Plzeňský kraj
Obsah boxu
Plzeňský kraj je jeden ze čtrnácti krajů České republiky, rozkládající se na jihozápadě Čech. Jeho hlavním městem je Plzeň, která je zároveň čtvrtým největším městem v Česku. Kraj sousedí na severozápadě s Karlovarským krajem, na severu s Ústeckým krajem, na severovýchodě se Středočeským krajem a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici sdílí na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorskem. K 31. prosinci 2024 zde žilo 614 640 obyvatel na rozloze 7 649 km², což z něj činí třetí největší kraj v republice. Hejtmanem Plzeňského kraje je od 30. října 2024 Kamal Farhan z hnutí ANO.
⏳ Historie
Území Plzeňského kraje má bohatou historii, jejíž počátky sahají do druhé poloviny 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. nahradil původní hradské zřízení krajským. Původní správní hradiště se nacházelo ve Starém Plzenci, ale kraj byl nazván podle královského města Plzeň, které se stalo jeho centrem. V letech 1751 až 1850 existoval také Klatovský kraj. Historický Plzeňský kraj byl zrušen v roce 1862. V roce 1949 vznikl nový Plzeňský kraj, který byl v roce 1960 nahrazen Západočeským krajem. Současný samosprávný Plzeňský kraj byl zřízen 1. ledna 2000.
V 19. století zažil region významný průmyslový a technologický rozmach, především díky vzniku Škodových závodů (1869) a Měšťanského pivovaru v Plzni (1842), který začal produkovat světoznámý plzeňský ležák. V této době byla také vybudována základní železniční síť a pod Špičákem byl proražen nejdelší železniční tunel v Čechách. Po sametové revoluci v roce 1989 se Plzeň stala sídlem nově utvořené Plzeňské diecéze a Západočeské univerzity.
🌍 Geografie a příroda
Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami, které jsou dány především jeho reliéfem. Dominantními přírodními fenomény jsou pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě, konkrétně Šumava a Český les, a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje. Zbytek území tvoří pahorkatiny, jako je Plzeňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny. Nejvyšším bodem kraje je Velká Mokrůvka s nadmořskou výškou 1 370 metrů.
Z hlediska vodstva tvoří největší část povodí Berounky, do které se v Plzni slévají řeky Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. K povodí horní Otavy patří Sušicko a část Klatovska. Na Šumavě se nachází Černé jezero, největší ledovcové jezero v Česku, a Čertovo jezero. V kraji je také mnoho maloplošných chráněných území a přírodních parků. Národní park Šumava zasahuje do jižní části kraje. Životní prostředí v Plzeňském kraji patří v kontextu České republiky mezi čistější, s výjimkou plzeňské aglomerace.
🏘️ Administrativní členění
Plzeňský kraj se skládá ze sedmi okresů:
Na území kraje se nachází 501 obcí, z toho 57 měst a 12 městysů. Pro účely přenesené státní správy se území kraje člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Okresy nadále fungují jako územní obvody pro policii, soudy a některé další státní instituce.
📊 Demografie a obyvatelstvo
K 31. prosinci 2024 žilo v Plzeňském kraji 614 640 obyvatel. Hustota zalidnění činí přibližně 80,4 obyvatel na km², což z něj činí jeden z řidčeji osídlených krajů v České republice. Demografický vývoj kraje v roce 2024 zaznamenal mírný nárůst počtu obyvatel o 1 266 osob, primárně díky kladnému saldu stěhování, ačkoliv počet zemřelých stále převyšoval počet narozených. Nejvíce obyvatel přibylo v okrese Plzeň-město (2 448 osob), zatímco největší úbytek zaznamenal okres Tachov (815 osob).
Plzeň je zdaleka největším městem kraje, kde žije více než 30 % celkového počtu obyvatel kraje (187 928 k 31. prosinci 2024). Z hlediska věkové struktury dosáhl index stáří (počet osob ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0–14 let) na konci roku 2024 hodnoty 138,3, což je mírně nad republikovým průměrem a řadí kraj mezi regiony se stárnoucí populací. Průměrně nejstarší obyvatelstvo se koncentruje v malých obcích podél hranic okresů, zatímco mladší populace zakládá rodiny v obcích s dobrou dopravní dostupností v zázemí krajského města, například v obci Vochov.
🏭 Ekonomika a průmysl
Plzeňský kraj je považován za průměrně ekonomicky rozvinutý region České republiky. Na tvorbě HDP České republiky se podílí přibližně 5,5 %. V roce 2023 HDP kraje vzrostl o 2,3 % ve srovnatelných cenách, což byl čtvrtý nejvyšší nárůst mezi regiony. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dosáhl v roce 2023 hodnoty 601,9 tisíce Kč, čímž se Plzeňský kraj umístil na šestém místě v Česku. Ekonomická výkonnost regionu je značně ovlivněna městem Plzeň, které podle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP kraje.
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií a hutnictví. Významnou roli hraje Škoda Plzeň s výrobou tramvají, důlní techniky a těžkých strojů. Po roce 1989 se rozvíjí také elektronika (např. Panasonic v Plzni). Kraj je atraktivní pro zahraniční investory, například Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, s.r.o. a Vishay Electronic.
V zemědělství jsou příznivé podmínky, zemědělská půda pokrývá 49,2 % rozlohy kraje. Pěstují se obiloviny, řepka a kukuřice, a rozvinut je i chov skotu. Lesní hospodářství je významné díky rozsáhlým lesním plochám na Šumavě, v Českém lese a Brdské vrchovině. Kraj má rovněž zásoby nerostných surovin, jako je černé uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen, v podhůří Šumavy se nachází vápenec.
🏛️ Kultura a památky
Plzeňský kraj je bohatý na kulturní a historické památky. Mezi nejvýznamnější patří:
- Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni a Náměstí Republiky.
- Velká synagoga v Plzni, jedna z největších v Evropě.
- Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci, považovaná za nejstarší dochovanou architektonickou památku na českém území.
- Zámek Kozel, lovecký zámek z konce 18. století u Šťáhlav.
- Hrad Kašperk, nejvýše položený královský hrad v Čechách.
- Hrad Rabí, největší zřícenina hradu v Česku.
- Vodní hamr Dobřív, technická památka.
- Klášter Kladruby a Klášter Plasy.
- Zámek Zbiroh, románsko-gotický hrad přestavěný na zámek.
- Chodský hrad v Domažlicích.
- Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie u Kralovic.
Kraj je také proslulý pivovarnictvím, zejména díky Plzeňskému Prazdroji. Regionální kultura je silně ovlivněna Chodskem, oblastí s bohatými lidovými tradicemi a folklórem.
🎓 Vzdělávání a věda
Centrem vzdělávání a vědy v Plzeňském kraji je Plzeň, kde sídlí Západočeská univerzita v Plzni (ZČU). ZČU je důležitou institucí s širokou nabídkou studijních programů a významným příspěvkem k výzkumu a vývoji v regionu. Kromě univerzity se v kraji nachází řada středních škol, gymnázií a odborných škol, které poskytují vzdělání v různých oborech.
Mezi významné osobnosti spojené s vzděláním a vědou v regionu patří například František Křižík, slavný elektrotechnik a vynálezce z Plánice, nebo Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka a významný loutkář z Plzně.
⚽ Sport a rekreace
Plzeňský kraj nabízí široké možnosti pro sport a rekreaci v průběhu celého roku. Díky rozmanité krajině jsou zde ideální podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Na Šumavě a v Českém lese se nachází hustá síť turistických tras a cyklostezek. V zimních měsících je Šumava oblíbenou destinací pro lyžování a běžecké lyžování, například v Železné Rudě se nachází Sport areál Špičák.
Ve Plzni a dalších městech jsou k dispozici moderní sportoviště, plavecké bazény a zimní stadiony. Populárními sporty v kraji jsou fotbal (např. FC Viktoria Plzeň), lední hokej (např. HC Škoda Plzeň), volejbal, házená a atletika. Region je také dějištěm různých sportovních akcí, jako jsou Vánoční běh pod Černou věží v Klatovech nebo Novoroční pochod z Bolevce do Bolevce. V roce 2026 bude Plzeň hostit Mistrovství Evropy Ninja.
💡 Pro laiky
Představ si Plzeňský kraj jako velkou, pestrou zahradu na jihozápadě Česka. Uprostřed té zahrady je největší město, Plzeň, takové velké mraveniště plné lidí a továren, kde se vaří slavné pivo a vyrábí tramvaje. Kolem Plzně se rozprostírá spousta menších vesnic a městeček, kde žijí lidé, kteří se starají o pole a lesy.
Na jedné straně zahrady máš vysoké hory, Šumava a Český les, kde rostou tmavé lesy, žijí divoká zvířata a v zimě se tam dá krásně lyžovat. Jsou tam i tajná jezera po době ledové. Na druhé straně jsou kopečky a údolí, kterými protékají řeky, jako je Berounka.
V téhle zahradě najdeš i staré hrady a zámky, které vypráví příběhy o králech a rytířích. Lidé tu pracují hlavně v továrnách, dělají stroje, nebo pěstují obilí na polích. A protože je to taková velká a rozmanitá zahrada, je tu spousta míst, kam se dá jet na výlet, ať už na kole, pěšky nebo třeba na koně. Je to zkrátka místo, kde se mísí historie s moderním životem a krásná příroda s pilnou prací.