1712

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1712 (MDCCXII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Tento rok byl významný pokračujícími velkými evropskými konflikty, klíčovými politickými změnami v Rusku a Francii a zásadním technologickým pokrokem, který předznamenal průmyslovou revoluci.

🌍 Události

Evropa

29. ledna – V Utrechtu byl zahájen mírový kongres, který měl ukončit válku o španělské dědictví. Jednání se vlekla po celý rok.
12. února – V Paříži zemřela na spalničky Marie Adéla Savojská, manželka následníka francouzského trůnu.
18. února – Pouhých šest dní po své manželce zemřel na spalničky i její manžel Louis, vévoda burgundský, následník francouzského trůnu a vnuk krále Ludvíka XIV.. Následníkem se stal jejich pětiletý syn, vévoda bretaňský.
8. března – I nový následník, pětiletý Ludvík, vévoda bretaňský, umírá na spalničky. Dědicem trůnu se tak stává jeho dvouletý bratr, budoucí král Ludvík XV., který nemoc jako zázrakem přežil. Tato série úmrtí způsobila ve Francii vážnou dynastickou krizi.
30. února – Švédsko dočasně přijalo unikátní datum 30. února, aby zrušilo svůj specifický švédský kalendář a vrátilo se k juliánskému kalendáři.
19. května – Ruský car Petr I. Veliký oficiálně přesunul hlavní město Ruska z Moskvy do nově založeného Petrohradu. Město se stalo "oknem do Evropy" a symbolem carovy modernizace země.
10. července – Britské jednotky pod velením vévody z Ormonde se na základě tajných rozkazů stáhly z bojů ve Flandrech a opustily své spojence v boji proti Francii.
24. července – Francouzská armáda pod velením maršála Villarse drtivě porazila spojené nizozemsko-rakouské síly v bitvě u Denainu. Toto vítězství zvrátilo průběh války na severní frontě ve prospěch Francie.
9. prosince – V rámci severní války porazila švédská armáda spojené dánské a saské síly v bitvě u Gadebusche v Meklenbursku. Jednalo se o poslední velké vítězství Švédska v tomto konfliktu.
Císař Karel VI. začal připravovat tzv. Pragmatickou sankci, která měla zajistit nástupnictví pro jeho dcery v případě absence mužského potomka v habsburských zemích.

Amerika

6. dubna – V New Yorku vypuklo povstání otroků. Skupina asi 23 zotročených Afričanů zapálila budovu a zaútočila na bílé osadníky. Povstání bylo rychle potlačeno a vedlo k brutálním represím a zpřísnění zákonů proti otrokům.
9. května – Kolonie Carolina byla oficiálně rozdělena na dvě samostatné provincie: Severní Karolína a Jižní Karolína.

Asie

V Mughalské říši v Indii zemřel císař Bahádur Šáh I. a po jeho smrti vypukla krátká, ale krvavá nástupnická válka mezi jeho syny.

🔬 Věda a technika

Anglický kovář a vynálezce Thomas Newcomen sestrojil a uvedl do provozu svůj první komerčně úspěšný pístový parní stroj, známý jako Newcomenův atmosférický stroj. Stroj využíval atmosférického tlaku k čerpání vody z dolů a stal se klíčovým vynálezem, který odstartoval průmyslovou revoluci. První stroj byl instalován v uhelném dole v Dudley v Anglii.

🎨 Umění a kultura

Anglický básník Alexander Pope vydal první, kratší verzi své slavné satirické básně Znásilnění kadeře (The Rape of the Lock).
V Evropě vrcholí období barokního umění, zejména v architektuře, hudbě (Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel) a malířství.
V českých zemích působí významní barokní umělci jako architekt Jan Blažej Santini-Aichel nebo sochař Matyáš Bernard Braun.

👶 Narození

24. ledna – Fridrich II. Veliký, pruský král († 1786)
28. června – Jean-Jacques Rousseau, švýcarsko-francouzský filozof a spisovatel období osvícenství († 1778)
5. října – Francesco Guardi, italský malíř, představitel benátské školy († 1793)
neznámé datum – Konrád z Berchtesgadenu, německý augustiniánský probošt a duchovní spisovatel († 1772)

मृत्यु Úmrtí

12. února – Marie Adéla Savojská, francouzská dauphinka (* 1685)
18. února – Louis, vévoda burgundský, francouzský dauphin (* 1682)
22. února – Nicolas Catinat, francouzský maršál (* 1637)
8. března – Ludvík, vévoda bretaňský, francouzský dauphin (* 1707)
29. března – Johann Stephan Burgermeister, německý právník (* 1663)
11. června – Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme, francouzský maršál (* 1654)
12. července – Richard Cromwell, syn Olivera Cromwella a bývalý Lord Protektor Anglie, Skotska a Irska (* 1626)
14. září – Giovanni Domenico Cassini, italsko-francouzský astronom a inženýr (* 1625)
neznámé datum – Denis Papin, francouzský fyzik a vynálezce tlakového hrnce (* 1647)

👑 Hlava státu

Svatá říše římská – Karel VI.
Francouzské království – Ludvík XIV.
Království Velké Británie – Anna
Ruské carství – Petr I. Veliký
Španělsko – Filip V.
Pruské království – Fridrich I.
Švédsko – Karel XII.
Osmanská říše – Ahmed III.
Papežský stát – Klement XI.
Republika obou národů – August II. Silný
Portugalsko – Jan V.

💡 Pro laiky

Válka o španělské dědictví: Představte si to jako obrovskou evropskou rvačku o to, kdo bude vládnout Španělsku a jeho obrovským koloniím. Ostatní země se bály, že kdyby Španělsko a Francie měly stejného krále, staly by se příliš mocnými a narušily by rovnováhu v Evropě. V roce 1712 už byli všichni unavení z bojů a začali jednat o míru.
Newcomenův parní stroj: Nebyl to parní stroj, jaký známe z vlaků. Fungoval naopak: pára se v válci srazila (zkondenzovala), čímž vznikl podtlak. Tlak okolního vzduchu pak zatlačil píst dolů. Bylo to sice pomalé a neefektivní, ale dokázalo to odčerpávat vodu z dolů, což bylo tehdy obrovský problém. Bez tohoto vynálezu by se těžba uhlí nemohla rozvinout a průmyslová revoluce by začala mnohem později.
30. únor ve Švédsku: Švédové se na začátku 18. století rozhodli přejít z juliánského kalendáře (staršího) na gregoriánský (ten, co používáme dnes). Chtěli to udělat postupně tak, že na 40 let vynechají všechny přestupné dny. Jenže kvůli válce na to v letech 1704 a 1708 zapomněli a jejich kalendář byl najednou úplně jiný než všechny ostatní. Aby v tom udělali pořádek, rozhodli se vrátit zpět k juliánskému kalendáři a v roce 1712 přidali jeden den navíc – 30. únor.

Šablona:Aktualizováno