Benešov

Benešov
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Okres Benešov
Rozloha	46,87
Nadmořská výška	368
Počet obyvatel	17 025
Hustota zalidnění	363,2
Starosta	Ing. Jaroslav Hlavnička

Tento článek pojednává o okresním městě ve Středočeském kraji. Pro jiné významy viz Benešov (rozcestník).

Benešov (německy Beneschau) je okresní město ve Středočeském kraji, které se nachází ve vzdálenosti 30 kilometrů jihovýchodním směrem od Prahy. Leží v geomorfologickém celku Benešovská pahorkatina a náleží do povodí řeky Sázavy. K roku 2026 registroval Český statistický úřad na území města 17 025 obyvatel. Z hlediska veřejné správy plní město funkci obce s rozšířenou působností a je administrativním i hospodářským centrem celého benešovského regionu.

Založení sídla je datováno do období 11. století, přičemž první prokazatelné písemné záznamy pocházejí ze 13. století. Územní a demografický rozvoj města byl v 19. století bezprostředně vázán na výstavbu železniční tratě císaře Františka Josefa zprovozněné roku 1871. V těsné blízkosti administrativních hranic města se rozkládá státní zámek Konopiště, historické sídlo následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, s nímž je hospodářská historie města pevně spojena.

🗓 Současnost

V kalendářním roce 2026 operuje samospráva s rozpočtem, jehož příjmová stránka dosahuje 780,6 milionu korun a výdajová část 1,039 miliardy korun. Zastupitelstvo města schválilo tento deficitní rozpočet se schodkem 258,9 milionu korun, který je kompenzován využitím rezerv z předchozích rozpočtových let a novým úvěrovým rámcem v hodnotě 90 milionů korun. Alokace na přímé kapitálové investice představuje v roce 2026 částku 339 milionů korun. K prioritním investičním projektům probíhajícím v tomto fiskálním roce patří stavba nového křídla školní družiny pro Základní školu Dukelská s náklady 90 milionů korun, kompletní rekonstrukce Městské knihovny Benešov za 45 milionů korun a adaptace budovy číslo popisné 77 na centrálním náměstí pro provozní potřeby městské policie za 35 milionů korun. Obnova pozemních komunikací, zejména rekonstrukce ulice Šímova, vyčerpá z rozpočtu 49 milionů korun.

V oblasti soukromého sektoru probíhá na území města zásadní developerský záměr. Investiční skupina Trigema na jaře roku 2026 oficiálně potvrdila akvizici pozemků o plošné výměře přesahující 26 000 metrů čtverečních v zastavěném území města. Deklarovaný objem celkové investice přesáhne částku 4 miliard korun. Projekt počítá s výstavbou ucelené rezidenční čtvrti, přičemž zahájení distribuce bytových jednotek na trh je stanoveno na rok 2027. Tento krok reflektuje zvyšující se poptávku po bydlení v bezprostřední dojezdové vzdálenosti od metropole.

Vedení městského úřadu zastává z pozice starosty inženýr Jaroslav Hlavnička z lokálního hnutí Volba pro město Benešov. Post starosty zastává pro volební období 2022–2026, přičemž předtím působil ve stejné funkci také v letech 2010–2015 a 2018–2022. Místostarostou pro aktuální volební období je Petr Kolář.

⏳ Historie

Počátky trvalého osídlení v lokalitě dnešního města souvisí s budováním panského dvorce na vyvýšeném ostrohu zvaném Karlov, které je archeologicky řazeno do 11. století a je spojováno se zakladatelem jménem Benedikt, respektive Beneš. Sídlo je písemně zaznamenáno ve 13. století ve spojitosti s pány z Michalovic, kteří zde drželi pozemkové vlastnictví. V roce 1392 vydal Jan z Michalovic listinu udělující Benešovu městská práva podle vzoru Mladé Boleslavi, čímž osada obdržela oprávnění zřídit radnici, opevnění, užívat městský znak a uplatňovat hrdelní právo. V průběhu roku 1420 město obsadila husitská vojska pod velením hejtmana Jana Žižky z Trocnova, což vedlo k destrukci místního kláštera řádu minoritů a požáru značné části zástavby.

V pobělohorském období, konkrétně v roce 1648 za třicetileté války, bylo město těžce poškozeno švédskými vojenskými oddíly. Následná obnova souvisela s příchodem řádu piaristů v roce 1703. Piaristé za finanční podpory Karla z Přehořova vystavěli kolej a založili gymnázium, čímž se město transformovalo na vzdělávací centrum regionu.

Přelom v ekonomické a urbanistické struktuře města představoval rok 1871, kdy byla uvedena do provozu železniční trasa spojující Prahu s Vídní. Na železniční spojení bezprostředně reagoval rozvoj lokálního průmyslu – strojírenství, potravinářství a textilní výroby. V roce 1897 zprovoznil v těsné blízkosti města arcivévoda František Ferdinand d'Este moderní parní pivovar, z něhož se stal jeden z největších zaměstnavatelů v tehdejším okrese.

Během druhé světové války byla značná část politického okresu Benešov zahrnuta do nacistického projektu vojenského cvičiště zbraní SS nesoucího název SS-Truppenübungsplatz Böhmen. Od dubna 1943 do konce roku 1944 došlo k nucenému odsunu obyvatelstva z desítek obcí ležících západně od Benešova i z některých okrajových částí samotného města. Obyvatelé obdrželi úřední nařízení o vystěhování s termínem k odevzdání hospodářství a klíčů od nemovitostí, čímž vznikla rozsáhlá demografická i hospodářská ztráta, jejíž následky region vyrovnával desetiletí po skončení konfliktu. K osvobození města došlo 8. května 1945 jednotkami Rudé armády.

V poválečném období proběhla na území města rozsáhlá výstavba panelových sídlišť (Pražská, Spořilov), jež zajišťovala bytové kapacity pro zaměstnance znárodněných průmyslových podniků. Proces rozšiřování rezidenčních kapacit zapříčinil demolici několika historických částí vnitřního města.

🌍 Geografie a podnebí

Město se rozkládá na ploše 46,87 kilometrů čtverečních a jeho centrální bod leží v nadmořské výšce 368 metrů. Geograficky se nachází v podcelku Benešovská pahorkatina, jenž tvoří součást rozsáhlejšího celku Středočeské pahorkatiny. Geologické podloží sestává převážně z granodioritů patřících ke Středočeskému plutonu, jež byly v minulosti těženy pro stavební účely.

Hydrologickou osou města je Benešovský potok, který pramení jihovýchodně od městského jádra a následně ústí zleva do řeky Sázavy. Okrajovými částmi katastru protéká Konopišťský potok, na němž byla zbudována soustava rybníků, včetně rybníku Jarkovického. Lesní porosty pokrývají zhruba 30 procent výměry správního území.

Podnebí spadá do mírného klimatického pásu s rovnoměrným rozložením srážek během celého kalendářního roku. Průměrný roční srážkový úhrn činí 615 milimetrů. Administrativní území bezprostředně hraničí s katastry obcí Bystřice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Mrač a Soběhrdy.

🏢 Členění města

Z hlediska územní a administrativní správy je obec s rozšířenou působností Benešov rozdělena na 15 samostatných místních částí. Jedná se o sídla, jež byla k centrálnímu městu připojována v průběhu 20. století během reformy veřejné správy:

Kromě těchto místních částí se evidenčně rozlišuje 26 základních sídelních jednotek a katastrální území se skládá ze dvou hlavních jednotek (Benešov u Prahy a Úročnice).

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Stavební fond města obsahuje soubor památkově chráněných objektů spojených především se sakrální architekturou. Nejstarší stojící památkou je raně gotický kostel svatého Mikuláše situovaný na vrcholu Karlov. Stavba z 13. století prošla pozdější barokní úpravou a v její bezprostřední blízkosti stojí samostatně stojící zděná zvonice.

Na úpatí téhož návrší se nachází torzo presbytáře minoritského kláštera, jehož stavební hmota byla narušena destrukcí v roce 1420. Mezi klíčové barokní objekty patří komplex piaristické koleje propojený s kostelem svaté Anny. Tento areál, postavený mezi lety 1705 a 1715 na základě návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, dominuje půdorysu centrálního náměstí a sloužil ke vzdělávacím účelům řádu.

Budova Městského úřadu na Masarykově náměstí je reprezentativním objektem z konce 19. století, jehož průčelí bylo vyprojektováno v novorenesančním stylu. Další občanskou stavbou je secesní budova bývalé Okresní hospodářské záložny z let 1904–1905 od stavitele Marcela Dusila, ve které dnes sídlí regionální muzeum. K lokalitám podléhajícím památkové péči se řadí také Nový židovský hřbitov, vybudovaný roku 1883 u silnice ve směru na obec Vlašim.

Nejrozsáhlejším památkovým komplexem v hranicích obce je zámek Konopiště, postavený původně jako gotická pevnost francouzského typu se sedmi válcovými věžemi ve 13. století. Pozdní přestavbu s uplatněním prvků historismu provedl architekt Josef Mocker koncem 19. století na zadání tehdejšího majitele arcivévody Františka Ferdinanda.

💼 Ekonomika a průmysl

Základ benešovského hospodářství tvořil tradičně zpracovatelský a potravinářský průmysl. Parní pivovar na okraji města, nesoucí název Pivovar Ferdinand, udržuje nepřerušenou produkci od svého založení v roce 1897 a dodnes využívá původní sladovnické kapacity. Ve městě rovněž dlouhodobě operoval strojírenský podnik zajišťující automobilové komponenty, vystupující dříve pod značkou TRW, následně začleněný do globální skupiny ZF.

Do konce první dekády 21. století fungoval ve městě rozsáhlý potravinářský provoz společností Danone a Nutricia zaměřený na výrobu jogurtů a klinické výživy, jenž byl následně v rámci restrukturalizace prodeje zredukován. V současnosti roste význam odvětví služeb, obchodu, stavebnictví a logistiky. Východní okraj města podél hlavních silničních tahů disponuje obchodní zónou s koncentrací hypermarketů, specializovaných prodejen a distribučních center. Regionálním poskytovatelem pracovních míst je Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, která s kapacitou stovek lůžek pokrývá lékařskou péči pro okresní spádovou oblast. Zajištění vodárenských služeb pro město provádí firma Vodohospodářská společnost Benešov.

🚇 Doprava

Benešov plní funkci klíčového dopravního uzlu ve Středočeském kraji. Železniční stanice zajišťuje tranzit na mezinárodní trati 220 vedoucí z Prahy přes Tábor do Českých Budějovic a potažmo Lince (součást IV. tranzitního železničního koridoru). Z nádraží odbočuje regionální trať 222 spojující Benešov s městy Vlašim a Trhový Štěpánov. Přepravní kapacity směrem do Prahy jsou denně využívány tisíci dojíždějícími občany, neboť trasa funguje jako příměstská linka S9 začleněná do systému Pražská integrovaná doprava (PID).

Vedení silniční tranzitní dopravy je řešeno obchvatem silnice I/3, jenž obepíná město ze západní a jižní strany. Tato silnice napojuje benešovský okres na dálnici D1 u sjezdu Mirošovice a zajišťuje plynulý přesun nákladní dopravy mimo rezidenční sektory. Do města dále ústí silnice II. třídy číslo 106, 110 a 112. Městský a meziměstský autobusový terminál je lokalizován v těsné návaznosti na železniční stanici a obstarává radiální spojení se všemi střediskovými obcemi okresu.

🎓 Vzdělání a kultura

Struktura školských zařízení na území obce sestává z několika základních škol s nejvyšší celkovou kapacitou žáků (Základní škola Dukelská, Jiráskova, Karlov) a specializovaných středoškolských ústavů. Všeobecné vzdělání s dlouhou institucionální tradicí poskytuje Gymnázium Benešov, jehož historie sahá k piaristické nadaci v roce 1703. Odbornou přípravu garantuje Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola, dále Střední odborná škola technická a obchodní akademie.

Kulturní sbírky a vědecký výzkum regionálních dějin centralizuje příspěvková organizace Muzeum Podblanicka. Instituce v budově na Malém náměstí zpřístupňuje expozici dokumentující historii města, stavební vývoj Konopiště a specializovanou vojensko-historickou sbírku nazvanou „Náš pluk“, jež mapuje působení a osudy rekrutů benešovského 102. pěšího pluku na frontách první světové války. V městském centru funguje Kulturní a informační centrum spravující zároveň rozsáhlý knižní fond Městské knihovny.

⚽ Sport

Nejstarším a personálně nejpočetnějším sportovním celkem ve městě je fotbalový oddíl SK Benešov. Založen byl roku 1913 a v sezóně 1994/1995 odehrál jeden ročník v nejvyšší celostátní soutěži pod názvem FK Švarc Benešov, než z důvodu finanční insolvence tehdejšího vlastníka sestoupil do divizních úrovní.

Lední hokej organizuje klub HC Lev Benešov, jenž využívá zázemí krytého zimního stadionu s celoročním provozem. Ve sportovní zóně označované jako Sladovka mají občané přístup k plaveckému bazénu, atletickému stadionu s tartanovou dráhou a k soustavě tenisových kurtů. Ve městě sídlí několik organizací zabezpečujících volnočasové tělovýchovné aktivity, včetně lokální jednoty Sokola.

💡 Pro laiky

Vojenský výcvikový prostor a plošné vystěhování obyvatelstva: Pro pochopení situace za druhé světové války, kdy byl v oblasti Benešovska ustaven výcvikový prostor SS, je nutné si uvědomit striktní administrativní mechaniku tohoto procesu. Vydání vyhlášky znamenalo, že úřady nařídily desítkám tisíc lidí z konkrétních katastrů vyklidit do předem určeného data své domovy. Civilní obyvatelstvo si muselo sjednat náhradní ubytování u příbuzných nebo v jiných obcích, přesunout hospodářská zvířata i veškerý movitý majetek. Celá zabraná oblast byla následně ohraničena, střežena a využívána vojáky k nácviku ostrých střeleb dělostřelectva a manévrům těžké techniky. Obytné budovy a zemědělské usedlosti vojáci zcela běžně využívali jako cvičné terče. Po ukončení konfliktu v roce 1945 se obyvatelé vrátili do zničeného území bez infrastruktury, kde museli opravit poškozené domy, rekultivovat pole rozježděná tanky a plně obnovit civilní dodávky elektřiny i vody.

Železniční koridor a jeho dopad na sídlo: Zařazení města na hlavní železniční koridor znamená, že jeho katastrem probíhá dvoukolejná, elektrifikovaná trať podléhající přísným normám pro vysokou rychlost a propustnost. Vlakové soupravy na takové trati dostávají absolutní prioritu v dotačních programech státu na údržbu a modernizaci. Pro lokální obyvatele tato infrastruktura představuje kapacitní a spolehlivou možnost cestování, jelikož interval spojů ve špičce dosahuje frekvence podobné provozu tramvají. Dojíždění do zaměstnání v metropoli se díky této stavbě časově i finančně srovnává s vnitroměstskou dopravou, což skokově zhodnocuje tržní cenu nemovitostí a akceleruje novou bytovou výstavbu pro nově příchozí obyvatele.

📈 Statistiky a data

V přiložené tabulce je zaznamenán počet obyvatel a domů v chronologickém přehledu od prvního moderního sčítání lidu v roce 1869 do současnosti. Zdrojem veškerých metrik do roku 2021 je Historický lexikon obcí zpracovaný Českým statistickým úřadem, hodnota pro rok 2026 vychází z údajů demografické bilance ČSÚ. Přehled nevynechává žádné dostupné sčítání a představuje kompletní datovou řadu.

Rok	Počet obyvatel	Počet domů
1869	5 345	453
1880	6 240	509
1890	7 413	537
1900	8 450	588
1910	8 857	642
1921	9 304	715
1930	9 820	999
1950	10 387	1 392
1961	9 774	1 366
1970	10 769	1 510
1980	14 258	1 587
1991	15 892	1 836
2001	16 323	1 952
2011	16 264	2 133
2021	16 369	2 374
2026	17 025	data nejsou dostupná

Zdroje