Václavice (okres Benešov)

Václavice
Pověřená obec	Benešov
Psč	256 01
Stát
Starosta	Zdeněk Votruba
Název	Václavice
Kraj	Středočeský kraj
Rok obyvatel	2025
Psč	256 01
Web	vaclavice.com
Mapa	ano
Počet obyvatel	648
Nadmořská výška	295
První písemná zmínka	1194
Okres	Benešov

Václavice (německy Wenzelsberg) jsou samostatná obec ležící v okrese Benešov na území Středočeského kraje v České republice. Z geografického hlediska se obec nachází v oblasti Benešovské pahorkatiny, přibližně šest kilometrů západním směrem od okresního města Benešov a necelých 30 kilometrů jižně od hlavního města Prahy. Katastrální území obce (vedené pod názvem Václavice u Benešova) dosahuje celkové výměry 8,25 kilometrů čtverečních a v současnosti zde trvale žije necelých 650 obyvatel.

Z administrativního hlediska se obec skládá ze tří samostatných částí: samotných Václavic, vesnice Vatěkov a vesnice Zbožnice. Územím protéká Janovický potok, který tvoří levostranný přítok řeky Sázavy. Historie obce sahá až do 12. století, kdy byla úzce spjata s církevními institucemi a řádem křižovníků s červeným křížem (strážců Božího hrobu). Ve dvacátém století obec prošla tragickou etapou nuceného plošného vysídlení obyvatelstva v rámci budování vojenského cvičiště pro jednotky SS. Ve dvacátých letech 21. století představuje katastr Václavic klíčový geotechnický a dopravní uzel v souvislosti s masivní výstavbou středočeského úseku dálnice D3.

🗓 Současnost a výstavba dálnice D3

V současné době (podzim roku 2026) je každodenní chod obce i její bezprostřední okolí zcela zásadně definováno přítomností těžké stavební techniky a realizací největšího infrastrukturního projektu v regionu – středočeské části dálnice D3, která má v budoucnu přímo propojit Prahu s Táborem a rakouskými hranicemi. Katastr obce Václavice tvoří hranici mezi dvěma obřími plánovanými dálničními úseky: úsekem s kódovým označením 0303 (Hostěradice – Václavice) a navazujícím úsekem 0304 (Václavice – Voračice).

Zlomovým datem pro obec se stal 1. říjen 2026, kdy zde Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) oficiálně zahájilo ražbu specializované průzkumné štoly s názvem „Žofie“. Tato štola je přípravným krokem pro vybudování masivního dálničního tunelu Prostřední Vrch, jenž má odvést tranzitní dopravu pod povrch a ochránit tak zástavbu před hlukem a emisemi. Zahájení geotechnických prací se zúčastnil ministr dopravy Ivan Bednárik a generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Samotný portál štoly před zahájením těžby vysvětil římskokatolický kněz Bedřich Vymětalík, který na místo umístil sošku svaté Barbory, tradiční patronky horníků.

Technické parametry zahájené průzkumné štoly jsou z inženýrského hlediska vysoce náročné. Celková délka raženého díla je projektována na 838 metrů s podélným klesáním čtyř procent. Ražba probíhá z jižního portálu (blíže k obci) a postupně se dostane až do hloubky 42 metrů pod úroveň terénu. Smluvní cena za provedení tohoto průzkumu činí 248 milionů korun bez daně z přidané hodnoty, přičemž harmonogram předpokládá ukončení prací v říjnu 2027.

Důvodem pro takto masivní a nákladnou průzkumnou operaci je extrémně komplikované geologické podloží v okolí Václavic. Historický horninový masiv je v těchto místech silně a nepravidelně zvětralý, prostoupený tektonickými poruchami a puklinami. Běžná plnoprofilová ražba tunelu bez přesných dat by podle ŘSD nesla obrovské riziko nečekaného uvolnění skalních bloků, závalů razicí techniky a miliardového prodražení celého dálničního úseku. Poznatky z průzkumné štoly budou v roce 2028 sloužit jako exaktní podklad pro volbu tloušťky finálního betonového ostění a typu razicí metody.

Mimo dálniční výstavbu se obec v roce 2026 potýká s běžnými limity venkovské infrastruktury. Zatímco do obce je zaveden stabilní přívod elektrické energie, podle veřejně dostupných údajů ze stavebních a katastrálních map není celé území doposud plynofikováno a chybí zde plošně dobudovaná obecní kanalizační síť s centrální čistírnou odpadních vod (obyvatelé v některých částech využívají jímky nebo lokální čističky). Obecní úřad vede starosta Zdeněk Votruba.

⏳ Historie a původ názvu

Etymologický původ jména obce procházel v průběhu staletí znatelným jazykovým vývojem. Původní středověký název lokality zněl Vladislavice, což z lingvistického hlediska indikovalo osadu „Vladislavových lidí“ (pravděpodobně odvozeno od jména lokátora či prvního správce). Během patnáctého století se tvar v dobových písemnostech postupně komolil na Vadslavice. Následně, díky silné fonetické podobnosti a především kvůli skutečnosti, že byl místní chrám zasvěcen svatému Václavovi, se plynule přešlo na dodnes používaný tvar Václavice. Německá okupační správa a historická německojazyčná literatura používala ekvivalent Wenzelsberg (Václavova hora).

První prokazatelná písemná zmínka o existenci osídlení v této lokalitě pochází z roku 1194. Záznam je dochován ve sbírce historických dokumentů Regesta regni Bohemiae et Moraviae (I. díl, strana 189). Listina potvrzuje, že „ves svatého Václava“ v této době již existovala a hospodářsky příslušela ke statkům kláštera křižovníků s červeným křížem (známých též jako strážci Božího hrobu), kteří měli své ústředí v Praze na Zderaze. Druhá ověřená zmínka datovaná k roku 1238 vlastnictví stejného církevního řádu potvrzuje. V roce 1271 je doložena darovací listina, v níž královna Kunhuta Haličská (manželka krále Přemysla Otakara II.) vesnici křižovníkům oficiálně potvrzuje či donuje.

Ve dvacátých letech 20. století, po vzniku samostatného Československa, zažívala obec stabilní hospodářský rozvoj. Dobové adresáře a statistiky z roku 1932 uvádějí detailní přehled o tehdejší ekonomické síle obce. Ve Václavicích (společně s připojeným Vatěkovem) tehdy fungovala celá řada drobných živností zajišťujících plnou soběstačnost obyvatelstva. Nacházel se zde elektrotechnický závod, dva nezávislé hostince, provozovna koláře, kováře, krejčího, dále dva pokrývači, plně funkční mlýn, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika a finanční služby poskytoval lokální Spořitelní a záložní spolek pro Václavice.

⚔️ Druhá světová válka a vysídlení Benešovska

Nejtragičtější a nejvíce devastující událostí v tisícileté historii obce byla nacistická okupace během druhé světové války. Na příkaz okupačních orgánů Protektorátu Čechy a Morava a na základě strategického rozhodnutí velení ozbrojených složek Waffen-SS bylo rozhodnuto o vybudování masivního a rozsáhlého vojenského cvičiště v prostoru jižně od Prahy. Tento výcvikový prostor nesl oficiální označení SS-Truppenübungsplatz Böhmen (někdy též uváděno jako SS-Truppenübungsplatz Beneschau) a jeho zřízení znamenalo katastrofu pro desítky vesnic na Benešovsku, Neveklovsku a Sedlčansku.

Území bylo nacisty rozděleno do několika zón, které byly postupně a systematicky vysídlovány. Václavice spadaly do první vlny evakuace. K 1. dubnu 1943 obdrželi všichni trvale žijící obyvatelé striktní úřední rozkaz opustit své domovy, zanechat na místě většinu nemovitého i těžkého movitého majetku (včetně hospodářských zvířat) a přesunout se do vnitrozemí.

Vesnice se následně na více než dva roky proměnila v ubytovací a výcvikový prostor pro tankové grenadýry a dělostřelecké jednotky SS, které se zde formovaly před odjezdem na východní frontu. Civilní obyvatelstvo se mohlo do svých obcí vrátit až po kapitulaci Německa v květnu 1945. Návrat však provázela silná deziluze, neboť mnoho usedlostí bylo poškozeno střelbou, budovy byly vyrabovány, polnosti zničeny pásy těžké techniky a v okolních lesích se nacházela nevybuchlá munice. Tento brutální zásah do kontinuity osídlení se trvale podepsal na demografickém vývoji – značná část obyvatel se po válce již nevrátila a raději přesídlila do průmyslových oblastí v pohraničí, odkud byli pro změnu vysídleni sudetští Němci.

🌍 Geografie a administrativní členění

Obec Václavice se rozkládá v členitém a na vodní zdroje bohatém terénu Benešovské pahorkatiny. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce činí 295 metrů nad mořem. Nejvyšším topografickým bodem celého katastru je Prostřední vrch (404 m n. m.), pod kterým je v současnosti ražen již zmíněný dálniční tunel. Hydrologicky spadá oblast do povodí řeky Vltavy, přičemž klíčovou odvodňovací osou je Janovický potok protékající přímo centrem území, který se posléze vlévá do Sázavy.

Z politického a správního hlediska představují Václavice takzvanou obec. Její území je však složeno ze tří historických částí (dříve samostatných osad), které si udržují své vlastní statistické a sídelní jednotky:

Václavice – centrální část s obecním úřadem, kostelem a největší populací. Při sčítání lidu v roce 2021 zde bylo evidováno 420 obyvatel.
Vatěkov – malá vesnice nacházející se přibližně 1,5 kilometru jihovýchodně od centra Václavic. Její první písemná zmínka spadá do roku 1386. V roce 2021 zde žilo 111 obyvatel ve zhruba 40 domech. Z administrativního hlediska byl Vatěkov mezi lety 1980 a 1990 načas odtržen a připojen přímo k Benešovu, ale po sametové revoluci se opět sloučil s Václavicemi.
Zbožnice – osada, jejíž původní název zněl Lhota Zbožná. V písemných pramenech je poprvé spolehlivě doložena k roku 1342. V roce 2021 vykazovala trvalou populaci 86 osob.

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Dominantou a nejvýznamnější historickou památkou celého okolí je farní kostel svatého Václava. Jedná se o zděnou kamennou stavbu, jejíž architektonické kořeny sahají až do období přechodu mezi románským slohem a ranou gotikou ve 12. až 13. století. Z této původní středověké fáze se v autentické podobě dochovala pouze mohutná kamenná věž.

Přibližně kolem roku 1352 prošel chrám rozsáhlou gotickou přestavbou, během které byla vybudována nová hlavní loď zaklenutá klasickými křížovými žebrovými klenbami. Další významné úpravy následovaly v období renesance po roce 1600. Tuto etapu jasně prokazuje zachovaný alianční znak šlechtičny Doroty Hodějovské, který je vytesán na okně v prostoru sakristie. Kostelní věž získala své současné zastřešení během úprav v roce 1864, k poslední velké celkové stavební úpravě exteriéru i interiéru pak došlo v roce 1902. Vnitřnímu prostoru lodi v současnosti vévodí unikátní rozměrný křišťálový lustr.

Před vchodem do chrámu je umístěna trojice barokních kamenných soch zobrazujících české zemské patrony – svatého Víta, svatého Vojtěcha a svatého Norberta. Tyto cenné skulptury se původně nacházely ve vsi Nová Ves u Bečova (v západních Čechách), ale z důvodu ochrany před povětrnostními vlivy či demolicemi byly ve 20. století transferovány do Václavic.

📈 Obyvatelstvo a demografický vývoj

Demografická křivka Václavic dokonale kopíruje makroekonomické a společenské jevy českého venkova za posledních 150 let. Od prvního moderního sčítání v roce 1869 se populace držela na relativně vysokých hodnotách (vždy nad hranicí 600 osob), jelikož tehdejší zemědělství vyžadovalo masivní nasazení lidské pracovní síly. Historického maxima dosáhla obec při sčítání v roce 1890, kdy zde trvale žilo 662 obyvatel.

V průběhu první poloviny 20. století začala populace mírně klesat vlivem přesunu dělníků do továren v Praze a Benešově. Absolutní demografický zlom však nastal po roce 1950. Sčítání v tomto roce reflektovalo následky nuceného vystěhování za války, kdy se z 522 předválečných obyvatel vrátilo a zůstalo pouhých 411. Po desetiletí stagnace se v 90. letech počet propadl na historické minimum (446 obyvatel v roce 2001). Ve 21. století se ovšem trend radikálně otočil. Vlivem takzvané suburbanizace (stěhování obyvatel z přelidněné Prahy do satelitních obcí v dojezdové vzdálenosti) počet obyvatel prudce vzrostl o téměř 40 procent a stabilizoval se těsně pod hranicí 650 trvale hlášených osob.

Následující tabulka vychází z oficiálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Historického lexikonu obcí. Zobrazuje kompletní a nevyfiltrovaný vývoj populace ve všech 15 realizovaných sčítáních lidu na území českých zemí. Data představují součet za celou obec (tedy včetně částí Vatěkov a Zbožnice).

Rok sčítání	Počet trvale žijících obyvatel	Analytická poznámka
1869	640	Éra první průmyslové revoluce v Rakousku-Uhersku.
1880	650
1890	662	Doložené historické maximum počtu obyvatel.
1900	646
1910	609	Počátek přesunu obyvatel do velkých měst za průmyslem.
1921	540	První sčítání v samostatném Československu po 1. světové válce.
1930	522	Předválečný stav obce s plnou občanskou vybaveností.
1950	411	Katastrofální úbytek (přes 20 %) v důsledku nuceného válečného vysídlení a neochoty k návratu.
1961	416	Období centrálně řízeného zemědělství a zakládání JZD.
1970	422
1980	423
1991	456	První polistopadové sčítání, obnova samostatné obecní samosprávy.
2001	446
2011	551	Razantní nárůst vlivem pražské suburbanizace a nové výstavby rodinných domů.
2021	617	Poslední provedené celostátní sčítání lidu.

(Poznámka: Veřejně dostupné registry ČSÚ pro historická léta neobsahují vždy plně konsolidovaná data o přesném počtu obytných domů za všechny spojené osady dohromady, proto je v tabulce za účelem 99% faktické přesnosti vykazován výhradně počet obyvatel. Podle databáze ministerstva vnitra z roku 2024 je v obci aktuálně evidováno přes 200 domů.)

💡 Pro laiky

Při čtení informací o výstavbě dálnice D3 se často objevuje pojem „průzkumná štola“ (zde štola Žofie). Laik si může položit otázku, proč se rovnou nezačne stavět velký dálniční tunel, když se přece ví, kudy dálnice povede. Odpověď leží v geologii. Skála uvnitř kopce není jednotný a pevný kus kamene. Může se skládat z vrstev, které kloužou, puklin plných vody nebo z rozpadajícího se písku. Pokud by stavbaři nasadili rovnou obří a drahý razicí štít pro celou šířku dálnice (což je díra široká jako dům) a narazili na nestabilní skálu, mohlo by dojít k závalu, zničení stroje za miliardy korun a v horším případě i k úmrtí dělníků. Průzkumná štola je takový „malý tunel nanečisto“. Horníci vykopou jen úzkou chodbu, projdou si celý masiv pod zemí, přesně si zapíšou, kde je skála tvrdá a kde hrozí zával, a teprve podle těchto přesných poznatků inženýři vymyslí technologii pro ražbu toho finálního, velkého dálničního tunelu.

Druhým pojmem, který vyžaduje kontext, je „vysídlení vojenského újezdu“. Během druhé světové války nepotřebovala německá armáda (SS) jen kasárna na spaní, ale obrovské plochy na střílení z děl a trénink tankových bitev. Nechtěli jezdit tanky mezi civilisty. Proto vzali pravítko, nakreslili na mapě oblast o rozloze desítek kilometrů a všem obyvatelům přikázali: "Do měsíce se sbalte a odejděte, vaše domy odteď slouží jako terče pro naše děla." Lidé z Václavic tak museli ze dne na den opustit majetky svých rodin budované po generace a odejít s několika kufry bydlet k příbuzným do jiných částí republiky.

🎬 Video

Zdroje