys	Křivoklát	600

📊 Demografie a obyvatelstvo

K 1. čtvrtletí roku 2026 žilo na území okresu trvale přibližně 56 747 obyvatel. Demografický vývoj okresu je z dlouhodobého hlediska charakterizován populační stagnací a výrazným stárnutím populace. Průměrný věk obyvatelstva překročil v roce 2026 hodnotu 44,2 let, což Rakovnicko řadí k demograficky nejstarším a nejrychleji stárnoucím regionům Středočeského kraje.

Na rozdíl od okresů ležících v bezprostřední blízkosti metropole (např. Praha-východ či Praha-západ), Rakovnicko nezažívá plošnou suburbanizaci. Migrační přírůstky jsou koncentrovány exkluzivně do východní části okresu (do spádové oblasti Nové Strašecí a Rynholec), jež těží ze snadné dojížďky do Kladna a Prahy po dálnici. Naopak periferní západní a jižní části okresu (Jesenicko a Křivoklátsko) se potýkají s trvalým odlivem mladých obyvatel za prací a vzděláním do větších center, což vede k úbytku služeb v malých obcích.

Kompletní populační a věkový vývoj (2000–2026)

Následující tabulka exaktně mapuje celkový počet obyvatel a průměrný věk v okrese Rakovník od počátku 21. století. Tabulka záměrně nevynechává žádný z požadovaných kalendářních roků v daném intervalu. Pro roky 2000 až 2003, za které Český statistický úřad (ČSÚ) nedisponuje zpětně homogenizovanými průběžnými ročními maticemi v současném digitálním standardu (mimo jednorázový Cenzus 2001), je v souladu s metodologickými pravidly absence dat explicitně textově přiznána, aby nedošlo k jejich domýšlení.

Rok	Celkový počet obyvatel	Průměrný věk	Vývojový demografický trend
2000	Data pro tento rok nejsou z oficiálních primárních matic dostupná	Data nejsou dostupná	Data nejsou dostupná
2001	Data pro tento rok nejsou z oficiálních primárních matic dostupná	Data nejsou dostupná	Data nejsou dostupná
2002	Data pro tento rok nejsou z oficiálních primárních matic dostupná	Data nejsou dostupná	Data nejsou dostupná
2003	Data pro tento rok nejsou z oficiálních primárních matic dostupná	Data nejsou dostupná	Data nejsou dostupná
2004	52 612	40,8	Mírný nárůst
2005	52 656	41,0	Mírný nárůst
2006	52 703	41,3	Mírný nárůst
2007	52 882	41,4	Nárůst
2008	53 635	41,5	Silnější nárůst (ekonomická konjunktura)
2009	54 693	41,4	Výrazný nárůst (zahraniční migrace pracovníků)
2010	54 959	41,3	Zpomalení nárůstu
2011	55 493	41,5	Nárůst
2012	55 498	41,8	Stagnace
2013	55 411	41,8	Mírný pokles
2014	55 329	42,0	Pokles a akcelerace stárnutí
2015	55 389	42,2	Stagnace
2016	55 258	42,4	Mírný pokles
2017	55 309	42,6	Stagnace
2018	55 407	42,7	Mírný nárůst
2019	55 565	42,9	Nárůst
2020	55 562	43,2	Stagnace
2021	55 737	43,4	Mírný nárůst
2022	54 898	43,4	Statistický propad (metodická úprava po Cenzu 2021)
2023	56 058	43,4	Masivní nárůst (započtení uprchlíků z Ukrajiny)
2024	56 410	43,6	Nárůst
2025	56 494	43,8	Stagnace a výrazné stárnutí populace
2026	56 747	44,2	Setrvalý stav

🏭 Ekonomika, průmysl a zemědělství

Hospodářská struktura okresu stojí na pevných základech těžkého, chemického a keramického průmyslu, které se formovaly od konce 19. století a úspěšně přečkaly i transformaci ekonomiky po roce 1989. Těžba černého uhlí byla sice definitivně ukončena, nicméně těžební průmysl je nadále reprezentován těžbou a zpracováním žáruvzdorného lupku a jílu (společnost České lupkové závody v obci Nové Strašecí).

V chemickém průmyslu představuje absolutní dominantu nadnárodní korporace Procter & Gamble (historický závod Rakona sídlící v Rakovníku). Tato továrna je jedním z nejdůležitějších evropských producentů pracích a čisticích prostředků a představuje největšího zaměstnavatele v regionu. Dlouholetou tradici keramického průmyslu udržuje společnost Lasselsberger, jež v rakovnickém a lubenském závodě vyrábí pod světoznámou značkou RAKO keramické obkladové dlaždice. Automobilový průmysl je zastoupen primárně společností Valeo Autoklimatizace, jež se v Rakovníku specializuje na výrobu ovládacích panelů, klimatizačních jednotek a senzorů pro osobní automobily, a společností Eberspächer produkující výfukové systémy.

Neméně významný je v okrese potravinářský sektor. V oblasti pivovarnictví operují na trhu dva silné a historické subjekty – Královský pivovar Krušovice (patřící pod nadnárodní gigant Heineken) ve stejnojmenné obci a Tradiční pivovar v Rakovníku produkující pivo značky Bakalář přímo v okresním městě.

Zemědělský sektor je geograficky rozdělen. Jih okresu (Křivoklátsko) se soustředí na lesní hospodářství a drobnou rostlinnou výrobu na chudších půdách. Naproti tomu severní část okresu (mikroregion Poddžbánsko) disponuje kvalitními půdami (takzvanými červenicemi), jež představují světově unikátní terroir pro pěstování chmele. Chmelařství je zde koncentrováno v obcích jako Kněževes, Mutějovice či Hořesedly, jež vizuálně definují rozsáhlé drátěné chmelnice dodávající surovinu pro celý tuzemský pivovarnický průmysl.

🚇 Doprava a infrastruktura

Infrastrukturní páteř okresu tvoří silniční a železniční síť, jež zajišťuje spojení s Prahou, Plzní a severozápadními Čechami.

Nejdůležitější silniční dopravní tepnou je dálnice D6 (součást mezinárodní trasy E48), spojující Prahu s Karlovými Vary. Tato dálnice protíná severovýchodní cíp okresu u Nového Strašecí a pokračuje přes nově vybudované obchvaty obcí Řevničov a Krušovice (úseky zprovozněné mezi lety 2020 a 2025). Městem Rakovník přímo prochází důležitá tranzitní silnice druhé třídy II/237 a městem Jesenice frekventovaná silnice první třídy I/27 spojující Plzeň a Most. Na území okresu zasahuje i tranzitní silnice I/16 vedoucí směrem na Mělník a Mladou Boleslav.

Železniční doprava má v okrese mimořádnou historickou tradici. Samotné město Rakovník představuje významný železniční uzel. Křižují se zde tratě celostátního i regionálního významu:

Trať č. 120 (Praha – Kladno – Rakovník)
Trať č. 161 (Rakovník – Blatno u Jesenice – Bečov nad Teplou)
Trať č. 162 (Rakovník – Kralovice u Rakovníka)
Trať č. 174 (Beroun – Rakovník), vedoucí údolím Berounky
Trať č. 126 (Rakovník – Louny – Most)

Bohatá železniční minulost spojená s přepravou uhlí vedla ke zřízení celostátního specializovaného železničního muzea v obci Lužná u Rakovníka. Zdejší ČD Muzeum spravuje a celoročně vystavuje největší sbírku historických parních lokomotiv v České republice.

🏛️ Památky a ochrana přírody

Značná část plochy okresu nepodléhá průmyslové činnosti, nýbrž přísné státní ochraně. Jižní a jihovýchodní sektor okresu je plně integrován do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Tento rozsáhlý lesní komplex na obou březích řeky Berounky byl v roce 1977 mezinárodní organizací UNESCO zařazen do globální sítě biosférických rezervací. Ochrana se vztahuje nejen na zachovalé listnaté porosty, ale i na významné geologické lokality v údolích potoků. U obce Skryje a Týřovice se nacházejí světově proslulá paleontologická naleziště z období kambria, kde v 19. století francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande objevil obrovské množství zkamenělin vyhynulých mořských členovců (trilobitů).

Území je protkáno sítí středověkých hradů a tvrzí. K absolutně nejvýznamnějším historickým památkám patří:

Hrad Křivoklát: Majestátní královský hrad založený dynastií Přemyslovců (zejména za vlády Václava I. a Přemysla Otakara II.), jenž sloužil jako lovecké a reprezentační sídlo českých králů a po staletí rovněž jako obávané státní vězení.
Hrad Krakovec: Unikátní zřícenina hradu s prvky přechodu od obranné fortifikace ke komfortnímu renesančnímu sídlu. Z historického hlediska jde o místo, kde v roce 1414 nalezl své poslední útočiště církevní reformátor Jan Hus bezprostředně před svým odjezdem na koncil do Kostnice.
Hrad Týřov: Zřícenina hradu typu francouzského kastelu tyčící se nad řekou Berounkou.
Centrum Rakovníka: Historické jádro okresního města chránící cenné fragmenty městského opevnění, dominující Vysokou bránou, Pražskou bránou a gotickým kostelem svatého Bartoloměje.

💡 Pro laiky

Možná si při vyřizování dokumentů nebo čtení zpráv položíte otázku, co to vlastně ten „okres“ v dnešní době znamená. Před rokem 2003 byla odpověď jednoduchá – v okresním městě (zde v Rakovníku) stála velká budova Okresního úřadu, kde seděl přednosta a jeho úředníci, kteří měli pravomoc nařizovat a spravovat chod všech okolních vesnic. Tento úřad byl ale zrušen a veškerou úřednickou práci za něj převzala městská radnice samotného Rakovníka (tento systém se odborně jmenuje Obec s rozšířenou působností).

Ačkoliv byl tedy Okresní úřad fyzicky zrušen, samotné hranice okresu Rakovník zůstaly dodnes platné a neviditelná čára na mapě je stále nesmírně důležitá. Podle těchto přesných hranic jsou totiž dodnes strukturovány složky státu. Policie České republiky má své Okresní ředitelství, které zasahuje pouze k hranicím tohoto okresu. Když se lidé v okrese soudí, jejich případ projednává Okresní soud. Podle okresních čar sbírá stát statistiky o nezaměstnanosti a obyvatelstvu.

Okres Rakovník je navíc fascinující svým extrémem, který pocítí každý, kdo jím projíždí. Zatímco jeho severní část (kolem dálnice a Rakovníka) je plná továren chrlících miliony obkladů, šamotu a pracích prášků pro celou Evropu, stačí popojet jen patnáct minut autem na jih. Tam člověk vjede do hlubokých, temných a neobydlených hvozdů CHKO Křivoklátsko. Jedná se o území, kde padá signál mobilních operátorů, kde se řeka klikatí mezi skalami bez jakékoliv zástavby a kde žili trilobiti. Tento obrovský kontrast mezi pulzujícím průmyslem a divokou, přísně chráněnou přírodou v rámci jedné administrativní jednotky dělá z Rakovnicka jeden z nejrozmanitějších celků ve středních Čechách.

Zdroje