Matyáš Bernard Braun
Obsah boxu
Matyáš Bernard Braun (* 24. února 1684, Sautens poblíž Innsbrucku – 15. února 1738, Praha) byl rakouský sochař a řezbář, který působil převážně v Čechách a je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého vrcholného baroka. Jeho dílo, silně ovlivněné italským sochařstvím, zejména Gianem Lorenzem Berninim, se vyznačuje mimořádnou dynamikou, expresivitou a citovou hloubkou. Spolu se svým současníkem Ferdinandem Maxmiliánem Brokoffem zásadně formoval podobu barokní plastiky v českých zemích.
📜 Život a kariéra
👶 Mládí a příchod do Čech
Matyáš Bernard Braun se narodil v Tyrolsku jako páté dítě kováře Jakuba Brauna. Jeho umělecký talent se projevil brzy, a proto byl poslán na učení do Itálie. Během svého pobytu, který zahrnoval města jako Benátky, Bologna a Řím, se seznámil s díly antických mistrů a především italských barokních sochařů. Klíčový vliv na něj mělo dílo Giana Lorenza Berniniho, jehož dramatické a emocionální pojetí sochařství si plně osvojil.
Okolo roku 1710 přišel Braun do Prahy, pravděpodobně na pozvání cisterciáckého řádu, pro který vytvořil své první doložené dílo v Čechách – sousoší Sen svaté Luitgardy pro Karlův most. Toto dílo, plné duchovního vytržení a dynamiky, okamžitě vzbudilo obrovský ohlas a zajistilo mladému sochaři pověst prvotřídního umělce. Krátce nato si v Praze založil vlastní dílnu, která se brzy stala největší a nejproduktivnější v zemi.
🏛️ Pražské období a velcí mecenáši
Po úspěchu na Karlově mostě následovala řada prestižních zakázek. Braun se stal vyhledávaným umělcem pro šlechtické rody i církevní instituce. Jedním z jeho nejvýznamnějších pražských mecenášů byl hrabě Jan Václav Gallas, pro kterého vytvořil monumentální sochařskou výzdobu Clam-Gallasova paláce v Praze, včetně slavných gigantů (atlantů) na vstupním portálu.
Jeho dílna produkovala desítky soch pro pražské kostely, paláce a zahrady. Mezi nejvýznamnější práce z tohoto období patří výzdoba Vrtbovské zahrady, sochy pro kostel svatého Klimenta v Klementinu (zpovědnice, kazatelna) nebo výzdoba Černínského paláce. V roce 1712 se stal pražským měšťanem na Novém Městě.
✨ Spolupráce s hrabětem Šporkem
Životním mecenášem Matyáše Bernarda Brauna se stal hrabě František Antonín Špork, osvícený a excentrický šlechtic, který si Brauna vybral pro realizaci svých velkolepých uměleckých vizí. Pro Šporkův lázeňský areál v Kuksu ve východních Čechách vytvořil Braun a jeho dílna v letech 1712–1732 soubor děl, který patří k absolutním vrcholům evropského barokního sochařství.
Nejznámější je cyklus alegorických soch Ctnosti a Neřesti na terase před hospitalem. Dvanáct Ctností a dvanáct Neřestí je ztvárněno s nevídanou psychologickou hloubkou a expresivitou. Kromě toho Braun pro Kuks vytvořil sochy Blahoslavenství, sochu Náboženství a další plastiky.
Unikátním projektem byl tzv. Betlém, přírodní galerie soch vytesaných přímo do pískovcových skal v lese nedaleko Kuksu. Zde Braun ztvárnil scény z života poustevníků a biblické motivy, čímž vytvořil jedinečné spojení umění a krajiny.
⚰️ Poslední léta a smrt
Intenzivní práce, zejména v pískovcových lomech u Kuksu, se negativně podepsala na Braunově zdraví. Onemocněl tuberkulózou, která ho postupně omezovala ve vlastní tvorbě. Vedení dílny proto stále více přebíral jeho synovec Antonín Braun. Matyáš Bernard Braun zemřel ve věku 54 let v Praze a byl pohřben v kostele svatého Štěpána na Novém Městě. Jeho dílna pokračovala v činnosti pod vedením synovce, ale již nikdy nedosáhla takové umělecké úrovně.
🎨 Dílo a styl
🎭 Charakteristika stylu
Braunův styl je ztělesněním vrcholného baroka inspirovaného Itálií. Jeho sochy jsou charakteristické:
- Dynamikou a pohybem: Postavy jsou zachyceny v dramatických, často až teatrálních pózách, s rozevlátými drapériemi, které zdůrazňují pohyb.
- Expresivitou a emocionalitou: Tváře soch vyjadřují silné emoce – od duchovního vytržení (sv. Luitgarda) přes utrpení (Neřesti) až po hlubokou víru. Braun byl mistrem v zachycení vnitřního prožívání postav.
- Prací se světlem a stínem: Hluboké a propracované záhyby rouch a detailní modelace povrchu vytvářejí bohatou hru světla a stínu, která sochám dodává na živosti a dramatičnosti.
- Mistrovskou kompozicí: Jeho sousoší jsou promyšleně komponována, často do složitých diagonálních a spirálovitých linií, které vedou divákovo oko a zvyšují celkový dojem pohybu.
V porovnání se svým hlavním konkurentem, F. M. Brokoffem, jehož dílo vycházelo více z klasických a klidnějších forem, byl Braunův projev radikálnější, expresivnější a více zaměřený na duchovní a psychologický obsah.
🗿 Materiály a technika
Braun nejčastěji pracoval s místním pískovcem, který byl pro jeho dynamický a detailní styl ideální. Tento materiál mu umožňoval rychlou a efektivní práci, avšak na druhou stranu je méně odolný vůči povětrnostním vlivům, což je důvodem, proč jsou mnohé jeho venkovní sochy dnes v horším stavu nebo nahrazeny kopiemi. Kromě kamene byl také vynikajícím řezbářem, jak dokazují jeho dřevěné plastiky, například v pražském Klementinu.
🏛️ Nejvýznamnější díla
Karlův most v Praze
- Sousoší Sen svaté Luitgardy (1710): Zobrazuje slepou cisterciáckou mystičku Luitgardu, které se ve snu zjevuje ukřižovaný Ježíš Kristus a nabízí jí, aby políbila jeho rány. Dílo je považováno za nejkrásnější sochařské dílo na mostě a jedno z nejcennějších v Česku. Originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea.
- Sousoší svatého Iva (1711): Zobrazuje patrona právníků sv. Iva, jak se ujímá vdovy a sirotka.
- Sousoší svatého Vincence Ferrerského a svatého Prokopa (spolupráce s F. M. Brokoffem, Braun je autorem sv. Vincence).
Hospital Kuks
- Alegorie Ctností a Neřestí (cca 1715–1718): Dva cykly po dvanácti sochách umístěné na terase před hospitalem. Mezi nejznámější patří Pýcha, Lakomství, Závist, Naděje, Víra a Trpělivost. Sochy jsou mistrovskou studií lidských charakterů a emocí. Originály jsou dnes z velké části umístěny v interiéru hospitalu.
- Socha Náboženství a sochy Andělů Blažené a Žalostné smrti.
Betlém u Kuksu
- Unikátní soubor soch vytesaných v letech 1723–1732 do pískovcových skal v Novém lese. Zobrazuje například Vidění svatého Huberta, Poustevníky Onufria a Garina, Klanění pastýřů a monumentální reliéf Narození Páně. Jde o výjimečný příklad začlenění sochařského díla do přírodní krajiny.
Clam-Gallasův palác v Praze
- Portáloví giganti (atlanti) (1714): Dva mohutní atlanti nesoucí balkon nad vstupním portálem jsou ukázkou Braunovy síly a dynamiky.
- Sochařská výzdoba atiky, schodiště a kašny na nádvoří.
Další významné práce
- Sochařská výzdoba Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze.
- Dřevořezby v kostele sv. Klimenta v Praze (kazatelna, zpovědnice, sochy evangelistů).
- Hlavní oltář v kostele sv. Jakuba Většího v Cítolibech.
- Sochařská výzdoba zámku v Duchcově.
- Náhrobek hraběnky Šlikové v katedrále sv. Víta.
- Mariánský sloup v Jaroměři.
🌟 Odkaz a význam
Matyáš Bernard Braun je jednou z nejvýraznějších osobností českého umění. Do Čech přinesl vrcholné principy italského barokního sochařství a obohatil je o vlastní hluboký citový a duchovní rozměr. Jeho dílo se stalo synonymem pro dynamické a expresivní baroko a ovlivnilo celou následující generaci sochařů. Spolu s architekty, jako byli Kilián Ignác Dientzenhofer nebo Jan Blažej Santini-Aichel, a malíři jako Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner, je Braun spolutvůrcem jedinečné a neopakovatelné podoby barokní krajiny a barokního umění v Čechách.