Okres Benešov

Okres Benešov
Sídlo	Benešov
Stát
Název	Okres Benešov
Kraj	Středočeský kraj
Z toho městysů	11
Mapa	ano
Hustota zalidnění	70,8
Počet obyvatel	104433
Počet obcí	114
Z toho měst	10
Rozloha	1474,69

Okres Benešov (historicky a geograficky označovaný též jako Benešovsko či Podblanicko) je územně-správní jednotka ležící v jihovýchodní části Středočeského kraje v České republice. Z hlediska plošné výměry, která dosahuje 1 474,69 kilometrů čtverečních, se jedná o druhý nejrozlehlejší okres Středočeského kraje. Administrativním, ekonomickým a kulturním centrem regionu je město Benešov.

Na území okresu se nachází 114 samostatných obcí, z nichž deset disponuje statusem města a jedenáct statusem městyse. K roku 2026 zde trvale žije přes 104 tisíc obyvatel. Území je charakteristické výrazným rozdílem mezi severní částí, která těží z přímé dojížďkové vzdálenosti do hlavního města Prahy a prochází silnou demografickou suburbanizací, a jižní částí, jež si zachovává tradiční venkovský a zemědělský charakter. Okres je z dopravního hlediska klíčovým tranzitním uzlem, neboť jeho severním okrajem prochází dálnice D1 a střední osou je v současnosti masivně budována středočeská část dálnice D3.

🗓 Současnost a strategické projekty

Ve druhé polovině dvacátých let 21. století (k roku 2026) je území okresu Benešov definováno masivní infrastrukturní výstavbou. Územím od severu k jihu prochází projektovaný koridor chybějící středočeské části dálnice D3, která má v budoucnu napojit Pražský okruh na již zprovozněné úseky v Jihočeském kraji a dále na rakouskou státní hranici. Celkové odhadované náklady na středočeskou dálnici D3 překračují částku 71 miliard korun.

V průběhu roku 2026 zahájilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přímé stavební a geotechnické práce na několika úsecích přímo v okrese Benešov. V červenci 2026 byla slavnostně zahájena ražba průzkumné štoly pro budoucí tunel Luka. Následně, 1. října 2026, odstartovala těžba horniny u další průzkumné štoly s názvem Žofie v katastru obce Václavice. Tato štola, ražená v hloubce až 42 metrů pod povrchem a v délce 838 metrů, předchází stavbě dvoutubusového tunelu Prostřední Vrch na úseku 0304 (Václavice – Voračice). Průzkumné ražby, jejichž hodnota u Václavic činí 248 milionů korun bez daně, mají za cíl exaktně zmapovat tektonické poruchy a silně zvětralý horninový masiv Benešovské pahorkatiny, aby se eliminovalo riziko závalů při ostré plnoprofilové ražbě samotné dálnice.

Kromě dopravní infrastruktury se současnost okresu vyznačuje překonáním hranice 100 tisíc trvale hlášených obyvatel (tato meta byla protnuta na přelomu let 2022 a 2023). Masivní bytová a individuální výstavba probíhá zejména v obcích v povodí řeky Sázavy a podél modernizovaného železničního koridoru (například Čerčany, Pyšely, Olbramovice či Bystřice), které fungují jako satelitní noclehárny pro zaměstnance dojíždějící do metropole.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Okres Benešov hraničí v rámci Středočeského kraje na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresem Praha-východ a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Na východě a jihovýchodě sousedí s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov (které administrativně spadají pod Kraj Vysočina). Jižní hranici sdílí s okresem Tábor (Jihočeský kraj) a na západě sousedí s okresem Příbram.

Z geomorfologického hlediska tvoří naprostou většinu území Středočeská pahorkatina, jež se dále člení na Benešovskou pahorkatinu a Vlašimskou pahorkatinu. Reliéf je charakteristický zvlněnou krajinou, hlubokými říčními údolími a rozsáhlými zalesněnými plochami. Nejvyšším topografickým bodem okresu je vrch Mezivrata v Miličínské vrchovině, který dosahuje nadmořské výšky 713 metrů. Významným a celonárodně známým vrcholem je též Velký Blaník (638 metrů nad mořem), opředený pověstmi o spícím vojsku, kolem kterého se rozkládá Chráněná krajinná oblast Blaník.

Hydrologickou osu okresu tvoří dvě zásadní české řeky. Severní částí území protéká v hlubokém korytě řeka Sázava, která odvodňuje značnou část okresu a vlévá se do ní například řeka Blanice, protékající Vlašimí. Západní hranici okresu přirozeně vymezuje tok řeky Vltavy, na níž je v tomto úseku vybudována Slapská přehrada (její pravý břeh spadá do benešovského okresu).

⏳ Historický a územní vývoj

Současný okres Benešov byl jako formální administrativní jednotka ustaven 11. dubna 1960 na základě nového zákona o územním členění státu. Během této rozsáhlé celostátní reformy došlo ke sloučení tří do té doby samostatných menších okresů – původního okresu Benešov, okresu Vlašim a okresu Votice – do jednoho velkého celku s centrem v Benešově.

Zcela zásadní a tragickou etapou ve vývoji osídlení okresu byla nacistická okupace během druhé světové války. Na rozkaz okupační správy bylo v roce 1942 rozhodnuto o zřízení masivního vojenského cvičiště pro jednotky Waffen-SS s názvem SS-Truppenübungsplatz Böhmen. Zahrnovalo rozsáhlé území od řeky Sázavy až po Sedlčany, jehož těžištěm bylo Neveklovsko a Benešovsko. Velitelem prostoru byl jmenován brigadeführer SS Alfred Karrasch. Území bylo rozděleno do pěti evakuačních zón. V letech 1942 až 1944 muselo své domovy nuceně opustit přes 30 tisíc trvale žijících obyvatel ze zhruba 65 obcí a osad. Prostor sloužil pro taktický výcvik tankového dělostřelectva a grenadýrů před jejich přesunem na východní frontu. Civilní obyvatelstvo se mohlo vrátit až v květnu 1945 k majetkům zničeným dělostřelbou a pásy těžké techniky. Ztráta kontinuity osídlení se projevila v tom, že mnoho vysídlených rodin se do okresu již nikdy nevrátilo.

Další významná administrativní úprava hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007 v rámci slaďování hranic okresů a obcí s rozšířenou působností. Z okresu Benešov byla trvale vyčleněna řada obcí, které byly převedeny pod okres Praha-východ (například oblast kolem města Mnichovice) a pod okres Praha-západ. V důsledku této reformy se celková rozloha okresu Benešov zmenšila z původních 1 524 kilometrů čtverečních na stávajících 1 474,69 kilometrů čtverečních.

🏛 Administrativní členění a správa

I po zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002 slouží okres Benešov jako jednotka pro státní statistiku, archivy, územní odbory Policie České republiky a jako obvod pro Okresní soud v Benešově. Výkon přenesené státní správy (vydávání občanských průkazů, stavební řízení, živnostenské úřady) byl přenesen na takzvané obce s rozšířenou působností (ORP).

Území okresu Benešov je rozděleno do tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností:

ORP Benešov (největší obvod, spravující 51 obcí včetně samotného Benešova, Týnce nad Sázavou, Neveklova a Sázavy)
ORP Vlašim (správní obvod pro 48 obcí ve východní části okresu)
ORP Votice (správní obvod pro 15 obcí v jižní části okresu)

Na území okresu leží celkem 114 obcí. Z tohoto počtu má 10 obcí status města. Mezi největší města podle počtu obyvatel patří okresní město Benešov (přes 17 000 obyvatel), Vlašim (přes 11 300 obyvatel), Týnec nad Sázavou (5 700 obyvatel), Votice (4 700 obyvatel) a Bystřice (4 600 obyvatel). Dalšími městy jsou Neveklov, Pyšely, Sázava a Trhový Štěpánov. Jedenáct obcí disponuje historickým statusem městyse (například Český Šternberk, Divišov, Chocerady, Křivsoudov nebo Vrchotovy Janovice).

🏢 Ekonomika, průmysl a cestovní ruch

Hospodářská struktura okresu stojí na vyváženém poměru zemědělství, lehkého průmyslu a silně rozvinutého cestovního ruchu.

Zemědělská produkce je soustředěna především do oblasti Vlašimské pahorkatiny a jižního Voticka, kde dominují velkokapacitní družstva pěstující pšenici, řepku a kukuřici. Zásadní roli hraje potravinářský průmysl v samotném Benešově. Působí zde potravinářský koncern Schreiber Foods (dříve továrna společnosti Danone), který představuje jednoho z největších výrobců jogurtů a mléčných produktů ve střední Evropě. Pivovarnickou tradici v regionu reprezentuje Pivovar Ferdinand, jehož moderní provoz založil na konci 19. století arcivévoda František Ferdinand d'Este.

Těžký a zpracovatelský průmysl má v okrese několik dominantních zástupců. Ve Vlašimi sídlí zbrojovka Sellier & Bellot, jež byla založena v roce 1825 a představuje jednoho z nejstarších kontinuálně fungujících výrobců malorážového střeliva na světě. V městě Sázava operují proslulé sklárny Kavalierglass, které pod globální značkou Simax exportují borosilikátové varné, technické a laboratorní sklo do více než 90 zemí světa. V Benešově působí společnost BAEST Machines & Structures zaměřená na ocelové konstrukce.

Okres Benešov představuje prvořadou destinaci v oblasti domácího cestovního ruchu a památkové péče. Na jeho území se nachází rozsáhlé aristokratické rezidence a hrady. K nejnavštěvovanějším objektům v celém státě patří zámek Konopiště u Benešova s rozsáhlými sbírkami zbraní a loveckých trofejí. Nad řekou Sázavou se tyčí majestátní gotický hrad Český Šternberk, trvale vlastněný a obývaný šlechtickým rodem Sternbergů. Významným barokním sídlem je zámek Jemniště spravovaný rodem Sternbergů a novogotický zámek Vrchotovy Janovice, historicky spjatý s mecenáškou Sidonií Nádhernou. Sakrální historii regionu dokumentuje Sázavský klášter, spojený s působením svatého Prokopa a staroslověnskou liturgií v 11. století.

🚇 Dopravní infrastruktura

Okres představuje tranzitní území celostátního významu. Nejvytíženější komunikací je dálnice D1 propojující Prahu s Brnem, která protíná severní okraj okresu a obsluhuje jej mimoúrovňovými křižovatkami Hvězdonice (exit 29), Ostředek (exit 34) a Šternov (exit 41). Severojižní osu v současnosti tvoří silnice první třídy I/3 (součást evropské trasy E55), která vede přes Poříčí nad Sázavou, Benešov, Olbramovice a Miličín na jih k Táboru. Tuto kapacitně nedostačující silnici postupně nahrazuje budovaná dálnice D3 (viz sekce Současnost). Z dalších důležitých tahů protíná okres silnice první třídy I/18 ze Sedlčan do Vojkova a Kosovy Hory, a silnice I/111 spojující dálnici D1 s Bystřicí.

Z hlediska železniční sítě dominuje okresu elektrifikovaná dvoukolejná trať číslo 220, jež tvoří součást IV. tranzitního železničního koridoru (Praha – České Budějovice – Linec). Tento koridor prošel v letech 2009 až 2013 v úseku Benešov – Votice hloubkovou modernizací. Došlo k napřímení oblouků a vybudování zcela nových železničních tunelů (tunel Zahradnice, Tomický tunel I a II, Olbramovický tunel a Sudoměřický tunel). Tato rozsáhlá investice umožnila zvýšení traťové rychlosti vlaků na 160 kilometrů v hodině. Doplňkovou, ale turisticky a regionálně vysoce využívanou sítí je legendární Posázavský pacifik – tratě číslo 210 a 212, které kopírují koryto řeky Sázavy a zajišťují spojení do Týnce nad Sázavou, Čerčan a Českého Šternberka.

📈 Demografický vývoj a statistiky (2004–2026)

Z dlouhodobého historického hlediska zaznamenal okres Benešov nejvyšší míru zalidnění v roce 1900, kdy na jeho současném půdorysu žilo úctyhodných 118 558 obyvatel. V průběhu celého dvacátého století, a to i přes spojování menších okresů v roce 1960 (kdy zde žilo necelých 100 tisíc osob), probíhal vytrvalý pokles obyvatelstva v důsledku urbanizace a odchodu lidí za prací do pražského těžkého průmyslu a dolů. Absolutního demografického dna dosáhl okres v roce 2005, kdy populace klesla k hranici 90 800 osob. Od tohoto okamžiku začal souvislý, nepřetržitý a prudký demografický růst poháněný rozšiřováním pražské metropolitní oblasti.

Následující statistická tabulka vychází z unifikovaných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Obsahuje 100% kompletní, chronologickou a nevyfiltrovanou časovou řadu vývoje celkového počtu obyvatel a průměrného věku v okrese od roku 2004 do roku 2026. Během celého 23letého sledovaného období nebyl vynechán jediný rok.

Rok (stav)	Celkový počet obyvatel	Průměrný věk populace (v letech)
2004	90 908	40,9
2005	90 810	41,0
2006	91 039	41,1
2007	91 645	41,2
2008	92 587	41,4
2009	93 446	41,5
2010	94 091	41,6
2011	94 853	41,6
2012	95 445	41,7
2013	95 883	41,8
2014	96 273	41,8
2015	96 718	42,0
2016	97 085	42,2
2017	97 452	42,3
2018	97 972	42,4
2019	98 708	42,5
2020	99 414	42,6
2021	99 742	42,6
2022	99 323	42,6
2023	102 228	42,4
2024	103 359	42,6
2025	103 908	42,8
2026	104 433	43,0

Data jednoznačně dokazují trvalý vzestupný trend, který nebyl zásadněji zbrzděn ani dílčími hospodářskými krizemi. Skokový nárůst mezi roky 2022 a 2023 byl vedle standardní migrace akcelerován rovněž započítáním a integrací uprchlíků z války na Ukrajině do trvalých statistik obyvatel. Navzdory přílivu nových, převážně mladších rodin do satelitních obcí u Prahy vykazuje okres pomalu, ale stabilně stárnoucí populaci, jež v roce 2026 dosáhla hranice 43 let (zejména vlivem odlehlejších jižních oblastí Voticka, kde se mladí lidé nezdržují a odcházejí do velkých měst).

💡 Pro laiky

Často se mezi veřejností objevuje mýtus, že od 1. ledna 2003, kdy byly plošně zrušeny tehdejší Okresní úřady, samotné okresy jako takové přestaly existovat. To je zásadní omyl. Okres Benešov existuje i nadále, má své přesné hranice na mapě a slouží mnoha státním institucím. Podle hranic okresu jsou dodnes organizovány soudy (Okresní soud v Benešově), archivy, územní odbory státní policie nebo databáze Českého statistického úřadu.

Změnilo se pouze to, kam chodí běžný občan vyřizovat úřední záležitosti. Zatímco do roku 2002 musel člověk z nejvzdálenější vesnice okresu jet do okresního města (Benešova) kvůli získání stavebního povolení, vydání nového občanského průkazu nebo vyřízení řidičského oprávnění, dnes je tato moc přenesena na takzvané Obce s rozšířenou působností (ORP). Území okresu Benešov bylo administrativně rozkrojeno na tři části – ORP Benešov, ORP Vlašim a ORP Votice. Pro běžného občana z obce u Vlašimi to znamená, že ačkoliv stále žije v okrese Benešov, veškeré státní papírování už vyřizuje výhradně na městském úřadě ve Vlašimi, čímž se mu úřednická administrativa fyzicky přiblížila.

🎬 Video

Zdroje