Přeskočit na obsah

Spalničky

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Nemoc

Spalničky (latinsky Morbilli, zastarale a moravsky též Osypky) jsou vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění, které postihuje především dýchací systém a je provázeno charakteristickou vyrážkou. Původcem onemocnění je virus spalniček, který patří do rodu Morbillivirus z čeledi Paramyxoviridae. Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk, což teoreticky umožňuje celosvětovou eradikaci nemoci.

Spalničky jsou velmi snadno přenosné, šíří se kapénkovou infekcí vzdušnou cestou, tedy kašláním, kýcháním nebo mluvením infikované osoby. Virus může zůstat aktivní ve vzduchu nebo na kontaminovaných površích po dobu až dvou hodin. Onemocnění je závažné a může vést k vážným komplikacím i k úmrtí, zejména u malých dětí, dospělých a osob s oslabeným imunitním systémem.

V roce 2024 a na jaře 2025 zaznamenala Evropa a Česká republika nárůst počtu případů spalniček, což je připisováno zejména poklesu proočkovanosti populace.

🦠 Původce a přenos

Původcem spalniček je jednovláknový RNA virus rodu Morbillivirus z čeledi Paramyxoviridae. Tento virus je vysoce nakažlivý; odhaduje se, že jedna osoba se spalničkami může nakazit v průměru 12 až 18 dalších nechráněných osob. Virus proniká do organismu přes epitel dýchacích cest a spojivky.

K přenosu nákazy dochází především přímo, kapénkovou infekcí (kýcháním a kašláním) nebo kontaktem s nosními či nosohltanovými sekrety nemocných osob. Výjimečně může dojít k přenosu i nepřímo, vzduchem nebo prostřednictvím předmětů, které byly kontaminovány těmito sekrety. Nakažený jedinec je infekční již 2 až 5 dní před objevením se vyrážky a zůstává infekční přibližně 4 až 5 dní poté.

🌡️ Příznaky a průběh

Inkubační doba spalniček se pohybuje mezi 7 a 21 dny, nejčastěji je to 10 až 14 dní po nakažení. Onemocnění probíhá typicky ve dvou fázích:

  • Katarální (prodromální) fáze: Trvá 4 až 7 dní a projevuje se příznaky podobnými silnému nachlazení. Patří sem vysoká horečka (může vystoupat až na 41 °C), rýma, suchý a dráždivý kašel, zánět spojivek (červené, slzící oči citlivé na světlo) a celková slabost. Charakteristickým a patognomickým příznakem pro spalničky jsou takzvané Koplikovy skvrny – malé bělavé tečky s modravým středem a zarudlým okolím, které se objevují na sliznici tváří v ústech 1 až 2 dny před výsevem vyrážky.
  • Exantémová fáze: Začíná 3 až 4 dny po prvních příznacích výsevem sytě červené, makulopapulózní vyrážky. Vyrážka se typicky objevuje nejprve za ušima a na zátylku, šíří se na obličej a krk, poté na trup a končetiny. Postupně tmavne a po 5 až 7 dnech začne blednout a ustupovat ve stejném pořadí, v jakém se objevila. Během této fáze se horečka může vrátit nebo zhoršit.

Prodělání onemocnění spalničkami zanechává obvykle celoživotní imunitu.

🔬 Diagnostika

Diagnostika spalniček se provádí na základě klinického obrazu a popisu obtíží lékařem. Klíčovými příznaky jsou horečka trvající alespoň tři dny, spolu s kašlem, rýmou a zánětem spojivek. Přítomnost Koplikových skvrn je pro spalničky patognomická.

Laboratorní testy zahrnují:

  • Přímý průkaz viru spalniček metodou PCR (polymerázová řetězová reakce) z výtěru z nosohltanu, ideálně do 7 dnů od výsevu vyrážky.
  • Průkaz specifických protilátek tříd IgM a IgG v krvi nebo slinách (sérologické testy). Detekce IgM protilátek svědčí pro akutní infekci.
  • Sérologická konverze nebo několikanásobný vzestup specifických IgG protilátek při vyšetření dvou vzorků séra (akutního a rekonvalescentního).

V České republice podléhají spalničky povinnému hlášení krajské hygienické stanici.

💊 Léčba a prevence

Specifická antivirová léčba proti viru spalniček neexistuje. Léčba je výhradně symptomatická a zaměřuje se na zmírnění příznaků a prevenci komplikací. Doporučuje se klid na lůžku, dostatečný pitný režim, podávání léků na snížení horečky (antipyretika) a dostatek vitamínů, zejména vitamínu A, který může zmírnit projevy nemoci a zabránit oslepnutí v oblastech s jeho nedostatkem. Antibiotika nejsou proti viru účinná, ale mohou být použita k léčbě sekundárních bakteriálních infekcí, jako je zápal plic nebo zánět středního ucha.

Nemocný jedinec by měl být v izolaci až do 4. dne po výsevu vyrážky, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

Jedinou a nejúčinnější prevencí spalniček je očkování. Většinou se provádí kombinovanou MMR vakcínou (measles, mumps, rubella), která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Tato vakcína je bezpečná a účinná.

V České republice je očkování proti spalničkám součástí povinného očkovacího kalendáře od roku 1969. První dávka se podává dětem mezi 13. a 18. měsícem věku, druhá dávka pak mezi 5. a 6. rokem. Pro dosažení kolektivní imunity je nutná alespoň 95% proočkovanost populace. V roce 2023 však byla v České republice proočkovanost u ročních dětí pouze 87 %, což zvyšuje riziko šíření infekce.

🚨 Komplikace

Spalničky mohou vést k řadě vážných komplikací, které se vyskytují u přibližně 30 % nakažených dětí a dospělých. Tyto komplikace jsou častější u dětí do 5 let a u dospělých starších 30 let, stejně jako u osob s oslabenou imunitou. Mezi nejčastější komplikace patří:

  • Zánět středního ucha (otitis media) – postihuje 7–9 % nemocných.
  • Zápal plic (pneumonie) – je jednou z nejčastějších příčin úmrtí spojených se spalničkami, zejména u malých dětí. Může jít o primární virovou nebo sekundární bakteriální pneumonii.
  • Průjem a dehydratace – vyskytuje se u 8 % případů a může být zvláště nebezpečný u dětí.
  • Encefalitida (zánět mozkové tkáně) – vzácná, ale velmi závažná komplikace, která se vyskytuje u přibližně 1 z 1000 až 2000 případů. Může vést k trvalému neurologickému poškození nebo úmrtí.
  • Subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE) – velmi vzácná, ale vždy fatální neurologické onemocnění, které se rozvíjí obvykle 7 až 10 let po prodělání spalniček, zejména pokud k infekci došlo v raném dětství. Způsobuje postupnou degeneraci nervů a mozkové tkáně.
  • Slepota – může být způsobena nedostatkem vitamínu A prohloubeným infekcí.

Nákaza spalničkami v těhotenství může mít vážné následky, včetně potratu, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti dítěte.

📈 Epidemiologie a historie

Před zavedením plošného očkování byly spalničky celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí dětí do 5 let věku. Každoročně onemocnělo asi 100 milionů lidí, z toho 6 milionů zemřelo.

V Československu bylo v roce 1969 zavedeno povinné očkování proti spalničkám. Předtím bylo ročně hlášeno kolem 50 000 případů s úmrtností 0,1–0,2 %. Po zavedení očkování došlo k dramatickému poklesu výskytu nemoci. Úmrtí na spalničky nebylo v českých zemích zaznamenáno od roku 1980.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v roce 1998 program vymýcení spalniček. Díky očkování se celosvětově podařilo snížit počet nemocných a úmrtnost. Přesto však spalničky zůstávají v globálním měřítku jednou z hlavních příčin úmrtnosti malých dětí, zejména v rozvojových zemích s nízkými příjmy a špatnou zdravotnickou infrastrukturou, kde úmrtnost může dosahovat 5 až 20 %.

V posledních letech, zejména v období od roku 2023 do jara 2025, je v Evropě a v některých dalších regionech zaznamenáván opětovný nárůst případů spalniček. Od 1. února 2024 do 31. ledna 2025 bylo v zemích EU/EHP hlášeno 32 265 případů spalniček, přičemž nejvíce v Rumunsku (27 568 případů). V roce 2024 bylo v evropském regionu WHO hlášeno 127 350 případů, což je dvojnásobek oproti roku 2023 a nejvíce od roku 1997. Tento nárůst souvisí s poklesem proočkovanosti populace. V České republice bylo v roce 2023 hlášeno 1 případ, zatímco v roce 2024 to bylo 35 případů. K 18. březnu 2025 bylo v ČR hlášeno 9 případů spalniček v roce 2025.

👶 Pro laiky

Představte si, že vaše tělo je jako hrad a viry jsou jako malí nezvaní hosté, kteří se snaží dostat dovnitř a dělat tam nepořádek. Spalničky jsou jeden z takových hostů, ale je to velmi silný a rychlý host! Když se dostane do hradu (vašeho těla), začne se rychle množit a způsobovat různé problémy.

Nejprve se cítíte jako při běžné chřipce – máte horečku, rýmu, kašel a bolí vás oči. Ale pak se objeví něco zvláštního: malé bílé tečky uvnitř pusy, jako by vám tam někdo nasypal sůl. A po pár dnech se na kůži objeví červené skvrny, které se šíří od hlavy až k patě. To je jako by si virus značil cestu po celém těle.

Tento virus je tak mazaný, že se dokáže šířit vzduchem, když někdo zakašle nebo kýchne. Je to jako když fouknete pampelišku a semínka se rozletí všude kolem. Proto je tak snadné se nakazit, pokud nejste chráněni.

Nejlepší ochranou je nechat se "očkovat". To je jako dát vašemu hradu speciální štít nebo vycvičit v něm stráže, které vir poznají a zaženou dříve, než stihne udělat velkou škodu. Očkování se obvykle dělá ve dvou dávkách, aby byl štít opravdu silný. Pokud se naočkovat necháte, váš hrad bude mnohem lépe chráněn před tímto silným nezvaným hostem!

Zdroje