Přeskočit na obsah

Nachlazení

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Nemoc

Nachlazení (odborně též nasofaryngitida, rinofaryngitida nebo akutní rýma) je běžné virové infekční onemocnění hornách cest dýchacích u lidí, které primárně postihuje nos, hltan, dutiny a hrtan. Ačkoli se jedná o velmi časté onemocnění, jeho průběh je obvykle mírnější než u chřipky nebo COVIDu-19.

Nachlazení mohou způsobit více než dvě stovky různých virů, přičemž nejčastějším původcem je rhinovirus. Infekce se šíří převážně kapénkovou infekcí a přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo kontaminovanými předměty. Symptomy se obvykle rozvíjejí postupně během jednoho až tří dnů po expozici viru a zahrnují kašel, rýmu, bolest v krku, kýchání, bolest hlavy, únava a zvýšenou teplotu. Většina lidí se uzdraví během sedmi až deseti dnů, ačkoli některé příznaky, jako je kašel, mohou přetrvávat až tři týdny. Na rozdíl od chřipky, na nachlazení neexistuje specifická antivirová léčba ani vakcína, a léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků.

🦠 Původci a přenos

Nachlazení je způsobeno širokou škálou virů, přičemž nejvýznamnější skupinou jsou rhinoviry, které jsou zodpovědné za 30–80 % všech případů. Existuje více než 200 různých typů virů, které mohou vyvolat nachlazení. Mezi další časté původce patří:

Viry se šíří především kapénkovou infekcí, kdy se virové částice uvolňují do vzduchu při kašlání, kýchání nebo mluvení infikované osoby. K přenosu dochází také přímým kontaktem, například podáním ruky, a dotykem kontaminovaných povrchů (tzv. fomitů), jako jsou kliky, hračky nebo telefony, po nichž si člověk sáhne na ústa, nos nebo oči. Viry preferují růst při teplotě kolem 33 °C, což odpovídá teplotě horních cest dýchacích, kde se neustále dostává do kontaktu s chladnějším vnějším vzduchem.

🤧 Příznaky

Inkubační doba nachlazení se pohybuje od 12 hodin do 3 dnů. Nástup příznaků bývá pozvolný a postupný. Mezi nejčastější příznaky patří:

Příznaky obvykle dosahují vrcholu druhý až třetí den po nákaze a ustupují do sedmi až deseti dnů. U dětí mohou být příznaky intenzivnější a jejich imunitní systém se s viry setkává častěji.

🩺 Diagnóza a diferenciální diagnostika

Diagnóza nachlazení je obvykle stanovena na základě typických příznaků a klinického obrazu. Specifické virologické testy se běžně neprovádějí, pokud není podezření na závažnější onemocnění.

Je důležité rozlišovat nachlazení od jiných respiračních infekcí, zejména chřipky a COVIDu-19, které mohou mít podobné příznaky, ale často závažnější průběh a odlišnou léčbu.

Nachlazení je často definováno jako zánět nosní dutiny a může zahrnovat i proměnlivé úrovně zánětu krku.

💊 Léčba a management

Na nachlazení neexistuje žádný lék, který by viry přímo eliminoval, ani specifická antivirová léčba. Léčba je proto zaměřena na zmírnění příznaků a podporu imunitního systému, aby se tělo s infekcí vypořádalo.

Antibiotika jsou u nachlazení neúčinná, protože se jedná o virové onemocnění. Jejich zbytečné užívání může vést k rozvoji antibiotické rezistence a poškození střevní mikroflóry.

🛡️ Prevence

Prevence nachlazení spočívá především v dodržování hygienických zásad a posilování imunitního systému.

  • Hygiena rukou: Pravidelné a důkladné mytí rukou mýdlem a vodou po dobu alespoň 20 sekund je nejdůležitější preventivní opatření.
  • Zákaz dotýkání se obličeje: Vyhýbání se dotykům oči, nosu a úst snižuje riziko přenosu virů z rukou do těla.
  • Zakrývání kašle a kýchání: Při kašli nebo kýchání je vhodné zakrýt si ústa a nos ohnutým loktem nebo jednorázovým kapesníkem, který se ihned po použití vyhodí.
  • Větrání prostor: Pravidelné větrání uzavřených místností snižuje koncentraci virů ve vzduchu. Suchý a přetopený vzduch naopak šíření virů podporuje.
  • Očkování: Přestože neexistuje vakcína přímo proti nachlazení, očkování proti chřipce a COVIDu-19 může snížit riziko těchto závažnějších respiračních onemocnění, která mohou být s nachlazením zaměňována.
  • Posilování imunitního systému:
    • Dostatek spánku a odpočinku: Doporučuje se 7-8 hodin spánku denně pro dospělé.
    • Vyvážená strava: Konzumace pestré stravy bohaté na ovoce, zeleninu, vitamíny (zejména vitamín C, vitamín D, zinek) a probiotika podporuje imunitu.
    • Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu: Mírná fyzická aktivita a pobyt venku posilují obranyschopnost organismu.
    • Otužování: Postupné otužování může přispět k lepší odolnosti.
    • Redukce stresu: Chronický stres oslabuje imunitní systém.
  • Vhodné oblečení: Zajištění dostatečného oblečení, zejména v chladnějších měsících, pomáhá předcházet prochladnutí.

⚠️ Komplikace

Ačkoli je nachlazení obvykle mírné, v některých případech, zejména u dětí, starších osob nebo jedinců s oslabeným imunitním systémem či chronickými nemocemi, může vést ke komplikacím. Mezi možné komplikace patří:

  • Zánět středního ucha (otitis media): Častá komplikace u dětí, projevující se bolestí ucha.
  • Sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin): Vzniká zánětem a otokem sliznic v dutinách, což může vést k hromadění hlenu a bakteriální superinfekci.
  • Bronchitida (zánět průdušek): Zánět průdušek, který může způsobit silnější a déle trvající kašel.
  • Zápal plic (pneumonie): Vzácnější, ale závažná komplikace, zejména u rizikových skupin.
  • Exacerbace astmatu: Nachlazení může vyvolat zhoršení příznaků astmatu u astmatiků.
  • Laryngitida: Zejména u malých dětí může zánět hrtanu vést k tzv. štěkavému kašli a dušnosti.

Pokud se objeví vysoká horečka trvající déle než 2-3 dny, zhoršující se příznaky, silná bolest v krku nebo bolest ucha, dušnost, bolest na hrudi nebo vykašlávání žlutého/zeleného hlenu, je vhodné vyhledat lékař.

📈 Epidemiologie a statistiky

Nachlazení je nejčastější infekční onemocnění u lidí. Dospělí se průměrně nakazí nachlazením dvakrát až třikrát ročně. Děti, zejména ty navštěvující kolektivní zařízení jako mateřské školy, se mohou nakazit mnohem častěji, šestkrát až dvanáctkrát ročně. Vyšší frekvence u dětí je dána nezralostí jejich imunitního systému a častějším kontaktem s viry v kolektivech.

Výskyt nachlazení je nejvyšší v podzimních a zimních měsících, což je způsobeno větším shlukováním lidí v uzavřených prostorách, kde se viry snáze šíří. Suchý vzduch a přetopené místnosti rovněž přispívají k šíření virů. V roce 2025 je, podobně jako v předchozích letech, zaznamenáván nárůst respiračních onemocnění v podzimním a zimním období, přičemž se kromě nachlazení šíří i chřipka a varianty COVIDu-19.

👶 Pro laiky

Představte si, že vaše tělo je jako hrad a viry jsou malí nezvaní hosté, kteří se snaží dostat dovnitř. Nachlazení je, když tito viry napadnou "vstupní bránu" vašeho hradu – tedy nos a krk. Není to tak vážný útok jako u chřipky, která je spíš jako velká armáda, ale i tak vás to může na pár dní potrápit.

Nejčastěji za to může speciální typ viru jménem rhinovirus. Když se dostane do vašeho nosu, začne tam dělat neplechu. Váš hrad (imunitní systém) se brání, a to způsobuje ty nepříjemné příznaky:

  • Rýma: Z nosu vám teče, jako by se tam spustil kohoutek, a pak je nos ucpaný, jako byste měli v nose špunt.
  • Kašel: Tělo se snaží viry vykašlat ven, je to jako když se snažíte vyhodit někoho z domu.
  • Bolest v krku: Cítíte škrábání, jako byste spolykali jehly.
  • Kýchání: Je to jako výstřel z kanónu, kterým se tělo snaží vyhnat vetřelce.
  • Zvýšená teplota: Hradní stráž (imunitní systém) zvýší teplotu, aby se virům nelíbilo.

Nejlepší, co můžete udělat, je dopřát si odpočinek, pít hodně čaje a vody a nechat tělo, aby si s viry poradilo samo. Na nachlazení nepomáhají antibiotika, protože ty bojují jen s bakteriemi, ne s viry. Je to jako byste na zloděje posílali tank, když potřebujete spíš policistu. Důležité je si často mýt ruce, aby se viry nešířily dál.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nachlazení&oldid=13525“