Lesnictví

Rozbalit box

Obsah boxu

Lesnictví je vědní obor a soubor lidských činností, které se zabývají pěstováním, ochranou, zvelebováním a hospodářským využíváním lesů. Cílem je zajistit trvale udržitelné hospodaření, které umožňuje produkci dřeva jako obnovitelné suroviny a zároveň zachovává a rozvíjí ostatní funkce lesa, známé jako mimoprodukční funkce.

Lesnictví je komplexní disciplína, která kombinuje poznatky z přírodních věd (jako je biologie, ekologie a botanika) s technickými a ekonomickými principy. Moderní lesnictví klade důraz na rovnováhu mezi ekonomickými, ekologickými a sociálními aspekty využívání lesních zdrojů.

⏳ Historie

Vývoj lesnictví na území dnešní České republiky je úzce spjat s historickým vývojem společnosti a její potřebou dřeva.

Rané období (do 18. století): Lesy byly zpočátku vnímány jako neomezený zdroj a překážka pro zemědělskou kolonizaci. S rostoucí populací a rozvojem řemesel (sklářství, hornictví) spotřeba dřeva stoupala, což vedlo k lokálnímu odlesňování, zejména v okolí měst a průmyslových center. Již ve 14. století se objevily první pokusy o regulaci, jako byl návrh v zákoníku Majestas Carolina Karla IV., který zakazoval vypalování lesů.
Vznik moderního lesnictví (18. a 19. století): Nedostatek dřeva v 18. století vedl k nutnosti systematického přístupu. V této době byly položeny základy moderního lesního hospodářství, inspirovaného především německou lesnickou školou. Byly vydány lesní řády, jako například Tereziánský lesní řád z roku 1754, a začal se prosazovat princip trvale udržitelné produkce. V 19. století se rozšířilo pěstování jehličnatých monokultur, zejména smrku a borovice, které byly považovány za ekonomicky nejvýhodnější. Převládal pasečný (holosečný) způsob hospodaření s umělou obnovou.
20. století: Po druhé světové válce došlo ke znárodnění většiny lesů. Postupně sílily snahy o přírodě bližší způsoby hospodaření, které zohledňují ekologickou stabilitu a druhovou rozmanitost. Po roce 1989 byly lesy částečně navráceny původním vlastníkům a byl přijat nový lesní zákon (č. 289/1995 Sb.), který definuje současné principy hospodaření.
Současnost (21. století): České lesnictví čelí zásadním výzvám spojeným s klimatickou změnou, jako jsou sucho, kůrovcové kalamity a extrémní výkyvy počasí. To vede k přehodnocování tradičních postupů, odklonu od smrkových monokultur a podpoře smíšených a druhově pestrých lesů, které jsou odolnější.

🌳 Funkce lesa

Lesy plní řadu funkcí, které jsou klíčové pro životní prostředí i společnost. Dělí se na produkční a mimoprodukční.

Produkční funkce: Hlavní produkční funkcí je produkce dřeva jako obnovitelné suroviny pro dřevařský průmysl, energetiku a další odvětví. Patří sem ale i produkce dalších lesních plodů, jako jsou houby, lesní ovoce nebo léčivé rostliny.
Mimoprodukční (ekologické a sociální) funkce: Tyto funkce poskytuje les samotnou svou existencí a jsou pro společnost často stejně důležité jako produkce dřeva.
- Vodohospodářská funkce: Lesy zadržují srážkovou vodu, zpomalují její odtok, doplňují zásoby podzemní vody a chrání před povodněmi.
- Půdoochranná funkce: Kořenový systém stromů zpevňuje půdu a chrání ji před erozí, zejména ve svažitém terénu.
- Klimatická funkce: Lesy ovlivňují místní i globální klima. Zmírňují teplotní extrémy, zvyšují vlhkost vzduchu a vážou v biomase velké množství oxidu uhličitého, čímž přispívají ke zmírnění klimatických změn.
- Rekreační funkce: Lesy jsou významným místem pro odpočinek, turistiku, sport a relaxaci obyvatel.
- Funkce biodiverzity: Lesní ekosystémy poskytují životní prostor pro tisíce druhů rostlin, živočichů a hub a jsou tak klíčové pro zachování biologické rozmanitosti.

⚙️ Principy a metody hospodaření

Moderní lesnictví je založeno na principech trvale udržitelného hospodaření, které je zakotveno i v českém lesním zákoně.

Plánování v lesnictví

Základním nástrojem pro plánování je Lesní hospodářský plán (LHP) nebo Lesní hospodářská osnova (LHO).

Lesní hospodářský plán (LHP): Zpracovává se pro vlastníky lesů s výměrou nad 50 hektarů, obvykle na dobu 10 let. Obsahuje podrobnou inventarizaci stavu lesa a stanovuje závazná i doporučující opatření, jako je maximální výše těžeb nebo minimální podíl listnatých dřevin při obnově.
Lesní hospodářská osnova (LHO): Je zjednodušenou formou plánu pro vlastníky s výměrou lesa do 50 hektarů.

Těžba dřeva a obnova lesa

Těžba dřeva je klíčovou součástí lesního hospodaření, která slouží nejen k získání suroviny, ale i k výchově a obnově lesních porostů.

Typy těžeb:
- Těžba výchovná (probírky): Provádí se v mladších porostech s cílem podpořit růst a kvalitu nejnadějnějších stromů a zvýšit stabilitu porostu.
- Těžba obnovní (mýtní): Jejím cílem je sklizeň dospělých stromů a vytvoření podmínek pro vznik nového lesa. Může mít podobu holoseče nebo šetrnějších, podrostních či výběrných způsobů.
- Těžba nahodilá: Zpracovává se dřevo poškozené vlivem škodlivých činitelů, jako je vítr, sníh nebo kůrovec.
Obnova lesa:
- Umělá obnova: Probíhá výsadbou sazenic vypěstovaných v lesních školkách.
- Přirozená obnova: Využívá semen ze stávajících dospělých stromů, které se samy vysemení na připravenou půdu. V posledních letech je tento způsob stále více podporován, protože vede ke vzniku odolnějších a přirozenějších porostů.

Certifikace lesů

Certifikace je dobrovolný nástroj, kterým vlastník lesa deklaruje, že hospodaří odpovědně a v souladu s ekologickými a sociálními standardy. Zpracované dřevo z certifikovaných lesů může být označeno speciálním logem. Nejrozšířenější systémy v Evropě a Česku jsou:

PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification): Celosvětově nejrozšířenější systém, který je populární zejména u menších vlastníků lesů.
FSC (Forest Stewardship Council): Mezinárodní systém známý svými přísnějšími ekologickými a sociálními kritérii.

🤖 Moderní technologie v lesnictví

Do lesnictví stále více pronikají moderní technologie, které zefektivňují práci, zpřesňují plánování a pomáhají chránit lesní ekosystémy.

Dálkový průzkum Země: Družicové a letecké snímkování se využívá pro monitorování zdravotního stavu lesů, odhad zásob dřeva nebo mapování následků kalamit.
GIS a GPS: Tyto technologie jsou standardem pro tvorbu lesnických map, přesné zaměřování a navigaci těžebních strojů.
Těžební stroje: Moderní stroje jako harvestor a vyvážecí soupravy umožňují efektivní a šetrnou těžbu dřeva i v náročných terénních podmínkách.
Umělá inteligence (AI): AI se začíná uplatňovat při analýze dat z dálkového průzkumu, předpovídání šíření škůdců nebo optimalizaci logistiky dřeva.
CT skenery: Počítačová tomografie umožňuje nedestruktivní analýzu vnitřní struktury dřeva, což se využívá ve výzkumu i při posuzování kvality kulatiny.

🌍 Výzvy a budoucnost lesnictví

Lesnictví v 21. století čelí řadě globálních i lokálních výzev, které zásadně ovlivňují jeho podobu.

Klimatická změna: Zvyšující se teploty, delší období sucha a častější extrémní jevy (vichřice, přívalové deště) oslabují lesní porosty, zejména smrkové monokultury, a činí je náchylnějšími ke škůdcům.
Biotickí škůdci: V důsledku klimatických změn dochází k přemnožení hmyzích škůdců, především lýkožrouta smrkového, což způsobuje rozsáhlé kůrovcové kalamity.
Škody zvěří: Přemnožená spárkatá zvěř (např. jeleni, srnci) okusováním a loupáním poškozuje mladé stromky a brání tak přirozené obnově a výsadbě listnatých a jedlových porostů.
Společenský tlak: Veřejnost stále více vnímá mimoprodukční funkce lesa, zejména rekreační a ekologickou, a požaduje šetrnější způsoby hospodaření a omezení těžby.

Budoucnost lesnictví spočívá v adaptaci na měnící se podmínky. Klíčová bude přeměna nestabilních monokultur na druhově a věkově pestré, smíšené lesy, které lépe odolávají vnějším vlivům a zároveň lépe plní všechny své funkce. Tento proces, známý jako přírodě blízké lesnictví, je dlouhodobý a vyžaduje změnu myšlení lesníků, vlastníků i společnosti.

🤔 Lesnictví pro laiky

Představte si les jako velkou zahradu, o kterou se starají lesníci. Jejich úkolem není jen kácet stromy pro dřevo, ale hlavně se o les starat tak, aby byl zdravý, silný a sloužil nám všem i dalším generacím.

Sázení a péče: Lesníci sázejí nové stromky (často listnaté jako dub a buk, které lépe snášejí sucho) a prořezávají mladé lesy, aby silnější stromy měly dostatek světla a prostoru k růstu. Je to podobné, jako když na zahrádce pletete plevel, aby zelenina mohla růst.
Kácení s rozmyslem: Když stromy dorostou, lesníci je pokácejí, aby se ze dřeva mohly vyrobit nábytek, papír nebo se jím topilo. Dělají to ale podle plánu, aby les nebyl nikdy úplně prázdný. Vždy se pokácí jen část stromů, aby na jejich místě mohly vyrůst nové.
Ochrana lesa: Lesníci chrání les před škůdci, jako je kůrovec, a před požáry. Také se starají o to, aby v lese bylo dostatek vody a aby ho neničila eroze.
Les pro všechny: Díky práci lesníků máme nejen dřevo, ale také čistý vzduch, čistou vodu ve studánkách a místo, kam můžeme chodit na procházky, na houby nebo si jen tak odpočinout. Les je jako obrovská klimatizace a houba na vodu, která pomáhá celé krajině.

Cílem lesnictví je tedy najít rovnováhu mezi využíváním lesa pro naše potřeby a jeho ochranou, aby zůstal zdravý a krásný navždy.

Zdroje

Lesy České republiky, s.p. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Lesnický portál Silvarium.cz Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) PEFC Česká republika FSC Česká republika Lesnická práce - odborný časopis