Přeskočit na obsah

Teplice

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Teplice (německy Teplitz-Schönau, dříve jen Teplitz) jsou statutární město v Ústeckém kraji, ležící v široké kotlině mezi Českým středohořím a hřebeny Krušných hor. Město je známé především díky své bohaté lázeňské tradici, neboť se jedná o nejstarší lázně v Česku i ve střední Evropě[1]. Díky svému mezinárodnímu věhlasu v 18. a 19. století, kdy byly centrem společenského a politického dění, si Teplice vysloužily přezdívku Malý Paříž nebo Salón Evropy.

Teplice
Soubor:Teplice, pohled na Zámecké náměstí.jpg
Zámecké náměstí s morovým sloupem
VlajkaSoubor:Vlajka města Teplice.svg
ZnakSoubor:Znak města Teplice.svg
KrajÚstecký
OkresTeplice
Rozloha23,78
Obyvatelstvo50 959 (2024)[2]
PrimátorJiří Štábl (od 2022)
PSČ415 01
Webwww.teplice.cz

🌍 Geografická poloha

Město Teplice se rozkládá v Mostecké pánvi na řece Bílina, v nadmořské výšce přibližně 230 m n. m. Jeho poloha je strategicky sevřena dvěma významnými horskými masivy. Z jihu a východu ho obklopuje sopečné České středohoří s dominantními vrchy, jako je Bořeň nebo Milešovka. Ze severu a západu se zvedají svahy Krušných hor, které tvoří přirozenou hranici s Německem.

Tato geologická poloha je příčinou existence termálních pramenů, které vyvěrají z hloubky pod Krušnými horami a daly základ celému městu. Historické jádro a lázeňská čtvrť se nacházejí v centru, zatímco modernější sídlištní a průmyslová zástavba se rozkládá na okrajích.

⏳ Historie

Objev pramenů a středověk

Podle pověsti, zaznamenané kronikářem Václavem Hájkem z Libočan, byly teplické prameny objeveny již v roce 762 n. l. vepřem, který si v horké vodě léčil zraněnou nohu[3]. Ačkoli je tato legenda historicky nepodložená, archeologické nálezy římských mincí a keltských šperků v prameni Pravřídlo dokládají, že léčivé účinky zdejších vod byly známy již v dávné minulosti[4].

První doložená písemná zmínka pochází z 12. století. Kolem roku 1154 založila česká královna Judita Durynská, manželka krále Vladislava II., u teplých pramenů klášter benediktinek s bazilikou, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Jednalo se o první ženský klášter v Čechách a jeho úkolem bylo i provozování špitálu a útulku pro nemocné, kde se využívala léčivá voda[5].

Klášter byl zničen během husitských válek v roce 1426. Po husitských válkách se panství stalo majetkem šlechtických rodů, mezi nimiž byli například páni z Koldic, Timborku a od 16. století mocný rod Vchynských (později Kinských).

Novověk a rozvoj pod Vchynskými

Za vlády Viléma Vchynského na počátku 17. století začal první větší rozkvět lázní. Byly postaveny kamenné lázeňské budovy a Teplice se staly oblíbeným cílem saské šlechty. Tento rozvoj byl však přerušen třicetiletou válkou. Vilém Vchynský byl spolu s Albrechtem z Valdštejna v roce 1634 zavražděn v Chebu a jeho majetek připadl rodu Clary-Aldringenů[6]. Tento rod pak ovlivňoval osudy města a lázní následujících téměř 300 let a přivedl je k jejich největší slávě.

✨ Zlatá éra lázní (18. a 19. století)

"Salón Evropy" a "Malý Paříž"

Pod patronátem rodu Clary-Aldringenů se Teplice v průběhu 18. a zejména 19. století proměnily v jedno z nejprestižnějších a nejmódnějších lázeňských letovisek v Evropě. Velkolepá klasicistní a empírová přestavba města, budování nových lázeňských domů, kolonád, parků a společenských sálů vytvořilo z Teplic elegantní a kosmopolitní centrum. Právě v této době si město vysloužilo své slavné přezdívky – Salón Evropy a Malý Paříž[7].

Teplice se staly místem setkávání evropské aristokracie, panovníků, diplomatů, umělců a vědců. Mezi slavné hosty patřili:

Dějiště evropské politiky

Díky koncentraci významných osobností se Teplice staly i dějištěm důležitých politických jednání. V roce 1813 se zde sešli rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby zformovali Svatou alianci proti Napoleonovi[9]. Politická jednání zde probíhala po celé 19. století, což ještě posilovalo mezinárodní prestiž města.

K největšímu rozkvětu došlo v druhé polovině 19. století. Město se rozrostlo, byla postavena nová divadla, hotely a vily. V roce 1895 byly Teplice spojeny se sousedním Lázněmi Šanov, čímž vzniklo dvojměstí Teplitz-Schönau (Teplice-Šanov), které patřilo k největším lázeňským komplexům v Rakousku-Uhersku.

Průmyslový rozvoj a sociální kontrast

Zatímco lázeňské centrum Teplic žilo noblesním společenským životem, okolí města a celá pánev pod Krušnými horami procházely od poloviny 19. století bouřlivou průmyslovou revolucí. Objev a masivní těžba hnědé uhlí v regionu vedly ke vzniku mnoha dolů, továren a průmyslových podniků. Teplicko se stalo jedním z nejdůležitějších průmyslových center monarchie.

Tento rozvoj přinesl do regionu velké bohatství, ale zároveň i výrazné sociální kontrasty. Vedle elegantního lázeňského světa vznikaly dělnické kolonie a města s drsnými životními podmínkami. Průmysl se soustředil především na těžbu uhlí, sklářství, textilní výrobu a keramický průmysl. Železnice, která byla do Teplic přivedena v roce 1858 (trať Ústí nad Labem – Teplice), byla klíčová jak pro dopravu lázeňských hostů, tak pro transport uhlí a průmyslových výrobků[10].

Tato dvojí tvář – na jedné straně luxusní lázeňské centrum, na druhé straně dynamicky se rozvíjející průmyslové zázemí – formovala charakter Teplic až do 20. století.

🏙️ 20. století a současnost

Úpadek a dramatické změny

Vstup do 20. století a vznik Československa znamenaly postupný úpadek německojazyčného lázeňského světa. Definitivní konec zlaté éry přinesla druhá světová válka. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, které tvořilo drtivou většinu populace města, a Teplice byly nově osídleny českým obyvatelstvem z vnitrozemí. Tím město ztratilo svou původní kulturní kontinuitu a kosmopolitní charakter[11].

V období socialismu byla lázeňská péče zestátněna a řada historických budov chátrala. V 70. a 80. letech došlo k rozsáhlým a necitlivým demolicím v historickém centru, zejména v oblasti starého Šanova a podél hlavní třídy, kde původní zástavbu nahradily panelové domy a moderní obchodní centra[12]. Přestože těžba uhlí město přímo nezasáhla, okolní krajina byla těžbou silně poznamenána.

Současná tvář města

Po sametové revoluci v roce 1989 začala postupná obnova a revitalizace města. Historické centrum, lázeňské domy a parky byly zrekonstruovány a lázeňství se opět stalo klíčovým prvkem identity města. Teplice dnes fungují jako důležité kulturní, společenské a hospodářské centrum regionu. Jsou sídlem profesionálního fotbalového klubu a hostí řadu kulturních akcí, z nichž nejvýznamnější je každoroční Zahájení lázeňské sezóny.

Město se však stále potýká s následky průmyslové minulosti a sociálními problémy, které jsou pro Ústecký kraj charakteristické.

🏛️ Památky a zajímavá místa

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Teplice jsou jako stará, elegantní dáma, která zažila slavné časy. Všechno to začalo u horkých léčivých pramenů. Díky nim se Teplice staly slavnými lázněmi, kam jezdili králové, císaři a slavní umělci z celé Evropy, aby si odpočinuli a léčili se. Bylo to tak slavné místo, že se mu říkalo "Malý Paříž". Všude byly nádherné parky, honosné domy a konaly se tu velké plesy a koncerty.

Zatímco se v centru města scházela smetánka, v okolí se tvrdě pracovalo. Kopalo se tu uhlí a vznikaly továrny, takže vedle sebe existovaly dva úplně jiné světy: svět luxusu a svět průmyslu. Ve 20. století si město prošlo těžkými časy, kdy přišlo o mnoho svých obyvatel a některé staré části byly zbourány. Dnes se ale Teplice snaží navázat na svou slavnou lázeňskou minulost. Znovu opravují krásné staré domy a parky a lákají návštěvníky, aby si užili jejich jedinečnou atmosféru a léčivé prameny, které to všechno začaly.

Reference