Okres Chomutov

Okres Chomutov
Rok populace	2025
Sídlo	Chomutov
Název	Okres Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Počet městysů	1
Mapa	ano
Země
Hustota zalidnění	131.9
Počet obyvatel	123453
Počet obcí	44
Počet měst	8
Rozloha	935.70

Okres Chomutov je jedním ze sedmi okresů Ústeckého kraje v severozápadních Čechách. Jeho dřívějším správním sídlem bylo statutární město Chomutov. Okres má rozlohu 935,70 km² a k 1. lednu 2025 v něm žilo přibližně 123,5 tisíce obyvatel. Na severozápadě sousedí se spolkovou zemí Sasko v Německu, na severovýchodě s okresem Most, na jihovýchodě a jihu s okresem Louny a na západě s okresem Karlovy Vary.

Území okresu se vyznačuje mimořádnou krajinnou, geomorfologickou a hospodářskou rozmanitostí. Zahrnuje jak zalesněné hřebeny Krušných hor s nejvyšším vrcholem Klínovec v pohraničí, tak hluboce zaříznuté údolí řeky Ohře, sopečnou stolovou horu Úhošť na okraji Doupovských hor a silně urbanizovanou a industrializovanou Mosteckou pánev, která byla v průběhu 20. století zásadně přetvořena povrchovou těžbou hnědého uhlí a těžkou energetikou.

Z hlediska státní správy je okres rozdělen do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP Chomutov a Kadaň) a pěti obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Na území okresu se nachází celkem 44 obcí, z nichž 8 má status města (Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Vejprty, Výsluní, Loučná pod Klínovcem a Mašťov) a jedna obec je městysem (Kovářská).

🌍 Geografická charakteristika a přírodní poměry

Geomorfologie a reliéf

Území okresu Chomutov se dělí mezi tři výrazné geomorfologické provincie:

Krušné hory: zaujímají severní a severozápadní polovinu okresu (geomorfologické podcelky Loučenská hornatina a Klínovecká hornatina). Reliéf zde prudce stoupá z podkrušnohorského zlomu a přechází v náhorní plošiny s rašeliništi a horskými lesy. Na západním okraji okresu se tyčí nejvyšší hora Krušných hor Klínovec (1 244 m n. m., vrcholová část leží na hranici s karlovarským okresem) a masivy Macechy (1 113 m n. m.) a Meluzíny (1 097 m n. m.).
Mostecká pánev: centrální a východní sníženina (podcelek Chomutovsko-teplická a Žatecká pánev) ležící v nadmořských výškách 220–350 m n. m. Pánev je tektonického původu a nacházejí se v ní mocné sloje třetihorního hnědého uhlí. Původní terén byl na rozsáhlých plochách destruován povrchovými lomy (lom Nástup Tušimice) a následnými výsypkami.
Doupovské hory: sopečné pohoří na jihozápadním okraji okresu, tvořené třetihorními čedičovými pyroklastiky a lávovými proudy. Výraznou dominantou Poohří je čedičová stolová hora Úhošť (593 m n. m.).

Výškový rozdíl v rámci okresu činí více než 1 000 metrů mezi hřebenem Klínovce (1 244 m) a hladinou řeky Ohře při odtoku z okresu u Vikletic (cca 225 m n. m.).

Vodopis a hydrologie

Celé území okresu náleží do úmoří Severního moře a povodí řeky Labe. Hlavní vodní toky tvoří:

Ohře: největší řeka okresu protékající jeho jižní částí. Protéká městy Klášterec nad Ohří a Kadaň. Na řece byla vybudována Vodní nádrž Kadaň (vyrovnávací nádrž pro energetiku) a na východní hranici okresu leží z větší části Vodní nádrž Nechranice (sypaná hráz o délce 3 280 metrů, druhá největší vodní plocha v Ústeckém kraji, sloužící k rekreaci, rybolovu a chlazení elektráren).
Chomutovka: pramení v Krušných horách u Hory Svatého Šebestiána, protéká hlubokým Bezručovým údolím, městem Chomutovem a vlévá se zleva do Ohře u Postoloprt.
Bílina: pramení na svazích Krušných hor u Zákoutí, protéká Jirkovem a v důsledku těžby uhlí byla přeložena do umělého betonového koryta (tzv. Ervěnický koridor) společně se železnicí a silnicí I/13.
Přísečnice: historická řeka odvodňující centrální část Krušných hor směrem do Saska (do řeky Zschopau). V 70. letech 20. století na ní byla vybudována hluboká údolní Vodní nádrž Přísečnice, která slouží jako zdroj pitné vody pro podkrušnohorskou aglomeraci (výstavbě padlo za oběť historické horní město Přísečnice).

Přírodním unikátem je Kamencové jezero na severovýchodním okraji Chomutova. Vzniklo zatopením bývalého kamencového dolu v 18. století; voda s vysokým obsahem síranu hlinitého zabraňuje růstu řas a sinic a je považována za celosvětový hydrologický unikát.

Ochrana přírody a biomy

Krajina okresu prodělala v 70. a 80. letech 20. století těžkou ekologickou krizi v důsledku imisí oxidu siřičitého z hnědouhelných elektráren, které vedly k odumření rozsáhlých smrkových monokultur na hřebenech Krušných hor. Po odsíření elektráren v 90. letech došlo k obnově lesních porostů s větším zastoupením melioračních listnáčů a modřínů.

Mezi nejvýznamnější chráněná území v okrese patří:

Národní přírodní rezervace Úhošť: teplomilná společenstva na čedičové stolové hoře.
Přírodní park Bezručovo údolí: 19 kilometrů dlouhé zalesněné údolí řeky Chomutovky s meandry a přirozenými bučinami.
Přírodní rezervace Novodomské rašeliniště: rozsáhlé vrchovištní rašeliniště s porosty borovice blatky (blatkového lesa) a reliktní tundrovou faunou v centrálních Krušných horách.
Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka: skalnaté údolí s hradem Hasištejn a Kýšovickým vodopádem.

⏳ Historie

Rané osídlení a středověké hornictví

Krajina Podkrušnohoří a Poohří vykazuje kontinuitu lidského osídlení od mladší doby kamenné, což dokládají archeologické výzkumy v povodí Ohře (kultura s lineární keramikou, knovízská kultura doby bronzové). V době laténské byla oblast osídlena Kelty, kteří zde využívali povrchové výchozy železných rud.

Slovanské osídlení se koncentrovalo v úrodném pásu podél Ohře. V raném středověku plnila oblast úlohu pohraniční zóny přechodu do Saska. Významným centrem se v 12. století stala Kadaň, doložená listinou knížete Bedřicha z roku 1186, kdy byla svěřena rytířskému řádu johanitů. Samotný Chomutov vznikl jako trhová ves, kterou v roce 1252 získal Řád německých rytířů, jenž z chomutovské komendy učinil centrum své správy v severozápadních Čechách.

Od 14. století byl vývoj okresu determinován hornictvím v Krušných horách. Na svazích pohoří byla objevena bohatá ložiska stříbra, cínu, olova, mědi a železné rudy. Vznikla prosperující horní města a městečka s královskými výsadami: Vejprty, Kovářská, Hora Svatého Šebestiána, Výsluní a Měděnec. Na jihu okresu držel rozsáhlá panství humanitně orientovaný šlechtický rod Hasištejnských z Lobkovic (Jan Hasištejnský z Lobkovic, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic), kteří na hradě Hasištejn shromáždili jednu z největších humanistických knihoven střední Evropy.

Reformace, rekatolizace a třicetiletá válka

V průběhu 16. století se v celém regionu pod vlivem sousedního Saska prosadila luteránská Reformace. V červnu 1534 byl ve františkánském klášteře v Kadani podepsán Kadaňský náboženský mír, který znamenal dočasnou dohodu mezi Habsburky a protestantskými říšskými knížaty.

V roce 1588 získal chomutovské panství přísně katolický šlechtic Jiří Popel z Lobkovic, který do města povolal jezuity a zahájil tvrdou protireformaci. Vzpoura měšťanů proti jezuitům v roce 1591 byla potlačena a vedoucí představitelé popraveni. Po Lobkovicově politickém pádu se Chomutov v roce 1605 vykoupil z poddanství a stal se královským městem.

Během třicetileté války (1618–1648) utrpěl region katastrofální škody. Poloha na hlavní trase saských a švédských vpádů vedla k opakovanému plenění měst, rekvizicím a vylidnění horských oblastí. Po bitvě na Bílé hoře odešla většina protestantského německého obyvatelstva a hornických specialistů do saského exilu (např. do nově založeného pohraničního města Johanngeorgenstadt). Následná rekatolizace a hospodářská stagnace trvala až do poloviny 18. století.

Průmyslová revoluce a těžba uhlí (19. století)

V 19. století prošel chomutovský okres radikální strukturální proměnou. Útlum těžby rud v Krušných horách nahradil nástup těžby hnědého uhlí v Mostecké pánvi a rozvoj těžkého strojírenství a hutnictví:

V roce 1870 založili bratři Mannesmannové a rodina Kruppů v Chomutově hutní závod, který se specializoval na výrobu bezešvých ocelových trub (Válcovny trub Chomutov).
V Klášterci nad Ohří se rozvinula proslulá výroba porcelánu (porcelánka Thun založená 1794).
Kadaň a Vejprty se staly centry textilní výroby, rukavičkářství a krajkářství.

Dopravní revoluci umožnila výstavba železniční sítě Buštěhradské dráhy (spojující Prahu, Kladno, Chomutov a Cheb) otevřené v roce 1870 a navazující přeshraniční trati z Chomutova přes Vejprty do saského Chemnitz (1872). Do měst v pánvi přicházelo za prací české dělnictvo z vnitrozemí, avšak okres zůstával v převážné většině německojazyčný.

20. století: Nacionalismus, válka a vysídlení

Po vzniku Československa v říjnu 1918 odmítla německá většina začlenění do nového státu a deklarovala příslušnost k provincii Deutschböhmen. Dne 4. března 1919 došlo v Kadani k ozbrojenému střetu československé armády s demonstrujícím německým obyvatelstvem (Kadaňský masakr), při němž zahynulo 25 lidí.

V meziválečném období se okres stal baštou Henleinovy Sudetoněmecké strany (SdP). Na základě Mnichovské dohody z října 1938 byl celý okres anektován nacistickým Německem a začleněn do Říšské župy Sudety. České a židovské obyvatelstvo bylo nuceno uprchnout do vnitrozemí. Místní průmysl byl přeorientován na zbrojní výrobu s masovým využitím nuceně nasazených a válečných zajatců.

Po osvobození v květnu 1945 bylo na základě Benešových dekretů v letech 1945–1946 vysídleno takřka veškeré původní německé obyvatelstvo (přes 80 % tehdejší populace okresu). Následné dosídlování obyvatelstvem z českého vnitrozemí, reemigranty a slovenskými Romy vedlo k přetrhání kulturních a historických vazeb. Horská sídla v Krušných horách byla z velké části opuštěna a desítky vesnic byly srovnány se zemí (např. v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách v roce 1953 a vzniku hraničního pásma).

Éra socialistické energetiky a rekultivací (1948–dosud)

V období komunistického režimu byl okres vnímán jako strategická energetická a surovinová základna státu. Těžba hnědého uhlí v lomu Nástup Tušimice dosáhla masivních rozměrů. Pro zpracování uhlí byly vybudovány obří uhelné tepelné elektrárny:

Elektrárny Tušimice (Tušimice I a Tušimice II).
Elektrárny Prunéřov (Prunéřov I a Prunéřov II).

Těžbě padly za oběť desítky historických obcí, kostelů a památek (např. Ervěnice, Ahníkov, Prunéřov, Vernéřov, Tušimice). Pro ubytování desetitisíců pracovníků byla vybudována rozsáhlá panelová sídliště v Chomutově (Březenecká, Kamenná, Písečná) a Jirkově (Vinařice, Ervěnice). Chomutov a Jirkov srostly do jediné souvislé městské aglomerace.

Po sametové revoluci v roce 1989 prošel okres hlubokou ekonomickou krizí způsobenou útlumem těžkého průmyslu a privatizací hutí, což vedlo k nárůstu nezaměstnanosti a vzniku sociálně vyloučených lokalit. Od konce 90. let probíhá restrukturalizace hospodářství, rekultivace těžebních jam, rozvoj lehkého průmyslu v nových průmyslových zónách a oživení turistického ruchu v Krušných horách.

🏛 Správní členění a sídelní struktura

Okres Chomutov jako územně-správní jednotka vznikl v současných hranicích při reformě veřejné správy v roce 1960. Po zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002 je okres statistickou jednotkou (kód LAU 1: CZ0422), v níž výkon státní správy zajišťují obce s rozšířenou působností.

Obce s rozšířenou působností (ORP)

Území okresu je rozděleno do dvou správních obvodů ORP:

ORP Chomutov: zahrnuje severní, centrální a východní část okresu (25 obcí, cca 78 000 obyvatel). Pokrývá města Chomutov a Jirkov a horské obce Krušných hor podél saské hranice.
ORP Kadaň: zahrnuje jižní a jihozápadní část okresu v povodí Ohře a na úpatí Doupovských hor (19 obcí, cca 45 000 obyvatel). Pokrývá města Kadaň, Klášterec nad Ohří, Vejprty, Loučná pod Klínovcem, Výsluní a Mašťov.

Přehled měst a největších obcí okresu

Města a vybrané obce okresu Chomutov (data k 1. lednu 2025)
Město / Obec	Status	Správní obvod ORP	Počet obyvatel	Rozloha (km²)
Chomutov	Statutární město	Chomutov	46 771	29,25
Jirkov	Město	Chomutov	19 240	17,13
Kadaň	Město	Kadaň	18 090	65,62
Klášterec nad Ohří	Město	Kadaň	14 068	53,79
Vejprty	Město	Kadaň	2 766	9,77
Spořice	Obec	Chomutov	1 537	16,66
Březno	Obec	Chomutov	1 443	46,11
Údlice	Obec	Chomutov	1 304	11,86
Strupčice	Obec	Chomutov	1 178	19,66
Vysoká Pec	Obec	Chomutov	1 173	19,57
Radonice	Obec	Kadaň	1 169	31,62
Perštejn	Obec	Kadaň	1 155	20,59
Málkov	Obec	Chomutov	1 002	21,89
Kovářská	Městys	Kadaň	961	20,86
Mašťov	Město	Kadaň	567	23,05
Výsluní	Město	Kadaň	295	30,34
Loučná pod Klínovcem	Město	Kadaň	199	20,89

🏭 Hospodářství a průmysl

Okres Chomutov patří k tradičním průmyslovým jádrům České republiky. V současnosti prochází procesem hospodářské transformace (v rámci programu Spravedlivá transformace uhelných regionů EU).

Těžba uhlí a energetika

Dominantním odvětvím zůstává energetika:

Lom Nástup Tušimice (DNT): velkolom provozovaný společností Severočeské doly a.s. (součást Skupiny ČEZ). Těží hnědé uhlí v centrální části pánve mezi Chomutovem a Kadaní a zásobuje přilehlé elektrárny.
Elektrárny Tušimice (ETU II): uhelná elektrárna o instalovaném výkonu 4 × 200 MW po komplexní modernizaci.
Elektrárny Prunéřov (EPR II): elektrárna o výkonu 3 × 250 MW zásobující dálkovým teplem města Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří. Menší elektrárna Prunéřov I byla odstavena v roce 2020 v rámci dekarbonizace.

Zpracovatelský průmysl a nové průmyslové zóny

Útlum těžkého hutnictví (bývalé Válcovny trub) byl kompenzován výstavbou moderních průmyslových zón:

Průmyslová zóna Severní předměstí (Chomutov): leží u silnice I/13 a dálnice D7; etablovali se zde výrobci autodílů, elektroniky a logistická centra.
Průmyslová zóna Královský vrch (Kadaň): zóna zaměřená na automobilový průmysl (klimatizační systémy, komponenty motorů, plasty).
Průmyslová zóna Verne (Klášterec nad Ohří): významné centrum lehkého strojírenství a elektrotechniky.
Tradiční výroba porcelánu: porcelánka Thun 1794 v Klášterci nad Ohří zůstává jedním z největších producentů užitkového a hotelového porcelánu v Česku.

🚇 Doprava a infrastruktura

Silniční síť

Páteřní dopravní osy okresu tvoří:

Dálnice D7: spojuje Prahu, Louny a Chomutov; u Chomutova přechází do silnice I/7 směřující k hraničnímu přechodu Hora Svatého Šebestiána / Reitzenhain do Saska.
Silnice I/13 (E442): klíčová čtyřpruhová podkrušnohorská magistrála propojující Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem.
Silnice I/27 (Plzeň – Žatec – Most) protíná jihovýchodní cíp okresu.

Železniční doprava

Okresem prochází několik významných železničních tratí Správy železnic:

Trať 130 a trať 140: dvoukolejná elektrizovaná Podkrušnohorská magistrála s uzlovými stanicemi Chomutov a Kadaň-Prunéřov. Zajišťuje dálkovou dopravu linky R15 (Praha – Ústí nad Labem – Cheb).
Trať 124: spojení Chomutova se Žatcem a Lužnou u Rakovníka.
Trať 137 (Chomutov – Vejprty – Cranzahl): historická horská krušnohorská trať s viadukty překonávající hřeben hor; dnes slouží především víkendovému přeshraničnímu turistickému provozu.

👥 Demografie a sociální situace

Okres Chomutov se dlouhodobě potýká se specifickými socioekonomickými výzvami, které jsou typické pro strukturálně postižené uhelné regiony severozápadních Čech:

Vývoj počtu obyvatel

Demografický vývoj okresu vykazoval po poválečném propadu prudký nárůst v 60. a 70. letech 20. století vlivem industrializace. Po roce 2000 je patrná mírná depopulace a stárnutí obyvatelstva:

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel okresu Chomutov (data ČSÚ)
Rok	Počet obyvatel	Poznámka
1869	83 969	Nástup těžby uhlí a stavby železnic
1900	116 295	Vrchol průmyslové revoluce
1930	140 236	Meziválečné maximum populace
1950	84 084	Pokles v důsledku odsunu sudetských Němců
1970	110 577	Náběh velkovýstavby sídlišť
1980	122 817	Kulminace energetického průmyslu
1991	124 374	Porevoluční stav
2001	124 744	Sčítání lidu, domů a bytů 2001
2011	125 758	Sčítání lidu, domů a bytů 2011
2021	121 480	Výsledky SLDB 2021
2025	123 453	Stav k 1. lednu 2025

Sociální indikátory

Podle údajů Českého statistického úřadu a MPSV:

Míra nezaměstnanosti v okrese se dlouhodobě pohybuje nad celostátním průměrem (patří mezi nejvyšší v Ústeckém kraji společně s okresem Most).
Vzdělanostní struktura vykazuje nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vyšší zastoupení osob se základním a středním odborným vzděláním bez maturity.
Okres se potýká s existencí sociálně vyloučených lokalit a fenoménem obchodu s chudobou, zejména na velkých panelových sídlištích v Chomutově a Jirkově.

🏰 Pamětihodnosti a cestovní ruch

Historické památky

Městská památková rezervace Kadaň: jedno z nejlépe dochovaných historických měst v Česku s hradem, radniční věží, systémem hradeb, Žateckou bránou a nejužší uličkou v ČR (Katova ulička). Na předměstí leží národní kulturní památka františkánský klášter Čtrnácti svatých pomocníků se sklípkovými klenbami.
Městská památková zóna Chomutov: historické jádro s náměstím 1. máje, raně gotickým kostelem svaté Kateřiny, pozdně gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie s Městskou věží a jezuitským areálem (dnes sídlo Oblastního muzea v Chomutově).
Zámek Klášterec nad Ohří: novogoticky upravený zámecký areál rodu Thun-Hohensteinů obklopený anglickým parkem se vzácnými dřevinami a salou terrenou s grottami; uvnitř se nachází rozsáhlá expozice českého a mezinárodního porcelánu.
Hasištejn: zřícenina monumentálního gotického hradu založeného na počátku 14. století rodem pánů ze Šumburka, pozdější sídlo učence Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.
Zámek Červený Hrádek u Jirkova: barokní zámek ze 17. století, v srpnu 1938 místo historických schůzek lorda Runcimana s představiteli Sudetoněmecké strany před uzavřením Mnichovské dohody.
Kostel svatého Michaela archanděla ve Výsluní: monumentální pseudorománský kostel z konce 19. století, kvůli svým rozměrům přezdívaný „krušnohorská katedrála“.

Příroda a rekreace

Podkrušnohorský zoopark Chomutov: největší zoologická zahrada v České republice podle rozlohy (112 hektarů), specializovaná na chov zvířat palearktické oblasti (Eurasie a severní Afrika), doplněná o skanzen Stará Ves.
Zimní sporty v Krušných horách: skiareál Klínovec (největší lyžařské středisko v Krušných horách propojené se sousedním německým Fichtelbergem), areál Alšovka u Měděnce a desítky kilometrů upravovaných běžeckých stop Krušnohorské lyžařské magistrály.
Hornická krajina Krušnohoří (UNESCO): v roce 2019 byla Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO; na chomutovské straně zahrnuje památky těžby na vrchu Mědník u Měděnce (štoly Marie Pomocná a Země zaslíbená) a historické vodohospodářské stavby.

💡 Pro laiky

Okres Chomutov je region plný obrovských kontrastů, který leží na severozápadě Čech podél německých hranic. Pokud tudy projíždíte po dálnici, uvidíte dvě naprosto odlišné tváře krajiny:

Na jedné straně se tyčí hradba zalesněných Krušných hor s horskými rašeliništi, čistým vzduchem a nejvyšším vrcholem Klínovcem, kam lidé jezdí v zimě lyžovat a v létě na horská kola.
V údolí pod horami se rozkládá uhelná pánev s obřími povrchovými doly, velkými panelovými sídlišti a mohutnými chladicími věžemi elektráren v Tušimicích a Prunéřově, které po desítky let vyráběly elektřinu pro celou republiku.

Region má neuvěřitelně bohatou historii. Ve středověku se v horách těžilo stříbro a cín a města jako Kadaň patřila k nejkrásnějším královským městům v království. Po druhé světové válce ale okres zažil obrovský zlom – musela odsud odejít většina původních německých obyvatel a do nově vybudovaných dolů a elektráren přišli pracovat lidé z celého Československa.

Dnes je okres Chomutov místem, které se snaží zbavit nálepky zničené uhelné krajiny. Staré doly se postupně zavírají a mění na jezera a zelené louky, historická města jako Kadaň a Klášterec nad Ohří lákají turisty svými opravenými hrady a zámky a rodiny s dětmi sem jezdí k unikátnímu Kamencovému jezeru nebo do obřího zooparku.

Zdroje