Přeskočit na obsah

Houba

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - organismus

Houby (latinsky Fungi, vědní obor zabývající se houbami se nazývá mykologie) tvoří samostatnou říši eukaryotických, převážně mnohobuněčných heterotrofních organismů. Dříve byly řazeny k rostlinám, ale odlišují se od nich zásadními charakteristikami: jejich buněčná stěna je tvořena chitinem (nikoliv celulózou), neobsahují chlorofyl a nejsou schopny fotosyntézy. Živiny získávají absorpcí z okolního prostředí. Společně se živočichy a několika menšími skupinami patří do skupiny Opisthokonta.

Houby hrají klíčovou roli v ekosystémech jako rozkladači organické hmoty, symbionti (např. v podobě mykorhizy nebo lišejníků) i jako paraziti rostlin a živočichů. Pro člověka mají obrovský význam v potravinářství (jedlé houby, kvasinky při výrobě piva, vína a pečiva), v medicíně (produkce antibiotik, např. penicilin) i v biotechnologiích. Některé druhy jsou však prudce jedovaté nebo produkují nebezpečné mykotoxiny. Odhaduje se, že existuje 2,2 až 3,8 milionu druhů hub, z nichž je popsáno jen asi 150 000.

📜 Historie a taxonomie

Historicky byly houby dlouho považovány za nižší, nedokonalé rostliny. Již Theofrastos a Plinius je popisovali, ale zařazovali je mezi rostliny bez zjevných semen. Teprve v 18. století začal systematičtější výzkum. Carl Linné je ve svém díle Systema Naturae zařadil do třídy Cryptogamia (tajnosnubné) spolu s mechorosty, kapradinami a řasami.

Zásadní zlom v mykologii přinesl Elias Magnus Fries, často nazývaný "otec mykologie", který v 19. století vytvořil první komplexní systém klasifikace hub založený na morfologii plodnic a výtrusorodé vrstvy.

Ve 20. století, s rozvojem mikroskopie a biochemie, bylo zjištěno, že se houby od rostlin zásadně liší (přítomnost chitinu, absence fotosyntézy, zásobní látka glykogen místo škrobu). V roce 1969 navrhl Robert Whittaker systém pěti říší, kde houby (Fungi) získaly status samostatné říše. Moderní fylogenetika, založená na analýze DNA, potvrdila jejich bližší příbuznost se živočichy než s rostlinami.

Současná taxonomie dělí říši hub do několika kmenů, z nichž nejvýznamnější jsou:

🧬 Stavba a biologie

Tělo houby, označované jako stélka, je tvořeno mikroskopickými vlákny zvanými hyfy.

🔬 Buňka a hyfy

Buňka hub je typicky eukaryotická. Od rostlinné buňky se liší především složením buněčné stěny, která je tvořena převážně z chitinu, stejné látky, která tvoří vnější kostru členovců. Zásobní látkou je glykogen, stejně jako u živočichů.

Hyfy jsou tenká, větvená vlákna, která mohou být:

  • **Přehrádkované (septované):** Vlákno je rozděleno příčnými přehrádkami (septy) na jednotlivé buňky. Přehrádky mají póry, které umožňují průchod cytoplazmy a organel. Typické pro vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby.
  • **Nepřehrádkované (cenocytické):** Vlákno tvoří jedna velká mnohojaderná buňka bez vnitřních přehrádek.

Soubor všech hyf tvoří podhoubí (mycelium), což je vlastní vegetativní tělo houby. Mycelium prorůstá substrátem (půdou, dřevem, tkání hostitele) a vstřebává z něj živiny. Může dosahovat obrovských rozměrů; největší známý organismus na Zemi je podhoubí václavky smrkové (Armillaria ostoyae) v Oregonu, které se rozkládá na ploše téměř 10 km² a jeho stáří se odhaduje na tisíce let.

🍄 Plodnice

To, co běžně označujeme jako "houbu", je ve skutečnosti jen dočasná plodnice (sporokarp), která slouží k produkci a šíření výtrusů. Plodnice je tvořena hustě spletenými a specializovanými hyfami. U stopkovýtrusých hub se typicky skládá z:

Některé houby mohou mít na třeni také prsten (pozůstatek částečné plachetky) nebo u báze třeně pochvu (pozůstatek celkové plachetky). Tyto znaky jsou důležité pro určování druhů, zejména u jedovatých muchomůrek.

🍎 Výživa

Houby jsou heterotrofní, což znamená, že si nedokážou samy vytvářet organické látky. Živiny získávají absorpcí z okolí. Vylučují do prostředí enzymy, které rozkládají složité organické látky na jednodušší, jež následně vstřebávají přes buněčnou stěnu. Podle způsobu výživy je dělíme na: 1. **Saprotrofní (rozkladači):** Živí se odumřelou organickou hmotou (spadané listí, mrtvé dřevo, mršiny). Jsou klíčovými dekompozitory v ekosystémech a zajišťují koloběh živin. Příkladem je pečárka polní nebo hlíva ústřičná. 2. **Parazitické (cizopasné):** Získávají živiny z živých organismů (hostitelů), kterým škodí. Způsobují mnoho chorob rostlin (např. rzi, sněti, padlí) i živočichů, včetně člověka (mykózy). Příkladem je václavka smrková nebo choroš. 3. **Symbiotické:** Žijí ve vzájemně prospěšném vztahu s jinými organismy. 

   *   **Mykorhiza**: Symbióza mezi houbovými vlákny a kořeny vyšších rostlin. Houba poskytuje rostlině vodu a minerální látky (zejména fosfor) a rostlina houbě cukry z fotosyntézy. Téměř 90 % všech rostlin žije v mykorhizní symbióze.
   *   **Lišejník**: Symbiotický svazek houby (mykobiont) a řasy nebo sinice (fotobiont). Houba poskytuje ochranu a vodu, řasa či sinice dodává organické látky.

繁殖 Rozmnožování

Houby se mohou rozmnožovat pohlavně i nepohlavně.

  • **Nepohlavní rozmnožování:** Je velmi časté a efektivní. Může probíhat fragmentací mycelia (část podhoubí se oddělí a vyroste v nový organismus), pučením (u jednobuněčných kvasinek) nebo pomocí nepohlavních výtrusů (konidií), které se tvoří ve velkém množství a jsou šířeny větrem nebo vodou.
  • **Pohlavní rozmnožování:** Dochází ke splynutí dvou kompatibilních hyf. U vřeckovýtrusých hub vznikají ve vřeckách (ascích) pohlavní výtrusy zvané askospory (obvykle 8). U stopkovýtrusých hub se na bazidiích tvoří bazidiospory (obvykle 4). Tyto výtrusy po vyklíčení zakládají nové mycelium.

🌍 Ekologický význam

Houby jsou nepostradatelnou součástí téměř všech suchozemských i vodních ekosystémů.

  • **Rozkladači:** Spolu s bakteriemi jsou hlavními dekompozitory na planetě. Rozkládají složité organické polymery jako lignin a celulózu v dřevní hmotě, které většina ostatních organismů nedokáže strávit. Tím uvolňují uhlík, dusík a další prvky zpět do oběhu.
  • **Symbionti:** Mykorhizní houby jsou klíčové pro zdraví a růst lesů a zemědělských plodin. Zlepšují příjem živin a vody rostlinami a zvyšují jejich odolnost vůči stresu. Lišejníky jsou průkopnické organismy schopné osidlovat holé skály a připravovat půdu pro další vegetaci.
  • **Paraziti a patogeny:** Houby regulují populace jiných organismů. Některé druhy se využívají v biologickém boji proti škůdcům. Zároveň však způsobují obrovské ztráty v zemědělství napadáním plodin a mohou vyvolávat vážná onemocnění u zvířat i lidí.

🧑‍🤝‍🧑 Vztah k člověku

Houby ovlivňují lidský život v mnoha pozitivních i negativních ohledech.

🍲 Využití v potravinářství

💊 Využití v medicíně

☠️ Jedovaté houby a mykotoxiny

  • **Jedovaté houby:** Některé druhy hub jsou smrtelně jedovaté. Nejznámější je muchomůrka zelená (Amanita phalloides), která způsobuje selhání jater a je zodpovědná za většinu smrtelných otrav houbami na světě. Jejími hlavními toxiny jsou amatoxiny.
  • **Mykotoxiny:** Jsou to toxické látky produkované mikroskopickými plísněmi, které mohou kontaminovat potraviny (obiloviny, ořechy, ovoce). Příkladem jsou aflatoxiny produkované plísní Aspergillus flavus, které jsou silně karcinogenní.

🍄 Psychoaktivní houby

Některé druhy hub, zejména z rodu Psilocybe (lysohlávka), obsahují psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Tyto houby byly a jsou využívány v tradičních rituálech některých kultur a v současnosti jsou předmětem výzkumu pro jejich potenciální terapeutické využití v psychiatrii.

💡 Pro laiky

  • **Co je to houba?** Houba není rostlina ani zvíře. Je to samostatná říše živých organismů, která je příbuznější zvířatům než rostlinám. Nemá listy, kořeny ani květy a neumí si vyrábět energii ze slunce.
  • **Podhoubí vs. plodnice:** To, co sbíráme v lese (např. hříbek), je jen "plod" houby, odborně nazývaný plodnice. Slouží k rozmnožování, podobně jako jablko na jabloni. Skutečné tělo houby, zvané podhoubí, je obrovská síť tenkých vláken skrytá pod zemí nebo ve dřevě.
  • **Jak se houby živí?** Protože nemají zelené barvivo (chlorofyl), musí získávat živiny z jiných zdrojů. Buď rozkládají mrtvé listí a dřevo (jako "uklízeči" přírody), nebo žijí v partnerství se stromy (pomáhají jim získat vodu a na oplátku dostávají cukr), anebo cizopasí na jiných organismech.
  • **Proč jsou důležité?** Bez hub by se v přírodě hromadilo mrtvé dřevo a listí, protože by je neměl kdo rozložit. Jsou tedy klíčové pro koloběh živin. Navíc pomáhají růst většině rostlin a stromů a lidstvo je využívá k výrobě jídla (chleba, sýry), nápojů (pivo, víno) i léků (penicilin).


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Houba&oldid=14947“