Eroze půdy

Rozbalit box

Obsah boxu

Eroze půdy (z latinského erosio, z erodere = vyhlodat) je přírodní proces rozrušování a transportu půdních částic na zemském povrchu. Tento jev je způsoben mechanickým působením pohybujících se látek, zejména větru, proudící nebo vlnící se voda, ledovce, sníh a gravitace. Ačkoliv je eroze přirozeným geologickým procesem, který nelze zcela zastavit, činnost člověka ji významně intenzifikuje, zejména od 20. století. Zrychlená eroze půdy představuje globální hrozbu, která postihuje až čtvrtinu úrodného zemský povrchu.

⏳ Historie a výzkum

Pojem „eroze“ se poprvé objevil v anglické lékařské literatuře v roce 1542, kde jej Robert Copland použil k popisu rozvoje vředů. V širším, nelékařském kontextu se termín poprvé objevil v roce 1774 v díle Olivera Goldsmithe „A History of the Earth, and Animated Nature“, kde popisoval erozi země vodou. Na problematiku eroze půdy jako na významný problém upozornil zejména americký erodolog Hugh Hammond Bennett svými odbornými a populárně-naučnými publikacemi ve 20. letech 20. století. Pojem se v odborné literatuře začal běžně používat ve 30. a 40. letech 20. století.

V Československu se výzkumem eroze půdy zabývala již v 60. letech 20. století Komise pro výzkum svahů Mezinárodní geografické unie, která v rámci mezinárodního výzkumu studovala zejména vodní eroze na zemědělsky obdělávaných svazích. V České republice je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP, v. v. i.) klíčovou institucí, která monitoruje eroze půdy a vyvíjí protierozní opatření. K dalším významným pracovištím patří ČVUT, ČZU, VUT a Mendelova univerzita.

🔬 Typy eroze

Eroze se klasifikuje podle převládajícího exogenního činitele a formy projevu. Mezi hlavní typy patří:

• Vodní eroze – způsobená deštěm a povrchovým odtokem. Rozlišuje se plošná eroze, kdy dochází k rovnoměrnému smyvu ornice po celé ploše svahu, a rýhová eroze, která vytváří viditelné rýhy a výmoly. Vodní eroze může být hloubková (vertikální) na horních tocích nebo boční (laterální) v širších údolích.
• Větrná eroze (eolická) – mechanické působení větru, které rozrušuje půdní agregáty, uvolňuje částice a přenáší je na různé vzdálenosti. Projevuje se zejména na otevřených plochách s lehkými písčitými půdami a nedostatečným rostlinným pokryvem.
• Gravitační eroze – způsobená gravitačními silami, která vede k sesuvům půdy, proudům a řícení.
• Sněhová eroze (nivální) – způsobena táním sněhu a intenzivním povrchovým odtokem, zejména na zmrzlé půdě, která omezuje vsakování.
• Eroze orbou a sklizňová eroze – činností člověka způsobený pohyb půdy ve směru svahu při orbě a sklizni, kdy se půda odváží na hlízách nebo bulvách plodin.

Eroze se také dělí na normální (geologickou), která probíhá přirozeně a je v souladu s půdotvorným procesem, a zrychlenou, která je způsobena člověkem a převyšuje schopnost půdy se obnovovat.

🌍 Příčiny eroze

Příčiny eroze půdy jsou komplexní a zahrnují jak přírodní, tak antropogenní faktory. Přírodní příčiny:

• Klimatické faktory – přívalové srážky, silný vítr, střídání mrazu a tání.
• Morfologické faktory – sklon a délka pozemku po spádnici. Dlouhé a prudké svahy jsou náchylnější k erozi.
• Půdní faktory – typ půdy (např. písčité půdy jsou náchylnější k větrné erozi), struktura půdy, zrnitost a vlhkost.
• Vegetační pokryv – nedostatek rostlinného pokryvu (holá půda) činí půdu náchylnější k erozi.

Antropogenní příčiny:

• Zemědělské postupy – intenzifikace zemědělské výroby, scelování polí do velkých bloků, odlesňování, monokultury, nadměrná pastva, nevhodné agrotechnické operace (např. orba po spádnici).
• Odstranění krajinných prvků – odstranění stromů, mezí, remízků, alejí a přirozených vodních toků, které dříve plnily protierozní funkci.
• Stavební činnost – výstavba komunikací a obydlí, která narušuje přirozenou říční síť a mění hydrografické poměry.

📉 Důsledky eroze

Důsledky eroze půdy jsou rozsáhlé a mají významné ekologické, ekonomické a sociální dopady.

• Ztráta úrodnosti půdy – eroze ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti, zmenšuje mocnost půdního profilu a snižuje obsah živin a humusu. To vede k nižším hektarovým výnosům a v konečném důsledku k desertifikace.
• Znečištění vodních zdrojů – transportované půdní částice a na nich vázané látky (např. pesticidy a hnojiva) znečišťují vodní zdroje, zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků a vyvolávají zakalení povrchových vod. To má negativní dopad na vodní ekosystémy a lidské zdraví.
• Zhoršení retenční schopnosti půdy – eroze snižuje schopnost půdy zadržovat vodu, což ovlivňuje růst rostlin a zvyšuje riziko povodní.
• Poškození infrastruktury a majetku – eroze může poškozovat silnice, železniční tratě a stavby v intravilánu obcí [].
• Ztráta biodiverzity – půdní prostředí je domovem pro čtvrtinu organismů na Zemi. Ztráta úrodné svrchní vrstvy půdy erozí snižuje rozmanitost půdních organismů.
• Dopad na klimatickou změnu – eroze půdy způsobuje uvolňování uhlíku do atmosféry, čímž omezuje potenciál půdy odpovídat na změny klimatu.

🛡️ Prevence a ochrana proti erozi

Ochrana půdy před erozí je klíčová pro udržitelné zemědělství a ochranu životního prostředí. Zahrnuje soubor organizačních a technických činností. Agrotechnická opatření:

• Vrstevnicová orba – orba po vrstevnici minimalizuje sesouvání půdy do nižších poloh a zpomaluje povrchový odtok.
• Střídání plodin – používání vhodných osevních postupů a střídání plodin zlepšuje strukturu půdy a snižuje její náchylnost k erozi.
• Zelené hnojení – výsadba rostlin pro zelené hnojení (např. vikev, hořčice, jetel) stabilizuje půdu pomocí kořenového systému a obohacuje ji o organickou hmotu.
• Mulčování – použití organického (sláma, listí, posekaná tráva) nebo anorganického (dřevěná štěpka) mulče chrání půdu před přímým působením deště a větru a zadržuje vlhkost.
• Bezorebné setí a setí do mulče – minimalizace obdělávání půdy snižuje narušení půdní struktury.
• Ponechání strniště – ponechání strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu omezuje smyv půdy, zpomaluje povrchový odtok a zvyšuje zadržování vody.

Biologická opatření:

• Zatravnění a zalesnění svahů – na strmých svazích je efektivní zatravnění nebo zalesnění, které chrání půdu před erozí.
• Výsadba větrolamů – větrolamy z keřů nebo stromů snižují rychlost větru a omezují větrnou erozi na otevřených plochách.
• Pokryvné rostliny – výsadba trvalek nebo nízko rostoucích bylin poskytuje dlouhodobou ochranu půdy a zlepšuje její kvalitu.
• Půdokryvné rostliny – kostřava nebo jalovec jsou vhodné pro stabilizaci svahů.

Technická opatření:

• Budování průlehů a příkopů – rozdělují delší prudký svah na řadu menších úseků a umožňují vsakování vody.
• Budování teras a zídek – zpomalují odtok vody a podporují vsakování.
• Protierozní rohože a protierozní síťe – plošné výrobky z přírodních nebo plastových materiálů, které zpevňují povrchovou vrstvu půdy a poskytují podporu vegetace.
• Geobuňkay – buňkový systém, který se vyplňuje zeminou nebo štěrkem pro stabilizaci svahů.

V České republice jsou od 1. leden 2010 v platnosti Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), které stanovují pravidla pro hospodaření s půdou a podmiňují získávání zemědělských dotací z Evropské unie. Tyto standardy zahrnují například povinnost ponechat strniště nebo nepěstovat širokořádkové plodiny na silně erozně ohrožených půdách.

📊 Statistiky a aktuální stav (prosinec 2025)

Eroze půdy zůstává v roce 2025 globálním problémem s významnými dopady na životní prostředí a zemědělství. Podle Evropská agentura pro životní prostředí je v EU vodní erozí ohroženo 115 milionů hektarů půdy a větrnou erozí zhruba 42 milionů hektarů. Roční škody způsobené erozí se v 13 členských státech EU odhadují na 700 milionů až 14 miliard euro. Evropská komise odhaduje, že více než 60 % evropských půd je v nevyhovujícím stavu.

V České republice je eroze půdy dlouhodobě jedním z nejzávažnějších problémů životního prostředí.

• Vodní eroze ohrožuje více než 50 % zemědělské půdy, podle některých zdrojů až 60 %. Jihomoravský kraj je považován za nejohroženější v ČR z hlediska vodní eroze, kde je například v okrese Břeclav ohroženo 63,6 % zemědělských půd.
• Větrná eroze negativně ovlivňuje 15,7 % zemědělských půd. Nejvíce ohrožené jsou lehké písčité půdy v oblastech jako Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko.

Podle VÚMOP a Státní pozemkový úřad je Česká republika světovým unikátem v monitorování eroze půdy na celém svém území.

• V roce 2023 bylo v ČR zaznamenáno 238 erozních událostí, v roce 2024 to bylo již 509 událostí, což představovalo rekord.
• K 24. červenu 2025 bylo zaznamenáno již 236 erozních událostí, což naznačuje, že rok 2025 může být dalším rekordním rokem.
• Roční ztráty ornice v ČR v důsledku eroze se odhadují na 21 milionů tun v hodnotě 4,2 až 4,3 miliardy korun. Celkové škody na půdě, cestách a majetku obcí a lidí v důsledku vodní eroze se odhadují až na 15 miliard Kč ročně.

V Libereckém kraji byla v roce 2025 zmapována řada lokalit ohrožených erozí zemědělské půdy, zejména na Českolipsku a Semilsku, po květnovém zaplavení Dalešic bahnem z polí.

💡 Zajímavosti

• Věda o erozi a protierozní ochraně se nazývá erodologie.
• Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a neobnovitelným přírodním zdrojem.
• Půda má jedinečnou schopnost vázat uhlík. Odhaduje se, že v půdách na celé planetě je uloženo přibližně 2 500 miliard tun uhlíku, což je zhruba třikrát více než v atmosféře.
• V České republice jsou jedny z největších půdních bloků v Evropě, což přispívá k intenzivnějšímu průběhu vodní eroze.
• Světový den půdy se slaví každoročně 5. prosinece.

Pro laiky

Představte si půdu jako koberec na Zemi. Když je koberec pevně položený a pokrytý nábytekem nebo dečkami (což jsou v našem případě rostliny), jen tak se nic nestane. Ale když je koberec volný a prázdný, stačí malý vítr nebo vylitá voda, a koberec se začne vlnit, trhat a špína se roznese po celém pokoji.

Přesně tak funguje eroze půdy. Je to jako kdyby silný vítr nebo prudký déšť odnášel tu nejlepší vrchní část půdy – takovou tu "úrodnou dečku", ve které rostou rostliny. Když se tahle vrstva odnese, půda je pak chudá, rostliny na ní hůře rostou a my máme méně potravin. Navíc se ta odnesená hlína může dostat do řek, kde je znečišťuje, nebo se usadí na silnicích a způsobuje problémy.

Abychom tomu zabránili, můžeme půdu chránit. Například můžeme na pole sázet různé rostliny střídavě, aby se půda nevysílila. Také můžeme půdu přikrýt slámou nebo listím (to je jako dečka na kobereci), aby ji vítr ani déšť neodnesl. A na svazích se dají sázet stromy nebo keře, které půdu drží kořeny. Je to jako lepit koberec k podlaze, aby se nehýbal.

Čím lépe se o půdu staráme, tím pevnější a zdravější koberec máme, a tím lépe se nám na Zemi žije.