Lesy

Rozbalit box

Obsah boxu

Lesy jsou komplexní ekosystémy charakterizované hustým společenstvím stromů a dalších dřevin, které tvoří dominantní životní formu. Pokrývají přibližně jednu třetinu zemské souše a hrají klíčovou roli pro život na Zemi. Jsou domovem pro více než 80 % suchozemských druhů živočichů, rostlin a hub, což z nich činí nejrozmanitější suchozemské ekosystémy. Lesy jsou nezbytné pro regulaci globálního klimatu, produkci kyslíku, pohlcování oxidu uhličitého a udržování vodního cyklu.

⏳ Historie a vývoj lesů

Historie lesů sahá miliony let do minulosti. První lesy se vyvinuly během silurského období, přibližně před 400 miliony let. V průběhu geologické historie se typy a rozšíření lesů měnily v závislosti na klimatických podmínkách a pohybu kontinentů. Před nástupem významného lidského vlivu pokrývaly lesy podstatně větší část planety, odhaduje se, že dříve pokrývaly až 50 % celkové plochy Země. S rozvojem zemědělství, průmyslu a urbanizace začalo docházet k rozsáhlému odlesňování. I přes zpomalení tempa odlesňování v posledních desetiletích stále dochází k úbytku přirozeně se obnovujících lesů, zejména v Africe a Jižní Americe.

🌳 Typy lesů

Lesy se klasifikují na základě podnebí, zeměpisné šířky, nadmořské výšky a srážkových úhrnů do několika hlavních typů, které tvoří odlišné biomy. Mezi hlavní typy patří:

Tropické lesy (např. deštné pralesy): Nacházejí se kolem rovníku v oblastech jako Jižní Amerika, Afrika (např. Konžský deštný prales) a Jihovýchodní Asie. Jsou charakteristické vysokými teplotami, bohatými srážkami a největší druhovou rozmanitostí na světě. Příkladem je Amazonský prales, největší tropický deštný prales na Zemi, který se rozkládá na ploše přes 6,7 milionu km² a je domovem pro odhadem 390 miliard stromů a 16 000 druhů.
Mírné lesy: Vyskytují se ve středních zeměpisných šířkách, například v Severní Americe, Eurasii a Japonsku. Zahrnují jak listnaté opadavé lesy (např. dub, buk, javor), tak jehličnaté stálezelené lesy a mírný deštný prales. Zažívají čtyři roční období s výraznými teplotními změnami.
Boreální lesy (tajga): Rozkládají se v subarktické zóně severní polokoule, především v Rusku a Kanadě. Jsou převážně jehličnaté a stálezelené, s druhy jako smrk, jedle a borovice. Mají krátká léta a dlouhé, chladné zimy. Tajga představuje největší souvislý lesní biom na Zemi.

Mezi další typy patří horské lesy (montánní lesy) v horách a mangrovové lesy na tropických a subtropických pobřežích.

🌍 Rozšíření a ekologie lesů

Lesy pokrývají přibližně 4,14 miliardy hektarů, což je asi 32 % celkové plochy zemské souše, přičemž téměř polovina těchto lesů se nachází v tropických oblastech. Největší lesní plochy mají státy jako Rusko (832,6 milionů hektarů), Brazílie (486 milionů hektarů), Kanada (368,8 milionů hektarů), USA (308,8 milionů hektarů) a Čína (227,1 milionů hektarů).

Lesní ekosystémy jsou komplexní a dynamické, skládají se z živých organismů (stromy, keř, bylina, živočichové, mikroorganismy) a neživých složek (půda, klima, voda, organické zbytky, horniny). Mají složitou třírozměrnou strukturu s několika vrstvami:

Emergentní vrstva: Nejvyšší stromy, které převyšují hlavní korunové patro.
Korunové patro: Hustá vrstva tvořená korunami vzrostlých stromů, která zachycuje většinu slunečního světla.
Podrost: Mladé stromy a keře rostoucí pod korunovým patrem.
Bylinné patro: Byliny, kapradiny a mechy na lesní půdě.
Lesní půda: Vrstva organické hmoty (opadané listí, větve, mrtvé dřevo) nad minerální půdou, bohatá na rozkladače.

Tato vrstevnatost vytváří rozmanité ekologické niky a podporuje vysokou biologickou rozmanitost.

🌲 Funkce lesa

Lesy poskytují nespočet ekosystémových služeb, které jsou zásadní pro planetu i lidskou společnost:

Regulace klimatu a ukládání uhlíku: Lesy absorbují kolem 2,6 miliardy tun CO₂ ročně, což představuje přibližně jednu třetinu emisí z fosilních paliv. Fungují jako významné uhlíkové propady a pomáhají zmírňovat změnu klimatu.
Vodní cyklus: Lesy hrají klíčovou roli v koloběhu vody, zachycují srážky, ukládají vodu a regulují doplňování podzemních vod. Zalesněné povodí dodává 75 % světové dostupné sladké vody.
Ochrana biodiverzity: Jsou domovem pro většinu suchozemských druhů, přičemž tropické deštné pralesy hostí nejbohatší koncentraci života na Zemi.
Ochrana proti přírodním katastrofám: Kořeny stromů stabilizují půdu, snižují erozi a riziko sesuvů půdy. Lesní porosty zmírňují dopady povodní a sucha.
Produkce kyslíku: Procesem fotosyntézy uvolňují kyslík do atmosféry, který je nezbytný pro dýchání většiny živých organismů.
Zdroj surovin a ekonomický význam: Poskytují dřevo, palivo, potraviny, léčiva a další nedřevní lesní produkty. Podporují lesnictví a související průmyslová odvětví.
Rekreace a duševní pohoda: Slouží jako místa pro rekreace, turistika a mají pozitivní vliv na lidské zdraví a duševní pohodu.

📉 Ohrožení lesů

Lesy čelí mnoha vážným hrozbám, které ohrožují jejich existenci a ekologické funkce:

Odlesňování: Největší hrozbou je kácení lesů za účelem získání půdy pro zemědělství (zejména pro chov dobytka a pěstování palmy olejné), těžbu dřeva, těžbu nerostů a urbanizace. Od roku 1990 bylo odlesňováním ztraceno 489 milionů hektarů lesa, přičemž většina (88 %) se odehrála v tropech.
Změna klimatu: Způsobuje vyšší teploty, změny srážkových režimů, zvýšenou frekvenci a intenzitu lesních požárů, sucha a bouří.
Škůdci a choroby: Změna klimatu a globální mobilita podporují šíření invazivních druhů hmyzu (např. kůrovec) a chorob, které oslabují a ničí stromy.
Nelegální těžba dřeva: Představuje obrovský, mnohamiliardový průmysl, který ohrožuje lesy po celém světě.
Znečištění: Znečištění ovzduší a kyselý déšť poškozují zdraví stromů a půdy.

🌱 Ochrana a udržitelné hospodaření

Ochrana a udržitelné hospodaření s lesy jsou klíčové pro zachování jejich ekologických, ekonomických a sociálních funkcí. Mezi hlavní strategie patří:

Zastavení odlesňování: Implementace přísných zákonů a politik využívání půdy, které brání přeměně lesů na zemědělskou půdu nebo jiné účely.
Zalesňování a obnova lesů: Masivní programy zalesňování a obnovy degradovaných lesních oblastí. V Česku se například v roce 2024 plánovalo vysadit přibližně 52 milionů stromů na více než 13 000 hektarech.
Udržitelné lesnictví: Praktiky, které zajišťují, že těžba dřeva a dalších lesních produktů probíhá způsobem, který neohrožuje budoucí schopnost lesa poskytovat své funkce. Zahrnuje certifikační schémata jako FSC a PEFC.
Chráněné oblasti: Zřizování a efektivní správa chráněných území, kde je těžba a další lidské aktivity omezeny nebo zakázány. K roku 2025 je přibližně 20 % světových lesů v chráněných oblastech.
Zapojení místních komunit: Podpora účasti domorodých obyvatel a místních komunit na správě lesů, protože jejich tradiční znalosti jsou často klíčové pro udržitelné využívání.
Výzkum a inovace: Využití technologií jako dálkový průzkum, satelitní snímkování a AI pro monitorování lesů a efektivnější řízení.

📊 Statistiky a zajímavosti

Celková plocha lesů na světě k roku 2025 činí přibližně 4,14 miliardy hektarů, což je 32 % zemské souše.
Od roku 2015 do 2025 se roční čistý úbytek lesů snížil z 10,7 milionů hektarů ročně (v 90. letech) na 4,12 milionů hektarů.
Více než polovina světové lesní plochy se nachází v pěti zemích: Rusko, Brazílie, Kanada, USA a Čína.
Evropa je jediným regionem, kde se rozloha přirozeně se obnovujících lesů zvýšila, zatímco v Africe a Jižní Americe nadále klesá.
Indie se v roce 2025 posunula na 9. místo v celkové lesní ploše a udržela si 3. místo v ročním čistém přírůstku lesní plochy.
V České republice činí lesnatost 34,1 % území. Lesy ČR, státní podnik, který spravuje 45 % národní lesní plochy, očekává v roce 2025 těžbu kulatiny ve výši 8,1 milionu m³.
Praha byla jmenována Evropské město lesa pro rok 2025, což je uznání za její snahy o rozšiřování zelených ploch a podporu lesnictví. Město má přibližně 4 900 hektarů zalesněné půdy.

Pro laiky

Představte si les jako obrovský park plný stromů, keřů a rostlin. Není to jen tak ledajaký park, je to vlastně takový velký dům pro spoustu zvířat, jako jsou veverky, jeleni, medvědi nebo ptáci. Stromy v lese jsou jako obří plíce Země – dýchají a pohlcují špatný vzduch (oxid uhličitý), který vydechují auta a továrny, a na oplátku nám dávají čistý kyslík, abychom mohli dýchat my. Lesy také drží vodu v půdě, takže když prší, nevznikají hned povodně, a když je sucho, mají řeky a studny stále dostatek vody. Je to jako obrovská houba! Bohužel, lidé lesy hodně kácí kvůli dřevu, papíru nebo aby měli místo pro pole a města. Také změny počasí, jako jsou velká horka nebo sucha, lesům škodí a pomáhají se šířit škůdcům, třeba kůrovcům. Proto je důležité lesy chránit a sázet nové, aby naše planeta zůstala zdravá a krásná pro nás i pro budoucí generace.

Zdroje