Nervy

Rozbalit box

Obsah boxu

Nerv (latinsky nervus) je anatomická struktura v periferním nervovém systému, která slouží k přenosu nervových vzruchů mezi centrální nervový systém (CNS), tedy mozkem a míchou, a ostatními částmi těla. Je to v podstatě svazek výběžků neuronů, zvaných axony, obalený vazivovými obaly. Nervy tvoří rozsáhlou síť, která umožňuje komunikaci, řízení motorických funkcí a vnímání senzorických podnětů.

Nervy jsou makroskopicky viditelné, mají bělavou barvu a provazovitou strukturu. Jejich tloušťka se pohybuje od mikrometrů u nejmenších větví až po několik centimetrů u největších nervů, jako je sedací nerv (nervus ischiadicus).

🔬 Struktura a anatomie

Každý nerv je složen z několika základních komponent, které zajišťují jeho ochranu a efektivní funkci. Základní stavební a funkční jednotkou je nervová buňka, neuron.

Nervové vlákno

Nervové vlákno je základní jednotkou nervu a je tvořeno axonem, což je dlouhý výběžek neuronu. Axony mohou být buď myelinizované, nebo nemyelizované.

• Myelinizované vlákno: Axon je obalen myelinovou pochvou, která je tvořena v periferním nervovém systému Schwannovými buňkami. Myelinová pochva je přerušovaná v pravidelných intervalech, kterým se říká Ranvierův zářez. Tato struktura umožňuje tzv. saltatorní (skokové) vedení vzruchu, které je mnohonásobně rychlejší než u nemyelizovaných vláken. Myelin funguje jako elektrický izolant.
• Nemyelizované vlákno: Axon postrádá myelinovou pochvu a vzruch se po něm šíří kontinuálně, což je výrazně pomalejší. Tato vlákna vedou například informace o bolesti nebo teplotě.

Vazivové obaly

Jednotlivá nervová vlákna jsou v nervu uspořádána do svazků a chráněna několika vrstvami vaziva. Tyto obaly poskytují mechanickou ochranu a zajišťují krevní zásobení.

• Endoneurium: Jemná vrstva řídkého kolagenního vaziva, která obaluje každé jednotlivé nervové vlákno (axon s jeho myelinovou pochvou).
• Perineurium: Pevnější vazivový obal, který spojuje několik nervových vláken do svazku zvaného fascikulus. Perineurium tvoří tzv. hematoneurální bariéru, která chrání nervová vlákna před škodlivými látkami z krve.
• Epineurium: Vnější, nejtlustší vrstva hustého neuspořádaného kolagenního vaziva, která obaluje celý nerv a spojuje jednotlivé fascikuly dohromady. Obsahuje cévy (vasa nervorum), které nerv vyživují, a tukovou tkáň.

⚙️ Funkce a fyziologie

Hlavní funkcí nervů je přenos informací ve formě elektrických signálů, známých jako akční potenciály. Tento proces umožňuje rychlou komunikaci na velké vzdálenosti v těle.

Nervový vzruch

Nervový vzruch neboli akční potenciál je krátkodobá, rychlá změna elektrického napětí na membráně neuronu. Vzniká na základě pohybu iontů (především sodných Na⁺ a draselných K⁺) přes iontové kanály v buněčné membráně. Jakmile vzruch vznikne na začátku axonu, šíří se po celé jeho délce až na jeho konec. Rychlost šíření vzruchu závisí na průměru axonu a na přítomnosti myelinové pochvy (myelinizovaná vlákna vedou vzruch rychlostí až 120 m/s).

Synaptický přenos

Na konci axonu se nachází synapse, což je specializované spojení, kde se signál předává na další buňku – buď jiný neuron, svalovou buňku nebo buňku žlázy. Přenos signálu přes synapsi je většinou chemický:

1. Akční potenciál dorazí na presynaptický terminál.
2. Dojde k uvolnění chemických látek zvaných neurotransmitery (např. acetylcholin, noradrenalin) do synaptické štěrbiny.
3. Neurotransmitery se navážou na receptory na postsynaptické membráně cílové buňky.
4. Tato vazba vyvolá v cílové buňce odezvu – buď vznik nového akčního potenciálu (excitace), nebo jeho potlačení (inhibice).

🗂️ Klasifikace nervů

Nervy lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji podle směru vedení vzruchu nebo podle místa, kde vystupují z centrálního nervového systému.

Podle funkce a směru vedení

• Senzorické (aferentní) nervy: Vedou vzruchy z receptorů v těle (např. v kůži, svalech, orgánech) do centrálního nervového systému. Informují mozek a míchu o vnitřním a vnějším prostředí (např. dotek, bolest, teplota, poloha těla).
• Motorické (eferentní) nervy: Vedou vzruchy z CNS k výkonným orgánům, tzv. efektorům (především svalům a žlázám). Řídí tak pohyb a sekreci.
• Smíšené nervy: Obsahují jak senzorická, tak motorická vlákna. Většina velkých nervů v těle je smíšená. Příkladem je sedací nerv.

Podle původu

• Hlavové nervy (nervi craniales): Vystupují přímo z mozkového kmene. U člověka jich je 12 párů. Inervují především oblast hlavy a krku, s výjimkou bloudivého nervu (nervus vagus), který zasahuje až do hrudní a břišní dutiny.
• Míšní nervy (nervi spinales): Vystupují z míchy v páteřním kanálu. U člověka jich je 31 párů. Inervují trup a končetiny. Každý míšní nerv vzniká spojením předního (motorického) a zadního (senzorického) míšního kořene.

🧠 Nervový systém

Nervy jsou klíčovou součástí periferního nervového systému (PNS), který propojuje centrální nervový systém (CNS) se zbytkem těla. PNS se dále dělí na:

• Somatický nervový systém: Ovládaný vůlí. Zahrnuje motorické nervy vedoucí ke kosterním svalům a senzorické nervy z kůže, svalů a kloubů.
• Autonomní nervový systém (vegetativní): Není ovládán vůlí. Řídí funkci vnitřních orgánů, jako je srdce, plíce, trávicí soustava a žlázy. Dělí se na:
  • Sympatikus: Připravuje tělo na akci ("boj nebo útěk").
  • Parasympatikus: Zajišťuje klidové funkce ("odpočívej a trávi").

🩺 Onemocnění a poruchy

Poškození nervů může vést k široké škále problémů, od ztráty citlivosti až po ochrnutí.

• Neuropatie: Obecný termín pro poškození nebo onemocnění nervů. Může být způsobena cukrovkou (diabetická neuropatie), nedostatkem vitamínů, toxiny nebo infekcemi.
• Traumatické poškození: Nervy mohou být poškozeny při úrazech (řezné rány, zlomeniny). Může dojít k jejich stlačení (kompresi), natažení nebo úplnému přerušení.
• Zánět nervu (neuritida): Zánětlivé postižení nervu, často způsobené infekcí (např. pásový opar) nebo autoimunitní reakcí.
• Demyelinizační onemocnění: Choroby, při kterých dochází k poškození myelinové pochvy. V PNS je typickým příkladem Guillain-Barré syndrom, v CNS roztroušená skleróza.
• Útlakové syndromy: Vznikají stlačením nervu v anatomicky úzkých prostorech. Příkladem je syndrom karpálního tunelu, kdy je utlačován středový nerv (nervus medianus) v zápěstí.

🌱 Regenerace a oprava

Schopnost nervů regenerovat se po poškození se výrazně liší mezi periferním a centrálním nervovým systémem.

• V PNS: Pokud není poškozeno tělo neuronu, může přerušený axon regenerovat. Distální část axonu zaniká (proces zvaný Wallerova degenerace), ale Schwannovy buňky přežívají a tvoří vodící kanálky pro nově rostoucí axon. Růst je velmi pomalý (cca 1–3 mm za den) a úspěšnost regenerace závisí na rozsahu poškození a vzdálenosti od cílového orgánu.
• V CNS: Regenerace axonů je velmi omezená nebo žádná. Je to způsobeno přítomností inhibičních molekul a tvorbou gliové jizvy (z astrocytů), která brání růstu axonu.

💡 Pro laiky

Představte si nerv jako velmi složitý elektrický kabel, například ten, který vede internet do vašeho domu.

• Axony jsou jako jednotlivé tenké měděné drátky uvnitř kabelu. Každý drátek nese specifickou informaci.
• Myelinová pochva je jako plastová izolace kolem každého jednotlivého drátku. Zabraňuje "zkratům" a výrazně zrychluje přenos signálu.
• Fascikulus je svazek těchto izolovaných drátků, zabalený do další vrstvy izolace (perineurium). V jednom kabelu může být několik takových svazků.
• Celý nerv je jako kompletní kabel se silným vnějším pláštěm (epineurium), který drží všechny svazky pohromadě a chrání je před poškozením.

Když se dotknete horkého předmětu, senzorické "drátky" v nervech vaší ruky okamžitě pošlou signál "POZOR, HORKÉ!" do míchy a mozku. Mozek signál zpracuje a okamžitě pošle zpět příkaz po motorických "drátcích" do svalů vaší ruky, aby se stáhly a ruku odtáhly. To vše se stane za zlomek sekundy díky neuvěřitelné rychlosti a organizaci nervového systému.

Šablona:Aktualizováno