Klementinum

Rozbalit box

Obsah boxu

Klementinum (také Clementinum) je rozsáhlý historický komplex barokních budov v Starém Městě v Praze, nacházející se v blízkosti Karlova mostu. Po Pražském hradu je druhým největším stavebním celkem v hlavním městě. Areál, který historicky sloužil jako jezuitská kolej a univerzita, je dnes především sídlem Národní knihovny České republiky. Proslulý je zejména díky své velkolepé Barokní knihovně, která je často označována za jednu z nejkrásnějších na světě, a Astronomické věži, kde se provádí nepřetržitá meteorologická měření již od roku 1775.

📜 Historie

⛪ Středověké počátky

Historie místa sahá až do 11. století, kdy zde stála kaple zasvěcená svatému Klementovi, patronu námořníků a rybářů, jehož ostatky údajně přinesli na Velkou Moravu Cyril a Metoděj. Podle této kaple získal celý areál své jméno. V roce 1232 založili dominikáni na tomto místě svůj klášter, který byl zničen za husitských válek.

✝️ Éra jezuitů

Zásadní zlom v historii Klementina nastal v roce 1556, kdy na pozvání císaře Ferdinanda I. přišli do Prahy příslušníci jezuitského řádu. Usadili se v bývalém dominikánském klášteře a založili zde školu a kolej, která se brzy stala přímým konkurentem Univerzity Karlovy, ovládané v té době utrakvisty. Postupně jezuité skupovali okolní pozemky, domy a kostely.

V polovině 17. století zahájili velkolepou přestavbu celého areálu, která trvala téměř 100 let. Podle plánů významných barokních architektů, jako byli Carlo Lurago, František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer, zde vyrostl rozsáhlý komplex, zahrnující tři kostely (sv. Salvátora, sv. Klimenta a Vlašskou kapli), několik dvorů, refektáře, studovny, divadelní sál, tiskárnu a samozřejmě knihovnu a observatoř. V roce 1622 byla jezuitská kolej spojena s Karlovou univerzitou a vznikla tak Karlo-Ferdinandova univerzita, jejímž centrem se stalo právě Klementinum.

🔬 Vědecké a univerzitní centrum

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 přešel areál pod státní správu. Císařovna Marie Terezie rozhodla, že zde bude sídlit C. k. veřejná a univerzitní knihovna, která vznikla spojením jezuitské knihovny a knihovny Karlovy univerzity. Tím byl položen základ dnešní Národní knihovny.

Klementinum se také stalo významným vědeckým centrem. V roce 1751 zde byla zřízena observatoř a v roce 1775 zde fyzik a meteorolog Antonín Strnad zahájil systematická a nepřetržitá měření teploty a dalších meteorologických jevů. Tato měření probíhají na stejném místě dodnes a představují jednu z nejdelších souvislých pozorovacích řad na světě.

Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část v roce 1882 zůstala v Klementinu česká část a knihovna. Po vzniku Československa v roce 1918 se knihovna stala ústřední knihovnou nového státu a v roce 1935 byla přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, od roku 1990 nese název Národní knihovna České republiky.```

🏛️ Popis areálu a nejvýznamnější prostory

Areál Klementina zaujímá plochu přibližně dvou hektarů a tvoří jej komplex budov soustředěných kolem pěti nádvoří. Architektonicky se jedná o jeden z nejčistších příkladů barokního stavitelství v Praze.

📚 Barokní knihovna

Nejznámějším a nejcennějším prostorem Klementina je Barokní knihovní sál, dokončený v roce 1722 architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Sál je považován za mistrovské dílo barokního umění a pravidelně se umisťuje v žebříčcích nejkrásnějších knihoven světa.

• Fresky: Strop zdobí velkolepé fresky od malíře Jana Hiebela, které zobrazují alegorie věd a umění a portréty významných jezuitů a světců. Ústředním motivem je Chrám Moudrosti.
• Knihovní fond: V policích z tmavého dubového dřeva je uloženo přes 20 000 svazků, převážně cizojazyčné teologické literatury, pocházející z jezuitské sbírky od 17. století až do současnosti.
• Glóby: Uprostřed sálu je umístěna řada historických glóbů, astronomických i zeměpisných, které vytvořili klementinští jezuité.

Do sálu není z důvodu ochrany dovolen vstup, návštěvníci si jej mohou prohlédnout z vyhrazeného prostoru.

🔭 Astronomická věž

Dominantou areálu je 68 metrů vysoká Astronomická věž, dokončená v roce 1722. Původně sloužila jako vyhlídková věž, později byla upravena pro astronomická pozorování. V jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru od sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Věž je přístupná v rámci prohlídkové trasy a z jejího ochozu se otevírá kruhový výhled na historické centrum Prahy.

🪞 Zrcadlová kaple

Bohatě zdobená Zrcadlová kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1724 je dalším skvostem klementinského areálu. Stěny i klenba jsou vykládány desítkami zrcadel různých velikostí, která jsou zasazena do štukové výzdoby. Cílem je symbolicky navodit dojem nebe na zemi a opticky zvětšit prostor. V kapli jsou umístěny dvoje varhany a dnes se zde konají především koncerty klasické hudby.

🌍 Meridiánová síň

V druhém patře mezi věží a knihovnou se nachází Meridiánová síň, která sloužila k přesnému určení poledne. V jižní stěně síně je malý otvor, kterým do místnosti proniká sluneční paprsek. Jeho dopad na strunu nataženou na podlaze přesně signalizoval okamžik, kdy je Slunce na nejvyšším bodě své dráhy. Od tohoto signálu se v Praze až do roku 1928 ohlašovalo poledne výstřelem z děla a máváním praporu z věže.

✨ Současnost a využití

Dnes je Klementinum živým kulturním a vědeckým centrem.

• Národní knihovna České republiky: Jako hlavní sídlo Národní knihovny slouží Klementinum statisícům registrovaných čtenářů a badatelů. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a staré tisky, včetně Vyšehradského kodexu.
• Turistické prohlídky: Část areálu – Barokní knihovna, Meridiánová síň a Astronomická věž – je přístupná veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.
• Kulturní akce: V Zrcadlové kapli a na nádvořích se konají koncerty, výstavy a další kulturní události.
• Meteorologická stanice: V areálu nadále funguje profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která pokračuje v nepřetržité řadě měření. Denní výsledky jsou pravidelně zveřejňovány.

👶 Pro laiky

Představte si Klementinum jako obrovský starý palác hned vedle Karlova mostu, který je plný knih a tajemství. Je to takové město ve městě. Kdysi dávno to byla škola pro jezuitské mnichy, kteří byli velmi vzdělaní a chtěli mít tu nejlepší univerzitu v Praze.

Co je na Klementinu nejzajímavější?

• Nejkrásnější knihovna na světě: Uvnitř se skrývá Barokní knihovna, která vypadá jako z filmu o Harry Potterovi. Je plná starých, v kůži vázaných knih, obrovských glóbů a strop je pomalovaný nádhernými malbami. Je tak vzácná, že se do ní nesmí chodit, jen se do ní nahlíží ze dveří.
• Věž s hvězdárnou: Nad střechami Klementina se tyčí vysoká věž. Dříve z ní astronomové pozorovali hvězdy, a dnes se z ní meteorologové dívají, jaké bude počasí. Dělají to na stejném místě už skoro 250 let, což je světový rekord. Když vystoupáte až nahoru, máte celou Prahu jako na dlani.
• Kaple plná zrcadel: Je tu také Zrcadlová kaple, kde je na stěnách a stropě spousta zrcadel. Když se v ní hraje hudba, je to kouzelný zážitek.
• Určování poledne: Ve věži je speciální místnost, kam malou dírkou svítí slunce. Když sluneční paprsek dopadne přesně na čáru na podlaze, znamená to, že je pravé poledne. Podle toho se kdysi v celé Praze řídil čas.

Dnes je Klementinum hlavně sídlem Národní knihovny, takového "archivu" všech knih, které v Česku vyjdou. Můžete si tam jít číst a studovat, nebo se vydat na prohlídku a objevit jeho skryté poklady.